Denny456 komentáře u knih
I ve dvojce platí, co jsem psal v jedniččce: Vondruška je rozený vypravěč. Občas tam jsou nepřesnosti, ale taky to není historie, ale historický román. Za mě velmi čtivé.
Za mě trochu lepší než první díl. Trochu více akce a více pohledu z různých stran. Celé by to tedy sneslo nějaká lepší vyústění, ale asi přijde další díl.
Parádička. Star wars dle Travissové přináší jiný pohled na legendu a stojí to za to. Určitě je dobré do toho jít.
Musím říct, že Rozkaz zabít mě bavil z prequelů více. Zdálo se mi to akčnější i, že se odkrývá více minulosti. Tady jsem celkem tápal v tom proč vlastně se dějí některé věci. Taky to bylo za mě výrazně méně akční.
Pořád vysoká kvalitka akční jízdy spojené s mimozemšťany a spoustou tělních tekutin. Ale Sněgonová byla díl předtím o chlup lepší.
Marthu Wells jsem obdivoval za to, že dokáže hutný a zajímavý příběh dostat do 150 - 200 stránek. Vždy jsem říkal, že to co by jiným spisovatelům vydalo na knížku o 500 - 700 stránkách, tak ona skvěle zvládne v kratším rosahu. Tady šla jinou cestou a bohužel to vyhodnucuji jako neslabší knihu ze série. Prostě ta jednoduchost je fuč a máme stejný děj, jako v předešlých dílech akorát vycpán dvojitou vatou. Ach jo.
Upřímně trochu slabší než první dva díly. Bábi tady má trochu jinou roli než v dalších dílech a to mě dost rušilo. I mágové a obecně svět se asi zatím začínal stylyzovat a je to dost vidět. Ale jinak pořád nadprůměr.
Velmi zvláštní kniha. Zajímavý děj a krásné obrázky a obecně je grafika knihy parádní. Tohle se vážně hodně povedlo.
Třetí díl byl zatím jednoznačně nejlepší. Mnohem víc mě to pohltilo i bavilo. Sněgonová přináší nový vítr.
První část, která zachycuje přímo vzpomínky Miloše Kopeckého je za maximum hvězdiček. Jeho ironie i sebeironie byla neuvěřitelná. Druhá a větší část mě tolik nebavila.
No ke čtení je to těžké. Ve většině případů se vůbec nevyznáte v tom co čtete. Chybí jakékoliv vysvětlivky nebo dokončování či vysvětlování příběhů. Taky mě hodně naštavalo, když jsem zjistil, že z deníků byly vynechány osobní věci. To je jako, kdybyste ze života vyndaly některé slabší kousky. Každopádně se dá říci, že v práci Foglar nedělal v podstatě nic a pokud, tak svou vlastní soukromou práce. Hrozně jsem se divil, že nebyl vyhozen. Byl schopen se během chvilky pohádat s kýmkoliv i pro malichernosti a vadilo mu vše. Byl posedlý svým vlastním tělem.
Njn. Dočetl jsem. Co o tom říci. Především to fakt není vědecká kniha. K tomu toho hodně chybí. Především nadhled a některé základní vědecké mechanismy psaní knih. Když chcete knihu dočíst musíte se jinak nastavit. Třeba na různé slovní obraty. Např. pojem "Dlouhá padesátá léta" mě rozesmíval celou knihu. Zvláště, když 60. léta a další byla asi kratší. Pak také jednostranné vidění světa bylo dost patrné, ale to je op tom nadhledu. Některé věci, které autorka přebírala z dokumentů a nepřimýšlela si své hodnocení bylo kvalitní.
Za mě fakt dobrý. Až mě překvapilo, jak moc jsem se bavil. Akce bylo dost a hrdiny jsem si oblíbil. Konec perfektně napsaný.
Vondruška je rozený vypravěč. Občas tam jsou nepřesnosti, ale taky to není historie, ale historický román. Za mě velmi čtivé.
Příběh je nadčasový. Kresba lehký nadprůměr, ale klasická kniha je prostě lepší. Ale zase to máte přečtené za hodinku.
Lobo je extra šéf, který ví jak na to. Dokáže mistrně všechny převálcovat a v některých případech doslova :)
Lobo je extra šéf, který ví jak na to. Dokáže mistrně všechny převálcovat a v některých případech doslova :)
Pratchett je prostě Pratchett. Máloco jsem přečetl třikrát.
Mě to potěšilo, byť jsem vůbec nic nečekal. Ten jazykový posun do jiného věku a přizpůsobění způsobu vyjadřovaní byl dokonalý. Příběh není žádný veledílo, ale pár zajímavých zvratů tam bylo. Takže za mě určitě nově objevený dobrý autor.
Z této "edice" se mě nejvíce líbila ta první kniha z roku 1987 z obrázků dějin českých. Každopádně proč nezkusit něco nového. Takže změny: 1) Kniha rozhodně není pro děti! 2) Již není vysvětlující text pod obrázky, ale přímo v obrázcích. To extrémně zvyšuje nepřehlednost. 3) Styl některých kreslířů je podprůměrný. Tady je však výhoda, že každému se líbí něco jiného, takže určitě si najdete někoho, kdo vám sedne. 4) Tato kniha krásně, i když možná nechtěně, dokazuje, že Evropa nemá žádnou opravdovou společnou historii. Jde vlastně o vybrané historické okamžiky jednotlivých států.