Dagmar76 komentáře u knih
Veselé historky z cest po horách, humor a nadhled. Geniální přirovnání. Škoda, že byla tak krátká....
Velice povedená kniha. Zdařile popsané pocity hlavní hrdinky, dokonale se do ní vžijete.
Sáry mi bylo hrozně líto, někdy jsem chtěla křičet, tak to sakra udělej, řekni. To co ona prožila, ale může úplně pochopit asi jen ten , kdo zažil to samé. Těšila jsem se na nějaký dobrý konec....Klidně bych si přečetla další pokračování.
Nic objevného. Autor čerpal jistě od klasiků tohoto tématu A. a B. Pease. Kniha neurazí, nenadchne, každopádně může i pomoci prozřít, že ten muž či žena se kterými žijeme jsou "normální" svého druhu.
Velice vzácné a cenné informace o hrůzách v Severní Koreji. Velice čtivě jsou zde popsány příběhy lidí, kterým se podařilo z toho zoufalství uprchnout. Nenásilně je kniha proložena historickými událostmi v zemi. Je až neuvěřitelné, čím vším si tento národ musel a stále musí procházet. Velice trefné je přirovnání o žabách ve studni, většina obyvatel ani netuší, že to může jít a jde to jinak. Ti lidé pro neustálé shánění potravy k přežití, nemají sílu bouřit se a chtít něco měnit.
Velice čtivá kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem. Ubrané hvězdičky jsou za velmi tísnivý pocit, který jsem měla v druhé polovině knihy (vraždy dětí jejich vlastními matkami). Pro tohle prostě nemám pochopení i když se jedná o psychicky nemocné jedince.
Na začátku knihy to vypadalo, že jde opravdu o to, detektivně vypátrat příčinu, proč matka hlavní hrdinky zabila svého syna a potom sebe. Po přečtení knihy mám dojem, že zde jde o to, ukázat, jak moc nás všechny ovlivňuje prvních pár let života, kdo nás vychovával, co se kolem nás dělo, co jsme viděli, zažili. Možná víc, než jsme si ochotni sami připustit.
Těším se na Houbařku.
Laskavé vyprávění o hrůzách, které muselo původní obyvatelstvo Austrálie podstupovat...
"Právo" silnějšího a nepostihnutelnost opět ukazuje ty temné stránky v nás....Po pravdě se nedivím určitým etnikům, že svůj původ dodnes tají, je to pro ně jednodušší.
To je prostě Afrika :-) S nadhledem a humorem popsaná autorčina cesta do Tanzanie. Autorku velice obdivuji, že se ve svém věku do takové země vůbec vydala. Po přečtení přijdete o většinu iluzí, které jste o tomto kontinentu vůbec měli.
Smutný pohled z té druhé strany. Kniha není rozhodně pro slabší povahy. Vykresluje, čeho všeho jsou lidé schopni, když tzv. můžou a nehrozí žádný postih.Pro mě ještě více zajímavější a obohacující, než Źítkovské bohyně.
Těžké čtení. O to víc, že to jsou reálné příběhy. Několikrát knihu musíte na čas odložit, aby jste mohli všechno vstřebat. Myslím, že by to mělo být povinné čtení. Strašné, jak je jednoduché člověku vymýt mozek.
Pro autora mám prostě slabost v jakékoliv podobě. Hlavní hrdina je tzv. na pěst. Synka bych si hned adoptovala.... Dekadentní, vulgární, trošičku asi inspirace od Bukowského. Paradoxně tohle všechno vůbec nevadilo, protože celou knihou se nese výtečný humor. Za záclonou "prasečinek" je schovaná hloubka příběhu.
Lidé na celém světě jsou stejní, dobří i špatní. Není samozřejmostí to co máme a bohužel vždy neplatí známé " Když se chce, všechno jde".
Veliké překvapení. Podle popisu děje jsem nečekala, že tak vzdálené téma bude nakonec tak zajímavé. Ve skutečnosti zde nejde o šílené krávy a armádou vystrojený pohřeb....
Odpočinková a nenáročná četba. Děj pro mě naprosto o ničem.
Přečteno po nouzovém stavu při corona krizi. Nevím , jestli to bylo prožitými událostmi, ale kniha mě zasáhla snad nejvíc ze všech doposud přečtených. Doporučuji překonat depresi příběhu a přečíst všem!
Knihu jsem bohužel nebyla schopná dočíst. Vždy jsem se musela ke čtení nutit. Povaha hlavního hrdiny mě neskutečně drtila, asi už jsem na takové flegmatické hrdiny stará, nebo jsem knihu nepochopila. Každopádně autor je Mistr popisu. Po Cestě docela zklamání.
Vše bylo řečeno níže. K autorce mám maličko osobní vztah. Jsem moc ráda, že kniha u nás nakonec vyšla, bohužel in memoriam. Přečetla jsem jí na jeden zátah. Hrozivé zážitky popsány s lehkostí, kterou chápu jako nutnost to vše přežít.
Po slušném začátku se kniha rozplynula do ztracena. Netuším, co autorka chtěla tímto příběhem říci. Strohé věty mi nevadily, naopak. Od autorky jsem četla mnohem lepší knihu Na dně.