Dela111 komentáře u knih

Útočiště je netradiční psychologický thriller. Zpočátku kniha připomíná mysteriózní horor, později se to změní na detektivku a thriller a závěr je pořádné šokující psychologické drama, které postaví na hlavu celý předchozí děj.

Mně se tento příběh těžko hodnotí. Chápu nadšené čtenáře, protože tady o překvapení skutečně není nouze a zároveň rozumím i pocitům rozčarování a podvedení těch ostatních.
Nebudu moc rozebírat, zda je šťastné takový námět zpracovat takto, asi bych přišla k závěru, že ne... Ale protože to tak trochu připomíná pro mě oblíbené šílenosti, které píší Fitzek a Musso, tak hodnotím jen podle toho, jak mě četba bavila bez ohledu na závěr a to se střídalo. Začátek byl skvělý, pak mě nadšení opouštělo, ke konci byl děj opět strhující a z úplného rozuzlení mám dost smíšené pocity, takže 70 %.

54 22.04.2021

I druhý díl Aristokratky se mi občas četl velmi těžko... Místy jsem totiž slzela smíchem a tudíž na to téměř neviděla... ;-)
Stejně jako v prvním díle Marie pouze popisuje všední dny jedné nevšední šlechtické rodiny a svérázného personálu hradu Kostka. Je obdivuhodné kolik absurdních situací dokázal autor vymyslet jen při líčení zážitků se školními výpravami. I když... kdoví co z toho čerpal z vlastní zkušenosti... ;-)
I tento díl je psaný s lehkostí, nadsázkou a já se u něj výborně pobavila.

54 23.07.2019

Skvělé, napínavé, do detailu propracované!
Dávno pohřbené tajemství, jen jeden člověk ví, co všechno se stalo, ale nemyslí si, že by pravda posloužila něčemu dobrému. To tajemství je jako hromada kamínků a když do ní někdo šťouchne, začnou postupně padat a na světlo vychází i skutečnosti, které bolí...

Originální zápletka, velmi dobře stupňované napětí až do konečného rozuzlení. Teď právě chci napsat, že toto je nejlepší dílo Harlana Cobena, jenže vím, že totéž cítím po přečtení většiny jeho knih. Určit tu nejlepší bych nedokázala :-) .

54 15.08.2018

Ulice Kobylek je výborné drama s detektivní zápletkou. Kniha je správně zařazená mezi romány, není totiž nejvhodnější pro ty, kteří čtou jen detektivky a thrillery, může je zklamat.
Děj tvoří docela klasická situace - v domě se sejdou čtyři teenageři, dva chlapci a dvě dívky, z nichž jedna je během noci zavražděna. Samozřejmě jsou z různých sociálních vrstev a povahově rozdílní. Je tu slušňák, který si musí úspěch zasloužit pílí, také manipulativní násilník z rodiny, která bude vždy tvrdit, že jejich chlapeček by nikdy nic špatného neudělal a nechybí ani dívka, která je názorným příkladem toho, že láska je slepá.
Příběh je vyprávěný z pohledu několika ústředních postav (většina z nich jsou rodiče teenagerů a k tomu pár dalších), které jsou dostatečně vykreslené. Postupně dochází k odhalení všech vzájemných vztahů, odkrývání různých osobních či rodinných tajemství a k rekonstrukci celého večera před vraždou. Bezohlednost, manipulace a násilí se tu střetávají se slušností a bezmocí. Skvěle je tu vykreslena síla sociálních sítí a jak lehce jsou zneužitelné díky lidské povaze.

Toto je kniha pro čtenáře, kteří si umí vychutnat příběhy, kde je důležitá psychologie postav a vztahy mezi nimi. Všichni bychom rádi, kdyby dobro vítězilo nad zlem, ale v životě to tak vždy nechodí a tento příběh je z kategorie těch reálných.
Mě to moc bavilo, doporučuji.

