danuus komentáře u knih
Prostě krásná kniha ze všech stran. Citáty, které pohladí na duší, ale taky takové, co vás donutí se zamyslet.
Tohle byla jízda. Čekala jsem fantasy knihu a dostala jsem ještě víc. Začátek byl pomalejší, no zbytek knihy mi to vynahradil. Postupně do sebe všechno zapadalo jako pečlivě poskládaná skládanka. Příběh o lidech, životě, lásce- zakázané lásce a odhodlání a úsilí, které je člověk ochoten vyvinout, aby se dozvěděl pravdu. Pravdu o vlastním životě.
Konec přišel najednou a zoufale jsem otáčela poslední stránky, jestli tam někde ještě není další kapitola.
Originální příběh, který je určitě jedinečný.
Moc pěkná kniha. Jako člověk, který čte hlavně fantasy, jsem byla překvapena, že se mi líbila. Oslovila mě anotace a co si budeme, obálka taky. Námět mi přijde originální, je to oddechová četba, při které jsem na konci měla dokonce slzy v očích, což jsem nečekala. Jednoduchý příběh, ale má přesah. Ukazuje jak může někoho poznamenat ztráta blízké osoby a co je vlastně v životě důležité.
Dějově je kniha super. Originální příběh, s originálními postavami. Připadalo mi to trochu jako horror pro děti. Celou knihou mě provázel takový temný stín, temný pocit. Konec mě trochu zklamal, bylo to urychlené, jakoby si autorka zapomněla v troubě buchtu a musela to rychle dopsat. Jak byla celá kniha hezky propracovaná, tak konec mi přišel klišé.
Nakonec jenom dodám, že krásná obálka a ořízka si mě získaly. Celkově ale knihu hodnotím velmi kladně.
Knihu jsem se fakt snažila dočíst, jenže to prostě nešlo. Děj byl na mě hrozně rozvláčný, nedokázala jsem se do knihy začíst a celé mi to připadalo takové o ničem. Ani za polovinou mi nebylo jasné, jaká je vlastně dějová linie a o co jde. Těšila jsem se na čtení, hlavně díky velké propagaci a kladnému hodnocení zde, na Databázi knih. Nakonec jsem Medvěda a Slavíka musela odložit a nechat u nedočtených knih, ačkoli to dělám nerada. Úplně chápu, že se to někomu líbilo, námět je rozhodně originální a nevšední. Mě ale neoslovil.
Při čtení Strážců země jsem cítila klid na duši. Hrozně se mi líbilo, jak byly vymyšlené postavy a jak byla hlavní postava zdvořilá a klidná. Děj jednoduchý, nijak nepřekombinovaný, ale možná právě v tom je to kouzlo. Řekla bych, že je to kniha pro děti? Ano. Jenže je také pro všechny, kteří si chtějí odpočinout ve světě plném přírody. Za mě jedna z mých oblíbených knih.
Krásné básně nesoucí vás, jak říká název, na křídlech melancholie. Pokud jste zažili nějakou ztrátu, nebo máte psychické problémy např. depresi, možná se v básních docela najdete.
Za mě super kniha, autor dobře vylíčil atmosféru Londýna 19. století. Připomínalo mi to styl jakým je psán Sherlock Holmes. Konec mě překvapil, nečekala jsem takové šokující rozuzlení. Pořád ale u mně vede druhá kniha "Moriarty." Ta je o hodně lepší a nemusíte číst ani první díl.
Jedna z nejkrásnějších básnických sbírek, co jsem četla. Procítěné, pravdivé, promlouvající k duši.
Pro mě, jakožto milovníka Sherlocka Holmese, byla tato kniha docela nuda. Postavy byly ploché a k žádné, kromě Micaha, jsem si nevytvořila bližší vztah. V polovině jsem se začala nudit, ale kniha se četla rychle a já nerada nechávám knihy nedočtené. Zápletka docela banální.
Vadilo mi, že jsem kolikrát pořádně nevěděla, jaké emoce má daná postava, protože byly hodně často používaná slova - řekl, zeptal se, odpověděl... a nebylo to dál rozvedené.
Ale abych nebyla jen negativní, musím napsat, že je to takové oddechové a nenáročné čtení na nedělní odpoledne.
Byla to první manga, co jsem četla. Nevěděla jsem, co od toho mám očekávat a nakonec jsem zůstala s rozporuplnými pocity. Ano, příběh hezký, zaujal mě, myšlenka hezká... akorát docela naivní a bez hlubšího sdělení. Ale jako oddechovka dobré. Měla jsem ji přečtenou za chvilku a jakožto čtenářka převážně fantasy knih jsem čekala, že se příběh někam posune, což se nestalo. Nenadchne, ale ani neurazí. Za mě tedy 2,5/5 hvězdiček.
