Danafantom komentáře u knih
Mě bylo prostě s Eragonem, Safirou a Bromem dobře, tak co víc řešit :-)
Občas mě to nudilo, ale celkově to šlo, možná proto, že knížka nebyla dlouhá.
Opravdu hodně zaměřené na vztahy a prozření hlavních hrdinek. Sem tam by se tento žánr číst mohl, ale nikaj se v tom nevyžívám.
To mě teda moc nebavilo, bylo to takové vykonstuhované, Della Streetová nekriticky obdivující Masona, a ten mi přišel dost nijaký. No, prostě mi to nesedlo.
Tento díl se mi líbil více než předešlý. Potomci Paula se rozletěli do různých končin, aby se ke konci života zase sešli na Morlandu. Název Divoký princ nijak nevystihuje obsah knihy, zdá se mi dost nevhodně zvolený.
Zkoušela jsem to číst, ale nešlo to, nějak jsem se vůbec nezačetla, a když jsem namátkově otevřela knihu, psali tam snad pořád dokola pořád to samé
Zkraje mě to moc nechytalo, ale pak jsem se docela zabydlela. Zápletka měla poněkud trhliny, ale pokud je člověk neřešil, bylo to docela odpočinkové čtení.
Nějak jsem se nazačetla. Už od začátku mu to přišlo poněkud prostoduché a předvídatelné, a ani ta omáčka už mě nemohla uspokojit.
Početla jsem si, bylo to napínavé, jen mi život hlavních postav připadal takový nenaplněný, a to před i po změně.
Tato knížka nějak nevzbudila mou obrazotvornost, takže nebylo co si užít :-(
Shltla jsem to jako jednohubku, dobře napsané, s překvapivým koncem.
Možná proto, že jsem "kočičí" a ne "psí" mě tato kniha jen utvrdila v tom, že žádného uslintaného závisláka nechci, natož ještě neurotického. Jinak to byla příjemná oddychovka. Láska je vždycky dojemná a její ztráta vždycky bolí. V tom knížka nic převratného nepřinesla.
První díl mi přišel lepší, možná to bylo tím, že zakladatelka rodu Morlandů byla silná osobnost a spojovala pěkně děj v kompaktní celek. Nanette byla milá, ale pasáže o jejím působení u dvora mě moc nebavily a nezajímaly. Možná proto, že jako dvorní dáma nebyla moc sama sebou, tak mi jako hlavní postava knihy připadala slabá, nevýrazná. No, ke konci to trochu napravila. Rozhodně mně to ale neodradilo od čtení dalšího, třetího dílu.
Knížka byla tak nějak obměnou prvního dílu Anna, jen s jiným koncem. Pro mě zajímavý je popis historických událostí, na jejichž pozadí se odvíjí příběh hlavní hrdinky.
Četla jsem tuhle knížku kdysi dávno, ale byl to rozhodně nazapomenutelný zážitek. Určitě se k ní ještě někdy vrátím.
Odpočinkové čtení, bylo to fajn, jen úplný konec -nevím, jak to nazvat- no, přitažený za vlasy.