DK197 komentáře u knih

Líbí se mi "rozbitá" hlavní hrdinka. Myslím, že k jejím zážitkům vztaženo jedná pochopitelně. Je poznamenaná, má svoje démony a dělá chyby, protože je taky jenom člověk. Líbila se mi. Ale docenit její uvěřitelnost nedokáže každý. Bylo mi jí líto. Byla křehká a nechtěně se nechala vmanipulovat do nečestné hry jen proto, že toužila po někom, kdo jí bude rozumět. Toť k hrdince.

Jenomže dobrý námět i příběh (palec nahoru!) plave ve zvláštním stylu zpracování. Nebylo to těžkopádné, četlo se to dobře, ale bylo to napsané tak, že mě to prostě nebavilo. Chyběla tomu šťáva. Něco, co by vás nutilo obracet stránky. A to i v době, kdy se tam něco začne dít. Je to prostě knížka, kterou můžete odložit a nevadí vám to. A opravdu myslím, že chopit se toho celého jiný autor, přepsat pár vět, doplnit, ubrat, přeházet kapitoly... mělo to na plný počet.

Skvělá je až poslední třetina díla. Jenže když se nad tím zamyslím, není zase až moc akční? Celá kniha plave v podivném tempu a do poslední části narveme tolik změn, až se čtenáři točí hlava... Je to nevyrovnané. Námět šel rozprostřít do delšího úseku, pak by si čtenář užil víc kvalitního čtení a na konci to nepůsobilo přecpaně.

Za originalitu tleskám, ale zpracování to háže do průměru teen literatury. Škoda fakt, protože příběh i námět a hlavní hrdinka opravdu stojí za to. 70 %

4 10.04.2019

Jak mě před pěti lety styl psaní u Bestie mírně odrazoval od čtení, nyní už mě pohltil. Martina Cole se vyžívá v popisu emocí a pohnutek většiny postav románu a to je skvělá a mnohdy kontrastní sonda do jejich charakterů. Navíc miluji její schopnost popsat osudy během několika desítek let - to mě zkrátka baví. :-) Už méně mě baví zločinné prostředí (stejně jako před pěti lety), ale že píše tak hezky, tak to přežiji a sáhnu po dalším titulu.

Nevýhoda knížky je, že má pomalý rozjezd a epilog mi pro změnu přišel zbytečný a o ničem, po tak skvělém závěru. Chtělo to napsat ho jinak, nebo vůbec. A celkově, přestože se mi děj líbil, se mi zdál moc přímočarý. Nezbylo dost místa pro opis rozvoje postav - obzvláště těch "vedlejších" a to mi přišla škoda. Někdy bych si prostě přála mít o postavě posunuté v rámci let víc informací, co se života i myšlenek týče... Zde je to občas až moc strohé.

Nebýt pomalého začátku, nadbytečného epilogu a strohosti jistých úseků dám plný počet. Takhle nemohu. :-)

1 10.04.2019

Tady snad nejde nic vytknout. :-) K tématu genetiky určitě doporučuji.

1 02.04.2019

Jedna z učebnic, co jsem si nutně musela nechat :-) - obsáhlý kvalitní výcuc. Ovšem, co si pamatuji, tak skrz jazyk jsem se raději učila ze sešitu. :-)

1 02.04.2019

Jako rozený nematematik jsem tuto učebnici nesnášela. Po stránce objektivní ovšem musím přiznat, že obsah je hutný a kvalitní. A všichni matematici si ji nemohli vynachválit. Což je samo o sobě dost vypovídající. :-)

5 02.04.2019

Tato učebnice rozhodně není vhodná pro samouky, ale v rukou obratného pedagoga se může proměnit ve skvělou pomůcku při výuce jazyka. Stačí jen využít správně její potenciál. Spokojenost

2 02.04.2019

Tato učebnice rozhodně není vhodná pro samouky, ale v rukou obratného pedagoga se může proměnit ve skvělou pomůcku při výuce jazyka. Stačí jen využít správně její potenciál. Spokojenost.

1 02.04.2019

V závěru knihy je povídání o tom, jak tyto povídky na čtenáře působí. Velice to vystihuje můj dojem z ní. Doporučuji přečíst předtím, než se do čtení dílka dáte. Například se zde píše, že u některých kousků máte pocit, že skutečný příběh teprve začne po konci povídky. Pro někoho lákavé, pro mě beze smyslu. Čtu povídky pro dojem z nich, nikoli proto, aby povídka sama o ničem moc nebyla a já potom trávila čas přemýšlením, co by asi mohlo být o pár stránek později, kdyby tam nějaké byly. To je pro mě moc abstraktní a fantaskní. Ráda přemýšlím o reálných informacích, které čtení přinese. Ale jiným pointa nechyběla a byly velice dobré. Proto moje hodnocení tvoří nadprůměrné tři hvězdičky, které by se lehce mohly zaměnit za podprůměrné čtyři. Je to někde na hraně - 70 %.