Další kniha o Sherlocku Holmesovi, další vydařený příběh. Díky bravurnímu překladu se můžeme přesvědčit o výborném stylu, kterým je kniha napsána a také o tom, že je velmi podobná stylu A.C. Doyla. Příběh je dobrý, promyšlený, zamotaný, jak má správná detektivka být, ale konec mi přišel trochu moc rychlý a jednoduchý. Postav bylo hrozně moc a ztrácela jsem se v nich, ale na to už jsem u sebe zvyklá, stává se mi to i u knih od samotného tvůrce Sherlocka, takže žádná novinka. Knížka mi také přišla trochu moc dlouhá.
Jakožto člověk, který miluje Sherlocka Holmese, jsem s tímto dílem byla spokojená.
Na knihu jsem narazila, když jsem si v knihkupectví prohlížela tvorbu českých současných básníků. Tak mě zaujala a začetla jsem se do ní, že jsem zapomněla na čas a přečetla ji celou. Básně jsou krásné, nejsou složité a cítila jsem emoce, které do básní autorka vložila. V hodně z nich jsem se našla.
Celou dobu, co jsem knihu četla, jsem cítila lehký mráz po zádech, kniha na mě působila takovým temným dojmem, podobně jako Gallant od V. E. Schwab. Děj byl zajímavý, originální a hlavně jsem do poslední chvíle nevěděla, jaký bude konec. Chvílemi jsem knihu chtěla odložit, ale zvědavost mě vtáhla zpátky. Postavy jsou dobře vymyšlené, taky propojení pohádkového světa s naším. Souhlasím s pár komentáři níže- knihu lze přirovnat k pohádkám bratří Grimmů.
Velmi dobrá kniha, skutečně srozumitelně a pro laiky popsána deprese ze všech stran. Doporučuji lidem s depresí nejdřív přečíst, zvýraznit věci, které se vás týkají a potom dát přečíst blízkým. Knížku vřele doporučuji.
Dobře vykreslené postavy, úplně jsem si je dokázala představit. Celá kniha byla "živá" a nenudila jsem se u ní. Anthony Horowitz opět nezklamal. Díky sérii Síla pětice jsem se do tvorby A.H. přímo zamilovala. Samozřejmě konec nejlepší.
Je to taková oddechovka. Hezký námět, docela originální bych řekla. V předchozích komentářích jsem četla, že někteří u příběhu uronili nejednu slzu. No bohužel u mě tomu tak nebylo. V polovině knihy jsem se začala nudit, ale zajímalo mě, jak to nakonec dopadne, takže jsem ji dočetla. Co ale musím zmínit jsou dobře vymyšlené způsoby, jak se postavy vypořádávaly se smrtí, každá po svém. Celkově kniha není špatná, ale mám pocit, že nebyl úplně využitý její potenciál.
Tak tohle bylo něco. Originální, jakože vážně originální a promyšlené. Samozřejmě mě zaujala i obálka a název. Zajímavé spojení všech vrstev společnosti a moderních technologií s "magií koní". Odhodlání lidu a odmítání nadřazenosti, touha po vlastní identitě. Zdálo by se, že hlavní linkou je tady dostih, ale doopravdy se za tím dějí jiné, neméně zajímavé věci.
Hlavní postavy mi byly sympatické, až na Pippu. K tomu možná přispěla i její část vyprávěna v přítomném čase, ne v minulém, jak je ve zbytku knihy.
Od příběhu jsem se nemohla odtrhnout, protože něco takového jsem nikdy nečetla.
Co o téhle knize napsat... Má dobrý námět, originálně vymyšlený svět, kterému by ale neuškodilo domyslet ještě nějaké detaily, ať už menší nebo větší. Hlavní hrdinka se dle mého chová jako malé děcko a romantická linka tak působí, že mezi ní a jejím partnerem je o hodně větší věkový rozdíl, než je doopravdy. Dokonce mi připadá, že by mohl být jejím otcem. Celkově je romantika v tomto příběhu vystavěna dost... trapně?
Co se týče vedlejších postav, líbilo se mi, že každý z nich měl dobře vymyšlený charakter.
Možná, že nejsem tak úplně cílovka, ale čtu všechny knihy a které mi přijdou vážně zajímavé, koupím si je. U téhle knihy tomu tak bylo, ale nakonec putovala k jinému čtenáři.
Čtení bylo oddechové, ráda jsem se vracela do světa Litersa a i když jsem si u některých pasáží říkala "co to je?", tak jsem příběh musela dočíst do konce.
Dobrá knížka, na odlehčení, ale taky zamyšlení nad tím, jak se dnešní doba a její lidé staví k depresi. Je poznat, že to byl nejdřív blog a pak z toho udělali knihu. Je to trochu jiný styl psaní, ale ráda si přečtu něco trochu odlišného.