danny_21 komentáře u knih
Sandokan a jeho tygříci pomáhají osvobodit uvězněného Tremal-Naika z uvěznění na ostrově Sarawaku, kde trčí v báni v zajetí rádži Brooka, nelítostného potírače malajské pirátské verbeže. Cílem je doručit sestřenici zesnulé choti Malajského tygra právě do náruče tohoto Inda, který pro ni zahořel v nimulém díle, Ubylo něžnůstek a proto dávám lepší průměr - 60 %
Tak nějak to vypadá, že Steve hodil do placu výborný nápad a nechal kolegu proslavit se, no kupodivu to nedopadlo to vyloženě špatně, ale žádnou díru do světa tahle krátká novelka neudělá. Postavy nedotažené a jejich potenciál nevyužitý, když se představuje tajemný pán s iniciály R. F., zadoufal jsem, že by v tom příběhu mohl mít výrazně namočené démonické prsty … ( no sami asi víte kdo ), tajemná skříňka se všemi těmi nepoužívanými ovládacími prvky a tak nějak si to ten příběh šine na komorní vlně až do konce až vyšumí - 60 %
Milošovy knížky se prostě čtou sami, autor dokáže poutavě popisovat krásnou horskou přírodu Jizerských hor, trefně se vcítit do chování a myšlenkových pochodů náctiletých kluků a samozřejmě to spojit do skvěle fungujícího dobrodružství skauta a jeho plnění stezky odvahy, při které objeví kus chlapa v sobě - 90 %
V druhém díle představil Emilio podobnou nosnou linku jako v prvním - tentokrát se sice lýtka nezapálily Tygrovi z Mompračemu, ale lovcovi hadů Tremaku-Naikovi, který podlehne šarmu britské dcerky v zajetí sektářů, uctívačů byhoně Kálí a rozhodne se ji vyrvat ze spárů jisté smrti obětováním těch fanatických barbarů. Méně limonády, více akce a proto dávám v hodnocení lepším průměr - 55 %
Druhé setkání s výjimečným vypravěčem Mtichellem není tak uspokojivé jako přechozí Atlas mraků. Řekl bych, že díky tomu, že autor nedokázal představit zajímavější postavy v těch devíti kapitolách, stejně jako chybí osudovější finální protnutí všech zúčastněných postav, které jsem očekával. Přesto nemůžu říct, že bych se u čtění nudil, je třeba číst pozorně a potom je možnost objevit ty jemné propletené nitky vzájemných setkání, ale v mých očích je to příliš nevyrovnané a z uvedených důvodů nemůžu tentokrát dát víc než lepší průměr - 65 %
Mám rozporuplné pocity z této další Mariovy knihy, kdy se opravdu jedná o politicko-špionážní koktejl namíchaný ze všech možných ingrediencí - vraždy prominentních osob levicovými radikálními jednotkami, teroristické činy jadernou zbraní a atentátnické intrikářství v srdci Optimistických států mohou na první pohled působit přitažlivě, přesto se Puzovi nepodařilo servírovat uspokojivý drink a jen při pár usrknutích jsem se dokázal opravdu začíst. Nerozumím snaze rozvláčně představovat značné množství postav mimo okraj dění, často jsem se pousmál nad jejich černobílými charaktery, naivním světem politiky a konáním zákonodárců - bohužel po Temné aréně další zklamání - 45 %
Tak to jsem opravdu nečekal, hrdinný Sandokan, Tygr z Mompracemu, v osidlech lepé děvy, anglické Amazonky, která ho oblouzní svým luzným zjevem a chudák změkčelé Princátko je ochotný vzdát se svého pirátského života, životů svých poddaných tygříků a odejít do důchodu na opuštěný ostrov … ty jo, to byla limonáda první kategorie - 35 %
Tak to jsem opravdu nečekal, hrdinný Sandokan, Tygr z Mompracemu, v osidlech lepé děvy, anglické Amazonky, která ho oblouzní svým luzným zjevem a chudák změkčelé Princátko je ochotný vzdát se svého pirátského života, životů svých poddaných tygříků a odejít do důchodu na opuštěný ostrov … ty jo, to byla limonáda první kategorie - 35 %
3x Hurá, konečně jsem po letech dostal od Steva pěkný příběh se zajímavým nápadem. Tentokrát v podobě sondy do mezilidských vztahů, vzácné ceně přátelství a nemilosrdného vyměřitele svěřeného času ( kilogramů ). Je to hezky zabaleno do ideální délky, příjemně utíká, může Vás přinutit k zamyšlení nad věcmi, které možná nechceme vidět a rozhodně i cynika, jako jsem já, může dojmout ta jednoduchá krása v závěrečném jednání - 80 %
Pokračování jednoho z nejznámějších knižních vrahů Normana Batese dopadlo zklamáním.