53 29.04.2023

Markrabě Jošt je pro mne jedna z nejzajímavějších historických osobností, takže jsem tuto knihu nemohla vynechat. Nejde tu o žádný rozsáhlý barvitě napsaný román, spíše je to kratší románově zpracovaný příběh života a vládnutí posledního moravského markraběte Jošta, synovce Karla IV., kterého obdivoval. Měl s ním společnou určitou diplomatickou obratnost a prozíravost, navíc byl mimořádně schopný finančník. Jošt byl vzdělaný a chytrý, ale také mocichtivý a zištný, zkrátka žádný svatoušek, ale vladařské schopnosti měl vynikající.
Román vypráví o šílené době, kdy se zdálo, že bojují všichni proti všem. Mimo Jošta se setkáme s dalšími Lucemburky jeho generace, především s jeho bratrem Prokopem, s nímž neustále bojoval o moc a s jeho slavnými bratranci Václavem IV. a Zikmundem.
Jošt se chtěl vyrovnat svému úžasnému strýci císaři Karlu IV., toužil po koruně krále Svaté říše římské. Díky své mimořádné politické obratnosti ji získal, bohužel pár měsíců po korunovaci zemřel.
Kniha není mistrovským historickým románem, ale čte se velmi dobře. Jak už tu zaznělo, jsou zde historické nepřesnosti v příbuzenských vztazích. Zvláštní je, že v některých kapitolách je to uvedeno správně, někde chybně. Pokud jde o cizí dynastie, čtenář si toho ani nevšimne. U Lucemburků by se to však stát nemělo, docela mě to mrzelo. Jinak jsem za další knihu o mém oblíbeném Joštovi vděčná :-).

53 04.03.2023

Velmi příjemné překvapení, tady budu jen chválit. Jde o první román mladého autora a hned skvěle napsaný. Vlastně zase jednou můžu zkonstatovat, že má-li někdo talent, je zpravidla vynikající hned první kniha.
Román vypráví bolestný příběh jedné rozpadlé rodiny. Hlavní téma knihy je zřejmé velmi brzy, ale jak vše bylo ve skutečnosti se čtenář dozvídá postupně prostřednictvím vyprávění tří hlavních postav. Není sice těžké si správně tipnout, jak to zhruba bylo, ale to příběhu na hodnotě a poutavosti neubírá.
Všechny postavy jsou po psychologické stránce výborně vykreslené a zároveň mimo postavu matky čtenář celou dobu nahlíží do jejich myslí a ví, jak uvažují a jak se cítí.
Autor má příběh skvěle vystavěný a postupně jej skládá jako mozaiku, jejíž poslední díl zapadne na své místo až v úplném závěru.
Zahrada mrtvých duší je působivý román otevírající závažné společenské téma. Kniha je napsaná krásným a vyspělým literárním stylem, zároveň velmi čtivě a poutavě. Rozhodně si zaslouží doporučení k četbě.

53 03.07.2022

Kniha Pozvaní je takový mírnější horor, děj je spíše mysteriózní. Hlavní postavy tady mají k duchům docela nezvyklý postoj, nejen že se jich nebojí, ale naopak se s nimi snaží komunikovat. Jedna z nich dokonce usilovně shání předměty, které se vážou k určitým tragédiím, aby duchy přivolala. Celkové ladění příběhu je tedy k duchům tak vstřícné, že tady se čtenáři bát nebudou. I já, která horory zásadně večer nečtu, jsem knihu klidně četla dlouho do noci a pak v klidu usínala.
Příběh je dobře vymyšlený, začíná mrazivou scénou a podivné záhady a tajemno pokračují až do konce. Pozvaní je taková příjemná lehká duchařina, místy bych sice přivítala trochu svižnější tempo, ale celkově jsem spokojená, příběh mě bavil.

53 04.06.2022

Černá smrt je znamenitě vystavěná thrillerová lahůdka. Franck Thilliez, který je mistr ve svém žánru, předkládá celkem složitý skvěle propracovaný příběh. Je úplně jiný než série se Sharkem, nemá obvyklý vědecký přesah, ale něco navíc tu je a rozuzlení zanechá silný dojem. Aby nebylo pátrání po pohřešované dívce jednoduché, zamotá autor celý děj ztrátou paměti hlavního hrdiny a samozřejmě nezůstane u jediného záhadného zmizení. Pozadí celého případu je složité, hodně temné a nečekané.

Děj je svižný, napínavý, prošpikovaný spoustou překvapivých odhalení. Rozuzlení příběhu obsahuje mimo jiné kritiku určité kontroverzní věci a já v tomto s autorem souhlasím.
Tento mrazivý thriller dokáže maximálně upoutat, kdybych nebyla poslední týden dost zaneprázdněná, asi bych knihu před dočtením ani neodložila.
Franck Thilliez napsal mnohem více knih, než bylo u nás zatím vydáno, takže doufám, že se brzy dočkáme dalších :-).

