darion komentáře u knih

Larse Myttinga si přidávám na seznam oblíbených autorů... ke Zvonu jsem se dostala po přečtení Šestnácti stromů a i tuto knížku jsem přečetla jedním dechem... Způsob, jakým píše a dokáže propojovat témata, je mi blízký. Mám ráda knížky, které ve mně ještě nějaký čas doznívají a motivují mě třeba i dozvědět se více k reáliím, které se v nich objeví. Už se moc těším na další kousky přislíbené trilogie.

3 29.09.2024

Skvělý román! Mnohovrstevnatý, chvílemi skoro detektivka, pak zase romantika, do toho trochu historických souvislostí... na můj vkus namícháno tak akorát.
V závěru jsem se hodně těšila, až se retrospektiva propojí a příběh bude kompletní. A ano, nikdy člověk nemůže mít všechno a chceš- li znát pravdu, musíš počítat s tím, že nemusí být taková, jakou očekáváš...
Jdu si v knihovně rezervovat další kousek od tohoto autora

6 31.08.2024

Témata venkov, kolektivizace, 50. léta, lidské vztahy - to všechno je samozřejmě hlavními ingrediencemi příběhu. Pro mě to ovšem byla knížka nádherně vykreslující různorodost pohledů a vnímání stejných událostí každým jednotlivým člověkem. A úplně nejvíc pak o schopnosti nebo skoro bych řekla umění odpouštět...

Poprvé jsem se pobavila u samotné knížky, která je fakt v určitých momentech úsměvná a zábavná... a v druhé vlně mě pobavily některé komentáře čtenářů, že je zacílena na dříve narozené

3 12.03.2024

Dávám plný počet hvězdiček... dvě časové roviny mi vůbec nevadily, ba naopak - vytvářejí kontrast, který nevím, zda byl záměrem autorky, ale zdůrazňuje propastný rozdíl mezi dnešní "pohodlnou" dobou a "bojem o holé přežití". O temné kapitole ukrajinských dějin jsem věděla, byť pouze v hrubých obrysech... v paralele s dnešní dobou možná vede čtenáře k pochopení mnohého. Knížka se mi četla dobře a popravdě větší hloubku a ještě drsnější popis třicátých let minulého století bych asi nechtěla pročítat...

2 16.02.2024

Příběh inspirovaný skutečným osudem silné ženy, v dějinných a teritoriálních souvislostech i v dnešní době aktuální. Smekám před odvahou, kterou hlavní hrdinka musela bez nejmenších pochybností mít ve vínku.

4 09.08.2023

První kniha, kterou jsem od tohoto autora četla... příběh napínavý, ale bavily mě i pasáže, které od utíkaly do fyzikálních zákonitostí a do vesmíru. Pominu-li fakt, zda a nakolik je reálné, že by se do podobného experimentu bývalý úspěšný podnikatel (byť po krachu) hodně naslepo pustil, jeví se mi děj jako celkem dobrá sonda, co by se mohlo všechno odehrát... Co mi však doteď vrtá hlavou, je závěr knihy, který nabízí několik možných variant, jak to celé mohlo dopadnout. Docela by mě zajímalo, jaký konec si čtenáři knihy většinově vyberou...

1 01.01.2023

Četla jsem s dcerou, tak jsem měla možnost rovnou vnímat reakce čtenáře, kterému je primárně kniha určena. Téma je náročné, ale spisovatelkou myslím výborně podané, a to včetně řešení v závěru. Příběh jsme obě doslova "hltaly", a i když pro osmileťačku byl konec "divný" (rozuměj vlastně otevřený), myslím, že knížka se opravdu povedla.

Od Rošťáků Oliverů jsme se dostali i k této knížce Petry Braunové, která hodně překvapila. Už to není jen poutavý příběh, který má spád a dobře se čte, ale knížka která vede malé čtenářky k zamyšlení...

2 03.10.2018

A tak to občas v životě chodí... něco skončí, ale otazníky zůstávají... ne vždy se člověk dozví, kde je/byla vlastně pravda... a někdy uběhne hodně vody než se okolnosti objasní... pěkná forma, jakou Petra Braunová mladé čtenáře na realitu připravuje :-) A dost možná, že se k tématu ještě v některé z příštích knih vrátí?

2 26.09.2018

Je možné, že se v dnešní době ještě najde kniha, jejímuž přečtení dá týnejdžr přednost před hrou na mobilním telefonu?
Ano je - je to tato. Petře Braunové vysekávám poklonu, protože zatím všechny knihy, které si od ní děti přečetly, měly úspěch.

1 06.09.2018

Jinému autorovi bych za tuto asi dala 4*, ale na Jojo jsem prostě přísnější, protože píše skvěle.

4 29.12.2017

Mám ráda knížky, jejichž přečtení ve mně vyvolá spoustu otázek...

2 22.12.2017

Budu myslet pozitivně, tím se problém zmenší možná i o víc jak o tunu :-))) Vtipně a svěže napsaná kniha... když se Alan s Herbertem potkali u Kima s Maem, říkala jsem si sice, jestli už to fakt není příliš přitažené za vlasy, ale nakonec jsem to autorovi v zájmu pokračování příběhu odpustila :-))) Bylo by škoda knihu odložit a nedočíst se upravené verze událostí, kterou vyslechli Aronsson s Ranelidem...

6 22.07.2017

Můj druhý přečtený kousek od tohoto autora - v rámci čtenářské výzvy. Četla se výborně, ale vraha jsem odhadla poměrně záhy (a to nejsem žádný fanda detektivek). Je pravda, že některé z indicií, které mě k tipu vedly, se nakonec ukázaly být slepé, ale z napínavosti mi to bohužel trochu ubralo :-) Nevylučuju, že třeba ještě některou ze série v budoucnu přečíst zkusím.

2 18.02.2017

Hit mé dětské knihovničky - příběhy z Valmezu i z Žítkové jsem hltala znovu a znovu. Jsem ráda, že se i dceři líbí, ačkoliv už není obklopena valašštinou, ve které jsem vyrůstala já...

2 09.12.2016

Hit mého dětství, který teď znovu čtu - své povedené dcerce. Pro nás z Valašska není ani jazyk problém, skoro bych řekla "povinná" dětská literatura regionu, která má i po letech své kouzlo :-)

4 09.12.2016

Rozhodně zaujala - dílem proto, že zrovna touto dobou se učím komunikaci s člověkem - Aspergerem, dílem proto, že mám asi období, kdy víc než kdykoliv v minulosti čtu detektivky. Zhruba od poloviny to má i potřebný spád, závěr určitě překvapí.

27.11.2016

Ať už některé čtenáře nadchne nebo se jim zdá proti očekávání slabá, evidentně málokoho nechává lhostejným. A toho si u knížek vážím!

2 29.04.2016

Úžasně napsaná rodinná sága. Četla se mi jako po másle. Nemůžu souhlasit s tím, že by byla přehnaně temná, ani s tím, že bych se ztrácela v postavách - hlavní dějová linka a postavy jsou jasné. Jedinou výtku mám - su z Moravy, a tak su asi moc kritická k moravštině (hlavně v závěrečné části knihy). "Viď" na konci věty by žádný Moravák ani v srandě neřekl...

4 12.03.2016