Disease komentáře u knih
Na Gaimana fakt hodně dobré. Prolnutí DC světa s lehce psychedelickým "příběhem" se opravdu povedlo.
Kniha se poněkud táhne, právě tak, jako čekání na telefonát od únosce. Finále poněkud bezzubé až fraškovité. Jedna z těch slabších francisovek.
Sice se jedná víceméně o rozvinutou povídku Převratný počit z druhé části sbírky Minority Report, ale i tak je to velmi dobře čitelné, i když žádná velká bomba.
Výborně napsáno, takže ani nevadí, že se tam v podstatě nic zásadního neděje.
Přestože jsem k tomuto komixu, vzhledem k minulým setkáním s Jodorowského díly, přistupoval s mírným despektem, byl jsem nakonec spokojen. Asi nejlepší, co jsem od něj četl.
Jak po stránce historické (vývoj KKK od sranda klubu po frakce náboženských fanatiků/teroristických buněk) tak i po reportážní (figurky jako z Ionesca nebo Monty Pythonů) výborné.
Veselé i smutné příběhy/fragmenty z drsného prostředí Jamrtálu.
Chce to číst po dávkách, jinak je to trochu na jedno brdo.
Sbírka povětšinou scifi detektivek, které fungují parádně hlavně díky Asimovovu stylu.
Pomsta hraběte Skarbeka mi zpočátku připomínala kdysi dávno čtené komiksy Oliver Twist a Princ a chuďas z Ohníčku, zejména minimem přímé řeči, ale ten příběh je přece jen trochu jinde :-) Western má již tradičnější evropskou kresbu, s výjimkou dvoustránkových ilustrací. Každopádně chápu, že v rámci Rosiňského je to hodně zásadní předěl v tvorbě a za mě jedno z nejlepších, co v MDEK vyšlo.
Mistr imaginace, u kterého si nejsem jistý, zda vůbec patři do SF. Některé povídky jsou sice slabší, ale i ty, co jsou "o ničem", mají něco do sebe.
Čtyři povídky, ze kterých dvě s dosavadním dějem částečně souvisí a jedna přímo navazuje. Podařené, ale už se těším na pořádný longplay.
Psychologičtější než předchozí Smrt favorita, ale pořád ten raný nadupaný Francis. Po opětovném, nevím už ani kolikátém, přečtení musím konstatovat, že se vyrovná současným thrillerům úplně v pohodě. Zajímavý je rozdíl mezi starým překladem Tomáše Korbaře a novým od "dvorní překladatelky".
Kvalita opět kolísá, ale jsou tu i fakt super věci. Nejlepší asi i díky kresbě pro mě Spící mrtví. Poslední o mimozemšťanech mi sedla díky parodickému tónu.
Ten popis familie Strattonu je super, i vnitřní život hlavního hrdiny. Čili Francis, jak ho máme rádi.
Ze začátku víceméně banální příběh, který je ale skvostně odvyprávěný. Ve finále kniha nutí k zamyšlení. Rozhodně jedna z těch, ke kterým se budu vracet, protože pointa mi byla známá i při prvním čtení a rozhodně to nevadí.
Po několikátém přečtení zvyšuji na plný počet, ten "posmrtný" bratrský vztah je popsán mistrovsky. Skoro bych se tentokrát obešel bez dostihové linie.
O něco lepší než předchozí kniha o Fieldingovsko/Allardeckovských vztazích. Pěkné vykreslení partnerské krize a vyplývajících pocitů.
Tohle je (nejen jako prvotina) vynikající. Vzhledem k vykreslení postav a prostředí se dá číst pořád, i když vím, kdo za tím vším stojí.
Po dvou ne úplně povedných dílech se žábami je tohle opět parádní. I na tu kresbu už si pomalu začínám zvykat.
Další z těch hodně dobrých, u mě jedna z nejoblíbenějších Francisovek. Baví pořád stejně, jak rodinnými poměry, tak pátráním v "archivu" fotografií.