DK197 komentáře u knih

Znáte ten pocit, že něco prožijete, nebo plácnete a děsně se tomu pak s kamarádkou smějete, ale když to někomu převypravujete, už tak humorně nezní? Takový pocit jsem při čtení občas měla. A taky, když už má kniha téma, neměla by se ho autorka držet? Kvůli podtitulu jsem sáhla zrovna po tomhle díle a následně čtu například o tom, jak si s kamarádkami vyměňuje, o čem se jim zdálo. Nějak mi utekla souvislost s dětstvím.

Ale pominu-li toto, tak jsem si po drsnější detektivce krásně vyčistila hlavu a někdy se opravdu! pobavila. Škoda jen, že toho bylo tak málo. Ale autorce dám ještě šanci.

2 12.11.2019

Skoro až dětský styl psaní, který může připomínat pohádkový příběh (navíc chybí faktické detaily, které u nepohádkových děl vyžaduji - např. Jolana míchá nějaké bylinky a mumlá nějaká kouzelná slova) se kříží často s drsnými zápletkami, které by na děti mohly být moc nebo je dokonce nepochopí. Eh, tak kdo to má cílově číst?

Ale budu-li se držet pouze dějové linky, tak to bylo zajímavé. Příjemná oddychovka. SPOILER: Až na poslední příběh s mafií, to už bylo trochu moc. Co to mělo být? Demonstrace názoru i mafiáni jsou jen lidi? A to že se v závěru postřílí, přejdeme jako Jolana naprosto nevzrušeně? Asi je to naprosto normální a oukej, nebo nevím... Tohle tedy ne, to za mě autorka silně přestřelila.

Do Sabatu se pustím, ale doufám, že mě tam nečeká nějaký podobný průšvih. Byla by to škoda. A taky musí všechno Jolaně tak vycházet? Přidala bych trochu víc šťávy. 60 % v rámci dětské literatury s přihlédnutím k tomu, že čím starší čtenář, tím líp.

2 12.11.2019

Tak já nevím, ale mně se to nelíbilo. 4/5 z knihy jsou psány sic originálním možná sugestivním stylem, ale to byl pro mě právě ten problém. Já bych tento styl použila maximálně na jisté pasáže, kde je otřesena psychika hlavní hrdinky. Tam by samozřejmě zvýšila čtivost. Ovšem celou knihu? Pro mě nakonec velice rušivá a těžko čitelná záležitost.

Paradoxně se pro mě tedy jako nejčtivější moment - oproti jiným komentářům - jeví druhá část knihy, která je psaná jinak. Avšak na úkor toho, že velice brzy prozrazuje zápletku a následný děj.

A závěr? Žádný gradující střet. Prostě se to tak nějak stane. Náhle se změní polarita postav. A sic to důvod má, působí to hrozně zvláštně... Jako béčkové: jak ty mě, tak já k tobě... A to už tu knižně taky bylo.

Ano, knížka ukazuje, jak se dá komplexně někomu zničit život. Ale to je tak jediné, co mě na ní zaujalo. 40 %. Za mě těžké zklamání...

5 12.11.2019

Po třech letech jsem knihu otevřela znovu a s potěšením zjistila, že jsem pořád plus mínus spokojena stejně. Ne-li trochu víc, neboť filosofické pasáže a dialogy na téma - čí je to vina - sic nejsou pro Pottera typické, vlastně nejsou nijak pitomé.

Ano, kniha obsahuje několik sporných bodů (například odkdy chutná mnoholičný lektvar po rybě), ale když čtenář chce, bude hledat důvody, proč by to tak mohlo být a nikoli jen kategoricky křičet, že to není pravda. Lze zauvažovat nad drobnými změnami charakteru. Člověk se mění, život ho mění, tak proč by ne. A třeba courání rodičů hradem, aby navštívili kdekoho, považuji za odpustitelný, leč výrazný ústupek, aby se mohlo dějství odehrávat na hradě se všemi postavami příběhu. Což kniha nevyžaduje, ale divadelní pódium ano.

Kdyby to autorka vzala do svých rukou a napsala po svém - třeba i v rámci několika knih - určitě by se některých odlišností vyvarovala a jiné pořádně vysvětlila a okomentovala, aby je skousl snad i tvrdohlavý čtenář. Takhle máme jen nedokonalé dílko pouze pod záštitou paní Rowling, které má ale úžasný nápad a skvělé momenty a je hrozná škoda zahozeného většího potenciálu skrz klasické knížky.

