Dela111 komentáře u knih

Vděk je o nejtěžší části života. O mladých a krásných lidech čteme často, o těch, kteří jsou na konci cesty, už méně.
Tento příběh není jen o odcházení, je to především o tom, jak je důležité stihnout poděkovat, o snaze neodejít s dluhem, o tom, že bolest prožitá v dětství nás nikdy neopustí.
Je to zamyšlení nad tím, co všechno nám mohou staří lidé dát, jak dokážou naprosto přesně vystihnout naše nejbolavější místo a poradit. Kniha je o moudrosti a zkušenosti starých lidí, o jejich nadhledu.
Co do rozsahu stran je to útlá kniha, ale bohatá myšlenkově a krásně napsaná.

49 27.10.2019

Přestože fantasy téměř nečtu, horory minimálně a nejsem cílová skupina ani věkem, tady jako nejvýstižnější hodnocení musím napsat - úchvatné!
Knihu jsem četla kvůli oblíbenému autorovi. Carlos Ruiz Zafón je mistr slova s vytříbeným stylem.
Marina je tajemný příběh a prostupuje jím temnota, kterou pomáhá vykreslit děj často se odehrávající v mlze, tmě, za deště. I z Barcelony, mimo známých míst, jsou hodně popisována neznámá zákoutí a temné uličky.
V knize, především na konci, najdeme pár životních postřehů, z nichž některé pohladí a některé vhánějí slzy do očí. Celkově to není veselé čtení, ale je kouzelné, tajuplné a děj čtenáře strhne a nenechá vydechnout. Já jsem si to moc užila, ač místy smutné, bylo to krásné počtení.

49 01.10.2019

Tento příběh se čte jedním dechem, je smutný, ale osud Navrátilky zaujme od první strany.
Většinou jsou matky pro svoje děti tím nejspolehlivějším člověkem. Navrátilka má obrovskou smůlu, má dvě mámy a obě jsou k ničemu. Ony sice ví, že každá udělala v určité chvíli něco špatného až krutého a svým způsobem je to i mrzí a bolí, ale to dívce nepomůže. Navrátilka neříká, že je nešťastná, přesto její smutek, nejistota a neštěstí jsou z knihy cítit. S úžasem sledujeme, jak se jejím jediným útočištěm, nadějí a nejdůležitějším člověkem stává mladší sestra Adriana, desetileté děvčátko...

Silné téma, zamyšlení nad rodinnými vztahy, skutečnými potřebami dětí, silou i slabostí jednotlivce, schopností přežít... a to vše skvostně napsané. Autorka nepoužívá srdceryvný a drásavý styl, je to spíš odosobněné a čisté, o to víc je četba působivá. Tato dáma umí psát a pokud u nás vyjdou další její knihy, ráda si je přečtu.
Navrátilku určitě doporučím, je to kniha, kterou by neměli minout čtenáři silných lidských příběhů.

49 26.06.2019

Slepota je jednou z knih, na které se nezapomíná. Tato apokalyptická vize je kritikou společnosti, která vidí, ale přesto je slepá a tak ji nechá autor oslepnout skutečně.
I přes dlouhé věty bez označení přímé řeči (nebo možná právě díky nim?) je vyprávění poutavé s velmi realistickou atmosférou. Scény odehrávající se v karanténě jsou drsné, naturalistické. Z knihy sálá bezmoc, špína, hnus, smrad a velká beznaděj.
Je jedno jestli se kniha líbí nebo ne, pokud ji přečtete celou, tak i po letech budete vědět o čem byla, co kritizovala, na co autor upozorňoval.
90 %

49 07.05.2019

Šelma je thriller tak trochu kombinovaný s učebnicí biologie, ale především je to thriller jiný, originální. Originální je i hlavní hrdina profesor bioinformatiky. Je to typický vědec s geniálním mozkem, ale s nepatrnými sociálními schopnostmi. Svým tvrdohlavým pátráním na vlastní pěst si mě získal.
Začátek je výborný, střed místy kazí až přemíra biologie a závěr je neskutečně vygradovaný, možná až moc hektický, ale naprosto mě ke knize přilepil. Působivá byla atmosféra strachu v lesích, tu autor vytvořil skvěle. Zato způsob odhalování vražd je až neuvěřitelný.
Určitě se v knize najdou nepravděpodobné věci, ale já je pominu, přivřu obě oči a ocením ten svěží vítr do žánru thrillerů, který Šelma přinesla.

