Ctenar1202 komentáře u knih

Darcy vykreslila opravdu dechberoucí příběh party mladých lidí, kteří se vydali do lesů, aby pátrali na vlastní pěst po ztracené kamarádce, která se nevrátila domů a nikomu o sobě nedala vědět. Jenže v lese číhá cosi či kdosi a jde jim po krku...

U čtení nebudete napětím ani dýchat. Budete si hryzat prsty napětím a otáčet nedočkavě stránku za stránkou.

Asi od půlky jsem si říkala, že možná mám tip, kdo či co se v lese skrývá a nakonec jsem to i uhodla, ale zážitek ze čtení mi to ani maličko nesnížilo.

8 10.04.2021

Autorka sepsala naprosto fantastický román naplněný napětím od první do poslední stránky. V příběhu není jediné hluché místo. Žádná pauza na nadechnutí se a ba naopak, Colleen napětí stupňuje a stupňuje a pak? Pak čtenáři padne brada a říká si cože?! Opravdu?! ????????????

A o čem kniha je?

Verity, spisovatelka, která je po úraze indisponovaná a nadále se nemůže psaní věnovat. A tak šanci dostane dosud málo známá autorka knih Lowen, aby v psaní pokračovala.

Lowen se nastěhuje do domu, kde Verity žije s manželem a pětiletým synem. Dostane k dispozici Veritinu pracovnu a s chutí se pustí do čtení předchozích knih, aby si udělala představu o tom, jak by mělo pokračování vypadat....Jenže v pracovně najde v krabici Veritin rukopis, ve kterém formou deníkových zápisků čte o minulosti...a to, co se o Verity dozví jí nahání husí kůži...Ví o manželčiných činech i Jeremy? A měla by mu Lowen říct co objevila? Opravdu je v rodině vše tak, jak Verity líčí? Není vše jinak?

Chcete to vědět? Pusťte se do knihy, ale pozor, nebudete chtít dělat nic jiného než číst.

Pravda, nebo lež?

Dosud jsem měla Colleen za autorku milostných románů, ale touhle knihou vystřelila svoje spisovatelské umění do TOP spisovatelů psychothrillerů.

Postavy a události jsou v knize vylíčeny tak, že máte pocit, jako kdybyste se do příběhu zcela přenesli.

8 23.02.2021

Někde jsem četla, že autorka knihu psala v čase, kdy jí spalo dítě a měla tak omezený čas na psaní...no a je to znát bohužel. Kniha mě nebavila. Sarkasmus jsem tam taky neobjevila. Spíš samá negativa, šeď a zatrpklost. Skákalo se z tématu na téma, nic nedotažené, chaotické, nezáživné. Měla jsem zcela jiná očekávání....

8 18.01.2021

(SPOILER) Mé první setkání s autorem a musím se poklonit. To, co dokázal napsat, je neuvěřitelné. Od prvního písmenka až do posledního je kniha nadupaná napětím, násilím, propletenými osudy a čtenář se do celého příběhu zcela ponoří.

Kniha vypráví o kamarádech, kteří si spolu v dětství hráli, ale nakonec je životní křižovatky a osudy rozdělily....a proč? Protože Viktor je Žid a Karel Němec....

S Viktorem se dostaneme i do Ameriky, kam prchnul a dostal se do spárů mafie....tato část knihy mě neuvěřitelně bavila ač byla fakt hodně, hodně drsná.

Po x letech se Viktor vrací na Slovensko, ale v Evropě zuří 2. světová válka a jelikož je Viktor Žid, jeho osud je zpečetěn.

Karel odjel s rodiči do Německa a chtěl se stát lékařem. Ale i jeho osud zavedl úplně někam jinam....

Příběh z koncentračního táboru je sepsaný fenomenálně a to jsem již několik knih s touto tematikou četla. Ze stránek na čtenáře doléhá to zoufalství, strach, beznaděj...

Asi 100 stran před koncem jsem si říkala, že vím, jak celý příběh skončí....spletla jsem se. Pár stran před koncem bylo zacíleno na čtenáře tak, že ani nedýchá napětím. A konec? Dechberoucí!!!

