Dela111 komentáře u knih

Z této knihy jsou čtenáři buď naprosto nadšení nebo se jim naopak vůbec nelíbí. Já patřím do první skupiny, takže jsem si čtení užila. K této sérii je potřeba přistupovat s nadhledem, brát to s humorem a neřešit co je reálné a co ne.
Příběh v sobě nese žánry detektivky, thrilleru a humoru. Hlavní hrdinka neřízená střela Bo mě baví, spolu s Říďou tvoří sympatickou dvojku. Líbí se mi jejich vitalita, vtip, vzájemné špičkování a úžasný ostravský dialekt. Zločiny, ke kterým se připletou, jsou dobře vymyšlené a jak se dá u bývalých agentů speciálních jednotek čekat, nechybí brutální scény. Ovšem vyšetřování krádeže kola by se k těm dvěma fakt nehodilo ;-).
Stejně jako první díl i tento se mně moc dobře četl. Je to napínavé, strhující i vtipné a to poslední oceňuji nejvíc. Snažila jsem se knihu si šetřit, ale moc to nešlo, ona se totiž těžko odkládá. Jako útěchu mám, že vyšel závěrečný díl, ale nebudu ho číst hned, budu se na něj nějakou dobu těšit než si ho potom vychutnám... :-)

50 06.07.2020

Věrný čtenář je psychologický thriller s prvky hororu. Vyšetřované zločiny připomínají rituální vraždy, dochází tu k podivným zvratům a zdá se, že pachatel si s policií pohrává jako kočka s myší.
Celý příběh je poměrně složitý a v závěru to vypadá, jakoby sám autor nevěděl co teď s tím, jak to smysluplně uzavřít, takže celé rozuzlení na čtenáře bleskem vychrlí a hotovo. Těžko se to pobírá, sama jsem se musela vrátit a zamyslet, jak to vlastně je...
Stručně řečeno je to podivný příběh s výborným dějem, ale s odfláknutým koncem, z kterého bude asi dost čtenářů rozpačitých.
Za mě jsou to slabší 4*.

50 02.07.2020

Nemám moc ráda označení "thriller pro ženy", ale toto se skutečně jinak nazvat nedá. Hlavní hrdinka se chová - řekněme - velice žensky, vyšetřující policista nahradí profesionální přístup velmi osobním přístupem zaměřeným na potřeby jednotlivce... ;-).
Příběh je postavený na hromadě lží a tajností. Zápletka je jednoduchá, ale zároveň je to tak zamotané, že podezřelí jsou snad všichni. Děj má spád a celé se to lehce čte. Když přivřu obě oči a přihlédnu k tomu, že kniha je dobré odreagování, dám 4* :-).

50 25.04.2020

Kniha o Baltimorských je velmi poutavě napsaný román o tom, že nikdo nemá všechno a nic netrvá věčně. Je to rozsáhlá rodinná sága, zpočátku více radostná, později spíše bolestná a smutná.
Autor vypráví úchvatný příběh o rodinných vztazích, o přátelství, lásce, touhách, nepochopení, závisti. Všední dny se střídají s mimořádnými, úspěchy s pády, štěstí s tragédií.
Joël Dicker je geniální vypravěč. Toto je další jeho příběh, který mě pohltil a já nedočkavě hltala stránky, jak to bylo dál... :-). U hodnocení neváhám a samozřejmě doporučuji.

50 28.02.2020

Opět vynikající zápletka! Ačkoli Miko sám je policista, nikdy nečteme o jeho případech, ale vždy se řeší případ či neštěstí, které potkalo jeho osobně nebo někoho z jeho blízkých. Tentokrát je v obrovském průšvihu jeho parťák Tony.
I tento díl je skvěle napsaný, je napínavý a nechybí ani vtip a ironie. Jediným mínusem je, že příběh není uzavřený a pokračuje v další knize. Při tom nízkém počtu stran by bylo lepší vydat to celé jako jednu knihu. Takže doporučení s tím, že je nutné mít po ruce hned 10. díl :-)

50 31.12.2019

Michael Connelly je mistr detektivního žánru, takže kniha Temná svatá noc je promyšlená, neobyčejně propracovaná a poutavá od první stránky.
Hlavní hrdinka Renée Ballardová je nejen chytrá, ale taky zvědavá a to ji přivede ke starému případu, přesně takovému jaké kdysi chtěla vyšetřovat. Má to jen jeden háček - na případu už dělá Harry Bosch... Dát tyhle dva dohromady je vynikající nápad, ač rozdílní věkem, v mnohém jsou si podobní a skvěle se doplňují.
Příběh je vyprávěný střídavě z pohledu Renée a Harryho, je dějově bohatý, je tu více případů, ale dva jsou stěžejní.
Moc mě to bavilo, už se těším na další díly.