49 26.01.2019

Román Pouta je přímo koncentrátem emocí. Na několika osudech vidíme, jak svazující v tom negativním smyslu můžou rodinná i přátelská pouta být, čeho se člověk může na svých blízkých dopustit tichou oddaností.
Autorka zvolila strohý styl vyprávění, díky kterému silné emoce vynikají ještě víc. Kéž by bylo ve skutečném životě víc takových Hélene, které si všímají, ale na rozdíl od této se nenechají ani na chvíli zastavit.

49 09.01.2019

Vynikající kniha na pomezí hororu, thrilleru a mysteriózního duchařského příběhu!
Autorka vytvořila patřičnou mrazivou atmosféru - dům na samotě, obklopený lesy, krutá zima, všude plno sněhu... V příběhu je spousta starých tajemství, minulost se prolíná s přítomností, jednotlivé indicie se postupně spojují až do konečného rozuzlení.
Příběh je strašidelný a výborně promyšlený. Tato kniha mě naprosto pohltila, četla jsem, nevnímala okolí... Doporučuji!

49 01.01.2019

Téma thrilleru není převratné a už vůbec ne nové. Přesto je tu něco jinak - hlavní hrdinka trpí strachem z otevřených prostor po určité traumatizující události. Hromady léků jsou pro ni nutností a dá se v tomto případě pochopit i to nadměrné popíjení červeného. Příběh je zkrátka uvěřitelný a v tom je jeho přitažlivost.
Thriller je výborně vystavěný, agorafobie je velmi dobře vylíčená, je tu přiměřená porce napětí a nakonec i nečekaný zvrat.

49 11.12.2018

Dnes už klasika, pravá sci-fi přesně tak, jak má být. Jednohubka, ale výborně napsaná, vyvážená dějově i myšlenkově. A že těch myšlenek se dá z tohoto dílka odnést hodně! Například otázka, zda jsou nutné pokusy na zvířatech, z knihy přímo křičí...
Film zná asi každý, ale předlohu, která posloužila jen jako námět, jsem četla poprvé a je skvělá.

49 03.11.2018

Naprosto skvělé! Originální zápletka, úchvatné prostředí, které dodává příběhu tu správnou dramatičnost.
Je úžasné sledovat jak se šestnáctiletý Henry pokouší zjistit, co se vlastně stalo a kdo je vrah. Zároveň pátrá po své minulosti, protože skutečné rodiče nezná. Současně je tu druhá linie příběhu, kde někdo jiný pátrá po Henryho původu.
Závěr byl skutečně překvapující a já si po zavření knihy řekla, že už chápu ten název.
Bernard Minier je geniální vypravěč.

49 16.08.2018

Většinou nemám ráda, když od začátku vím, co se stalo, ale tady to vůbec nevadilo. Kniha je napínavá, má spád, naprosto udrží vaši pozornost a stále vás nutí číst dál a dál až do konce. Doporučuji.

49 01.07.2018

Při podobné četbě mě vždy napadá, že kdyby zbraně hromadného ničení byly k dispozici už ve středověku, dnes bychom tu nebyli. Kvůli moci a majetku si členové šlechtických a hlavně královských rodin šli často nemilosrdně po krku. Nedělali to jen Lucemburkové a před nimi Přemyslovci - ti v tom byli skutečnými mistry, to vůbec nebyla česká specialita, takhle se činili ve všech vládnoucích dynastiích.

Ústřední postavou románu je samozřejmě moravský markrabě Jošt, ale velký prostor dostávají i další historické osobnosti. Menší pozornost je věnována jeho bratrům Janu Soběslavovi a Prokopovi a mnohem větší jeho bratrancům českému králi Václavu IV. a v té době uherskému králi Zikmundovi. Obzvlášť rozporuplná a psychicky nevyrovnaná osobnost Václava IV. tu má velkou roli.