Do divadla bych na to šla ovšem hned! :-)

4 06.11.2019

Sedmý Potter dělá čest svému jménu. Důstojné zajímavé zakončení plné dobrodružství, zvratů a kouzel. Sonda do minulosti životů Albuse Brumbála a Severuse je navíc vítanou a zdařilou přidanou hodnotou, která z těch dvou rozhodně dělá nejplastičtější a nejzajímavější postavy celé série.

Po dočtení tohoto příběhu máte najednou pocit, že všechny dílky zapadly a vytvořily úchvatný komplexní obraz, kde minulost ovlivnila přítomnost a zároveň předurčila budoucnost. Jsem unesena, co autorka zvládla vymyslet za spletitý a skvělý příběh v rámci 7 knih, kde snad každá maličkost má nakonec svůj účel. (Přestože mi Harry občas lezl - hlavně v pětce - na nervy, ale to k puberťákům tak nějak patří.)

Já prostě miluju Bradavice a nemůžu jinak, než doporučit, abyste i vy jednou otevřeli první díl a nasedli do spěšného vlaku, který vás odveze přímo k nim.

11 06.11.2019

Asi jsem blázen, ale mě to teda nechytilo. Psáno, jak z pohledu záporáků, tak hrdinů, takže všechny plány víte dopředu a téměř nic vás nepřekvapí. To mě fakt nebaví. Navíc spousta jmen, titulů a míst, kde se příběh odehrává... z toho se trochu točí hlava (ačkoli opodstatnění to má). A ústřední dvojice je taktéž hned jasná... A navíc poamericku krásná a úspěšná (přestože jejich životy dokonalé naštěstí nejsou).

Ale čtivé to bylo, psáno moc hezky. A nebylo to pitomé. Ani přeslazené. Jen tomu chybělo víc šťávy a napětí. 50%.
A autorovi dám v budoucnu pro tu čtivost (sláva překladu) asi ještě šanci.

2 31.10.2019

Nakonec čtyři hvězdičky, protože občas jsem nechápala myšlenkové pochody hlavní hrdinky. Popis problematiky PASu (Poruchy Autistického Spektra) ovšem doceňuji všemi deseti, paní Březinovou za výběr témat jejích knih blahořečím a nečtu naposledy. Vřele doporučuji. Skvělá práce.

3 15.10.2019

Přes plný počet musím podotknout, že jsem s hodnocením trošku váhala /4 nebo 5 hvězdiček?/. První čtyři díly jsou naprostá bomba plná tajemna, kouzel, humoru a propletených zápletek. Pětka je jiná, pozvolnější, línější, ale pořád plná detailů kouzelného světa a jeho zajímavostí, což ji činí výjimečnou. Šestka ovšem ztrácí na těchto zajímavostech skoro úplně. A opět mi hlavní zápletka přijde celkově slabší, než první čtyři díly. Všeho je méně. Kouzel, humoru... i vedlejších linek. Ale díky té skvělé temnější atmosféře, která si zaslouží docenit, si říkám, jestli to není právě tím - obsah je po všech stránkách řidší, tudíž nikoli slabší, jak bylo napsáno výše, spíše mostem k závěrečné části, a člověk si díky tomu hodně pamatuje, takže ho kniha méně baví. Ale ve chvíli, kdy jsem děj dopředu neznala, jsem hltala stránku za stránkou, co bude dál... tudíž ano, povedené. Za 5. Jen ne při opakovaném čtení.

6 15.10.2019

Nejsem si trochu jistá hodnocením. Hlavní motiv je už povědomý (Nezbytné věci, stačí jen chtít), ale tato kniha mi přišla pod ruku jako první, tak jsem se do ní nadšeně pustila. Potěšilo mě, že autorka je Češka, to přiznám. Začátek fajn, ale prostřední část - ta nejdelší - za mě trochu drhla. Hlavně proto, že některé myšlenky se dle mého zbytečně často opakovaly a překvapil mě děj, který to, co se stalo, odkrýval často zpětně. Čekala jsem postupnou gradaci a napětí a to tam chybělo. Ale osudy byly nakonec zajímavé a zaujaly mě. Myšlenky dobré a udrželo se to mimo červenou knihovnu. Příběhy vlastně ze života. Za mě originální oddychovka. 3-4 hvězdičky.

