ddkk komentáře u knih
Vtipné, milé, příjemné - takové je počtení této knihy, i když chápu, že není pro každého. Prvorepubliková atmosféra z ní přímo dýchá a film se Svatoplukem Benešem a Rudolfem Hrušínským, kteří v té době byli opravdu štramáci k pomilování, ji jenom podtrhují....
Vynikající četba, skvělý příběh, výtečný film...za pět.
Skvělé! Hlasitý smích je opět průvodním jevem stejně jako u knih Hostující profesoři a Den zkázy v britském muzeu ....kdo dosud nečetl, o dost přichází...doporučuji!
Jeden ze sešitů série "Můj sešit pozorování a aktivit", který se věnuje ptákům, jež můžeme běžně potkat v naší přírodě. Je v něm spousta informací o různých druzích ptáků, o jejich zvycích, potravě, o tom, jak si stavějí hnízda, jaké mají peří...U každé kapitoly jsou úkoly - vyplňování odpovědí na otázky, vystřihovánky, návody - třeba jak vyrobit jednoduché krmítko nebo jak zkoumat opuštěné hnízdo. Děti se dovědí i o tom, jakou roli mají ptáci v ekosystému.
Moc se nám tento sešit líbí, dáváme plný počet a doporučujeme.
Tohle bohužel nestálo za čtení. Jak vidno, i skvělí autoři nějak začínali a ne vždy šťastně.
Děj je roztříštěný, s mnoha postavami, v nichž jsem se nedokázala orientovat, těžko jsem udržovala pozornost...Nebýt toho, že autorem je dnes skvělý Ken Follet, asi bych nedočetla.
Bohužel, přehlídka ztraceného času.
Hodně technicistní kniha, která udělá radost spíše fanouškům tématu válečných zbraní, 2. světové války a podobných. Mně se moc nedařilo prokousat se specifickými popisy zbraňových systémů a vlastně jsem se nedověděla, jak to vlastně bylo. A ani na základě přečteného obsahu jsem si vlastní názor nebyla schopna udělat...
No, moje chyba, určitě nejsem cílová skupina této knihy...
Temný příběh s temnými postavami, odehrávající se v kulisách starého New Yorku. Doctorow je mistrem vynalézavých podivuhodností a stejně jako jiní čtenáři i já jsem často myslela na stejně pochmurné příběhy E.A. Poe.
Přečetla jsem všechny tři knihy Sabine Thiesler, které u nás dosud vyšly. Sběratele dětí jako poslední z nich. A musím napsat, že přesto, že se mi velmi líbila i její Prokletá krev, která se odehrává také v Toskánsku, je Sběratel dětí (zatím) určitě nejlepší. Sabine totiž sice napsala detektivku, v níž se odehrály v různých časových obdobích opravdu otřesné zločiny, nicméně vyhnula se drsným a prvoplánovým popisům hrůz, ke kterým došlo. Naopak se mnohem více věnuje psychologii postav, které v příběhu vystupují. Odhaluje způsob myšlení sociopatického vraha i jeho obětí a jejich nejbližších. Citlivě se věnuje i toskánské přírodě, krajině a památkám. To vše dokonale vyváženě, nikde nic nechybí ani nepřebývá...Sběratel dětí je tak spíš román s detektivní zápletkou, kterému nechybí napětí. Dávám za pět a doporučuji.
Asi jsem čekala víc... Kniha na mne působila jako školní vyprávění bez větší přidané hodnoty. Autorovi bych jeho, řekněme prostší styl odpustila, pokud by obsah odpovídal skutečnému osudu ženy, která se stala předlohou příběhu. Jenže, jak V.S. Alexander přiznává v doslovu, příběh má se skutečností společnou jen část týkající se "pracovní náplně" hlavní hrdinky, reálie Hitlerových skrýší, cosi málo ze skutečného atentátu na vůdce a okolností dobývání Berlína. Úplně mimo realitu je pak závěr příběhu, kdy autor z prosté dívky doslova vyrobil neskutečnou hrdinku, která (možná)ovlivnila běh dějin...
Nicméně - proč ne...U mne za tři.
Výborně napsaný psychologický thriller. Do poslední stránky nebudete vědět, co se vlastně stalo a kdo je kdo...prolínání tří časových rovin je sice přehledné a zdá se jasné, jenže pak autorka nečekaně překvapí. A koneckonců, ani samotným závěrem si nebudete tak úplně jistí...Doporučuji.
Petra Soukupová píše úsporně, ale vydatně. Četla jsem, četla, až jsem dočetla do konce. Překvapivě mě poměrně strohý děj i forma nepustily. Doporučuji.
Vážně nevím...prapodivné, konec úplně mimo. Viděla jsem i film Stopy ve sněhu. I ten byl zvláštní...Fakt nevím...
Podivuhodný příběh o psychopatickém jednání člověka, kterému jeho zločiny procházely třicet let...Něco málo mi na příběhu přece jen vadilo, snad to, že konec byl jakýsi příliš náhlý a nepříliš dobře vysvětlený...ale kniha je zajímavá a stojí za přečtení.
Moc dobrý příběh, napínavý a komplikovaný a přesto pochopitelný. Napsaný tak, že jsem chápala jednání všech zúčastněných, že jsem s některými z nich mohla soucítit a jiné jen litovat. Do poslední stránky jsem četla s napětím a zvědavostí a to se mi u každé detektivky věru nestává...doporučuji a dávám plný počet.
Patrika Hartla mám nejradši "naživo" - kvůli jeho bezbřehé upřímnosti, optimismu a kvůli jeho neopakovatelnému hýkání. Taky jeho divadelní kusy jsou výborné. O jeho knížkách si ale začínám myslet, že je píše z pouhého tvůrčího přetlaku a potřeby něco neustále tvořit a to asi bohužel není vždycky ten úplně nejlepší důvod...Alespoň pro mne je Nejlepší víkend tuctovou skládačkou několika lehce souvisejících příběhů, aniž mají jakoukoli pointu a aniž jakkoli gradují. Jeho předchozí knížky byly alespoň vtipné a bylo čemu se hlasitě smát. Tentokrát to byla spíše šedivá a poměrně dlouhá dost nezajímavá nuda...je mi to líto, Patrika člověk prostě musí mít rád, ale to, co tentokrát napsal, ani moc ne. Dávám za tři, nicméně, kdyby to šlo, půl hvězdičky bych spíše ubrala...
Koukám na hodnocení níže a nemůžu se s nimi ztotožnit. Povídku jsem si užila a vůbec mne nenapadlo ji srovnávat s ostatními knihami Gillian Flynnové. Příjemné počtení, svižný děj. Proč bych se měla zalamovat nad "profesí" hlavní hrdinky a jejím reálným intelektuálním potenciálem? Koneckonců vzpomeňme na Garpa...Bylo to zábavných pár hodin, které mne uspokojily a pobavily. A víc jsem neočekávala.
Výborné počtení a stejně výborné pokoukání. Doporučuji všem, kdo snad dosud nečetli...
Výborné povídky, mně, kupodivu, nejvíce utkvěla první - "Teď se nedívej". Pořád mám před očima ty dvě stařeny....ale vynikající je i Jabloň a Modré čočky. Přitom většina čte knihu kvůli "Ptákům"....