Po dočtení jsem jen seděla a v sobě jsem měla spousty, spousty emocí.

Tahle kniha se čtenáři zaryje pod kůži a hryže a hryže. Ač je plná násilí, je napsaná úžasně a já ji všem doporučuji přečíst.

8 16.01.2021

Zpočátku jsem si při čtení říkala. Ojejej. Dva osmnáctiletí lidé, potkali se, zamilovali se...no ale dočtu to....Pak však přišel zvrat. Takovou nálož emocí, kterou N. Sparks čtenářům přichystal, to jsem nečekala. Žádná romanťárna pro patnáctky!! Naprosto úžasný příběh lásky, obětavosti a rozhodnutí, která člověk musí udělat ve chvílích nejtěžších.

8 01.05.2020

Vím, že spousta z vás tuto knihu četla a spousta z vás z ní byla nadšená.....Já taky!!!! Lidi to byla nádhera!! Normálně zamilovanou beletrii nečtu. Ale v době, kdy na nás všude číhá koronavir a média na nás hrnou samá negativa, jsem potřebovala nějakou oddychovku. A Kroniky prachu je naprosto úžasný román. Miluju viktoriánskou Anglii. Animant a paradoxně i Thomas Reed my byli od začátku velice sympatičtí. Jasně, člověk věděl od začátku jak kniha skončí, že jo. Jenže byla zasazená do naprosto skvělého prostředí a já si fakt přála, abych knihu nedočetla. Aby prostě stránky pokračovaly dál a dál....

8 24.03.2020

ak to byla paráda. Vůbec jsem netušila co mám od knihy čekat. Říkala jsem si ok, kniha z prostředí cirkusu, to by mohlo být hezké. A výsledek? Bylo to fantastické čtení. Za půlkou jsem si říkala, že už vím jak to dopadne. Kdepak! Autorka udělala závěr dechberoucí a mě se to moc líbilo.

8 09.02.2020

Tři videohovory, pokaždé dvě zdánlivě jednoduché otázky....Carter opět mistrovsky vylíčil psychologii vraha a jeho motiv, proč páchal tak brutální vraždy.
Představte si, že vám zazvoní telefon a abyste zachránili blízkou osobu, stačí odpovědět na jednoduché otázky. Opravdu jsou ale jednoduché? Zdání klame...pro někoho je i datum svatby těžce zapamatovatelné...špatná odpověd a volaný musí sledovat brutální smrt příbuzného... Opět naprosto skvělá kniha od Chrise Cartera

8 18.09.2019

Já jsem smrt...věta, kterou vrah zanechává napsanou u těla obětí, které zavraždil naprosto brutálním způsobem... Další z drsných thrillerů, které umí psát snad jen Chris Carter. Napětí od začátku až do konce. A když už si čtenář říká, že tuší jak kniha dopadne, příjde takový zvrat, že mu padne brada a běhá husina po těle.

8 08.09.2019

To byla nadhera....kniha nejen o porodech, ale o zivote lidi v Zapadni Virginii ve 30. letech 20. stoleti. Kniha mela spad a konec byl krasny, ze srdce zaplesalo. Autorka krasne vylicila tezky zivot v tomto obdobi a presto byla plna lasky, pochopeni a obetavosti.

8 20.08.2019

Chris Carter....autor, ktery ctenare uchvati svym psanim. Je to prvni kniha, kterou jsem od nej cetla a rozhodne ne posledni. Jeho dokonale podrobne liceni brutalnich vrazd ctenare znechuti a jeste vic donuti cist dal a dal. Mistr v odkryvani vysetrovani. Urcite si musite jeho knihy precist.

8 27.07.2019

Kniha dostala název podle jedné povídky, která vykresluje boj s cholerou v 19. století, novou a neznámou nemocí. Umírají mladí, staří, děti, nemoc si nevybírá. Nádherně napsaná povídka s vážným tématem ve kterém se objevuje mnoho lidskosti, odvahy, ale i strachu z neznámého.