Postava moravského markraběte Jošta mě vždy hodně zajímala a nejen proto, že denně chodím kolem jeho jezdecké sochy i kolem kostela svatého Tomáše, kde je pohřbený, takže při hodnocení možná nejsem úplně nezaujatá ;-).
Jošt sice nebyl žádný svatoušek, naopak byl obratný a zároveň lstivý politik, toužící po moci a v zájmu svých cílů neváhal měnit strany a názory, ale jako markrabě byl prozíravý a velmi schopný finančník. Obnovil brněnskou mincovnu a po celou dobu vlády razil vlastní mince. Jošt byl neobyčejně vzdělaný, rád četl a knihy si půjčoval i od Jana Husa. Současníci ho považovali za nejschopnějšího člena lucemburské královské rodiny své doby, myšleno samozřejmě ve své generaci. Byl zvolen i králem Svaté říše římské, ale z královského titulu se netěšil dlouho, na tento trůn dosáhl jen několik měsíců před svojí smrtí.
Jošt byl posledním moravským panovníkem, po jeho smrti už připadl titul markraběte vždy českým králům.
Už toho raději nechám, tady bych byla schopná napsat velmi dlouhý elaborát... :-)

Kniha mě moc bavila, je napsaná s mimořádnou lehkostí a vtipem, jako málokterý historický román. Několikrát mne napadlo, že autor místy volil spíše humornou než vážnou verzi. Slovní hašteření hlavních postav bylo velmi často úsměvné :-).

48 10.07.2022

Tento příběh odehrávající se v polovině 17. století má tak trochu detektivní zápletku. Hlavní hrdina obchodník Vojtěch přijde v jeden den o všechno - o rodinu, domov, veškerý majetek, čest i dobré jméno. Navíc je odsouzen k trestu na pranýři za čin, který nespáchal. Aby toho nebylo málo, je vyhnán z rodného města se zákazem návratu.
Po čtyřech letech náhodou zjistí, že událost, která mu všechno vzala, se tehdy odehrála jinak, skutečný viník nebyl dosud potrestán a tak se vydává hledat pravdu.

Dvojí ortel není román založený na historických reáliích. Je to příjemná jednoduchá oddechovka z doby, kdy život určitě nebyl lehčí nebo bezpečnější než dnes, ale plynul pomaleji.
Upozornění pro citlivější čtenáře - nenechte se odradit celkem drsnými scénami ze začátku, není taková celá kniha.

48 28.09.2021

Tento thriller má dobrou zápletku, první tři čtvrtiny děje jsou strhující, vynikající je i temná atmosféra, ke které napomáhají i přidané prvky hororu. Až po rozuzlení mě to bavilo, bohužel závěr celý příběh shodil.
Nevadí mi, že jsem celkem brzy uhádla pachatele, ani nepotřebuji u knih happy end, ale vysvětlení by nemělo postrádat logiku. Tady rozuzlení docela skřípe, některé věci nedávají smysl.
Hořící stromy byla moje první přečtená kniha této autorky a od dalších mě neodradila. Naopak, dát totiž celému příběhu reálnější vysvětlení, hodnotila bych lépe. Za dobré počtení až do chvíle před závěrem hodnotím průměrně.

48 01.09.2021

Pacient je hororově napsaný napínavý příběh z psychiatrické léčebny, kde je několik desítek let zavřený pacient, jehož diagnóza je nejasná a ke kterému smí vstoupit jen vybraný úzký okruh zdravotnického personálu. Vše kolem něj je obestřeno tajemstvím, takže začínajícího lékaře takový případ zákonitě přitáhne...

Tento příběh nepůsobí originálně, naopak jakoby všechno - prostředí, postavy, samotná zápletka - už bylo v jiných knihách. Já to nepovažuji za mínus, náměty v knihách se často opakují. U těchto příběhů je důležité poutavé zpracování a tato kniha je napsaná tak svižně a chytlavě, že se nedá odložit před dočtením.

48 21.06.2021

Historické detektivky mají své kouzlo, takže si občas ráda nějakou přečtu. Tady mě baví dobové reálie středověkého slovutného Oxfordu a drobný náhled do života v té době.

Hlavní postava a současně vypravěč Hugh vyšetřuje tentokrát krádež vzácných knih, ale aby to neměl tak jednoduché, ocitá se v ohrožení života i kvůli výběru své budoucí manželky. Není totiž sám kdo se zakoukal do sličné dcery místního obchodníka Kate ;-).