50 29.12.2019

V tomto příběhu nejsou sympatické hlavní postavy a není jasné komu věřit. Jasné je jen to, že někdo z nich nemluví pravdu a něco skrývá.
Je to dobře promyšlené, trochu ujeté, ale poutavě napsané. Něco z rozuzlení se dalo čekat a něco bylo překvapivé. Zvláštní je tady to, že motiv a konec jsou hodně emotivní a působí smutněji než je u thrillerů obvyklé.

50 04.12.2019

Úžasné! V tomto dílu Miko vypráví krátké příhody ze své praxe. Některé jsou úsměvné, některé až neuvěřitelné. K těm druhým patří povídka "Zuzanka". Tady opravdu lituji policii s jakým materiálem musí občas pracovat... ;-)
A to bych nebyla já, aby se mi nejvíc nelíbila povídka "Julo". Mikův první a pořádně svérázný velitel Julo mě mockrát rozesmál. Trochu mi připomínal Terazkyho. Nepíši citáty často, ale tady jich pár prostě dát musím :-)

"Julo dovedl splácat osm různých témat do tří vět. Nemluvil česky ani slovensky, používal něco, co se blížilo snad staroslověnštině upgradované o brněnský hantec. Když jste mu nerozuměli, a on chtěl proto nějakou věc dovysvětlit, zamotal se do ní obvykle tak, že se nakonec ztratil sám. Vymýšlel slova, která neexistují, a ta, která ano, zase používal bez ohledu na souvislosti."
---
"Veliteli, přišel nějaký chlap, že ho pokousal pes."
Julo: "A čo my s tým? Sme zologická? ... Aký pes?"
"Myslím, že to byl ten ratlík staré Štěpánové, co věčně běhá po návsi, však víte."
Julo: "Vim. Ja tú kurvu jedenkrát zastrelím, prisahámbůh! Ne Štěpánovú, teho čokla."
---
Ještě přidám Julův originální výklad zákona ohledně přestupku a trestného činu, to je skutečně nepřekonatelná logika:
"Hovorím ti, že záleží na velikosti psa. Když je pes pod kolena, je to prestupok. Keď je nad kolena, trestný čin. Štěpánovej pes je pod kolena, takže prestupok. Vyrešené."

Až bude chtít pan Goffa napsat humoristickou knížku, ať použije Jula a úspěch je zaručený :-).

50 13.09.2019

Stejně jako minulé knihy autorky i Rekonstrukce obsahuje silné téma a je napsaná skutečně maximálně poutavě. Z námětu matka - vražednice až mrazí. Je tu víc myšlenek, nad kterými jsem se zastavila.
Rekonstrukce je vynikající, postavy jsou dobře vykreslené, psychika hlavní hrdinky přímo skvěle, ale mám pocit, že se dalo jít ještě víc do hloubky, kniha mohla mít i víc stran. Chápu proč autorka knihu zakončila tak, jak to udělala, ale v tomto případě mi to tak úplně nesedí.
90 % a určitě doporučení.

50 10.06.2019

V tomto díle se Miko zabývá úmrtím kamaráda, na kterém není moc co vyšetřovat, protože jde o jasnou sebevraždu. Jenže každá sebevražda má důvod...
Miko i Tony jsou fajn dvojka, chytří a zároveň vtipní chlapi, tady už jsou sehraní. Miko si u mě hodně šplhnul, když se ujal opuštěného psa :-).
Čtu tuto sérii postupně a má vzestupnou tendenci, takže se těším na další díl.

50 06.06.2019

Na literárním stylu je znát, že thriller k nám nepřišel z Ameriky, ale z Itálie a mně se moc líbil.
Hlavní postava, stárnoucí a nemocná komisařka Teresa, je svérázná osůbka, empatická, s vynikající intuicí, ale umí být i hodně rázná. Dobře ji doplňuje její nový mladý podřízený Marini.
Příběh je výborně vymyšlený, zajímavý, napínavě zpracovaný, motiv je neotřelý. Něco málo je inspirováno skutečností. Autorka pochází z oblasti, kde se děj odehrává, takže popisy zimní horské krajiny italských Dolomit jsou malebné.
Já jsem spokojená na 5* a doporučuji.