Navíc většina textu má naprosto skvělou atmosféru. Dozvíte se zároveň i něco o Islandu - tamního běžného života, zvyků i zeměpisu.

2 02.04.2019

Ivona Březinová prostě napsat drsnější příběhy pro mládež umí. Akorát jsem si ověřila, proč ji mám ráda. A přes otevřený závěr se domnívám, že chytrý čtenář pochopí, jak by to asi mohlo být dál. Stačí se držet atmosféry knihy. Případně dává autorka člověku možnost vymanit se z ní a domyslet si to po svém tak, jak by si přál.

Podle mě je otevřený konec na místě, protože pokud by to autorka nechtěla odfláknout, příběh by pravděpodobně zabral ještě hodně stran, vzhledem k směru děje, ale tady šlo hlavně o základní myšlenku, která už nyní Jasně vyplouvá na povrch, tudíž pokračování, co by zabralo ještě spoustu času, nebylo nutné.

Za mě rozhodně palec nahoru a klidně rovnou dva, ale doporučuji spíše čtenářům 15+. Mladší dílko buď nepochopí, nebo to na ně bude zbytečně drsné.

3 02.04.2019

Proměna Je dílo, ve kterém se můžete zamýšlet nad lidmi, o životě, pracovních poměrech. Ve všem je to stále aktuální. Ta analogie o parazitování a člověku, který je jiný a závislý na druhých, je smutně skvostná. Ale to bych jenom opakovala ostatní komentáře.

To další, co se mi na knížce líbí, je možnost číst to i jako obyčejné fantasy. Jak jinak byste nazvali příběh muže, co se promění v brouka? A je to neskutečně krásně a čtivě napsané.

Tyto aspekty dohromady tvoří něco úžasného. Jen škoda toho závěru... Domnívám se, že to nevyhnutelně takto dopadnout nemuselo. I tak by měl příběh sám o sobě silný efekt. Za mě je zbytečně extrémní, ale tak to Kafka chtěl.

9 02.04.2019

Jsem unesena. Vánoční pohádky plné svátečního kouzla, humoru a něhy. Jednoznačně skvost mezi pohádkami, který doporučuji naprosto všem dětem a rodičům. Protože i je to neskutečně zahřeje u srdce a rozlije úsměv po tváři. 100 %

6 01.04.2019

2. díl příběhu a musím podotknout, že mám opět co vytknout.

- Tentokrát mi trvalo se začíst. První knížku jsem hltala světelnou rychlostí, tentokrát tomu tak nebylo. A to paradoxně přesto, že se mi to zdá napsané nachlup stejně dobře.
- Děj knížky je skvěle rozehraný, zajímavé charaktery, kombinace skvělých zápletek... ale závěr je odfláknutý. Vrcholný boj opakuje známá fakta. Co mě jako mělo šokovat na tom, co do čtenáře hustí autorka celou knihu? Mimochodem nejen tuto ale i tu předchozí? Kdyby aspoň přišla s někým novým faktem... a opravdu je diskutabilní, že inspektorka působí ovladatelně a nakonec se bez problému vzepře. Možná kdyby byly více rozepsané její vnitřní pochyby, než to udělá...

Ale přesto nad tím přivřu oko protože:

- Se paní Angela opravdu dobře čte.
- Kniha má úžasně vykreslené charaktery. Včetně sociopatické záporné postavy, která vykazuje i narcistické rysy, což by vysvětlilo její občasné hloupé jednání.
- A propojení více případů najednou mě potěšilo také.

Celkově 70 %, o chloupek hůř než první díl. Štvalo mě, že se nedokážu začíst.

4 31.03.2019

Jednoduchá, ale velice milá pohádka, která mě nasměrovala k dalším počinům této autorky. :-) Doporučuji.

Spoiler: Jen škoda závěru. Proč Dráček přesídlil? Copak každá pohádka nekončí nakonec dobře? Tedy i ta jeho? Copak tam nebude chybět? Co by z pohádek zbylo, kdyby každá postavička utíkala jinam jenom proto, aby měla klid. :-)

2 31.03.2019

Prý je při čtení potřeba mít dostatečný nadhled. Nevadí mi knížka o hovínku. Naopak si myslím, že snažit se i něco takového naučit děti je fajn. Proč by nemohly umět rozeznávat hovínka stejně jako listí na stromech. Ale proč to ten krtek nosí zrovna na hlavě? To mi prostě přijde nechutné, ujeté a rozhodně ne vtipný. Jako bych tím podporovala ty batolata, co tomu ještě nerozumí a hovínko z nočníku rozmažou všude kolem a po sobě... A aby toho nebylo málo, nechápu závěrečnou pointu. Krtkovo chování rozhodně neschvaluji a nepřijde mi to jako dobrá myšlenka. Nesnaží se snad moderní pohádky na děti působit pozitivně? A co je tohle - oko za oko, zub za zub?