53 22.05.2022

Tohle je skvělé počtení. V prvním dílu trilogie se mi nejvíc líbila poslední povídka, druhý jsem nečetla, ale tento je výborný od začátku do konce. Upřímně a s nadhledem jsou zde popsané každodenní situace člověka, který není zrovna stádní typ a konzumní společnost jej odpuzuje.
Je to inteligentní a úsměvné počtení, pár situací mě dokázalo rozesmát pořádně. V současné době to pro mne bylo úžasné odreagování, rozhodně doporučuji :-).

53 14.03.2022

Imaginárního přítele jsem měla nachystaného k přečtení dlouho, odrazovalo mě celkem nízké hodnocení. Konečně jsem sebrala odvahu a pustila se do četby. První třetina byla dobrá, tam bych ještě hodnotila vysoko, kolem poloviny už jsem měla dost a v poslední třetině jsem povzbuzovala sama sebe stylem "to dáš", abych to vůbec dočetla...

Imaginární přítel je rozsáhlý horor inspirovaný Kingem, jak přiznává i sám autor. Základ příběhu je vymyšlený dobře, ale napsáno je to tak, že je všeho moc, je to zbytečná bichle, kde se opakují situace i fráze.
Knihy s vysokým počtem stran mi nevadí, pokud tedy mají poutavý nebo jinak zajímavý děj. Tady však musím říct, že mě snad žádná jiná kniha stále stejným opakujícím se dějem neunavila jako tato. Bylo to nekonečné, táhlo se to jak rozpečený sýr, dostala jsem se do stavu, kdy mi bylo úplně jedno, jak to dopadne, kdo koho sežere, hlavně ať to skončí! O polovinu bych to zkrátila!

Tato kniha bude asi nejvhodnější pro skalní příznivce hororového žánru, těm snad nebude vadit, že vygradované finále tvoří celou druhou polovinu (!) rozsáhlé knihy a je to v podstatě totéž stále dokola, stále dokola... Uff...

53 23.02.2022

Rychlé šípy patří mezi příběhy, se kterými jsem vyrůstala. Ony totiž nebavily jen kluky, líbily se i holkám, no některým určitě ;-). Byla to moje oblíbená četba a vůbec mi nevadilo, že to po opakovaném čtení začínám znát zpaměti :-).
Za toto nové souborné vydání komiksových příběhů Rychlých šípů jsem nakladatelství Albatros vděčná. Původní příběhy Jaroslava Foglara nakreslené Janem Fischerem jsou zde nově restaurovány v nebývalé kvalitě a barevnosti. Kniha má i vynikající doslov o vzniku tohoto fenoménu.
Současné děti už Rychlé šípy asi neosloví, ale mnoho z nás starších si to celé nadšeně s hřejivým pocitem pročteme znovu.
Překrásný návrat do dětství. 10* je málo :-).
---
"Křičte si na mne, řežte si mne, mučte si mne chlebovou polívkou - a přece jsem nejšťastnějším chlapcem: vždyť jsem viděl Rychlé šípy!"
---
"Natřeli jste mi židli lepidlem! Tisíc šejtanů na vás, plantážníci, mor, cholera a neštovice, najmě pak zánět středního ucha a tak všelijak podobně! Hned mi tu židli odtrhněte, ale opatrně, mám záplatované kalhoty!"
---
"Je to měkké, je to vlažné, nevoní to - co je to?"
---
"Na shledanou ve věčných plantážích!"

53 30.12.2021

Mafie a drogy, boj o teritoria, který jde doslova přes mrtvoly, nepokoje na pařížském předměstí, akční střet městské policie s mládeží na jednom sídlišti, kde výraznou početní převahu mají mladí delikventi, takže vzduchem létá kdeco a nechybí hořící auto, korupce a intriky na radnici... Kniha Teritoria má zkrátka děj, který připomíná skutečnou zprávu o dění na jednom pařížském předměstí a místní radnici.

Když jsem četla 1. díl této série, věřila jsem, že v dalších dílech se bude autor vypracovávat a budou lepší a lepší. Nemýlila jsem se. Olivier Norek je takový francouzský Goffa. Coby bývalý policista píše reálně a navíc je to napínavá rychlá jízda.

Téma mafie a drogy já moc nemusím, ale to výborné akční a reálné zpracování si podle mě 5* zaslouží.

53 03.10.2021

Tuto knihu jsem koupila jako dárek někomu, komu by se mohla líbit. Pro mne tak úplně není, ale doma jsem ji otevřela, abych jen lehce nakoukla a dopadlo to tak, že jsem ji na dvě posezení přečetla celou. Je totiž napsaná lehkým čtivým stylem a navíc pro mne děj z psychiatrické léčebny je vždy chytlavý. Tato zařízení byla ještě v polovině minulého století spíš děsivým místem než léčebným a přesně tak je to i tady. A stejně jako se to tehdy dělo ve skutečnosti, i v tomto románu jsou do léčebny zavření i zdraví lidé, kteří byli třeba jen nepohodlní své rodině. O jedné takové pacientce kniha vypráví a přestože má dvě dějové linie, jde tu především o její nešťastný životní příběh.

Klíč přináší hezké čtení pro ženy, nejde o přeslazenou romantiku, ale lehce tajemný příběh. Je to vyprávění o ukradených životech, o bezmoci i naději, o síle rodinných pout, o lásce a odpuštění. Příběh je napsaný jako nenáročná odpočinková četba, nehledejte tu zpracování, které by šlo do hloubky.
Za mne je hodnocení asi 70%, ale cílové čtenářky budou většinou spokojené na 100% :-).

53 18.09.2021

Druhá tvář nepatří mezi thrillery, je to rodinné psychologické drama s námětem, který zaujme především ženy.
Tento silný příběh obsahuje znepokojující otázky - je bezpodmínečná mateřská láska samozřejmostí? Jak velký vliv na nás mají rodinné vzorce? Nebylo by lepší, kdyby někteří lidé děti neměli?
Příběh je psaný v méně časté du-formě. Je to vlastně taková zpověď hlavní hrdinky. Otázka, zda je více psychicky narušená matka nebo dcera, nás provází celou knihou.
Příběh je plný úzkosti a silných emocí, je temný, téměř nervydrásající.
I přes netradiční formu se mi kniha četla lehce, pro mne to bylo hodně poutavé čtení. Doporučuji čtenářkám psychologických dramat.

53 31.07.2021

Tuto knihu by neměli číst citlivější lidé a ti, kteří nemají silný žaludek. Měli by se jí naopak obloukem vyhnout.
Já sama jsem po přečtení stovek thrillerů hodně otrlá, ale mimořádně odporné stravovací návyky hlavního hrdiny a především některé situace, už i mě lehce znechutily. Oproti prvnímu dílu autor ještě přitvrdil. Nejde jen o to, co Timohty Blake pojídá, ale o situace, ke kterým tu dochází (nebudu je konkrétně popisovat a vkládat tím spoiler), které jsou extra cynické a drsné a jsou tak psychicky náročnější.

Tomu, co zažívá Blake v tomto díle, se lidově říká být mezi dvěma mlýnskými kameny - zabije ho šéfka místního podsvětí nebo ho stihne dřív zavřít agentka FBI, se kterou spolupracuje a na které jediné mu skutečně záleží?
Zápletka je výborná, děj svižný, propracovaný, napínavý. Asi od poloviny nabere příběh dost rychlý spád a kniha už se těžko odkládá.

Závěr mě ale neskutečně naštval - je to jedna z těch knih, která v nejlepším a nejnapínavějším skončí a počkejte si na další díl... :-( Tady to může být rok i víc, do té doby většinu zapomenu. Tohle fakt nesnáším, vědět to, tak začnu číst až ten další díl vyjde. Toto si rozhodně zaslouží strhnout jednu hvězdu.

Doporučit můžu jen otrlým čtenářům se silným žaludkem, kterých se jen tak něco nedotkne ;-).

