Dolina
komentáře u knih
Hipík
Paulo Coelho
Lepší než jsem čekal. Obecně tohodle spisovatele nemám rád, ale tato kniha se mu celkem povedla. Takové spojení Steinbeckova Toulavého autobusu s Kerouacem. Jen by si autor mohl odpustit to jeho věčné prázdné filosofování.
Návnada
Chuck Palahniuk
No já nevím. Autorovu tvorbu mám celkem rád. Předchozí povídkové knížky, zejména Strašidla, se mi dost líbily. Tohle ale bylo utrpení. Chyběl mi tam nějaký význam, nějaké sdělení, které jsem měl v jeho příbězích tak rád. Tohle mi přišlo jen jako přílišná snaha o originalitu.
451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
\"rozplakal se, ne nad smrtí, ale nad myšlenkou, že by nad smrtí neplakal\"
Básně z Ledové hory
Chan-šan
Nejvíc mě bavily ty básně, kde dává do kontrastu krásu přírody a svobodu života v ústraní, a samotu - ztrátu rodiny a přátel.
Outsider
Stephen King
Škoda, že si kniha neudržela stejné napětí, jako v první třetině, po celou dobu. Po příchodu Holly už to byla jen natahovaná fraška. Nějaká neřešitelná situace? V klidu, Holly má kabát se spoustou kapes a vytáhne něco, co je zrovna potřeba.
Neposílejte mi už žádné dopisy
Allen Ginsberg
Některé básně mě obešly velkým obloukem, některé šly přímo do mě a už tam zůstaly. Můžu říct, že tohle dílo mě z velké části vytvarovalo a posunulo můj život a myšlení správným směrem.
Amerika
Franz Kafka
Škoda, že je nedokončeno. Narozdíl od Zámku mi tady nějaké ukončení chybělo.
Ohyzdný duch
William Seward Burroughs
Divný. Musel jsem to přečíst dvakrát po sobě, abych se aspoň trošku dokázal přiblížit k tomu, co chtěl Willda říct. Dost se mi líbil nápad, že slova jsou svým způsobem omezující při tvarování myšlenek. Snažíme se vzít ten barvitý obraz v hlavě a vtěsnat ho do přihrádek ve formě slov.
Komu zvoní hrana
Ernest Hemingway
Velká síla. Ty chvilky před samotnou akcí na mostě byly to nejintenzivnější, co jsem četl. Jako bych na tom místě skutečně byl, cítil tu nejistotu, nervozitu. Extrémně pomalé tempo celé knihy natahuje napětí až do samého závěru, kdy to všechno praskne a já se nemohl odtrhnout, dokud to nebude za mnou. Už teď vím, že jsem to nečetl naposled.
Tři kamarádi
Erich Maria Remarque (p)
Nádherný příběh. Jen mě mrzí, že jsem si to nepřečetl už na střední, kdy mi přímočarost a líbivost Remarqueových knih tolik nevadily.
Toulavý autobus
John Steinbeck
Pomalý výlet do hlav skupiny lidí. Z některé psychoanalýzy až mrazilo.
Den přizpůsobení
Chuck Palahniuk
To, jakým způsobem se události v knize zvrhly, jsem rozhodně nečekal. Odstavec popisující příšernost jedné postavy je jedna z nejlepších věcí, co Chuck vyplodil.
Macbeth
William Shakespeare
"Žádný zisk, vše promarněno,
když co jsme získali, nás trápí jenom.
Než ničit mnohdy ničen být je lepší,
proč získat to, čím zničíme své štěstí."
Alchymista
Paulo Coelho
Vlastně se mi to docela líbilo i přes počáteční skepsi. Občas na mě ale některá rádoby filosofická moudra působila příliš prvoplánově, jakoby na sílu naroubovaná do příběhu.
Andělé zoufalství
Jack Kerouac
Těžké hodnotit tuto knihu. První část - Andělé zoufalství - nemá chybu, dle mého dokonalé. Té bych neváhal dát plné hodnocení. Ovšem pak přijde druhá část - Projít vším. Oproti první je to obrovský propad. Jak první část byla nahodilá, šílená, opravdu působila, že jen přepisoval své myšlenky, tak druhá část je jak přesný opak. