Dáma s hrnstjm komentáře u knih

Velmi znepokující kniha. Je neuvěřitelné, co všechno dokáže zvládnout dětské tělo. U některých pasáží jsem se nepozvracela jen proto, že jsem knihu četla v práci. Zajímaly by mě pohnutky matčina chování, resp. co způsobilo v její hlavě přerod z normálního rodinného života do této hrůzy. K přístupu Davidova otce nemám slov, neskutečně mě vytáčel lhostejností, zbabělostí a slabošstvím. Nelíbí se mi, že na obálce je odkaz na nedávnou kauzu z Kuřimi, údajně "náramně podobnou" - jestli to má být marketingový tah cílící na zvědavé televizní diváky, to nevím, ale nepřijde mi to vhodné. Kniha by mohla být užitečná i pro pracovníky ve školství.

10 11.11.2013

Z celé trilogie se mi detektivní zápletka posledního dílu líbila nejvíc. Zároveň mě tam nejvíc štvala vztahová linka Adama a Laury. Jako by to ani nebyli dva dospělí lidé... Bylo tam toho na mě moc, samé nevyřčené hluboké pocity, kradmé pohledy v autě... Ale líbilo se mi rozuzlení obou příběhů, zločinného i vztahového, které se v knize proplétají. Kniha je napsaná celkem pěknou češtinou.

9 24.07.2023

V mnohém skvělé, v mnohém překombinované. Zbytečně uspěchané kvůli vyšetřujícímu a jeho ukončení policejní kariéry, honem, honem, ať se to všechno vyřeší do šesti do rána... Děj má pořádný spád, kniha je opravdu čtivá, ale v závěru jsou určité věci vyloženě přehnané.

9 12.04.2021

Moc dobrý, čtivý kousek! Výrazivo více než expresívní, teorie pochopitelná a náležitě podpořená příběhy z praxe. Nezbývá než doufat, že ani jednu jedinou poučku nebudu potřebovat. A kdyby náhodou něco, kniha je doma na určeném místě hned po ruce a aplikace Záchranka v mobilu. Moc zajímavé byly i vsuvky od jiných autorů, nikdy mě třeba nenapadlo, jak se řeší úmrtí Čecha v zahraničí nebo kolik stojí jedna akce letecké záchranky...

9 01.01.2021

Mám pocit, že jsme se my dvě, já a kniha, minuly někde v těch krumlovských uličkách a absolutně jsme k sobě nenašly cestu. Námět mi přišel neskutečně nudný a ani jedna z postav mi nebyla sympatická. Knihou rezonuje kontrast (konflikt) venkova a města, ale netáhne se jako nenápadná červená nit, která sem tam vykoukne, spíš má tendenci být kolovrátkem, ke konci už stokrát ohraným (hlavně ve scénách s Rosťou, jejichž smysl jsem snad ani nepobrala). Škoda všech rozehraných partiích minulosti, které nebyly vůbec dotaženy, jejich témata mi přišla na knize to nejzajímavější, byla jsem moc zvědavá, jak si s nimi autor poradí a nenapadlo mě, že je nechá jen tak vyšumět! Postava Marie - pro mě nerealistická, neuvěřitelná, královna krásy středního věku, femme fatale a nejobletovanější samice široko daleko... jde hodně znát, že "ji píše" muž.

9 09.07.2020

Pěkně rozehraný příběh s důstojným průběhem a zajímavou kritikou sociálního systému v Dánsku. Nebyly mi sympatické obě postavy vyšetřovatelů, především proto, že příliš nevybočovaly ze současného detektivkového klišé (chlapík se svými "démony" + ženská IT profík). Nepochopila jsem neustálé přeskakování mezi přítomným a minulým časem, těžko říct, jestli šlo o nápad překladatelky nebo snahu autora o větší napětí. Krátké kapitoly byly na čtení skvělé. Závěrečná akční scéna supermanovská, absolutně si ji nedokážu v reálu představit, ale to už je pomalu taky jedno z častých klišé. Hodnotím 3,5 * a zaokrouhluji nahoru, i přes vypsané výtky mě kniha bavila.

9 13.01.2020

Příběh mladíka, se kterým se osud vůbec nemazlil, odchází ze šíleného prostředí proto, aby se dostával do šílených situací... Jde za něčím a dostane to, co úplně nehledal. Příběh je studený a kalný, stejně jako vody toxického jezera. Jiskřička naděje na konci zazáří, ale depresivní pachuť přetrvává.

9 09.09.2019

Vesnice se vším, co k ní patří. Propletené rodové vztahy, kde zpočátku vůbec nevíte, kdo ke komu patří. Neustálé mezigenerační taškařice. A malá venkovská tajemství... Škoda, že příběhy mnohých postav zůstávají otevřeny!
Nejvíc se mi líbil příběh starých manželů, kteří čím dál víc potřebují pomoc od mladých. Před rokem 1948 toto krásně upravoval v právní rovině tzv. výminek. Staří předali hospodářství a nárokovali si alespoň základní péči, mladí převzali hospodářství a poskytli péči. Fungovalo to po staletí, i když si nedělám iluze o ideálním soužití generací. Dneska je vše na domluvě, mladí zavaleni prací a stařečci na okraji zájmu. V knize je pro mě osobně popsáno přesně, jak to z lidského hlediska nemá být. A u nás v rodině velmi podobné... a ani nemusíme být přímo na dědině, že?

9 18.07.2019

Zajímalo mě, jak "šumavští samotáři" žijí. Místo toho jsem se ale spíš dozvěděla, co zažívají... mystické, ezoterické prožitky, které člověk získá (tipuji) buď hlubokou náboženskou vírou nebo za pomoci různých látek. A právě tyto "látky" se táhnou jak červená nit většinou příběhů/rozhovorů, což mě předem nenapadlo a v konečném důsledku lehce zklamalo. Poutavé čtení, zajímavé osudy.

9 14.01.2019

Jsem na rozpacích... nerada bych pomluvila knihu, která mi evidentně v mém současném životním období nesedla... Jsem přesvědčená, že kdybych dobře znala prostředí New Orleans a lépe tušila, jak to tam před padesáti, šedesáti lety mohlo fungovat, náležitě bych se bavila. Jenže to neznám, místo děje mi přišlo těžko uchopitelné, představitelé a cizí, byla jsem z toho otrávená a neměla jsem chuť si cokoliv složitě zjišťovat. Ignatius, slon v porcelánu, o něm už tu bylo napsáno mnohé. Za mne ho nejvíc vystihuje přirovnání k atomovce, kterou Burma Jones jednoho krásného večera hodil na noční klub. Přiznám se, že jsem doufala, že Ignatia postihne spravedlivý trest za všechny jeho lži, které nejednou přesáhly meze slušnosti i zákona. Nejvíc jsem se bavila u scén z nočního klubu a továrny na kalhoty, ubíjející mi přišly Ignatiovy traktáty, korespondence s Myrnou a večírek čtyřprocentních jinochů. Jsem ráda, že mám dočteno, názor píšu, hvězdičkami nehodnotím.

Principy, tužby a sklony lidské civilizace odhalené až na kost a vyhnané do extrémů... mrazivé čtení, snad nejodpornější "vize" společnosti, kterou jsem kdy v žánru antiutopie četla. Zajímavé zapojení "vznešeného divocha" Johna, zajímavá postava Lindy, v níž se ukazuje veškerá povrchnost tohoto přešťastného světa. Vůči současnosti tak opačné a zároveň tak podobné... Je to síla!

9 10.01.2018

Čtení o malé sebedůvěře a velké manipulaci. První příběh byl zdlouhavý, téma mi moc nesedlo a než se děj posunul do (pro mě) přijatelné roviny, celkem jsem se nudila. Druhý příběh mě bavil nejvíc - je napsán velmi svěží formou a téma mě zajímalo. No a třetí příběh... tam jsem se dozvěděla o zdravotnictví přesně to, co jsem vůbec nechtěla vědět.