Mně se ale nejvíc líbila povídka Růže z papíru. Velice nápaditý příběh dvou lidí, kdy jsou zobrazeny dvě možnosti jejich životů, až nakonec zjistíte, že vše je ještě jinak. To se mi opravdu líbilo nejvíc, už jen pro to zpracování, kdy mi vše docvaklo a dala jsem si celou povídku do souvislostí. 

Autor píše fantasticky. Jeho slovní zásoba a styl vyprávění je prostě češtinářský skvost. Pro někoho to může být složitější čtení, ale já jeho styl miluju a užívám si ho.

7 02.07.2024

Detektivka, která je od začátku až do konce velice čtivá. Ač neobsahuje žádné brutální scény, jak tomu v poslední době v knihách bývá, tak stejně nebudete chtít přestat číst. V tomto díle je nalezena mrtvá pečovatelka, laskavá žena, která všem vždy pomáhala, tak proč musela zemřít? Madison je připravena všemu přijít na kloub a jak vypadá případ zpočátku jasný, tak se postupně odkrývají další podivnosti a když zemře člen policejního týmu, je jasné, že vrah je mnohem zákeřnější než si dosud Madison myslela. Na pozadí příběhu se nám, jako v předchozích dílech, odehrávají také soukromé životy Madison a jejího parťáka Nate Monroea. Ten navíc chce konečně vyřešit starý případ zmizení ženy a jejího vnuka. Podaří se mu dostihnout vraha i po několika letech? A co vše bude muset on a Madison obětovat, aby bylo městečko Lost Creek opět bezpečným místem? Příběh se mi moc líbil. Žádná hluchá místa a vyústění bylo velice dramatické. Je to již čtvrtý díl, který jsem četla a ano, autorka si mě svým stylem psaní získala. Líbí se mi totiž, že se neřeší pouze vražda a vyšetřování, ale i osobní životy.

7 14.05.2024

Příběh pojednává o zařízení pro děti s mentálním postižením, které fungovalo od roku 1947 do roku 1987. Kapacitně přesáhla mnohonásobně své limity a v určitém období mělo zařízení 6 tisíc obyvatel. V okolí bylo zařízení známo jako škola pro postižené. Nikdo absolutně netušil v jak šílených podmínkách děti žijí. Po stovkách v jedné místnosti bez tepla. Hygienické návyky minimální. Odbornost personálu tristní. Obyvatelé trpěli hlady, nedostávalo se jim pořádné lékařské péče a stovky jich umírali.

Autorka chtěla tento šílený případ přiblížit čtenářům a zakomponovala ho do příběhu o dvojčatech. Sage věděla, že její sestra je jiná. Ano, říkala tomu tak. Jednoho dne Rosemary zmizela a Sage bylo řečeno, že zemřela. Nedokázala se s touto ztrátou vyrovnat, navíc přišla i o maminku při autonehodě a měl ji vychovávat nevlastní otec, který měl zájem o všechno, ale rozhodně ne o výchovu dívky, která nebyla jeho biologická dcera. Sage se cítila opuštěná, zlomená, bolavá. Po několika letech přišel obrovský šok...Rosemary nezemřela....a Sage se rozhodne, že udělá všechno pro to, aby zjistila pravdu. Začíná boj o přežití...

Tohle bylo hodně drsné čtení. Popisované praktiky v daném zařízení není nic pro citlivé povahy. Navíc, když víte, že je příběh inspirovaný skutečností. Rozhodně doporučuji si další informace vyhledat i na internetu. Autorka sepsala na konci knihy informace o Willowbrooku a je to nepředstavitelný, kolik let trvalo, než bylo toto hrůzné místo uzavřeno.

7 18.01.2024

Příběh nás od první stránky nemilosrdně vhodí do vyšetřování. Sebevražda mladé dívky zacloumá všemi a pátrání po příčině se rozjede na plné obrátky. To co se zdá zpočátku naprosto jasné je postupně trháno na kousky. Madison s Natem jsou do případu vtahovaní víc a víc a prolíná se s jejich osobními životy. Zjišťují, že nelze věřit nikomu a ničemu. Madison by navíc tak ráda vypátrala svého syna, který jí byl odebrán před mnoha lety.