I přesto, že prvních pár desítek stran mohl slibovat nekompromisní jízdu, se postupem času vklínila do příběhu jakási nezáživnost, která způsobila, že mi byly osudy postav tak nějak buřt, stejně jako mdlý Hollywodský koktejl osob z filmové branže. Závěrečný spin je sice nečekaný, ale nemůžu říct, že by mě nadchnul - tentokrát bohužel lepší průměr - 55 %
Knižní předloha mnou oblíbeného filmového MacQueenovského Pappilona je jen slabým odvarem toho, co se Schafferovi povedlo stvořit na plátně. Celý ten dvoudílný příběh, trpící přehnanou naivní romantikou, často protiřečícím a nevyrovnaným názorem na život, a idealizovaním sebe samotného, těžko můžu brát za autentický, spíš mi to přijde jako náhodné a hodně přibarvené posbírané zážitky jiných, které si Moty přisvojil. Zlomené patní kosti, inteligentní skot, berličky v podobě vždy ochotných a nezištných pomocníků a ochránců z řad spoluvězňů, bachařů a společenské smetánky ... velké zklamání - 50 %
Knižní předloha mnou oblíbeného filmového MacQueenovského Pappilona je jen slabým odvarem toho, co se Schafferovi povedlo stvořit na plátně. Celý ten dvoudílný příběh, trpící přehnanou naivní romantikou, často protiřečícím a nevyrovnaným názorem na život, a idealizovaním sebe samotného, těžko můžu brát za autentický, spíš mi to přijde jako náhodné a hodně přibarvené posbírané zážitky jiných, které si Moty přisvojil. Zlomené patní kosti, inteligentní skot, berličky v podobě vždy ochotných a nezištných pomocníků a ochránců z řad spoluvězňů, bachařů a společenské smetánky ... velké zklamání - 50 %
Druhé setkání s Chuckem není tak úspěšné jako s Fight Clubem, tentokrát je to na hranici bizáru a úleťárny připomínající Bukowského, protože co fungovalo minule a bylo tak nějak dobře vrstvené ( lepší slovo mě nenapadá ), tady je často nevyvážené a nesouvislé držící pohromadě. Přesto byly kapitoly a pasáže, kdy mi tekly slzy smíchu a nebo jsem pokýval uznale hlavou- opičák s kaštany, venušiny kuličky, svatá předkožka, tantrický sex v letadle nebo třeba přitakávání starouškům a proto nevidím důvod nezkusit s Palahniukem ještě další cestu, což by Ježíš rozhodně neudělal - 60 %
Nejspíš všichni slídilové záhad znají mýtus o tajemné kontinentu Atlantida. Tato kniha sice není z pera Cayceho, je to spíše reportážní skládanka různých další zdrojů, nicméně čerpá z jeho vykládání minulých životů a záznamů čerpaných z kroniky Akáše. Je na čtenáři, čemu z toho chce věřit a jak přistoupit k problematice reinkarnace a věrohodnosti - za mě je kniha často kostrbatá a nepřehledná, s několika málo zajímavými kapitolami, např. pyramidy, kdoví, třeba se k ní ještě někdy vrátím pokud najdu v dalších knihách spícího proroka zálibu - 50 %
Průměrná sbírka povídek z Orientu, které už byly obsaženy v jiných sbírkách. Povídky 2 a 3 se u mě tak tak udržely v průměru - takže s přivřenýma oběma očima - 50 %