9 06.11.2017

Mnohé už bylo napsáno, bylo chváleno i kritizováno. Čím víc o knize přemýšlím, tím víc snižuji hodnocení... Vyzdvihuji prostředí a počáteční rozehrání karet detektivní zápletky. Až postupně se ukázala překombinovanost, slepé dějové linie a všudypřítomné "náhodičky," kterými si autor parádně usnadnil práci. A superhrdinský detektiv s brilantní intuicí a dalšími specialitkami tak nějak odvedl tu zbylou práci. Autor sice umí udržovat čtenáře v určitém napětí, ale ne každému toto stačí ke štěstí.
Neodpustím si kritiku fyzické podoby knihy: velké řádkování, široké okraje - vážně to bylo nutné? Kniha tím nabyla obřích rozměrů, nedá se pohodlně nosit s sebou ani držet. Mám podezření, že nakladelství XYZ si myslí, že číst tlusté knihy je IN a že čtenářům udělá podvědomě radost, když se tlustospisem rychle prokousávají. Neekologické, nepraktické. Můj výtisk půjčený z knihovny držel pohromadě silou vůle.

9 04.07.2017

Netvrdím, že jsem všemu rozuměla, ale dobře jsem se pobavila. A to i ve chvílích, které byly z existenciálního hlediska spíš k vzteku a pláči. Na knihách podobného typu mě obvykle vytáčí "všeumělkovství" hlavních postav a podivné "náhodičky," které usnadňují práci především autorovi. Ale v tomto případě byla Watneyho všestrannost velmi uvěřitelná, ač nevím přesně, co všechno takový kosmonaut musí umět a znát. Přistihla jsem se, že mě bavily víc nedeníkové pasáže, protože jsem věděla, že se toho víc dozvím. Doporučuju jako oddechovku... ale uznávám, že to vůči hlavní postavě není moc fér :)

9 23.03.2017

Podivná mystická fantasmagorie ze zaplivaných uliček Židovského města... s překvapivě podmanivým dějem a náročnou symbolikou. Kniha obsahuje jednu zradu: čtenář si ze začátku přečte větu "Vždy jednou za generaci se židovským městem bleskurychle rozšíří duševní epidemie, z nějakého důvodu, který je nám neznámý, napadne duše všech živých a jako nějaká fata morgána dá vzniknout určité charakteristické bytosti, která tu snad žila před staletími a která touží po vlastní podobě." - a očekává, že Golem se každou chvíli vynoří z jakési židovské kolektivní potřeby a začne jednat. Stránky ubíhají... a ne, Golem nejedná a možná jen nehybně sedí skrčený někde pod schodištěm. Jednají však ostatní postavy. Nejvíc mě zaujal student Charousek, který hrál v podstatě hlavní roli ve velké části děje. Mám pocit, že mi toho hodně uniklo, ale i tak to byl nevšední čtenářský zážitek. Miluju Prahu současnou, ale ještě víc Prahu minulou!

9 14.03.2017

Od knihy jsem moc nečekala, ale byla jsem velmi mile překvapena. Téma je zajímavé, příběh napsán čtivě a svižně, děj dává smysl a není předvídatelný, v postavách se dá dobře orientovat (a že jich není zrovna málo). Hodně mě bavil koncept knihy, střídání přítomných a minulých událostí, "prošpikované" místy přepisem archivních dokumentů. Jen ten konec... ten mě hodně zarazil...