Boj s byrokracií, zaujatostí a s falešnými lidmi nám na stránkách skvěle plyne. Autorka se tentokrát nedopustila žádné do očí bijící chyby, takže můžu vytknout jen trochu předimenzovaný konec, ale to je opět jen můj pocit. Pachatele jsem tentokrát neodhalila, jako tomu bylo v prvním díle, takže se moc těším na podzim, až vyjde autorčina třetí kniha. Tato kniha byla o fous lepší než první díl. Autorka si víc dala záležet na psychologii postav a autentičnosti příběhu.

7 06.08.2023

Zítřek ti nikdo neslíbil. Příběh, který si vás podmaní od prvního písmenka a nebudete chtít knihu odložit. Tři lidé, tři příběhy, tři osudy....probudí se vždy na podivném místě, nic si nepamatují, jsou zmatení a snaží si vzpomenout co se s nimi stalo... svět je stejný a přesto jiný...

Od prvního okamžiku cítíte mrazení v zádech, ponurou atmosféru a všudypřítomný strach. Julie, Patrik a Viktor. Tři lidé s jejichž příběhy se přenesete do míst, která byste nenavštívili a věřte, že asi ani nechcete...a nebo? Budeme za tato místa rádi všichni?

Nemohu vám moc prozradit, abych se nedopustila spoileru, protože to by mě mrzelo. Jediné co vám prozradím je, že vám v cca polovině knihy padne brada, prožijete šok a budete chtít číst dál a dozvědět se celou pravdu. Pro mě byla i druhá část knihy velice čtivá, protože to, jak autorka líčí určitou věc pro mě bylo krásně uchopeno a zajímalo mě, jak vše skončí.

7 26.07.2023

V příběhu poznáváme čtyři sourozence, kteří se stali sirotky po smrti obou rodičů. Žijí na odlehlejším místě mimo zraky sousedů a nastává pro ně životní období bez povinností a naprosto volná zábava. Nikdo po nich nic nechce, nic nemusí a zjišťují, že je to náramně úžasný život. Ale opravdu?

Knížka vás okamžitě vtáhne. Již na prvních stránkách jsem měla oči navrch hlavy a říkala jsem si, co že to čtu za zvrácenosti, ale nemohla jsem se odtrhnout. Je to syrové, je to bolavé, incestní a s postavami, které mají tolik psychických problémů, hlavně jeden člen, že vám ho je až líto. Autor si nebral ve svém líčení servítky a nakládá vám tolik znepokojivých informací, že se ve vás střídají dva pocity - znechucení a obdiv.

7 21.07.2023

Novela, která nás zavede do jižních Čech. Konkrétně do města České Budějovice. V příběhu poznáváme mladého lékaře Rudolfa Slívu, který má své zkušenosti nasbírat dohlížením nad zdravím svých pacientek. Nejsou to běžné ženy, ale dívky z nevěstince. Píše se rok 1920 a nevěstince jsou muži velice často navštěvované. Mužům nejde jen o sex, ale i o odreagování se například u sklenky, popovídání si a pozorováním hezkých slečen. Rudolf Slíva tak poznává všechny dívky nejen jako zaměstnankyně nevěstince, ale i jako pacientky s jejich různými osudy. Nejvíc ho zajímá Anna Václavíková o které kolují vyloženě legendy a on by ji rád poznal i osobně...

Bylo to krásné čtení, což byste rozhodně u tohoto tématu nečekali. A nečekejte ani nějaké sexuální scény. Kdepak! Pohybujeme se v době První republiky a vše bylo vznešené a noblesní a takové umírněné. Co se odehrávalo za dveřmi už byla čistě soukromá věc...

Já jsem z knihy nadšená, protože se mi líbilo téma a jakým způsobem ho autor pojal a zpracoval. V knize prožijeme s Rudolfem mnoho a mnoho let a já bych klidně četla dál. Měla jsem pocit, že jsem se přenesla přímo do příběhu a žiju v době před 100 lety. 

