Daniel.F komentáře u knih

První knížka od Larssona, kterou jsem přečetl, a rozhodně mě nalákala na zbytek! Tématem to není můj šálek kávy, ale pozornost profláklým autorům moc nevěnuju, a tak jsem chtěl udělat výjimku. Jsem rád, že jsem sáhl právě po Larssonovi, protože se knížka fakt četla sama a jedním dechem. Mikael je sympaťák a nejde mu nefandit.
Jdu si stáhnout film, jestli je stejně skvělý jako předloha.

Byl jsem donucen svou přítelkyní přečíst si ji (dostala ji od mámy k narozeninám a zřejmě si myslela, že mi tím dá návod, jak jí splnit tajné sexuální touhy) a až mne zalil pot, jak něco takového může mít ve světě takový úspěch. Absolutně mě to minulo, chabá slovní zásoba, opakující se fráze i celé scény, naivní styl psaní. Zrovna nedávno jsem uvažoval, jaké nejhorší spojení ženy existuje. Je to dívka, co poslouchá One Direction, vaří podle Hrušky a čte Padesát odstínů. Brrr... (naštěstí má přítelkyně zůstala jen u té četby :-))

Při tom, jak to vypadá v dnešní společnosti, nakonec v té divočině (ne)dobrovolně skončíme všichni. Skvělé čtení.

7 27.05.2022

Viewegha moc nemusím, ale Báječná léta jsem přečetl s chutí a moc jsem se pobavil. Škoda, že takto nasazenou laťku už nikdy nepřeskočil, ba se k ní ani nepřiblížil. Tato kniha si však zaslouží plný počet.

6 29.03.2015

Sečteno a podtrženo, teda,
přečteno a potvrzeno:
Jaroslav je (můj) literární Bůh! Ten civilní způsob vyprávění příběhu a vědomá lehkost, se kterou je napsaný, to, jak svými upřímnými názory reprezentuje spoustu obyčejných lidí (včetně mě), kteří žijí (a trpí) v dnešní společnosti i na podobném sídlišti stejně jako on, to je prostě radost číst.
Brečel jsem smíchy i dojetím, souhlasně pokyvoval hlavou, nasíral se, fandil, záviděl, litoval a při tom všem byl moc rád, že se Irovský vrátil do starých dobrých kolejí, které zdobí jeho beatnickou tvorbu.
"Všude by mohlo být krásně, Ari. Je to jen o lidech kolem nás." - Tesat do kamene.

5 19.06.2022

Návod k použití své hlavy nepotřebuju. Knihu jsem přečetl jen ze zajímavosti, stejně jako Debordelizaci vztahů, která mě bavila víc, i když ani její informace jsem si k srdci nevzal.
Pokud někdo prochází životní/vztahovou krizí a chce ji vyřešit/překonat čtením nebo poslechem nějakých mudrlantů, kteří plácají spíše naučené všeobecné teoretické fráze než radí na základě vlastní zkušenosti, budiž. Mě tohle moc nebere.

4 25.12.2020

Irovského sráčskou trilogii zbožňuju. Proto jsem byl rád, že jsem mohl podpořit vydání Hrobaře díky projektu na startovači a knihu si tak předkoupit.
Je 4:17 ráno a před chvílí jsem ji dočetl. Dostalo se mi něco mnohem lepšího, než jsem očekával. Dekadentní autobiografii, sarkasmus a vtipné hlášky z dřívějších knih nahradily filosofické úvahy o křehkosti a různorodosti bytí/žití, vynikající gradace a na Jaroslava netradiční vyvrcholení. A i přesto je to pořád ten samý Irovský - brilantní vypravěč o životech a osudech (ne)obyčejných lidí.
Čtivost je u jeho knih už tak nějak samozřejmostí a pořád nechápu, proč se mu nedostává větší pozornosti, když píše mnohem líp než kdejaký současný mainstreamový autor. Doporučuju!

4 01.12.2020

Jedna z nejlepších knih "povinné četby". Ke čtení tohoto skvělého díla jsem se (na rozdíl od jiných) ani nemusel nutit.

