denisa7430
komentáře u knih

Silný příběh dle skutečné události. Sledujeme osud oblíbeného židovského doktora Korczaka s dětmi, které opečovává v sirotčinci.
Druhou dějovou linkou je krásný romantický příběh dvou mladých lidí.
Máme možnost pohlédnout na válku jak ze strany nacistů, tak samotných Poláků i Rusů. Doporučuji všemi deseti.


Nádherný příběh. Protíná se dávná minulost se současností.... Dojemné vyprávění.


Moje nejoblíbenější kniha. Tolik mě v mládí ovlivnila, láska k egyptské historii ve mě nadále zůstává silná. Jedinečná kniha!


V pořadí druhý román Hany Marie Körnerové, který se mi dostal do rukou. Její Heřmánkové údolí mě dojalo, a když spatřil světlo světa její nejnovější román Hlas kukačky, neváhala jsem ani minutu a knihu přečetla – jedním dechem!


Tato univerzitní profesorka historie umění byla za účast v odboji mučena již za okupace nacisty. Smrti nakonec unikla, na rozdíl od svého bratra a švagra. Poté byla uvězněna znovu v roce 1951 za špionáž k 22 letům žaláře. V nelidských podmínkách různých komunistických věznic nakonec prožila dlouhých patnáct let.
Autorka popisuje drsné výslechy StB na základě autentických zážitků jiných přeživších „procesů s nepřáteli lidově demokratického zřízení, zrádci a odpadlíky, reakcionáři a špiony, zaprodanci imperialistického Západu a Vatikánu.“ Do toho všeho umně zakomponovala další politické i kulturní události té doby


(SPOILER) Teda páni, k tomuto young adult románu netřeba více slov. Vážně!
Mladičká Maren je jiná než všichni její vrstevníci, a pochopení či zastání bohužel nenalézá ani u svých rodičů. Ba naopak, kvůli svému "handicapu" se ji štítí i vlastní máma. Chudák holka zůstává bez kamarádů, outsiderem, co touží po jediném - najít na celém širém světě alespoň jednoho dalšího stejně postiženého, kdo konečně bude mít páru o tom, jak zatraceně těžký život jedlíka vlastně je... Ano, slyšíte správně! Blízké přátelé postrádá proto, protože všechny dříve či později sežere.
Kanibalý příběh jako vyšitý, který mě vtáhl doslova od první stránky, protože právě na té první strance se toho už hodně odehrává!
Úplně mě dostala myšlenka sepsat podobný příběh pro puberťáky. Já se u něj docela bála a popravdě jsem dost zvědavá na filmové zpracování. A totálně mě rozsekalo poznání, že autorka je veganka. To jako fakt? Psat o kanibalech a přitom nejíst maso ? Každopádně se jí podařilo zachytit temnou stránku masových žroutů naprosto parádně.
Odnáším si z příběhu jednu zásadní věc do života - už nikdy, NIKDY se nebudu na bezdomovce s igelitkou dívat tak jako dřív...


Tohle pro mne byla jedna obrovská emocionální smršť. Během čtení se ve mně bily snad všechny možné projevy – údiv, znechucení, naštvání, kroucení hlavou nad neuvážeností a po celou dobu mi na jazyku ležela otázka: Proboha proč?


Duben 1986… datum, které se mě osobně dotýká víc, než se může na první dobrou zdát. Výbuch jaderné elektrárny v Černobylu málem rozhodl o tom, zda na tento svět vůbec přijdu.
Loni, kdy uběhlo od havárie 35 let, vyšlo mnoho knih popisujících tuto nesmírnou katastrofu, která poznamenala celou střední Evropu. Většina knih byla faktografická, a i já jsem mnohým z nich podlehla. Na titul „Černobylské dívky“ jsem sice narazila, ale řekla jsem si, že mi nemůže přinést už nic navíc. Jak jsem se mýlila!
Ač je román určen zejména dospívajícím čtenářkám, svým poselstvím osloví i mnohé dospělé čtenáře. Minulý měsíc jsem se přihlásila do knižní štafety, ve které se právě tento román americké autorky Anne Blankman nabízel. Jsem moc ráda, že jsem se zapojila, protože šlo o parádní čtení.
Román „Černobylské dívky“ čtenáři vypráví příběh nejen dvou spolužaček Valentiny Kaplanové a Oksany Savčenkové na pozadí černobylské havárie, ale i příběh Rivky z doby hrozby druhé světové války. Dvě dějové linie, jež spolu zdánlivě nesouvisejí, ve čtenáři zanechají hluboký zážitek. Celý příběh je totiž založen na skutečných událostech, jak sama autorka uvádí v závěru knihy.
Román přináší pohled na zmiňovanou katastrofu z pohledu dospělých ovlivněných vládními prohlášeními, i z pohledu mladých dívek, které najednou přichází o domov, školu, přátelé, ale hlavně o nejbližší rodinu!
Nesmírně čtivý román o síle a proměně přátelství, soudržnosti a lživém „běžném“ životě za komunistického režimu v Sovětském svazu.
Vytáčelo mě jednání Komunistické strany, která chtěla vše ututlat, zamést pod koberec, a to nejen před svými krajany, ale celým světem.
Kniha však nabízí mnohem víc témat k zamyšlení – otevřeně mluví například o domácím násilí páchaném na dětech, o šikaně učitelů konané na žácích, o pronásledování židů, a to nejen za druhé světové války, o nastínění toho, jak v Sovětském svazu fungoval obchod na černém trhu a hrůzném režimu jedné strany.


Moc se mi kniha líbila. Výpravná, romantická... takové ideální čtení na konec léta.


Nesmírně těžké, smutné, bolestné, dojemné čtení.
Pro mne jednoznačně nejlepší kniha roku 2021.


Na můj vkus velká slaďárna. Autorův druhý román "Růže bílá, černý les" měl své osobité kouzlo. Zde jsem ho bohužel postrádala...


Autorka své bádání nad životním příběhem Cilky zvládla skvěle. Její osud si neumí představit asi nikdo z nás. Co vše si musela vytrpět! Nikdy mě nepřestane udivovat, kde v sobě lidé nalezli tolik sil k tomu přežít i ty nejstrašnější podmínky a stejně tak mě nikdy nepřestane udivovat, jak k sobě umějí být lidé zlí, zákeřní a překypovat záští vůči někomu, kdo mu vlastně vůbec nic neudělal…


Romány Joy Fieldingové mám moc ráda. Vyhovuje mi rychlost, s kterou příběhy ve svých knihách vypráví, i entuziazmus, který naplňuje romány napětím od začátku do konce. Fieldingová je navíc mistryně v nečekaných rozuzleních. Kdo je vrahem se vždy dovídáme na konci románu s naprostým zděšením, jelikož by nás dotyčný ani ve snu nenapadl jako možný pachatel. Špatná dcera je toho dalším důkazem.


Nádherná, dojemná, otevírající oči před lidskou zbrklostí, předsudky a zatvrzelostí. Doporučuji k přečtení.


Mrazivé, hrůzu nahánějící vyprávění chlapce.
