ddkk komentáře u knih

Knížku skvělého Jana Otčenáška mám doma spoustu let. A vždycky jsem si na ni vzpomněla, když jsem se pouštěla do něčeho nového a neznámého. Úplně podle známého "kdybych to byl věděl..."
Tak nějak se do toho svého šumavského dobrodružství bez bázně a hany (protože nevěděli, do čeho jdou) vrhli Petr a Ludmila, zkušenostmi a věděním nepolíbení...

Mám ráda Jana Otčenáška, jeho skvělý jazyk, jímž psal a mám některé jeho příběhy ráda obzvlášť. Ty, které prostě nestárnou...

Doporučuji.

Příjemné, nenáročné a vtipné počtení. Potřebovala jsem si oddechnout a Svatební historky k tomu posloužily dokonale. Je vidět, že autorka je zvyklá pohotově vymýšlet humorné situace, slovní hříčky a krátké vypointované příběhy a že zúročila své stand-up zkušenosti...

Jo, bylo to fajn, prostě zábavné nenáročné čtení na léto...

80 14.07.2024

Útlá příručka, která stručně a přehledně provází základy pěstováním bonsají. Je tu spousta obrázků, návodů a doporučení.
Koupila jsem ji jako dárek pro jednoho takového začátečníka, tak doufám, že se bude líbit.

80 16.05.2024

Moc hezká všeobecná encyklopedie pro děti. Je tu spousta zajímavých témat: Tajemný vesmír, Mnohotvárná Země, Supervěda, Vyhynulí dinosauři, Úžasní savci, Pozoruhodní ptáci, Rozmanitý hmyz a Starověká historie. Na pouhých 160 stránkách je to sice trochu letem-světem a text není nijak náročný a není ho nijak mnoho, zato je v knize spousta fotografií, kreseb, schémat a obrázků. Mně se na knize líbí hlavně přehlednost, úspornost a aktuálnost a také obal s reliéfními obrázky. Mladší děti tu najdou i zajímavé úkoly.

A ze zajímavostí, které mě zaujaly:
-papuchalci poberou do svého velkého barevného zobáku 12 i více ryb
-padající list vydává 10 dB
-Saturn je tak lehký, že by na vodě plaval jako korek
-mláďata dinosaurů rostla pětkrát rychleji než lidská.

Knížka bude hezkým dárečkem pro vnoučka-předškoláka.

80 12.03.2024

Mám ráda knihy Ruth Weir, i když ne všechny mne úplně přesvědčily... Umělá inteligence může být opravdu noční můrou a v příběhu Rowan to tak určitě je. Chytrý dům, tajemství, který skrývá podivná rodina, trochu divné děti a Rowanina minulost, to vše vyvrcholí tragédií, z níž není cesta ven...

Je to napínavý a místy děsivý příběh, kterému by určitě prospělo o pár stránek méně. U mne za tři...

80 03.10.2023

Konečně jsem získala tuto útlou publikaci do svého vlastnictví. Poměrně unikátní dílo místního rodáka a etnografa, které by mohlo být pro ty, kdož z malé slezské vesnice Žermanice pocházejí, hodně důležité. Autor do knížky o nemnoha stránkách vložil všechna fakta, která se mu podařilo najít v archívech, v urbářích, matrikách a dalších historických zdrojích. Pro mne nenahraditelný pramen informací pro rodinný rodokmen. Kéž by takových ucelených a přehledných textů bylo více.

80 11.09.2023

Poslouchala jsem jako audioknihu v bezvadné (jako vždy) interpretaci Aleše Procházky. Tragicko-romantické příběhy malíře Piskareva a novopečeného plukovníka Pirogova, kteří neodolali vábení šarmantních dam, mi zpříjemnily novoroční odpoledne a večer.

A hlavní roli tu hraje okouzlující a mýtický Petrohrad...

80 02.01.2023

Jízda s Maartenem a Sabine pokračuje. Vražedný rozsudek je stejně napínavý jako předchozí díl. Občas si sice autor odskočil do trochu fantaskního světa, ale co, je to thriller jak se patří a na pár neuvěřitelností tu není třeba hledět.

Příběh je opět spletitý a jako v první části i tady se odehrává zčásti v Německu, zčásti v Rakousku, aby se nakonec obě větve perfektně prolnuly. Zápletka je tak promyšlená, že jsem se na konci nestačila divit. Překvapení se opět konalo a tak to má být.

Pro mne opět za pět a doporučuji.

80 24.08.2022

Levharta jsem přečetla hned jakmile u nás vyšel. A spolu se Sněhulákem ho považuji za to nejlepší, co JN v sérii s Harrym napsal. Je to tak napínavé a dobře promyšlené, že se od knihy opravdu nedá odejít.