9 17.04.2015

Pokud bych měla knihu popsat jedním slovem, vybrala bych slovo "srdcervoucí." Nejvíc na mě zapůsobil moment, ve kterém si Joe uvědomil, že nemá ruce a už nikdy neobejme svoji přítelkyni... Podle anotace jsem čekala, že bude příběh pojatý trochu jinak a moc se mi do knihy nechtělo, resp. nechtěla jsem si knihou kazit náladu. Ale náladu mi nezkazila, naopak, přiměla mě určitým způsobem přemýšlet o životě a jen tak na ni nezapomenu. A že byla vydána v předvečer 2. světové války... to je prostě síla!
Knihu jsem si půjčila v městské knihovně, byla ve skladu zřídka půjčovaných knih. Měla tužkou podtrhané různé pasáže, vztahující se hlavně k válce. A na konci, na prázdné stránce, je tužkou dopsáno: "Tuto knihu by si měli přečíst povinně všichni vedoucí státníci současného světa, zejména Reagan, Kholl, M. Thatcherová, Gorbačov, Husák aj. !!!!" Zajímavé.

Děkuji Ječmínkovi, že tuto knihu zviditelnil v diskuzi o "neviditelných," ale skvělých knihách! :)

9 26.06.2014

Velmi mrazivý příběh... nechce se mi ani přemýšlet o světě, ve kterém by podobná reality show existovala a byla podporována ze všech možných stran. Zaujaly mě hlavně dialogy postav. Mužská ješitnost a touha po dobrodružství je strašná věc, pokud má dopad na jejich blízké, což v případě Dlouhého pochodu platí tisícinásobně (pokud by Dlouhý pochod opravdu existoval, přišla bych o spoustu známých, protože by si prostě byli jisti, že to mají promyšlené a nemůžou nevyhrát). Role diváků a vojáků je naprosto děsivá. Doufala jsem v různé konce, ale ten, kterého jsem se dočkala, přinesl víc otázek než odpovědí. Ale nevadí, vybírám si vlastní přijatelnou variantou a hodnotím plným počtem.
Věta, která pro mě vystihuje celý příběh: "Vezmeš si něco do hlavy... pracuješ na něčem... a pak to ani nechceš."

9 23.08.2013

Z četby si odnáším obraz toho, že i jeden nepatrný člověk může změnit kus světa k lepšímu, protože je to v jeho moci. Stačí jen mít nápad, odhodlání, vytrvalost... a žaludy :) Kniha je optimistická a inspirující, stojí za přečtení.

9 05.06.2013

Nemohla jsem se dočkat, až dočtu tuto knihu... abych si tu na ní mohla pořádně postěžovat! Nevím, co je to za novou módu, že autoři vyslovují své názory s maximem známých i neznámých vulgarit - copak si myslí, že čím sprostší projev mají, tím větší budou mít úspěch u čtenářů? V prvních kapitolách se autorka vyjadřuje jako všech kanálů futrál a nejsem si jistá, co mi tím chtěla říct. Dále jsem měla pocit, že autorka nesmyslně generalizuje a má tendenci házet všechno a všechny do jednoho pytle (příklad: její svatební den nebyl ideální = žádná nevěsta si neužije vlastní svatbu, protože to je nemožné). S mnohými názory nesouhlasím, s některými souhlasím, nad něčím jsem se upřímně zasmála, z něčeho se mi dělalo lehce nevolno. Feminismus mě moc nebere a v tomto vulgárno-vtipném pojetí mě vůbec nezaujal. Další hroznou věcí, za kterou ale autorka nemůže, je český překlad - nechápu, jak překladatelka přišla na to, že je vhodné všechna ženská příjmení v knize (a že jich tam je) přechylovat; zaprvé je to vůči tématu knihy maximálně necitlivé, zadruhé je to do očí bijící ("Katy Perryová" - ovšem na další straně naštěstí bez úprav "Courtney Love"). Snad jsme my čtenáři nebyli podceněni, že bychom z textu nepochopili, jestli se jedná o muže či ženu! A přechýlené autorčino příjmení přímo na obálce nemá smysl komentovat. Dávám jednu hvězdičku za nápad a druhou za otevřenost a upřímnost.

9 05.06.2013