53 11.07.2021

Do tohoto příběhu se čtenář (tady možná spíš čtenářky) ponoří velmi lehce. Kniha mi dějem i zpracováním trochu připomíná úžasné příběhy, které psal Sidney Sheldon.
Příběh má hlavní ženskou hrdinku. Nina už od dětství žije jen s matkou, která ji sice miluje, ale zároveň byla dříve podvodnice a díky své živelné a bohémské povaze ji vláčila z místa na místo. Nina vždy toužila po opaku - vystudovat a mít stálý domov a práci. Když však matka těžce onemocní a náklady za léčení stoupají k částkám, které se poctivou prací rychle vydělat nedají, stává se z Niny podfukářka. A když už se věnuje této činnosti, rozhodne se vyřídit si účty s bohatou rodinou, která jí kdysi hodně ublížila. Sestaví plán a společně s komplicem se vydává nejen krást, ale i se mstít...

Co se mi líbilo a musím ocenit zvlášť je, jak se autorce podařilo dokonale popsat prostřednictvím jedné postavy život instagramové influencerky. Tato prostoduchá aktivita instagramových "celebrit", které zveřejňováním fotografií s jalovými inspirativními a motivačními citáty dokumentují každý svůj čin denně od rána do večera, je tady perfektně vykreslena v celé své ubohosti. Toto autorka trefila přesně a díky za to.

Zápletka je povedená a poutavá, děj je nápaditý a ačkoliv se všechno zdá přehledné a jasné, přesto něco překvapí. Když už jsem v úvodu přirovnávala knihu k těm od Sheldona, musím říct, že jeho příběhy jsou přece jen o něco rafinovanější, ale i tento je dobrý a určitě stojí za přečtení.

53 16.05.2021

Tato kniha se mně nečetla úplně lehce, je to totiž takový koncentrát krutosti. Hlavní hrdinka se potýká s odmítnutím vlastní rodiny a s pokrytectvím katolické církve. Klášterní život v osmnáctém století ukrýval i zlobu, šílenství a hřích.
Vzhledem ke kritickému obsahu a snad i k zvláštnímu vzniku knihy je pochopitelné, že ve své době to bylo značně kontroverzní dílo.

53 02.05.2021

Moc mě to mrzí, ale tento díl mě nebavil. Děj odehrávající se na ropných polích není pro mne a detektivní zápletka kolem pašování drog a dalších věcí také ne.
Navíc mi tentokrát nechyběla jen Obluda, ale i krásy Aljašky. Děj je zaměřený především na lidi žijící v odlehlém koutě Aljašky prací pro ropnou společnost.
Tři hvězdičky dávám za několik vtipných situací a za povedený závěr. Mám moc ráda tuto sérii a doufám, že tento díl byl výjimka a další budou opět vynikající.

53 27.02.2021

Jussi Adler-Olsen je zkušený a hlavně výborný spisovatel detektivního žánru. Tady, na rozdíl od své známé série, představuje dvě povídky, jednoduše a svižně napsané, bez nějakých složitostí a psychologických her. První povídka je místy i humorná, ironická, nechybí nadsázka. Druhá je mnohem kratší, je však více znepokojující. Má rozhodně originální zápletku a řešení.
Obě povídky mě pobavily, jsou to příjemné jednohubky, pro mě oddechové počtení.

53 15.12.2020

Thriller Řetěz vás k sobě připoutá od prvních stran. Je napínavý, strhující a když si představíme, co zažívá hlavní hrdinka, tak i nervydrásající. Tohle se fakt povedlo.
První část knihy byla vynikající, druhá už o něco méně, ale i tak dám 5*. Má totiž něco navíc pro ty, kteří stále ještě nechápou, jak nebezpečné může být vykecat na sebe na sociálních sítích úplně všechno...

"Jak si ji našli? ... Ten zatracený Facebook. ... Je zde závratné množství lidí, jejichž profily a příspěvky jsou veřejné a může si je prohlížet úplně každý. George Orwell se mýlil, pomyslí si. V budoucnosti to nebude stát, kdo bude všechny sledovat s masivním využitím bezpečnostních složek. Lidé se pohlídají sami. Tu službu pro stát vykonají tím, že na sociálních sítích jako Facebook, Twitter nebo Instagram budou neustále sdílet svou aktuální polohu, stejně jako informace o svých zájmech, o jídle, které mají rádi, o restauracích, do nichž chodí, o svých politických preferencích a koníčcích. Sami sobě děláme tajnou policii.
Rachel zjišťuje, že někteří lidé aktualizují své účty na Facebooku a Instagramu každých pár minut, a tak poskytují potenciálním únoscům nebo zlodějům podrobné časové a zeměpisné informace o svém pohybu."

53 24.11.2020