Vraždy jsou mimořádně ohavné a rafinované a jediný, kdo může vraha najít, je samozřejmě Harry. Jenže, on to už s kriminálkou skoro vzdal, a jen a jen díky Kaje se přece jen vrátí, neboť zjistí, že bez vyšetřování nemůže žít, a to ani v Hongkongu . Tak trochu (ale opravdu jen trochu!) jsem doufala, že by to tentokrát mohlo oběma vyjít, ale byly to jen úplně plané a dosti hloupé naděje...Navíc, tady zase šlo o život a bylo to příšerné...

Má to sice přes sedm set stránek, ale vřele doporučuji a dávám samozřejmě plný počet.

80 15.07.2022

Nesdílím nadšení většiny čtenářů s touto knihou. Nemyslím, že je to thriller nebo dokonce psychothriller. Je to takový rozvláčný příběh jednoho manželství a přilehlých okolností. Vražda v něm sice nechybí, ale je to takové nemastné neslané a k tomu úžasný sladký happyend...Měla jsem co dělat, abych dočetla.

Dávám za tři, je to odpočinková, nepříliš náročná četba, která nenadchne ani neurazí.

P.S. Do této chvíle jsem nepochopila, jak se hrdinka mohla rozhodovat podle liché nebo sudé stránky, na které náhodně otevírala časopisy...Mně se to nepodařilo, vždycky se časák otevře tak, že jedna stránka je lichá a jedna sudá...

80 12.06.2022

Je to trochu jiný příběh než ty Servazovy předchozí, ale stejně dobrý a napínavý, aktuální, nabitý emocemi, většinou negativními, ale se světlem naděje na konci...a také s trochu otevřeným koncem. Jakoby sám autor pochyboval o tom, co je vlastně dobře a co ne.

Je v něm toho spousta k zamyšlení:

"...Spravedlnost této země /Francie/ připomínala Vikingy, kteří 450 let okupovali Grónsko a kteří vymřeli proto, že se odmítli vzdát svých zásad. Mezi ně patřila skutečnost, že nejedli ryby. A tak, ačkoli je obklopovaly nevyčerpatelné zdroje potravy, vymřeli hladem kvůli svým zvykům a odmítali napodobit Eskymáky, kteří takové zásady neměli..."

"...Servaz ze své zkušenosti věděl, že když se Zlo považuje za Dobro, je to o to nebezpečnější. Žádný zločinec nevystavuje na odiv svou krutost, jen ten, který svých zločinů zneužívá a prohlašuje, že koná dobro...Protože jde o spravedlivé poslání, říkají. Kolikrát projevili lítost? Kolikrát požádali o odpuštění oběti, k nimž došlo následkem jejich nenapravitelné slepoty?"

Je to aktuálnější, než autor zřejmě původně zamýšlel. Pro mne výborná četba, kterou mohu doporučit.

80 09.03.2022

Občas si ráda přečtu nějakou tu historicko-romantickou rodinnou ságu a většinou mě baví a s chutí dočtu všechny díly. Tentokrát jsem se asi netrefila, dynastie Morlandů prostě není můj šálek čaje. Pro mne byl první díl zdlouhavý, byla to více romance než historický román a pro mne byl k neučtení. Přiznávám, že mne to moc nebavilo a asi se k dalším dílům už nevrátím.

Jak napsala SenzaJenka - neurazí ani nenadchne.

79 03.10.2023

Velmi dobrý průvodce po polském Slezsku, který mne osobně velmi oslovil. Z Polska, ač je mému srdci velmi blízké, toho bohužel zatím moc neznám, takže jsme se na pár dní vydali poznat i něco více než nejbližší Krakow, Wieličku a Osvětim. Podle průvodce jsme tak projeli pár míst od Katowic ve Slezském vojvodství, přes vojvodství Opolské až po Wroclaw v Dolním Slezsku. A bylo to opravdu objevné. Polsko se nemá za co stydět. Objevili jsme krásná místa, potkali jsme velmi milé a vstřícné lidi a našli jsme památky, o kterých jsme zatím neměli ani tušení. A průvodce nám byl výborným společníkem...

Jediné, co mohu publikaci vytknout, je malá přehlednost a chybějící popisky u fotografií.

79 03.10.2023

Patřím ke generaci, která si pamatuje na slavné sourozence Romanovy. Jako děti jsme krasobruslení sledovali ještě na černobílé televizi a představovali si ty - tehdy - úžasné trikoty krásných krasobruslařek podle toho, co nám tak barvitě popisoval nezapomenutelný komentátor Karel Mikyska. Pamatuju si, že jeho doménou byly hlavně flitry :-)

Poměrně stručná knížka pamětí Evy Romanové není vůbec žádný literární skvost. Naopak, v textu i zpracování bychom našli spoustu much, ale jako vzpomínka na neuvěřitelné podmínky sportovců někdy v šedesátých letech minulého století i na jejich další osudy, je skvělá.
Leccos o životě sourozenců Romanových mi sice utkvělo v paměti, ale jejich civilní život po skončení činnosti v Holiday on Ice a po tragické smrti Pavla Romana, jsem neznala. Hlavně mě zaujala neskutečná činorodost a podnikavost paní Evy. Netušila jsem ani to, že její manžel byl také krasobruslař, kterého si našla právě v revue...