50 25.04.2019

Na této rodině by se psycholog vyřádil... Rodina žijící sama pro sebe, nemají další příbuzné, nechodí k nim žádné návštěvy, děti už za života rodičů jsou zvyklé bavit se a hrát si většinou jen mezi sebou... Navíc dům stojící o samotě a doba prázdnin... Děj po smrti rodičů je extrém ve všech směrech, včetně určité morbidnosti.
Kniha je kontroverzní a vyvolá spoustu pocitů - od lítosti přes údiv až po znechucení. Zanechá tak silný dojem, že na ni jen tak nezapomeneme.

50 15.01.2019

Nikdy jsem se u jiné knihy nenasmála tolik jako u Černých baronů. Když jsem četla před mnoha léty poprvé (od té doby ještě několikrát), bolelo mě od smíchu břicho. Od někoho staršího, kdo pobyt u PTP zažil na vlastní kůži, vím, že tak podobně to skutečně bylo, takže by to mělo být spíš smutné... Ovšem to by to nesměl pan Švandrlík napsat takto vtipně. Sám si z těch absurdit dělal srandu, někdy to ani jinak nejde...
Spousta výroků z této knihy zlidověla. Mě osobně když někde vidím nějakého omylem povýšeného blba (nemyslím v armádě, ale všeobecně, kdekoliv) napadne hned. "Čo bolo, bolo, terazky som majorom!"

U této knihy je mi snad ze všech knih nejvíc líto, že řečeno slovy Jana Zábrany: "...knihu jednou přečtenou nelze už nikdy víc číst prvně."
Skutečně ráda bych si ji znovu vychutnala poprvé :-)
Film je také výborný, ale kniha je kniha...

50 22.11.2018

Toto je pro mne srdeční záležitost. Knihy S. J. Bolton mají vždy výborně promyšlenou zápletku a dokonale vykreslenou atmosféru a hlavně autorčin styl psaní mně naprosto sedí.
Hlavní hrdinku Lacey jsem si oblíbila už v prvním díle. Je to zajímavá postava s tajemstvím z minulosti. V tomto díle si Lacey užívá samotu na hausbótu (což jí závidím :-) ) a každodenní plavání v Temži, tedy do chvíle než v řece narazí na mrtvolu neznámé ženy. Mimo pocit, že ji někdo sleduje, má Lacey navíc starost o Marka Joesburyho, přítele a bývalého kolegu. Je ještě policista nebo přešel "na druhou stranu"?
Doporučuji, je tu vše co má kvalitní thriller mít - vražda, napětí, tajemství, policistka v ohrožení a to vše velmi čtivě napsané.

50 02.08.2018

Vynikající!! Knihu jsem doslova "hltala". Za vše mluví to, že špionážní romány čtu velmi zřídka, málokdy se do nich začtu. Tady bych mohla psát hromadu superlativů do nekonečna :-) .

50 19.07.2018

Závěrečný díl série Vanitas je akční jízda. Přestože hlavní hrdinka nejvíc touží po bezpečí, je nucena se postavit minulosti. Carolin pochopila, že před mafií se schovat nedá, a proto se vrací tam, kde to začalo - do Frankfurtu.
U tohoto dílu vůbec nepřemýšlejte nad reálností, jen si užívejte toho, co vše Carolin vymyslí a provede, aby přežila.
Tohle je akční, nápadité, napínavé, je to doslova boj o život, protože přežít může jen jedna strana.
Série Vanitas patří mezi thrillery pro ženy, první díl je slabý, další dva jsou lepší. Já z této série nejsem extra nadšená, ale přečíst se dá. Doporučím čtenářkám, které baví příběhy o přežití a vůbec neřeší reálnost.
3,5*

49 23.08.2024

Pokud hledáte ucelenou biografii Annie Girardot, tady ji nenajdete. Jak píše níže uživatelka SSTknihy, toto jsou volně poskládané vzpomínky herečky, vyjádření jejích myšlenek a pocitů.
Když jsem před mnoha lety tuto knihu kupovala, spletla jsem se. Annie Girardot pro mne byla nejlepší zahraniční herečka a zůstane jí, i když už žádný film nenatočí. Sledovat její herecké mistrovství, ať už v komediálních nebo dramatických rolích (těch především), byl vždy nezapomenutelný zážitek. Nutno přiznat, že k tomu určitě přispěl i famózní český dabing vynikající Věry Galatíkové. Po knize od Annie jsem tedy nadšeně sáhla, přestože jsem věděla, že nepůjde o klasickou biografii, ale nečekala jsem, že to bude jen pohled do vnitřního světa herečky. Moje chyba.
Pokud máte o něco podobného zájem, bude se vám to líbit. Já jsem knihu poslala dál.

