Crimble komentáře u knih
Cunninghamův vysoký standard, tentokrát tři povídky (novely) v jedné knize, propojené pouze jmény postav, Whitmanovými verši a ovšemže také tematicky. Láska, smrt, hledání štěstí, nejistota, nerovné vztahy. Cunningham prostě umí a je jedno, jestli svoje texty zasadí do historie, současnosti nebo zkusí sci-fi.
Mistr Bellow opět na jedničku. I když mají jeho povídky spíše málo děje, hrdinové jsou neodolatelní a tak vystižení, že se z nich při čtení stanou vaši kamarádi.
I když někdy zdánlivě banální a nezáživné, ve skutečnosti nenápadně vystižená podstata života vojáků za války. Čekání, přesuny, ojedinělé boje. A žádný laciný "boj za mír".
Uff, to bylo náročné. Svým způsobem neodolatelné, zároveň pro mne dost roztříštěné a příliš barvité, "ukecané". Zajímavé vstupování autora do příběhu (nic nového, ale i tak originálně pojato). Celkově rozporuplné dojmy, občas bylo těžké se soustředit. Možná je to ale jen můj soukromý problém s Amisem.
Žádnou jinou knihu jsem asi nečetl tak dlouhou dobu. Ale stálo to za to. Originální pojetí historie, většinou velmi čtivé, dobře analyzované paralely i odlišnosti životů těchto zrůd. Zároveň se mimoděk můžete dovzdělat i v základních vědomostech o druhé světové válce a poválečné politice.
Tentokrát mne Welsh trochu překvapil učesanějším, vyspělejším stylem (ovšem sexuální scéna Dannyho se starou vědmou je tak nechutná, že jakoby vypadla z raných autorových povídek... úplně se mi zvedl kufr), a musím konstatovat, že z mého pohledu je to pozitivní vývoj. Příběh čtivý, žádná velká zamyšlení se nekonají. Vtipné zvraty, originální rozuzlení. A jinak tak nějak všechno, co od Welshe čekáte - chlast, drogy, sex, rocknroll. Moje sympatie se klonily více k outsiderovi Brianovi, svým způsobem mne tak konec knihy docela uspokojil.
Zajímavý pohled na lidské osudy a spletité vztahy skrze poněkud extrémnější prostředí hromadného souložení. Ale nakonec je to jako každá druhá knížka - tenhle je vám sympatický, tenhle je nechutný, tamta intrikuje a jiná se zase vybarví naprosto jinak, než byste čekali. Prostě romantika se vším všudy.
Skvělé čtení, při dočtení každé povídky jsem měl pocit, jako bych se loučil se starým známým. Bellow je prostě mistr spisovatel. Tečka.
Tentokrát nám to s Kurtem nějak nevyšlo. Od začátku mi to přišlo, že se s poetikou knihy míjím, a zůstalo to až do konce. Chvílemi zábavné, ale až moc roztříštěné. Může být, že chyba je u mne. Ale jen kvůli tomu na Vonneguta nezanevřu.
Čekal jsem svižnou lehčí četbu "k vodě", ale ačkoliv je mi Třeštíková jako osoba sympatická, tohle mne teda nebavilo. Příběh nic moc a navíc samý klišé ("žádná cesta není slepá, když máš otevřené oči" - to si asi napíšu do památníčku). Asi ale furt lepší než Nesvadbová.
"Totiž, ti, kdo se nejvíc zdají sami sebou, se mi jeví jako lidé zosobňující někoho, kým se domnívají, že by se jim nejvíc líbilo být, věří, že by jím být měli, nebo si přejí být za něj považování někým, kdo stanovuje měřítka."
Roth (Zuckermann) stupňuje svou snahu vypořádat se svým sporem mezi skutečností a fikcí, mezi skutečnými a románovými postavami. A činí tak mistrovsky a zábavně. Mnohovrstevnatá kniha, ve které chvílemi váháte, zda vám něco snad při čtení neuniklo.
Za tím vším další autorův věčný rozpor, ambivalentní vztah k vlastnímu židovství.
Místy dost extrémní, ale zároveň zábavné a velmi čtivé. Takový pohled do duší různé narušených lidí.
"Voda v přístavu matní, protože slunce skoro zmizelo, jen tu a tam se objeví cákanec posledního zlatooranžového světla, světla, které už nezáří; světla, které vypadá zvláštně, jako by svítilo z minulosti, jež byla jasnější, než vzpomínky připouštějí, ale přesto za ty desítky let nevyhnutelně trošku potemněla."
Tohle je geniální. A takových tam je... Cunningham u mne už asi navždy za 5 hvězd.
Takové útržkovité, ale má to záblesky geniality - vždyť je to Cave!
Nejsem moc cílovka pro básníky, takže, ač próza, četlo se mi těžce. Hodně "dojmologické", zajímavé, ale náročné.
V kontextu ostatních Hornbyho knih trošku slabší dílo. Zápletka velmi originální, ale tak nějak se to točí pořád v kruhu. Ani zde ale nejsme ochuzeni o autorovy svěží, lehce cynické postřehy a výborné dialogy.
Tři příběhy skvělé, tři spíše takový průměr, tzn. (3x5 + 3x3)/4= 4 hvězdy.
Pro mne velmi zvláštní setkání po možná 20 letech, kdy jsem četl poslední díl série, Králík je bohatý, takže ještě proti proudu času... Výtečná studie hlavního hrdiny, ne zcela dospělého kluka, který odmítá přijmout zodpovědnost, zkouší, kam až může zajít a neváhá být až odporně sebestředný. Celou dobu to vypadá, že mu vše projde, ale na konci přichází krutý trest. Nepevný vztah nezralých lidí, vměšování rodičů, alkohol, sex a do toho všeho motiv útěku prolínající se celou knihou ... ale některým věcem prostě neutečete.
Sice většinou próza, ale psána velmi poeticky, lyricky. Zajímavé postřehy z Berlína, spíše taková dojmologie. Moje hodnocení subjektivní, já prostě nemám buňky pro poezii. Přečetl jsem si, protože jsem natrefil na autora na velmi zajímavém vystoupení na Světu knihy.
I když Roth již poněkolikáté na podobné téma, stále neodolatelně zábavná studie pochybujícího spisovatele.