Disease komentáře u knih
Rozjezd je sice pozvolný, ale finále kulervoucí. Spoustu věcí už jsem si z dřívějška nepamatoval, takže jsem si knihu parádně užil. V brzké době dám znovu film.
Finále parádní, i když ne tak úplně nečekané, bez vyhrocení by to bylo poněkud bezzubé. Jako studie charakterů (nejen titulní postavy) velmi povedené.
Na druhé přečtení po letech určitě lepší dojem. Zejména Zbabělec je parádně psychologicky vykreslený. Pokud se nebude srovnávat se ságami typu Skalpy nebo 100 nábojů, je to vysoce nadprůměrná záležitost.
Asie, jak jí mám rád. Trochu ulítlé, trochu melancholické a hlavně výborně napsané/přeložené.
Začátek Zlatého období Čtyřlístku. Kresba už se ustálila a je vidět, že Jaroslav Němeček má smysl pro komixovost. Příběhy už nejsou tak infantilní jako v prvních dvou ročnících a objevují se hojně nesmrtelné hlášky. Škoda, že je výbor ukončen uprostřed ročníku a není to dotažené až k Ďáblově stěně.
Velmi slušná hard SF, která ovšem ve třetí, vysvětlovací, fázi nejenže trochu nudí, ale místy je nechtěně k smíchu. Hype kolem ní chápu, vzhledem k tomu, že autor není anglosaského původu a v konkurenci military blbostí se jedná opravdu o něco více než jednookého krále. Ale další Nadace nebo Duna? To opravdu ne...
Jo, je to fajn, pěkný, leč nijak originální svět, místy vcelku legrace, místy se i ta kozička vloudí. Akorát mám dojem, že za měsíc už si na to ani nevzpomenu.
Výborné asi vzhledem k vysoce kvalitním předlohám. Dějově sice lehce zkratkovité, ale atmosféra se povedla tak, že mi tentokrát ani nevadily ty corbenovské obličeje.
Klasika na pomezí Trosky a Burroughse, včetně poněkud naivních scénářů. Pokračování Kruana má sestupnou tendenci, Kruan a bohyně v závěrečných dílech i odfláknutou kresbu a K. a služebníci zla je vyložená tragédie. Pozitivně se z téhle knihy dají brát jen první tři díly Pod paprsky zářícího a Výpravy do Ztraceného světa. Zbylé kraťasy jsou také dost slabé. Vzhledem k tomu, že dost věcí už vyšlo v poslední době i několikrát, nedám ani žádné body navíc za dokumentární hodnotu.
Příjemná atmosféra Paříže a celkem průhledná zápletka (tak od cca třetiny je jasné, o co jde), nicméně po různých skandinávských twistech na poslední chvíli příjemná změna. Skoro škoda, že to skončilo v Levných knihách.
Detektivní klasika, která na opakované čtení zaujímá i dobrým literárním stylem.
Parádně vystihnutá atmosféra 70's v Anglii. Na druhé čtení jsem si užil i formu a přestože do experimentálnosti Domu spánku má daleko, vím, že časem proběhne i další čtení. Škoda, že další dva díly, o kterých je řeč v doslovu, už u nás asi nevyjdou, když tahle kniha skončila ve výprodeji...
Návod na "dokonalý život" pro ty, pro které je smysl života v práci a vydělávání peněz. Stylisticky tak ubohé, že Atlasova vzpoura je proti tomu zralá na bookerovu cenu...
Harryho Holea čtu hlavně kvůli tomu "zbytečnému dění okolo", případ sám není tak důležitý. Tady to ovšem bylo dost napínavé, včetně finále ve stylu Bulldoga Drummonda.
Tuhle knihu jsem kdysi četl jako první. Teprve napodruhé při kontinuálním čtení celé série dává všechno smysl.
Spolu s Jak neuloupit smaragd je tohle pro mě kult, takže objektivita stranou. Ostatně, kniha kterou čtete podesáté, už vás tak nějak nemá čím překvapit. Ale baví pořád.
Paolo Girdano si střihnul vlastní Hlavu 22 a dopadlo to velmi dobře. Za mě lepší než Prvočísla.
Super kniha, Lemmy je vtipnej, takže o "historky z natáčení" není nouze. Takže nevadí ani občasná neobratnost v překladu a taky chybný přepis některých jmen (asi to přepisoval z diktafonu někdo neznalý).
Jak se z relaxačního alkoholika stát alkoholikem z nudy. Působivá kniha, kdy sice se závěrem v podobě nutnosti prohibice nesouhlasím, ale zároveň uznávám, že slabším lidem se sklony k závislostem nic jiného než úplné odříznutí nepomůže.