Za mě ne, protože - překvapivě - knížek o hovínku je trochu víc a tohle zpracování se mi nelíbí. Ale za předpokladu, že k tomu dětem dáte nějaký komentář, tak tomu ty dvě hvězdičky dám. 30 %.

1 31.03.2019

Něco tak příšerného jsem už dlouho nečetla. Nápad mohl být možná zajímavý, ale zpracování z toho udělalo slohovku žáka z páté třídy.

Jsem romantická duše a chápu, že život kreslí i velice příjemné životní okamžiky. Možná to byl autorův záměr - dokonalost a pak strmý pád dolů. Jenže ta plochost, extrémně krátké kapitoly, nikterak zajímavý děj z toho všeho udělaly jenom neuvěřitelně přeslazenou, nadměrně přeslazenou hloupost. Postavy téměř neměly prostor k žádnému vykreslení charakteru a když už tak byly jenom hodné a sluníčkové, zvraty byly odbyty vždy jen na pár řádcích, tudíž ve mně nezanechaly hlubší dojem. A přestože bych to hrdinům přála, vytržení děje ve stylu na začátku happyend na konci happyend, působí proti přirozenému pocitu, že život je většinou vyvážený. Autor spíš vyvolává dojem, že něco bylo a zase bude dokonalé. Zas tak naivní nejsem. Pokud někdo takhle žije, přeji jim to a věřím tomu, protože svět není jenom zlý, ale v tom případě to chtělo lepší zpracování. Udělat z toho reálný hluboký příběh a ne milou něžnou pohádku pro dospělé, která hraje jen na to, že čtenáře dooojme.... (jednak utrpením, jednak láskou - obojí jede na maximum a opravdu po vzoru slohové páce.) Pff. Působí to prostě uměle. Skoro mám chuť říct - škoda papíru.

Papír, ha! Dost mě štve to plýtvání. Má to tolik stránek, ale jenom proto, že nová kapitola začíná vždy v polovině strany a většinou končí na půlce té další. Což nám dává dohromady jeden čistý nevyužitý papír. Kdyby byl text napsán po delších kapitolách, nebo aspoň nová začínala na začátku stránky, myslím že by náklady na jeden výtisk a jeho tloušťka byly poloviční.

A pokud jde o hlavní poselství, že by člověk měl dávat přednost rodině před prací, tak nejde o nic objevného a tuto myšlenku jsem našla i v mnoha lépe zpracovaných knihách.

Za mě Jako rozhodně ne. Přišlo mi, že mi u toho umírají mozkové buňky.

2 29.03.2019

Velice dobře zpracované téma. :-) Autor píše čtivě. Až mě mrzí, jak málo knih mu u nás česky vyšlo.

90 %.

2 29.03.2019

Téma příběhu se dost často opakuje, zejména rakovina. A zařazení do jednotlivých částí knihy mi mnohdy přijde zaměnitelné. Rozhodně to není žádný literární skvost. Vždycky mi chvíli trvá, než si zvyknu na to, že jsou ty příběhy až tak krátké. Ovšem myslím si, že pokud se někdo nachází v těžké životní situaci, tak mu toto dílko může nabídnout to, co mu dát má. Naději, odhodlání a sílu, víru... Pokud ale nic z toho nehledáte zrovna, tak vás to čtenářsky nejspíš moc neuchvátí. Tu přidanou hodnotu ovšem, kdybyste se něco takového zrovna nalézt snažili, nelze opominout. Poselství je důležitější, než objektivní posouzení bez čerpání hlubších motivů, alespoň v tomto případě.

Ačkoliv přiznám, že z jiných Polévek jsem i já osobně měla lepší pocit. ...

1 29.03.2019

Mají pravdu všichni. Jedni říkají, že bible je fantasmagirický bluf sloužící jen k ovládání lidí, někdo tvrdí, že Bible je pouze soubor povídání k víře, ta neovládá, církev ano. Ti další hodnotí po stránce objektivně-literární, což je úsměvné a možná trochu praštěné (počet postav, hloubka dialogů - asi recese), ale dobrá. A ti poslední blahořečí dokonalému dílu plného moudra, berličce, která dává smysl jejich životu, proč ne. Záleží jen na úhlu pohledu. Všichni mají pravdu a všichni svým způsobem lžou. Protože vykládají knihu na základě svého subjektivního pohledu na svět. Teprve spojili-bychom jejich názorové teze a nalezli průnik (téměř nemožné) nalezli bychom, pravou hodnotu a podstatu Bible.