Celý příběh má sice pomalejší tempo, ale ono tak nějak odpovídá té době dávno minulé. Pro mne to bylo příjemné oddechové čtení a ve svém žánru je hodnotím jako průměrné.

48 31.03.2021

U této knihy není potřeba číst anotaci, stačí ten jednoslovný název a víte o čem to celé je. Jde o naprosto reálnou, výborně napsanou vztahovku. Karolína i Marek jsou typičtí představitelé lidí, kteří se do takových vztahů pouští. Jejich důvody jsou úplně stejné jako důvody tisíců dalších.
Příběh má svižný děj, na situace nahlížíme pohledem obou aktérů, kteří jsou z psychologického hlediska dobře vyobrazení. Kniha je tak chytlavá, že kdybych měla čas, dala bych ji na jeden zátah.
Konec, jaký autorka zvolila, mne trochu mrzí. Bavilo mě to tak moc, že bych si to ráda užívala ještě dál ;-).

48 05.02.2021

Jeremy Bates si tentokrát jako námět vybral fascinující záhadu - osud Djatlovovy expedice a napsal dobrodružný příběh se strhujícím dějem, napínavým od první do poslední strany.
Střídají se tu dvě časové linky. Jedna je z roku 1959, kde autor popisuje cestu účastníků expedice a jsou použity i autentické fotografie z výpravy a zpočátku se snaží držet i fakt, která jsou známá. Druhá je ze současnosti, už zcela smyšlená, kde se jiná skupina odhodlaná zjistit, co se tehdy skutečně stalo, vydává po stopách původní skupiny ruských vysokoškoláků.

Vysoké hodnocení dávám knize za děj, který čtenáře pohltí. Je to nejen tou tajemnou záhadou, ale především jejím poutavým zpracováním. A že je rozuzlení tak trochu šílené? A jaké by nebylo v tomto případě? Vždyť celá ta událost se jeví jako šílená...

Knihu jsem četla abych si užila autorovo fantastické zpracování. Od příběhu jsem neočekávala nějaké objasnění této víc než šedesát let staré záhady. V současnosti už nebude možné zjistit, co se tam skutečně stalo, ale je možné, že někde na dobře střeženém místě pod hlavičkou "přísně tajné" existuje spis (pokud už neprošel skartovačkou), kde je pravdivé vysvětlení napsáno... A třeba ne... Kdo ví... ;-)

48 15.11.2020

Další díl této vynikající série přináší příběh, kde Renée a Harry vyšetřují nejeden případ, takže děj je tradičně bohatý. Dokonce se tentokrát na chvíli setkáme i s Mickey Hallerem. Tady to spojování Connellyho hlavních hrdinů mě baví.
Noční oheň je jako vždy propracovaná detektivka bez jakékoli zbytečné omáčky kolem a musím říct, že tentokrát mi to přišlo suché až moc, možná by se trocha té omáčky i hodila ;-). Našlo se totiž i pár míst, kde jsem měla už pocit, že čtu vyšetřovací spis... ;-) Původně jsem za to chtěla strhnout jednu hvězdičku, ale zase ji přidávám za autorovu odvahu v pár poznámkách upozornit na nesmyslnou realitu současnosti, kdy při zatýkání recidivisty tmavé pleti je třeba, na rozdíl od bělocha, být velmi opatrný...
Pro čtenáře klasických detektivek je Noční oheň ideální volba.

48 27.10.2020

Ten, kdo stojí v koutě je křehký příběh o křehkém chlapci, který formou dopisů popisuje svůj první rok na střední škole. Charlie je takový pozorovatel okolí plný rozporů. Chvíli se jeví jako jednoduchý, velmi nevyzrálý a vzápětí dokáže z knih, které čte, vyhmátnout to nejdůležitější a psát úžasné eseje. Je přecitlivělý a plačtivý, ale není to bezdůvodné. Charlie je vykreslený tak, že si ho většina čtenářů zamiluje.
Kniha obsahuje hned několik silných témat, ale jejich zpracování je tady jen povrchní, autor dal přednost líbivému vylíčení před reálným.
Tento román o dospívání se velmi lehce čte a právě za tu úžasnou čtivost dávám vysoké hodnocení.
70 %

48 27.05.2020