Sourozenci Romanovi, Ondrej Nepela a Hana Mašková byli našimi idoly a dodnes jsou to sportovci, na které můžeme být hrdi.

79 26.07.2023

Přiznávám, že se mi do čtení Pryskyřice moc nechtělo. Nemám ráda příběhy o dětech, které trpí a kterým je ubližováno... Jenže toto je příběh, který mě dostal a u kterého jsem se - i když to zní jako klišé - nemohla ani nadechnout. Je napsaný tak podmanivě, že stále jen čekáte, co ještě přijde a kdy už to skončí. Tušila jsem, co se chystá a vážně jsem se třásla strachy o tu malou naivní holčičku se zkušenostmi dospělého. Tohle všechno si nezasloužila, konečně jako žádné jiné dítě...

Ane Riel odvedla skvělou práci. Pryskyřice je mimořádná kniha napsaná lehce a bez patosu, s nadhledem, pochopením i důvěryhodnou dětskou naivitou. Nutí vás stále se ptát: jak je něco takového vůbec možné? V civilizované Evropě? V jedné ze zemí (do nedávna) proslulých svými vyhlášenými sociálními systémy?

79 31.10.2022

Skvěle vypointovaná mcbainovská detektivka, která se dá číst kdykoli. Nešpory, další z případů 87.revíru, patří mezi ty, které se trochu vymykají. Isola je tu symbolickým obrázkem Ameriky 80. a 90. let. Je plná zločinu, rasové nenávisti a úchyláckých satanistických sekt...

Doporučuji.

79 20.09.2022

Pytel kostí jsem četla, poslouchala i viděla. Pomalý, nenápadný rozjezd, jako vždy, vlastně to vypadá, že se nic moc neděje...

I když duchařiny nevyhledávám, King mě většinou dokáže přesvědčit, ono zrnko reality se tam vždycky najde. V tomto případě minulost a její důsledky. A přiznávám, opravdu to na mne působilo, vážně jsem místy měla husí kůži. Bylo to hrůzostrašné a postupně stále napínavější...

79 22.07.2022

Knihu jsem si koupila a pak četla s velkým očekáváním. Nemůžu napsat, že by se snad nenaplnilo, jenže - něco tomu chybělo. Už jsem pár podobných knih přečetla a většinou mě doslova vzaly u srdce. S hlavními hrdiny jsem mnohdy doslova žila a často jsem je nedokázala jen tak opustit...Bohužel, Zelenému údolí se to nepodařilo.

Je to vyprávění nebo spíš možná popis kusu života jedné rodiny, co já už vím, určitě zajímavé, většinou strašně tragické a ke konci dokonce docela napínavé. Má to dobrý konec. A přesto tomu něco chybí - hloubka, emoce, pochopení... Občas je kniha na můj vkus trochu víc patetická než by musela být, občas je v ní pár podivných nelogičností. Přesto je čtivá, zajímavá a určitě pozoruhodná, neboť vychází ze skutečného, velmi neotřelého příběhu.

U mne má za čtyři a přes mé osobní výhrady ji doporučuji.

79 20.06.2022

Stejně jako Josh před mnou, i já mám psy až v pozdní dospělosti. Nikdy předtím by mě nenapadlo, jak moc mi dokážou změnit život, samozřejmě k tomu lepšímu. Bez našeho Maxe a Lucy si to vlastně vůbec neumím představit. Jsou to naši miláčci, bezvýhradně milováni. I když vůbec netuším, co oni dva by byli ochotni udělat pro nás :-)

Příběh Lassie je nesmrtelný, jedinečný a dojemný. Prosté přátelství, které má větší cenu než lecjaké hmotné statky...

Doporučuji.

Byl to výborný nápad, začít psát příběhy Mentalisty ve dvojici. Je vidět, že dvouletá spolupráce Camilly Läckbergové s Henrikem Fexeusem přinesla výtečné ovoce.

Vlastně jsem v celém ději nenašla žádné slabé místo. Bylo to promyšlené, neotřelé a napínavé. Ke konci se už sice dá vytušit, kdo byl prapůvodcem celé tragédie a později i to, kdo se skrývá za současnými vraždami, ale vůbec to nevadí. Všechno to spolu funguje a graduje až do úplného konce a i když to dopadne tak, jak asi má, pár trumfů do dalšího dílu série si Camilla a Henrik stejně v rukávu nechávají.

Je zajímavé, kolik nestandardních (protože napsat nenormálních by bylo fakt unfair) postav se v příběhu vyskytuje a jak skvěle je autoři dokázali přiblížit čtenáři. Skoro by se dalo říct, že jen málokdo je skutečně úplně běžným prototypem tzv. normálního člověka. Ono to tak vlastně je i ve skutečnosti...

Bylo to skvělé čtení, které všemi deseti doporučuji a dávám všechny hvězdičky, co jich tu je...

79 29.05.2022