"Jediné, na co má člověk právo rychle a bezbolestně, je..." Odpověď najdete v knize.

6 04.10.2019

V době, kdy kniha vyšla, mi bylo 11. Moje tehdejší hodnocení mi utkvělo někde kolem dvou hvězdiček. Proč? Protože pátý díl je jiný, než ty předchozí. V těch předchozích je jasně daná záhada, cíl po kterém hrdinové pátrají. Tady nic takového není a celé to tak nějak volně plyne. Záhada tajemných dveří a snů prostě pro holčičku nebyla dost super po tak nadupaných předcházejících částech. S tím souvisí i jakási rozvleklost, kterou utvrzuje i počet stran. Já pořád čekala akci a ono kecání o tom, jak uklízí barák a jdou do nemocnice... A k dovršení všeho se objevuje praštěné politikaření a strachy pana ministra, které nabourávají fantasy mustr pro děti. Uf... Výsledek? Pátý díl HP už není pro děti, protože...

Rozvleklé to je, ale obzvlášť nyní, ve chvíli, kdy další díl už nehrozí, si právě to užíváte. Každou kouzelnou drobnost. Ať je to návštěva nemocnice, úklid sídla Blacků a cokoli dalšího, co sice neposouvá děj a skládá komplexnější svět Harryho Pottera. Takže vám ani najednou nechybí dynamičtější zápletka. A politikaření? Není super, že to do toho dokázala dostat? Vytvořit svět se vším všudy?

Já si to užila. A došlo mi kolik věcí z ní jsem zapomněla. A ty milé hlody... znovu pobavily. :-) Opět navíc prohlašuji, že film je naprostá okleštěná katastrofa. A to hlavně proto, že je škoda, kolik toho ve filmu není...

Pětka HP - jiná, svá, dobrá.

7 04.10.2019

Nejlepší švédská krimi roku 2017 měla slušně našlápnuto. Neobvyklý styl psaní a myšlenkové pochody byly zajímavé. Charaktery v knize rovněž. Postupem času tomu ale maličko dochází dech a čtenáři to přijde poněkud zdlouhavé. A jako by se mlátila prázdná sláma... Ke konci už mě u knihy držela jen zvědavost, jak to dopadne. Tak by to být určitě nemělo. Škoda, škoda. Ale i tak za přečtení stojí. Je to zase něco trochu odlišného. :-)

2 26.09.2019

Tady jsem na komentář trošku zapomněla. Ale přiznám se, mírné zklamání. Autorčin malebný jazyk jako by příliš kontrastoval s popisovanou dnešní dobou. Nulové napětí, zvraty popsané zvláštním nezajímavým stylem. A neskutečně otravné čtení myšlenek ústřední dvojice, kdy na dvou stránkách po sobě opakují věty. Lidsky blahopřeju, čtenářsky úpím, že se opakují slova. Spoustu textu je vata o ničem... A ty poznatky o Anglii to bohužel moc nezachrání.

Oproti tomu byla Anglická babička ve ve výhodě. Podobala se Babičce od Němcové a tam ten jazyk seděl "jako prdel na hrnec". Ovšem bez babičky, bez puncu noblesy, bez hlubší zápletky a s menší porcí humoru... málo, málo, bohužel. Je mi líto.

1 26.09.2019

Milé, ale bylo toho málo - obzvlášť na učebnici. :-) Více zvířat, více popisků od Harryho a Rona. Pak bych to určitě stálo i za koupi. :-) Takhle stačí knihovna, pokud netrváte na kompletní sadě čarodějných knih. :-)

PS: Bajky ale byly boží! :-)

6 23.05.2019

Dobře napsaný čtivý příběh, doporučuji.

Pozor jen na utnutý závěr - příběh by si zasloužil propracovanější a nápaditější zakončení. A také zrovna kvůli němu nejsem nadšená z pesimistického pohledu na invaliditu, pokud by se hrdinka držela poslední věty. V týdnech po úrazech je to typické a pochopitelné (to autorka vystihla), ale jako poselství knihy, které z toho díky konci a postoji postav vyplývá, mi to pije krev. 80 %

(Ono se totiž i v křesle dá vypadat atraktivně, pracovat, mít rodinu, cestovat... žít! A ne, že ne.)

