denisa7430
komentáře u knih
V náruči pomsty
Lucie Kunešová
"Život ztratil svůj smysl, když mu sebrali jeho srdce. A ve tmě se žít nedá." (str. 6)
Moc krásný romantický příběh, který mě zahrál u srdíčka.
Vilém zažívá na jaře roku 1504 ta nejhorší možná muka ve svém dosavadním životě - pohřbívá milovanou ženu spolu s ještě nenarozeným dítětem. Žalem málem přišel o rozum. Musel se však vzchopit, a to kvůli své prvorozené dcerce Anežky a rovněž aby pomstil smrt své ženy. S bolestným smutkem se vyrovnává po svém. Jeho panství Drovník chřadne...
Někdy se z dobře promyšlené pomsty může vyklubat důvod proto začít žít opět naplno.
Líbilo se mi "handrkování" mezi Vilémem a Marianou. Bylo kouzelné. Nadchly mne neuvěřitelně povedené popisy pocitů a emocí, které jednotlivé postavy v příběhu prožívají. Tohle se autorce podařilo vykreslit na sto procent.
"I dobří lidé mohou někdy udělat špatnou věc, to ale neznamená, že jsou zlí." (str. 123)
Potmě jsme se viděli lépe
Monika Zgustová
Pro mne bohužel zklamání. Nesedl mi styl vyprávění a už vůbec hlavní postavy. Nejvíc mě iritovala matka -manipulativní, věčně si stěžující, nespokojená.
"Když člověk jednou odjede ze své země, může potom už žít kdokoliv." (str. 13)
"Pro emigranta je domovem celý svět. Anebo ho naopak nemá nikde." (str. 41)
"Starý člověk se ohlíží za tím, co bylo, a nachází hodně svinstva, které by rád vyhodil, kdyby to šlo." (str. 89)
A přiveď zpět naše roztroušené...
František R. Kraus
"Vím, že musím trpět, že jsem obdržel úkol, který musí být vykonán: vytrpět, vidět žal a bol kolem sebe, avšak vidět také pád všeho zla a zůstat svědkem pro zítřek, pro lepší zítřek nás všech na této božské zemi." - citace z knihy, str. 13 -
František R. Kraus sepsal své paměti v díle "A přiveď zpět naše roztroušené...". Dokládá v něm vlastní zážitky z počátku války, ale i z jejího průběhu a nakonec i toliko vytouženého konce. Paměti sepsal krátce po prožitých válečných hrůzách, jsou tedy čerstvé a ničím nezastřené, o to víc mrazivé.
Kapitoly mají podobu chronologicky řazených autobiografických reportáží. V nich vypráví o obsazení Prahy Němci, o pobytu v Terezíně, o kopání hrobů pro lidické oběti, o pobytu v Osvětimi, kde nosil číslo B 11632, o pochodech smrti a nakonec i nelehkém návratu do rodné a milované Prahy.
Popisoval i věci, o kterých jsou dosud ještě v žádné jiné knize nečetla.
Noah
Takis Würger
Zpověď je to brutální, působí stroze a jakoby bez emocí, avšak je neuvěřitelně otevřená. Norbert vše popisuje bez obalu, bez patosu.
Zapůsobily na mne i závěrečné otázky, na které si sám Noah neumí odpovědět...
Nejkrutější vrazi v dějinách
Al Cimino
Pro milovníky true crime je to ideální čtení. Autor si nebere servítky a některé scény popisuje více než barvitě. Byly chvíle, kdy to bylo až nechutné. O to horší je fakt, že se to stalo...
Anonymita
Arno Strobel
Napětí i humor, to mám v thrillerech ráda. Dvojice vyšetřovatelů byla skvělá a vyústění příběhu asi nikdo nemůže očekávat.
Dvě tváře lásky
Marie Hamáková
Román se mi četl velmi dobře, za dva večery hotovo. Šílené, jaké podoby může mít láska - navíc ta mateřská.
Kamínek
Marius Marcinkevičius
Velmi citlivě podáno jedno z nejpřísnějších období lidských dějin formou stravitelnou i dětskou dušičkou. Ač jsem já sama měla slzy na krajíčku.
Lotosový kruh paní Tchan
Lisa See
Další nádherné dílo autorky, která mě zatím nikdy nezklamala. Vyobrazení kruté reality postavení žen v Číně v 15.století. Ženské lékařství, jin jang, čínská medicína - toho je kniha plná!
Chaloupky
Štěpán Javůrek
Moc nerozumím tomu nízkému hodnocení. Asi hodnotili i ti čtenáři, které odradil těžší začátek. Za mě opět bravurní autorova kniha. Klobouk dolů.
Američanka
Wojciech Dutka
Za mne patří autorova "Černá a purpurová" k jednomu z nejlepších románů vůbec. "Američanka" líčí běsnění ustašovců, kteří v sadismu mnohonásobně převyšovali konání nacistů. Dávám o hvězdičku méně za pomalejší rozjezd. Avšak jedná se o skvělou knihu!
Roky naděje: Rozhovory s korespondenty z 2. světové války
Bohuslav Šnajder
Velmi podnětný vhled do vnímání největšího konfliktu v lidských dějinách očima Američanů, pro které je dnes druhá světová snad skoro zapomenutá, a očima Rusů, kteří vzpomínají na nejtěžší boje dodnes.
Punčový dort
Karel Houba
Měla jsem poměrně velký strach, že na mne bude rušivě působit jazyk, kterým je tento starší kousek napsán, ale ten se ukázal být naprosto zbytečným. Naopak, styl vyprávění byl nádherný.
Čtenáře čekají poutavé povídky o těžkém životě havířů, o tom, jak lidé trpěli za první i druhé světové války, avšak i o tom, kolik odvahy a dobra se v některých našlo, dokonce i u takových, do kterých bychom to nikdy neřekli. Bavily mne popisy nebezpečných partizánských akcí, odhodlání obyčejných lidí bojovat za svou rodnou hroudu. Mnohé povídky se věnují ztrátám, jež člověku v životě přináší nesnesitelnou bolest, jiné zase vyzdvihují naději, která nám pomáhá se z předešlých kotrmelců nezbláznit.
Moc pěkné čtení.
Vzpomínky
Brian Freeman
Čtivé, svižné, nápadité, překvapivé, i vtipné.
"Jako kdyby mě živý sen pronásledoval do skutečného života."
"Je úplně jedno, jak spokojeně nebo šťastně vypadá člověk navenek. Vnitřní realita může být úplně jiná."
Afrika přece není stát: Překonávání stereotypů o moderní Africe
Dipo Faloyin
Jako milovník Afriky jsem se do knihy na první dobrou totálně zamilovala. Dipo si nebere servítky s ničím a navíc vše, i negativní věci, popisuje s humorem a nadhledem.
Svěřený čas
Defne Suman
Jsem unešena - příběhem i zpracováním.
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla.
Srdcem mojí babičky
Barbora Linke
„K přežití potřebujeme lásku. Bez lásky není svět, především není co budovat.“