DarthZira
komentáře u knih

(SPOILER) Klasický Kulhánek, který pobaví.
Jenom to trapné melodrama s ubohou (achich ach) děvkou chípající na AIDS si autor mohl nechat od cesty - respektive tu šlapku měl nechat v klidu chcípnout a upírku udělat z nějaké jiné ženské. V tomto daleko více cením Kotletu, jeho potřeštěná gothička je jako upírka mnohem zábavnější.


První Kulhánek, kterého jsem kdy četla. Tehdy jsem byla nesmírně nadšená. Ovšem všudypřítomné lesbokurvy mi po čase začaly strašlivě lézt na nervy.


(SPOILER) Všichny ty náboženské kidy by si mohl Herbert vetknout za svůj ctěný klobouk a dát mi aspoň jednu pořádnou záporačku, která není magor.
Alia vypadala tak slibně - a autor s ní zatočí takovým způsobem, že je mi z toho nanic. Když už Paula a ty jeho spratky nezabila Irulán (což na můj vkus měla), proč je - sakra - nechala naživu Alia? Přece měla zatraceně dost důvodů svého bratříčka i jeho potomstvo nenávidět k smrti, když přece tou prvorozenou měla být původně ona.
Do dalších dílů se mi už vůbec nechce.


Máte-li rádi mírně brakové oddechové čtivo, tato kniha to splňuje na 110 %.
Jednu hvězdičku navíc přidávám z nostalgie, protože poprvé jsem četla v pubertě.


Podle mého spolupráce Asimov-Silverberg je vynikající. Možná to bude tím, že oba autory mám nesmírně ráda, ačkoliv jsou každý jiný. Ovšem pokud "dají síly dohromady", vždycky je výsledkem dílo, kterému musím dát plný počet.
Osobně ovšem nesouhlasím s komentátorem stilgar1, že román je "zatvrzele ateistický". Spíš mám dojem, že zodpovězením otázky, co je hlavní podstatou lidství, jako by se blížil názorům Tolkiena.


Knížku znám málem nazpamět, kolikrát jsem ji četla.
Čím to je, že cokoliv Asimov napsal, 100% se tím trefil do mého vkusu?


Fantasy, ve které není nouze o politické intriky - což mě baví. A hlavní hrdinka je žena - takže co víc si můžu ještě přát?
Pro milovníky japonské kultury je tato sága z kategorie "must read".


Druhý díl má úplně všechno, co mě na fantasy baví. Za mě nejlepší díl z celé série.
Pouze by to chtělo větší péči ze strany korektora - Alma Lodaka opravdu není mužského pohlaví.


Už když jsem to četla jako malá, rozčilovala mě na tom ta jednoznačná antiamerická propaganda - i osmileté dítě před listopadem 1989 muselo pochopit, že Měsíc jsou ve skutečnosti USA (a pokud by to náhodou nepochopilo, byla tam jako "nápověda" ta fůra rádoby anglicky znějících jmen).
Pokud to ovšem člověk bere jako satiru, může to mít jistý půvab, ovšem pak už to zase vůbec není pohádka pro děti.

I tento díl se mi líbil.
Pokud knížku bere člověk jako romanticko-dobrodružnou oddechovku, tak jí nemá co vytknout.


Nedá se dočíst, pokud si chce člověk zachovat aspoň zbytky zdravého rozumu.
Jsou všichni mormoni tak nevzdělaní debilové, pokud jde o psychologii, nebo je toto pouze osobní specialita Stephanie Meyer?
Stoletý upír Edward se chová a přemýšlí jako mentálně retardovaný patnáctiletý kluk.
A navíc je to celé k uzoufání nudné.
Opět odhozeno po souvislém přečtení pár stránek a namátkovém prolistování zbytku knihy.

Byla jsem zvědavá, jestli druhý díl bude stejně blbý, jako byl první. A hádejte co? Ano, byl. Možná ještě blbější.
Dialogy, které jsou k vidění v geniální parodii na červenou knihovnu "Pytlákova schovanka aneb šlechetný milionář", jsou vrcholem realismu ve srovnání s tím, co za "perly" padá z úst hlavním hrdinům.

Co k tomu psát?
Ta vypasená blběna E. L. James snad po prvních dvou dílech měla dost peněz na to, aby si mohla zaplatit nějaké kursy psaní, aby nedělala začátečnické chyby, které jsou omluvitelné tak možná ve slohovce žáka osmé třídy. Jenže to ne, ona si myslí, že je "genyjální autorka" a tedy se učit psát nepotřebuje.
A nakladatel přišel na to, že podprůměrně inteligentní maniny na mateřské to stejně budou kupovat, tak proč investovat do literárního redaktora, že?
Opět odhozeno po přečetení pár stránek.
Jediné pozitivum, co celá tato rádoby sága má, je možnost si z toho dělat srandu. Např. zkuste si libovolnou "milostnou" scénu této knihy zkusit přehrát jako scénku - zábava na celý večer zaručena!

Ačkoliv se tato druhá část odehrává ve zdánlivě poklidném a tedy nudném měšťanském prostředí, akce rozhodně nechybí.


Akční, svižně napsané - a sladkobolné romantiky je tam podstatně méně, než by jeden čekal.


Zábavná oddechovka napsaná na 110 %.
Na Nobelovku ani na Huga to samozřejmě není, ale máte-li rádi příběhy na pomezí space opery a fantasy s pořádnou porcí humoru, je to přesně pro vás.


Svět, který je směsicí sci-fi, space opery a historizující fantasy z prostředí ze všeho nejvíc podobného renesanční Itálii. Za mě skvělá a velmi čtivá kniha s překvapivými zvraty. Náboženského patosu (včetně konceptu nesmírné hříšnosti nezávazného sexu) by na můj vkus mohlo být trochu méně, ale pořád ještě tyto drobnosti výrazně neruší.

Další perfektní "pecka" z pera dvojice Asimov-Silverberg. Bohužel většinou zdejších čtenářů nepochopená.


Místo intrik je kniha plná morálních dilemat a etických otázek, ale rozhodně se mi kvůli tomu nelíbí méně než jiná díla pana Asimova.
Nemůžu jinak, než dát za plný počet.


Skvělé zakončení skvělé ságy. Asi není třeba dodávat více.