6 23.05.2019

Klasická poezie to není. Ale to mě na tom baví. Nenápadně ve mně čtení rozechvělo všechny možné emoce od bolesti, smutku, vášně, něhy... Přímé, bez tabu a přitom skryté. Za mě dobré. Škoda jen několik špatně zvolených textů. Ty zní jako výkřiky do tmy vykradené z Facebooku, citátů a tak vůbec nesmyslně vytržené. Čím kratší text, tím horší. A při náhodném listování má člověk pocit, že je tam těch přešlapů opravdu dost. Což snižuje mé konečné hodnocení. Ale jako celek to fungovalo, pohltilo, rozeznělo... 70 %

Upřímně doufám v pečlivější výběr v následné knize.

2 23.05.2019

Detektivku můžete napsat dvěma způsoby: buď necháte čtenáře věci postupně odhalovat spolu s hlavním hrdinou, nebo čtenáři dopředu rozdáte karty a čekáte, jak se to dozví postavy knihy. Překvapením bývají jen detaily. Buď cesta, nebo puzzle. Tohle jsou jednoznačně puzzle. Mnohdy zdlouhavé. A to mě nikdy moc nebaví, bohužel. Absurdní rozhodnutí hlavní hrdinky, které stojí v hlavní zápletce hodnotit nebudu, dělá to z ní nevšední charakter, ale nedává mi logiku, co jako měla v plánu... Závěr mohl být víc dotažený.

Klady - čtivost, původní námět, spojení Dánska s Litvou, některé charaktery a psychologie postav.
65 %

2 23.05.2019

Moje hodnocení knihy se při čtení pohybovalo mezi 2 - 4 hvězdičkami, těžké opravdu těžké na hodnocení. :-)

Dvě proto, že to má pomalé, táhlé tempo. Protože dětinské vtípky na začátku mě moc neberou. Protože o politice neradu čtu, moc mi to nedává. Dvě proto, že místo humoru mi první třetina dala spíš úzkost, depresi a nechuť vůči omezenostem domovů důchodců...
Čtyři pro tu opravdovost seniorského života. Proto, že ne každá knížka musí být akční a plná zvratů, aby za něco stála. I zde se něco stane, jen to přichází postupně, nenásilně - jako život. Čtyři proto, že škálu emocí nakonec doplnila vůle žít, ne dožít, poprat se s tím špatným a užít si, dokud to jde. To je moje filosofie, hurá!
Čtyři proto, že jsem nakonec skončila s tím, že jsem zvědavá, co bude dál...

Zpočátku rozpačité, ale nakonec palec nahoru. :-)

2 18.05.2019

Pěkná knížka.

3 11.05.2019

Považuji za svou chybu, že jsem se před čtením knihy nepodívala na autorův blog. Forma mini povídání mi moc nesedí, jeho humor také ne. Není to zlé, jen mi to nesedí. A že by to tolik bylo o životě na vozíku? No, dejme tomu... Ale řádky např. o tom, jak si s někým povídá v hospodě by šly napsat i bez toho. Kdybych znala blog, knížku neotevřu. Mrkněte také a víte přesně, co dostanete.

Na druhou stranu by to byla škoda. Někdy jsem se pousmála, jindy chápavě či souhlasně kývla hlavou a něco málo se i dozvěděla. Navíc poslední kapitola o Španělsku mi přišla jednoznačně nejlepší. Ale žádný zázrak to teda není...50 %

1 10.05.2019

Tak předně slohově to opravdu není žádný zážitek, četla jsem čtivější knížky, ovšem tak překombinovaný a šílený osud jsem snad v ruce ještě nedržela, že tu jednu hvězdičku přidám. Problémové rodinné zázemí, dětský domov, únos a týrání, domácí násilí a nakonec drogy... to by mělo stát v anotaci. Je pravdou, že povahové rysy hlavní aktérky tomu neštěstí mnohdy napomohly... zdá se, že má sklon k naivitě, k ignoraci nebezpečných životních křižovatek, tvrdohlavosti a... ale přesto - tohle by nikdo prožít neměl. Je snad naivita důvod k domácímu násilí na ženách? Je snad důvěřivost omluvenka k únosu a týrání? Není. Tak snad na sobě Sylvie zapracuje a povede dál klidnější život. Už kvůli těm jejím dětem a babičce s dědou, ti dělali, co mohli...

1 10.05.2019