49 15.08.2024

Kniha Děvčata z Firefly Lane přináší příběh jednoho ženského přátelství "na věky věků" uzavřeného v období dospívání. Hlavní hrdinky jsou povahově rozdílné jako den a noc, jedna je průbojná a touží po velké kariéře, slávě a moci, druhá je uzavřená, skromná a své poslání vidí v roli manželky a matky. Dva protiklady, které se doplňují.
Je to příběh o přátelství, lásce, o obětování se, o schopnosti dávat, o touze brát, o umění odpouštět. Velmi důležité jsou tu vztahy mezi rodiči a dětmi. Příběh není jen oslavou ženského přátelství, přináší i upozornění na určitou nemoc.
Kristin Hannah je zkušená vypravěčka, takže kniha je nesmírně čtivá, plná emocí, příběh čtenářky pohltí.

Při hodnocení se ztotožňuji s komentářem, který napsala Mona-Lisa. Kniha je dobře napsaná, ale na plné hodnocení to u mne není. Možná jsem měla vzhledem k minulým knihám autorky velká očekávání. Slavík přinesl působivý příběh z války, Velká samota je skvost obsahující silný příběh rodiny ovládané psychicky nemocným otcem, navíc z prostředí úchvatné Aljašky. Kniha Děvčata z Firefly Lane na mne zdaleka tolik nezapůsobila a i přes čtivý příběh, dojemný konec a celkové poselství, je to spíše takové trochu lepší čtení pro ženy.
Tento chytlavě napsaný příběh určitě doporučuji čtenářkám ženských románů, ty si knihu jednoznačně zamilují.

49 14.08.2022

Prach jsi a v prach se obrátíš je detektivka s prvky thrilleru, kde zápletku tvoří hned několik zdánlivě nesouvisejících případů. Vyšetřované zločiny jsou docela brutální, přesto však mimo závěr kniha postrádá větší napětí. Pachatel za sebou nezanechává téměř žádné stopy, takže pátrání policie je bez akce a děj je dlouho vleklý.
Postavy jsou celkem dobře vykreslené, ale oblíbit jsem si nedokázala nikoho. Knihy norských (a hlavně finských) autorů na mne někdy působí tak nějak bezútěšně, postavy jsou často povahově chladné a odtažité. A přesně tak na mne působil i hlavní hrdina vyšetřovatel Edvard Matre, který řeší i problémy v osobním životě a snaží se rozkrýt záhadu kolem smrti své biologické matky.
Finále je vygradované a konečně přibude napětí. Závěr je skutečně netradiční a reálnost na hraně. Dojde k několika nečekaným událostem a jedna z nich je až šokující. Rozuzlení je rafinované a propojí všechny případy. Za mne je závěr tím nejlepším z celé knihy.

49 02.08.2022

Román Levá strana světa přibližuje život člověka se syndromem opomíjení levé strany prostoru. Jde o poutavý příběh ženy, které vteřinová nepozornost naprosto změnila život. Za nehodou stojí neskutečné pracovní nasazení. Hlavní hrdinka Sára pracuje asi 80 hodin týdně, kariéra a peníze zabírají nejvyšší příčky v jejím hodnotovém žebříčku. Já si při čtení říkala, že je s podivem, že vůbec našla čas třikrát porodit...
Příběh přináší jedinečné informace o málo známém onemocnění a popisuje cestu hlavní hrdinky ke smíření se s realitou. A ta je dlouhá, začíná popřením a odmítáním pomoci, dál vede přes víru v uzdravení i pochybnosti, pokračuje frustrací a rezignací. Aby toho nebylo málo, přidala autorka hlavní hrdince ještě skrytá traumata z dětství.
K přečtení doporučím a speciálně těm, kteří neumí zvolnit.

49 13.07.2022