denisa7430 komentáře u knih
Osobně se pro mne kniha stala velice inspirující a v následujících měsících i průvodcem při změně našeho „zeleného života“.
Tohle pro mne byla jedna obrovská emocionální smršť. Během čtení se ve mně bily snad všechny možné projevy – údiv, znechucení, naštvání, kroucení hlavou nad neuvážeností a po celou dobu mi na jazyku ležela otázka: Proboha proč?
Klobouk dolů před takto propracovaným nelehkým tématem pojednávající o poněmčení českého národa za doby Protektorátu.
Slovy lidské zrůdy: „Vůdce mě pověřil tímto očistným posláním a já ho hodlám za všech okolností splnit.“
„Plnil jsem dějinný úkol. Pocit, že mám na svědomí 5 milionů Židů, mě naplňuje tak neobyčejným uspokojením, že přijdu do pekla spokojen.“
„Nesporně umím být při pohledu na své činy i kritický. Nemohu být se vším, co jsem udělal, zcela spokojen. Zaskočil nás pro Německo nepříznivý průběh války, jinak by se toho dalo při řešení židovské otázky zvládnout ještě mnohem víc.“
Sci-fi běžně nečtu, tato knížka se ke mě dostala v rámci knižní štafety.
Musím říct, že jsem se od ní nemohla odtrhnout!!!
Duben 1986… datum, které se mě osobně dotýká víc, než se může na první dobrou zdát. Výbuch jaderné elektrárny v Černobylu málem rozhodl o tom, zda na tento svět vůbec přijdu.
Loni, kdy uběhlo od havárie 35 let, vyšlo mnoho knih popisujících tuto nesmírnou katastrofu, která poznamenala celou střední Evropu. Většina knih byla faktografická, a i já jsem mnohým z nich podlehla. Na titul „Černobylské dívky“ jsem sice narazila, ale řekla jsem si, že mi nemůže přinést už nic navíc. Jak jsem se mýlila!
Ač je román určen zejména dospívajícím čtenářkám, svým poselstvím osloví i mnohé dospělé čtenáře. Minulý měsíc jsem se přihlásila do knižní štafety, ve které se právě tento román americké autorky Anne Blankman nabízel. Jsem moc ráda, že jsem se zapojila, protože šlo o parádní čtení.
Román „Černobylské dívky“ čtenáři vypráví příběh nejen dvou spolužaček Valentiny Kaplanové a Oksany Savčenkové na pozadí černobylské havárie, ale i příběh Rivky z doby hrozby druhé světové války. Dvě dějové linie, jež spolu zdánlivě nesouvisejí, ve čtenáři zanechají hluboký zážitek. Celý příběh je totiž založen na skutečných událostech, jak sama autorka uvádí v závěru knihy.
Román přináší pohled na zmiňovanou katastrofu z pohledu dospělých ovlivněných vládními prohlášeními, i z pohledu mladých dívek, které najednou přichází o domov, školu, přátelé, ale hlavně o nejbližší rodinu!
Nesmírně čtivý román o síle a proměně přátelství, soudržnosti a lživém „běžném“ životě za komunistického režimu v Sovětském svazu.
Vytáčelo mě jednání Komunistické strany, která chtěla vše ututlat, zamést pod koberec, a to nejen před svými krajany, ale celým světem.
Kniha však nabízí mnohem víc témat k zamyšlení – otevřeně mluví například o domácím násilí páchaném na dětech, o šikaně učitelů konané na žácích, o pronásledování židů, a to nejen za druhé světové války, o nastínění toho, jak v Sovětském svazu fungoval obchod na černém trhu a hrůzném režimu jedné strany.
Miluji tyto odvážné ženy, co se provdají za cizince a žijí s ním v jeho domovině. Mexiko mě láká, snad jednou tuto krásnou zemi navštívím. Cestopis, nebo spíše povídání o životě v Mexiku, se autorce moooooc povedla. Čtivé, pohodové a plné zajímavostí.
Drastické čtení. To lidské zlo mi trhá srdce vejpůl. Ale skvělá a čtivá kniha o této hrůzné poměrně nedávné kapitole evropských dějin.
Konečně mám pocit, že v tom nejsem sama, že mi někdo rozumí. Tipy na cvičení, jak alespoň trošičku tunnitus moci ovlivnit.
Autorka se líčení historických událostí souvisejících s rasistickými útoky proti obyvatelům čínského původu v USA zhostila perfektně. Kniha mě zaujala od první stránky. Ani Amerika není tou pravou vysněnou zemí.
Překrásná ilustrovaná kniha vzpomínající na úžasné období rozvoje letectví. Pro milovníky létání a všeho okolo je to dokonalá pastva pro oči.
Rozhodně to nebylo špatné čtení. Hlavní hrdinka mi lezla malinko krkem, ale rozuzlení celého příběhu je překvapivé a nečekané.
Moc se mi kniha líbila. Výpravná, romantická... takové ideální čtení na konec léta.
Nemám slov. Bylo to...tak bolestné a tak jiné než ostatní knihy na toto téma. Klobouk dolů před autorem.
Krásný závěrečný díl, jen konec byl uspěchaný a zcela jistě by si zasloužil pokračování v podobě dalšího dílu.
„Byl to největší zločin člověka proti člověku, během něhož lidstvo projevilo, že je schopno nepopsatelné nelidskosti zcela nepochopitelného rozsahu. Jména byla nahrazena čísly vytetovanými na předloktí jako věčná připomínka hloubky, do níž lidstvo dokáže klesnout, a zla, které dovede způsobit svému bližnímu.“ (předmluva prince Charlese)