Crimble komentáře u knih
Ze začátku mi to dost lezlo na nervy (ta odevzdanost hlavní hrdinky svému osudu), ale postupem si nějak Helena i kniha získaly moje sympatie. Názorově jsem s ní téměř úplně souzněl. Nadprůměrné!
O neustálém boji člověka se zlem vnějším i vnitřním. Žel bohu většinou tento boj nebyl úspěšný. Studie toho, co se stane, když dojdete na scestí - systém vás zařadí a ze škatulky už nevypustí. Nějaká snaha byla, ale bylo toho všeho na Kufalta moc! Tak to skončilo, jak asi muselo.
Kniha jako vždy od Anny Bolavé čtivá a atraktivní. Nicméně ta "nadpřirozená" linka příběhu mi přišla tak nějak nefunkční a nadbytečná. Tentokrát z mého pohledu o jednu hvězdu slabší.
Povětšinou neveselé dílo, z něhož jsem i přesto nadšen. Brilantní studie o hrdinovi, jehož vášeň k šachu byla zničující, ještě horší pak ale bylo, když o tuto vášeň přišel. Vynikající v mnoha ohledech a vrstvách.
Nebyla to ztráta času, ale nějaký trhák taky ne. Zajímavý náhled do jiné kultury, celkově ale až příliš poklidné, na to, o jaké téma jde. (audiokniha na ČRo Vltava)
Velmi originální dílo. Hlavní postava zcela pohlcena svojí obsesí, kdy její byliny získávají vrch nad vším ostatním, včetně vztahů a základní péče o sebe. Jednodušeji - ztrácí pud sebezáchovy. S hrdinkou se rozhodně asi nebudete chtít ztotožnit, nicméně jako vhled do posedlé, až skoro šílené osoby je to velmi přesvědčivé!
Doctorow si mne jednoznačně získal! Nejdříve jakoby nesouvislé těkání od jednoho k druhému, od skutečných postav k fiktivním atd. - nenápadně se pak začíná slévat do silného dramatu o boji za spravedlnost. Silná i zábavná kniha.
Ne moc veselé, ne zas moc smutné. Prostě lesk a bída života v maloměstě. Moc pěkné to bylo.
Ideální kniha pro pozvolné neuspěchané čtení. Neuhrane vás to, ale pomalé vyprávění si lze vychutnávat. Konání a odevzdanost svému osudu u většiny postav zdají se být těžko pochopitelné, ale přátelé, jsme nějakých 200 let v čase zpět! Poněkud nadlimitní množství neduživých, předčasně umírajících postav, ale tak už to tenkrát chodilo, vždyť i sama autorka rok po vydání zemřela v mladém věku. Mimochodem sám příběh sester Bronteových je fascinující.
Dostal jsem prakticky přesně to, co jsem očekával. Autentická spíše smutná, ale i trochu veselá zpráva o oné tragikomické době. Chvílemi snad zbytečně natahované, ale celkově velmi přesvědčivé a nemilosrdné.
Zpočátku vlažné tempo vyprávění nabere postupně skvělý drive a ve finále mne mrzelo, že už je konec. Okouzlující figurky! Top ukázka tzv. univerzitní satiry (viz též David Lodge).
Tohle je legenda, a plným právem. Notoricky známý příběh v audioverzi vyslechnutý na ČRo - mimořádně zdařilé zpracování (Cupák, Nárožný, Racek, ...). Těžko cokoli dodávat, klasika je klasika.
Hodně zajímavé, poutavé, až uhrančivé. Občas mrazivé, přitom vášnivé. Odosobněné i vtahující. Atmosféra na jedničku. A to s tou poezií je taky pravda.
Úvodní část knihy, kde se ještě něco dělo, mne bavila více, než jsem čekal. Později už klasicky mentorsky filozofující Exupéry, zásobující čtenáře až příliš mnoha (na můj vkus) životními pravdami a hlubokými moudry. Velké plus audioknihy je noblesní podání Jana Hartla.
Vtipné, svižné, neotřelé. Velmi sympatické dílko, vřele doporučuji.
Je to tak moc ITALSKÉ! Hysterie, machismus, emoce, dramata, lásky, sex, nenávisti a tak. Audiokniha s výborným Jiřím Vyorálkem! Bavil jsem se.
Zpočátku moc chaosu a podivnosti (i když co čekat od Palahniuka), ale ve druhé půlce radost číst. Veselé a hravé! Tak to máme rádi.
Docela zklamaní po výtečném "Fízlovi" od tohoto autora. Samoúčelný chaos, který jen výjimečně působí funkčně tak, aby si čtenář uvědomoval důvod "úniků" hrdiny z reality. Psáno za totality, kdy mohlo působit svěže (samozřejmě vyšlo pouze v samizdatu). Jako přílepek k druhému vydání, jež jsem četl, je několikastránková beznadějně zakyslá mentorská stať Starcovy zápisky (1995), kde se autor vypisuje ze svého zklamání z polistopadové doby a obecně českého národa. Fakt zbytečné a ještě více době poplatné, než hlavní text.
Dávám relativně vysoké hodnocení, i když mám dost výhrad. Pasáže o nejednoznačném vztahu s (bývalým?) manželem a o přijímání jeho odchodu ze života jsou vynikající až brilantní. Kombinace se vzpomínkami na společný odchod do emigrace a cestu lodí na Nový Zeland mi naproti tomu přijde spíše nefunkční, i když "cestopis" samotný je mnohdy docela zajímavý. Pohříchu ten popis cesty zabírá asi většinu knihy. Celý vztah s Janem je pak zahalen až zbytečně moc tajemnostmi, i když chápu, že v té nedořečenosti se někdy skrývá kouzlo literatury. - Ale i tak z celkového pohledu pěkná kniha.