Disease komentáře u knih
Tak tohle už je skutečný rozjezd série (jak většinou píšu u prvního booku :-))
Několik povídek, které spolu sice (zatím) přímo nesouvisí (až teda na toho týpka s kufříkem), ale už tak nějak pomalu navazují na věci z prvního booku (musel jsem se vracet, tohle fakt nemá cenu číst s pauzama mezi vydáváním).
Dvě rozsáhlejší a jedna mikropovídka o agentovi Gravesovi, který dává lidem kufříky. Samostatně to funguje bezvadně a v tomhle prvním booku ještě není nic moc naznačeno.
Přímé pokračování prvního dílu. Kvalitativně lehce slabší, ale za boj proti bolševikům si to plný počet zaslouží.
Pravzor Flemingova Jamese Bonda. Nutno přiznat že daleko vtipnější, navzdory starému vydání se to dá číst pořád.
Kdysi mi to přišlo velmi dobré, teď už jsem zmlsanější.
Nicméně Rissovo filmové vidění je zřejmé už tady, jen škoda, že to není barevné.
Trochu moc to stojí na té technické pointě, takže při druhém čtení už mi to nepřišlo lepší než Limes Inferior, ale celkově pořád výborně napsaná dystopie.
Pokus o rozvětvený příběh s metaprvky, který se nepovedl. Ještě k tomu vcelku odpudivá a hlavně nepřehledná kresba, kde k rozeznání postav nepomohly moc ani karty posádky.
Že si Paul Johnson pečlivě vybírá jen příklady, které se mu hodí do krámu, jsem zaznamenal už kdysi dávno v Intelektuálech. V této knize si navíc místy i trochu napříč kapitolami odporuje.
Paul Johnson je tory, a to velmi konzervativní. Kapitoly o kultuře tomu alespoň nasvědčují, protože se už jedná téměř o pamflet. Na druhou stranu historické kapitoly o Římské říši byly velmi poučné.
Každopádně je kniha obohacením pro každého, kdo ji nečte jako evangelium, ale jako podnět k zamyšlení. Finální resumé ve stylu "kdo nejde s námi, jde proti nám" mi poněkud připomíná v knize hojně zmiňované autoritářské režimy.
Klasika Nové vlny Sci-Fi. Bob Shaw je u nás nedoceněný autor, jeho povídková sbírka Temná noc v Říši hraček kdysi vcelku zapadla.
Tentokrát jen příjemná detektivka, která neobsahuje téměř žádný humor jako v Jak nevyloupit banku, ani geniální plány jako v Jak neuloupit smaragd.
Zdařilé adaptace pěti povídek Mistra. Jen teda ten Vyděděnec v zrcadle měl být nejak rozmazaný/zatemněný, takhle to bylo moc polopatické.
Některé stripy super, některé slabší, ale to by asi šlo napsat ke kterékoli knize s Dilbertem.
Kniha vzpomínek, které jsem se trochu bál, vzhledem k tomu, jaké tenkrát bylo haló ohledně vyhazovu Ivo Pospíšila z Garáže. Nicméně na rozdíl od Chadimovy Alternativy, která by se klidně mohla jmenovat "Jak mi všichni ubližovali" je tohle napsané s nadhledem, i když občasnému postesknutí nad realitou se nevyhne. U mě o třídu lepší než Pelcův a Hlavsův Bez ohňů je underground.
Zábavné, i když to občas trochu drhne. Koncept trochu připomíná Moorův TOP10.
Lehce křečovité zakončení všech linií. Ale i tak lze celou sérii hodnotit na 5*, nejen proto, že je to ve světě komixu nevídaná záležitost.
Děj se lehce posune a vysvětlí se ledaco z minulosti postav. Pořád ale přiměřeně zábavné nadechnutí před finálním bookem.
Lehce chaotický díl náročnější na pozornost, ale místy vtipný. Rozvití zápletky před dalším dílem.
Taková lehká odbočka, která ale dovysvětlí některé věci z prvního booku.
Parádní rozjezd série, který sice samostatně nefunguje úplně stopro, ale určitě navnadí na další díly.
Hodnocení tak nějak spíš "za zásluhy". Ve své době to asi bylo zjevení, dnes už pouhá archiválie...