Daisuke komentáře u knih

Tohle je čirý amatérismus, ať už se bavíme o veršování nebo ilustracích. Jestli autorce v době vzniku bylo míň než osmnáct, tak by pro ni snad mohla být ještě nějaká naděje.

1 27.04.2022

Chtěl bych vidět puberťáka, který poslechne byť jen jedinou radu v této návodné publikaci; použitelná je maximálně jako hodně základní učebnice rodinné výchovy. Každá nová kniha z Francie mi potvrzuje, že frantíci jsou prostě paka.

1 10.03.2020

Nemůžu hodnotit lépe. Novela na mě působí jako nedokončená a nuceně useknutá, jako by měl Tanizaki původně v úmyslu psát ještě několik set stran, ale pak ho téma přestalo bavit. Co na tom, že postavy jsou opravdu zajímavé a zasazení do historických reálií věrohodné - po dočtení jsem si připadal podvedeně.

1 02.09.2019

Mass Effecty mám odehrané, tak jsem se v univerzu zase tak moc neztrácel (jinak bych ovšem měl hlavu v pejru). Kresba byla ucházející, takový lepší americký mainstream. Hodně mi ale vadily zbytečné a nemístné scénáristické skoky v ději. Kupříkladu situace, kdy se hlavní turian (ač jsem knihu dočetl včera, už jsem zapomněl, jak se jmenoval - vlastně mi v paměti utkvěl jen salarianský záporák Zeta) krátce setká s vládkyní stanice Omega Ariou, mě přinutila listovat knihou, jestli v ní nechybí stránky. Navíc v knize Aria jinak neměla žádnou roli a ocitla se v ní jen abychom se setkali i s nějakou postavou z her. Přijde mi, že komiks má fungovat jako narychlo sflikovaný oslí můstek mezi ME3 a Andromedou.

1 02.07.2019

Trošku příšerná morbidní pohádka, ve které Gaiman leze do zelí Burtonovi. Laskavý tón vyprávění překvapivě nepůsobí nepatřičně nebo ironicky, příběh je to důvtipný a temně kouzelný, i když Gaiman má určitě na víc. Přečetl jsem, užil jsem si to a zapomněl jsem na to...

1 12.06.2019

Asi bych neměl být tak přísný, ale v porovnání s ostatní Lemireovou tvorbou se mi zdála Plutona slabší. Kresba je výborná, zvlášť přechody mezi příběhy party outsiderů a ze života Plutony. Scénář není vyloženě špatný, ale čekal jsem víc. Plutonu byste mohli s lehkým srdcem nahradit třeba Power Girl a z "indie" komiksu by byl řadový sešit nějaké pláštěnkářské řady.

1 04.03.2019

Sbírka povídek (a jedna delší novela) z malé moravské vsi, která přináší věrohodný a živý pohled na život na venkově se všemi malými tragédiemi, křivárnami a klepy, které k tomu patří. Výborně zvládnuté byly změny perspektivy v jednotlivých povídkách, možná jen kromě Zbyňka, který je prostě a jednoduše výlupek všech nectností. Jinak ovšem skvělé čtení, trochu ve stylu Hájíčka.

1 25.02.2019

Čekal jsem méně, nakonec jsem byl docela příjemně překvapený. Lehkou rukou psané povídky z mezilidských vztahů, pobaví, neurazí a jdou jedním uchem dovnitř, druhým ven. Jen ty mužské postavy se mi zdály takové dvourozměrné...

1 12.02.2019

Při čtení jsem měl pocit, že na tuhle knihu nejsem dost chytrý a že možná i proto občas netuším, co mi chce autor říci. Místy jsem měl potom pocit, že to netuší ani autor, ale jak říkám, chyba bude spíš na mém přijímači. Přišlo mi, že to je jako číst platónskou filozofii, se vším dobrým i zlým, co k tomu patří. Také mě moc neoslovil ani hlavní hrdina, ani prostředí.

1 28.01.2019

Časté změny stylu kresby mi neseděly, ale jednotlivě jsou všechny povídky zpracované velmi dobře. Scénář původní látku respektuje a věrně adaptuje. Čapek se v hrobě maximálně tak malinko zavrtěl a zase sní svým věčným spánkem.

1 16.01.2019

Lehce nadprůměrná fantasy, na debut velmi zdařilá a překvapivě (naštěstí) nezasahuje do vod YA. Jen místy maličko naivní, hlavně když jsou na scéně krásní a ztepilí elfové, nebo záporáci, kteří chodí od hlavy k patě v černém.

Čtvrtou hvězdičku srážím dílem kvůli ohavným ilustracím, které spáchala samotná autorka, a dílem kvůli srovnávání se Hrou o trůny. Když už, tak se sága jmenuje Píseň ledu a ohně... Každopádně s ní Ollo nemá společného vůbec nic, snad kromě šíleného počtu postav, které se brzy začnou (na rozdíl od Martinova eposu) navzájem plést.

Troufalá hláška na obálce možná pomůže knize, ale začínající autorce podle mě spíše ublíží. Krátce a stručně, není to vůbec špatné, ale s trochou pokory a pozornosti k detailu by to bylo ještě daleko lepší. Letitá Wetemaa se ovšem stále čte lépe...

1 04.10.2018

Nehledě na to, co se píše v recenzích v médiích, které dávají kolem padesáti procent... tohle rozhodně není průměrná kniha.

Celé to má dohromady asi dvacet normostran. Kniha má sedmdesát stránek, z toho tak půlku zabírají ošklivé ilustrace, zbytek je fontem čtrnáctkou s šílenými okraji.

To by zas tak nevadilo. Kdyby ten zbytek byla slušná literatura, asi by se kniha prostě dala označit za předraženou. Bohužel - není. Tohle je škvár, který si po sobě snad sám autor ani nepřečetl. Chápu, že Viewegh na tom není zdravotně dobře - ale upřímně, kdybych byl maratonský běžec a obě nohy mi přejel vlak, asi za půl roku nebudu zkoušet kvalifikaci na olympiádu.

S touto knihou se nepáral nikdo. Ani autor, ani ilustrátorka, ani nakladatel. Je to prostě špatné skrz a skrz a nedokážu si představit nikoho, komu by se líbila.

Myšlenka hezká, bohužel však příliš nefunguje. Pěkných pár pivovarů jsem obešel, nálepky měli ke koupi jen v jediném...

05.02.2019