Na okraj, já sama věřím, že něco nad námi je. Jen netužím, zda je to Bůh, Alláh, mimozemšťani, magická síla, nebo špagetová příšera... Každému, co jeho jest.

Co mě ale vždy zaráží, je doslovnost výkladu Bible. (Ať už jste pro a žasnete nad zázraky, nebo proti a požadujete zařazení díla do žánru sci-fi.) Jonáš přežil v břiše velryby, Ježíš chodil po vodě a měnil vodu ve víno... A mohla bych pokračovat. Ok, jenže... Pokud bychom ji tedy chtěli brát vážně, musíme si uvědomit, že tehdy nikdo netušil, co je - například - zrakový klam, nebo fyzikální jevy. A každý autor může i trochu přehánět. Fabulace je stará jako lidstvo samo. Nebo něco špatně pochopil, měl nepřesný zdroj informací... Co nám z toho vychází? Že být Bible psaná v dnešní době (a někým jiným), možná by to byl trochu jiný příběh... Nehledě na to, že lidstvo se názorově vyvíjí. Stejně jako dítě, co se učí chodit a mluvit. Co když je například homosexualita, onanie brána v církvi/Bibli za špatnou věc jen proto, že to tak vnímali tehdejší autoři? Co když v dnešní době by v Bibli byla schvalována? Copak vy víte, co si skutečně myslí Bůh a co autor? Můžu věřit v Boha, ale ne ve stoprocentní pravdomluvnost a doslovnost textu Bible.

S ohledem na to všechno, na možné druhy výkladu a jejich relativní správnost, průměruji vlastní hodnocení na 3 hvězdičky (od 40 do 60 %).

12 24.03.2019

Konec tetralogie, hořkosladký. Vyvážený a dovyprávěný do poslední tečky. Jsou lidé, kteří rádi nechávají pracovat svou fantazii, já mnohdy také, ovšem ne u příběhu přesahujících několik knih. Tam se většinou do postav zamiluji natolik, že toužím vědět úplně všechno. Bážím po detailech a úplném uzavření. Paolini mi tohle všechno dal, děkuji. A i porážka hlavního záporáka byla taková, jaká vlastně jedině mohla být. Nějaký epický souboj by odporoval zdravému rozumu a knize samotné, ten prostě možný nebyl. Ten by si mohl dovolit tak možná Murtagh, nikoli Eragon. A jsem ráda, že i přes určitý posun hlavního hrdiny zachoval jeho podstatu a nevymýšlel nějakou nesmyslnou bitvu. Stejně jako za úplný konec, který podle někoho vykrádá Pána prstenů, ale podle mě to lépe vymyslet nešlo. A není to tak velký prohřešek. Domnívám se, že to není poslední fantasy příběh, který takto skončí, jelikož někdy se vykrádání prostě nevyhneme, chceme-li rozumný konec.

Za mě velice důstojné zakončení, ačkoliv mě to nestrhlo tolik jako předchozí díl a občas jsem se měla problém soustředit na kvantum textu. Jako by to i pro mě bylo zdlouhavé. Paradoxně i přesto jsem si v průběhu poslední kapitoly přála, abych se nemusela loučit a kdyby byl, otevřu další díl. Tomu říkám dobrá práce.

2 23.03.2019

Příběhem mohla být kniha velice zajímavá a taky byla, přestože téma je poslední dobou v knihách časté, jak zaznělo v předchozích komentářích. Ale mě prostě nebavila. Ne tak, jak si představuji, že by dobrá kniha měla. Tempo bylo hrozně vleklé, takže mi pokaždé trvalo se do knihy znovu začíst. Pomalý rozjezd a natahovaný konec. Téměř nulové napětí. To vše způsobilo, že jsem navíc při čtení měla čas přemýšlet nad obsahem a kupodivu i pointu propojení vypravěčských linií celkem brzy odhadla jako jednu z možných teorií. To zamrzí. Nejsem jedna z těch nedočkavých čtenářek, co samým napětím listují nakonec, aby si nejdřív přečetly, jak to dopadne. Pokud to není průměrná červená knihovna s happyendem, očekávám, že mě autor překvapí. Tady mě ze všech zvratů, zaskočil jen jeden. Může za to ovšem nejenom má fantazie, ale i fakt, že text byl poskládán tak, že čtenář už dlouho ví to, co se naši hrdinové mají teprve dozvědět. Nebo pozdě čtenáři potvrdí, co už je jasné. Proč??

Nápad kniha měla - jak obsahem, tak formou (linie) -, ale celkové zpracování příběhu to za mě nakonec pohřbilo do průměru. Autorčin styl psaní mě nudí. Ale 65 až 70%, bych tomu dala s tím, že jinému sednout může.

2 23.03.2019