Disease komentáře u knih
Mix Mad Maxe a McCarthyho Cesty. Na druhé přečtení po mnoha letech mi to dalo mnohem víc než kdysi. Vykreslení postapo atmosféry je brilantní a i myšlenkové pochody postav mají něco do sebe.
Na rozdíl od jiných Ishigurových knih se tohle četlo docela těžko, ale pozitivní dojmy přetrvávají.
Sešit od sešitu lepší. Jen si nejsem jistý, zda je to rostoucí kvalitou nebo mojí stále větší ochotou přistoupit na pravidla hry.
Migrace pohledem z "druhé strany" říznutá magickým realismem. Bavilo mě to víc než Jak nechutně zbohatnout...
Ještě vtipnější než předchozí díl, epizoda s doktorem "Mučidlem" je výborná. A navíc do party padouchů přibývají Alacyové!
V době vydání to asi fakt mohlo být šokující, dnes ne (i když podle některých komentářů...).
Ale zcela nepochybně se tu rýsuje McEwanův styl, který leckomu nesedne.
Psychologie dětí je zřejmě poplatná době, přišlo mi to jako by se jednalo o rodinku nějakých white trash, ale to by zjevně nevlastnili velký dům...
Každopádně i po druhém přečtení převládají pozitivní pocity, i když se zdaleka nejedná o top McEwanovy tvorby.
Ve třetím díle se to opět začíná parádně rozjíždět, i když je čas i na popisné (ale nikoliv nezajímavé) pasáže. Už se těším, jak zanedlouho otevřu Balkánské rokliny.
Joker se vrací a chce zpátky, co mu patří. Jednoduchý příběh se skvělou kresbou.
Slabší než první díl, asi díky nástupu indiánů na scénu je to takové lehce šablonovité. No ale to už tyhle Mayovky bývají. I tak jsem přečetl s chutí.
Někde mezi 2-3*. Ve srovnání s Nonstopem slabota. Myšlenka boje jedince proti předsudkům je sice příjemná, ale zpracování a celkový koncept generační lodi se příliš nepovedl.
Tohle tedy bylo zklamání. Dobrodružná část poněkud šílená, takže mi bylo vcelku fuk, jak to dopadne. Za polovinou jsem to vzdal, takže nějaké případné geniální spojení obou linií mi ušlo. Jsem zvědav, jaké budou dojmy, až si znovu přečtu "Tygry".
Rozjezd série, který od poměrně standardní upířiny přechází do současnosti.
Celou dobu to bylo za silné 4*, ale finální smršť teorií, kterými ovšem kniha není nijak přeplácaná, to vytáhlo na plný počet. Správná oldschool hard SF bez akce.
Mám pocit, že další čtení Palahniukových knih už by pro mě byla ztráta času. Jednak se opakuje stále dokola a v tomhle případě mi bylo i úplně fuk, jak to skončí. Až si příště budu chtít přečít nějakou tu "ilustraci moderní doby" sáhnu raději počtvrté po Houellebecqově Možnosti ostrova.
Je to sice tak nějak letem světem, ale to akčně noirové zpracování mě bavilo. Jako komiks to funguje na 100% A závěrečné medailonky jako info jsou výborné, hlavně tedy některé osudy lidí, kteří okupaci přežili.
Kresba je super a příběh solidní, ale na Poklady Británie to nemá.
Nejslabší od Marjane Satrapi, ale jsem rád, že jsem mu dal druhou šanci.
Asi fakt nejlepší kniha o setkání s mimozemskou civilizací, která se navíc obejde bez akčních scén.