4 28.06.2015

Nejúspěšnější Bukowského kniha rozhodně není jeho nejlepší. My, kteří jeho tvorbu známe díky kvalitnějším výsledkům (Šunkový nářez, Těžký časy, Zápisky starého prasáka), jsme zvyklí na jeho slovník, témata i jejich občasné/časté opakování se včetně absence pointy. Ale i tak mají jejich čtenářům co říct a nabídnout, což u Řití docela chybí. Takže pokud je pro někoho tato kniha první, kterou od Buka přečetl, je možné, že se kvůli výše zmíněným bodům rovnou stane i poslední.
Jsem Hankům velký fanda, ale rozhodně pro mě není povinností dávat mu z principu pět hvězd jen proto, že psal o šukání, chlastání a určité formě nezávislosti a bohémství.

3 23.12.2020

Na tuhle knížku jsem se coby fanda Buka, Beatniků nebo "našeho" Irovského opravdu těšil. A ač mě zprvu moc nezaujala (po 50 stranách jsem ji kvůli plytkému ději odložil), nakonec jsem se k ní už o den později vrátil a dočetl ji do konce, což bylo dobré rozhodnutí.
Náhled na dnešní hipsterské pseudointouše se mi zamlouval, stejně tak především poslední třetina knihy se mi líbila o dost víc než začátek. Vypilovat styl psaní, odmazat některá stále se opakující slova (např. slovo "víno" je zmíněno snad 5x v jediném odstavci), vypointovat některé události a celkově se nebát ještě víc "šlápnout na plyn" a věřím, že druhá knížka, pokud na ni dojde, bude ještě lepší. ;) A je třeba, protože mladých současných domácích autorů, jako jsou právě Marek nebo Jaroslav, kteří píšou o takových tématech, je u nás málo... Držím palce!

3 23.02.2020

Knížku jsem stáhl celou za jeden večer spolu s multipackem dvanáctek. Určitě to někdy zopakuju.

3 11.05.2019

Jedna z prvních knížek, které jsem od Buka četl. A na to, že je to jeho první román, překvapil svou čtivostí. I když, to u něj není nic neobvyklého, neboť Charles se čte skvěle.
Člověka by mohlo napadnout, že dozvídat se o starostech v práci (na poště) může být nuda, Buk však dokázal čtenáře vtáhnout do děje takovým způsobem, že na vlastní kůži cítil a prožíval to, co právě on tehdy. A když se do toho přidá ještě spousta chlastu a nějaká ta ženská, nemůže vyjít nic jiného než zasloužených pět hvězd... :)

3 23.06.2016

K dokonalé knize jsem byl - přiznám se - "přiveden" až po zhlédnutí dokonalého filmu. Měl bych číst Kinga častěji, protože tohle byla libůstka.

3 28.06.2015

Knihu jsem si zapůjčil pár dnů po exkurzi v Osvětimi. Neuvěřitelný pocit husí kůže, který se dostavil ve druhé polovině knihy. Jak zde píší někteří kolegové, první částí se prostě musíte prokousat. Ale když to zvládnete, budete odměněni.

3 28.06.2015

Kniha mého dětství!

3 28.06.2015

Parádní kniha aneb "jak se formou obří dávky inteligentního humoru, sarkasmu a nadsázky představit čtenáři coby chudý ochlasta, který nenávidí dnešní společnost a jeho život je úplně v prdeli".

2 18.06.2022

Zííííííív... Chtěl jsem napsat víc, ale to zásadní zmínil uživatel kilometr pode mnou.

2 26.11.2020

"Kvantita a kvalita nejsou totéž". Tak nějak by se ve stručnosti dala popsat celá Vieweghova tvorba.

2 06.08.2019

Můj favorit mezi Kerouacovými knížkami.

2 08.08.2018

Má nej kniha od Ch. B. Hlavně úvodní báseň a skvělá povídka o dvou únoscích, to jsem se smál, až mi tekly slzy. Navíc mám k této knize osobitý vztah. Narazil jsem na ni v době, kdy mi bylo nejhůř a dost mi její četba pomohla.

2 29.03.2015