Navíc je knížka v menším formátu, který se krásně bere na cesty a písmo je temně červené, což je nezvyklé, ale bylo to velice příjemné.

7 31.05.2023

Jaká Genesis byla? Fenomenální. Chris to opět dokázal a se čtenářem si hraje jako kočka s myší. Odhalit vraha se mi v jeho knihách nikdy nepovedlo.


V knize se opět setkáváme s Robertem Hunterem a Carlosem Garciou. Parťáky z ÚNTČ a nerozlučnou dvojkou. Tentokrát jsou povoláni k nejděsivějšímu místu vraždy, které kdy viděli. A nezůstane jen u jednoho místa. Robert i Carlos vědí, že je čeká náročné období vyšetřování a hledání vraha, který své oběti brutálně usmrcuje a zanechává na místě činu vzkaz...


Čekala jsem hodně, ale popisy místa činu byly opravdu zrůdné, do nejmenších detailů a mně se tak několikrát sevřel žaludek. Navíc si Chris skvěle pohrál s psychologií postav, což celý příběh vyšvihlo ještě výš, protože tak nečteme jen o krvi. Celou dobu jsem se snažila přijít na to, kdo za všechny vraždy může a samozřejmě na to nepřišla, protože když už si říkáte, že možná tušíte, tak vás Chris vyvede z omylu a přijde další zvrat a vám se opět tají dech napětím a hrůzou. Příběh je tak dokonale propracovaný, napsaný a vylíčený, že máte pocit, jako kdybyste stáli Robertovi po boku. Já opravdu netuším, jak to ten Chris dělá :D asi talent od Boha.


Kniha je opravdu brutální, takže ji nedoporučuju číst citlivějším povahám. A pokud toužíte po tom si přečíst skvělý thriller, tak Genesis doporučuji. Je to další z jeho naprosto dokonalých knížek. A ač je nejobsáhlejší (432 stran), tak bych ji klidně brala ještě delší. Kéž by autor napsal další knihu...

7 21.03.2023

(SPOILER) Knihu Snoubenky smrti napsal Jean-Christophe Grangé. Francouzský spisovatel a scénárista. Asi nejznámější je mezi čtenáři jeho knížka, která byla i zfilmovaná a to Purpurové řeky. Já měla možnost si přečíst ještě nevydanou knížku s názvem Snoubenky smrti. Její vydání je naplánováno k 25.8.2022

Evropa se nachází na pokraji války. Je zmítaná nepokoji, ale nacistické manželky nic nepociťují. V klidu se scházejí v berlínském hotelu a užívají si život bohatých paniček. To však jednoho dne skončí. Na scéně se objeví tajemný vrah, který tyto bezstarostné dámy vraždí. A co víc, vždy je ošklivě zohaví a nechá ležet.

Poznáváme tři vyšetřující osoby, které se setkají, aby přišly na kloub těmto vraždám. Je to psychiatrička Mina von Hassel, která je navíc velice bohatá a má vliv na spousty lidí. Franz Beewen, který patří ke gestapu a je nemilosrdným a tvrdým člověkem. A jako posledního poznáváme Simona Krause, který pracuje jako psychoanalytik. Tito tři lidé se pustí do vyšetřování.

Příběh není jen o vraždách. Je velice rozvětven a dozvídáme se informace např. o životě homosexuálů v této době. O výrobě masek, které zakrývali obličeje vojáků znetvořených v 1. světové válce. Autor nás navíc velice napíná než se dozvíme, kdo ženy vraždí. Ale vůbec ničemu to nevadí, protože příběh je psaný brilantně bez jediného hluchého místa. Ač má kniha přes 600 stran, tak vám stránky pod rukama ubývají rychle. Vyústění příběhu se mi líbilo. Nebylo to nesmyslné či zbytečně natahované. Co si mě však naprosto získalo, to byla poslední část knihy, která obsahovala vzpomínky tří vyšetřovatelů. Zahrnovala takové informace, že se mi tajil dech.

Pokud máte rádi rozvětvené thrillery, kdy do poslední stránky netušíte jak vše dopadne, tak tuhle knížku si rozhodně musíte přečíst.