Jedna z těch povedenějších dobrodružných Mayovek z Divokého západu, ve které potkáme staré známé - uhihňaného Sama Hawkense s kumpány Stonem a Parkerem, Kulhajícího Franka, čerstvého vlastníka vily Medvědí sádlo a jeho kámoše detektiva Drolla a samozřejmě, až jde do tuhého a tito zkušení westmani padnou do indiánské léčky, přijde na pomoc nejudatnější dvojice, která se kdy proháněla prériemi a savanami- Vincek s Oldou a společně pak dají na frak jak pueblovým Indsmenům, tak hlavnímu padouchovi, Petrolejovému princi, který chystá pěkný naftový podvůdek, na malou skupinku majetných obchodníčků - 60 %
Jedna z těch povedenějších dobrodružných Mayovek z Divokého západu, ve které potkáme staré známé - uhihňaného Sama Hawkense s kumpány Stonem a Parkerem, Kulhajícího Franka, čerstvého vlastníka vily Medvědí sádlo a jeho kámoše detektiva Drolla a samozřejmě, až jde do tuhého a tito zkušení westmani padnou do indiánské léčky, přijde na pomoc nejudatnější dvojice, která se kdy proháněla prériemi a savanami- Vincek s Oldou a společně pak dají na frak jak pueblovým Indsmenům, tak hlavnímu padouchovi, Petrolejovému princi, který chystá pěkný naftový podvůdek, na malou skupinku majetných obchodníčků - 60 %
Jedna z těch povedenějších dobrodružných Mayovek z Divokého západu, ve které potkáme staré známé - uhihňaného Sama Hawkense s kumpány Stonem a Parkerem, Kulhajícího Franka, čerstvého vlastníka vily Medvědí sádlo a jeho kámoše detektiva Drolla a samozřejmě, až jde do tuhého a tito zkušení westmani padnou do indiánské léčky, přijde na pomoc nejudatnější dvojice, která se kdy proháněla prériemi a savanami- Vincek s Oldou a společně pak dají na frak jak pueblovým Indsmenům, tak hlavnímu padouchovi, Petrolejovému princi, který chystá pěkný naftový podvůdek, na malou skupinku majetných obchodníčků - 60 %
Věřím tomu, že velká část z nadšených a náruživých čtenářů by ráda byla úspěšným pisálkem, jenže v drtivé většině zůstane jen u přání snílků, a asi nejsem výjimkou, jenže realisticky je potřeba si přiznat, že dannymu nebylo dáno do vínku přivést na svět kus dobrého příběhu … a obávám se navíc, že ani Královská příručka nepomůže :-), takže radši nechám pero a papír myšlenkám povolanějším a budu se brodit stránkami jejich světů. O psaní ale není jen jakýsi nevtíravý průvodce tvůrčího psaní pro začátečníky, Steve odhaluje i cestičky vedoucí ke zrodu prvních povídek, okolnosti tvorby bestsellerů, své temné démony i detaily málem smrtelné nehody - 80 %
Tak konečně jsem přelouskal všechny povídky krvavých knih Cliva Barkera a je nutné říct, že po neslaných, nemastných sbírkách č. 2 a 3, je tenhle soubor tří posledních souborů rozhodně krokem kupředu, co se týče kvality, námětů i zakončení - což je často autorova slabina. Především sbírka číslo 4 je opravdu povedená - Revoluce těla a Zjevení v nadprůměrné kvalitě, stejně jako povídka Krvácející kořistníci v posledním, šestém kousků a propadáků obecně ubylo a tak beru Barkera na milost a ještě to s ním zkusím, stále čekám na podobnou pecku jako byl kdysi Hellraiser, ale autor je zvláštním tvorem, kterému se honí hlavou někdy opravdu povedené nápady, jen to těžkopádné zpracování často končí mimo míru fantasie a splatteru, který je ochotný dannoušek akceptovat - 65 %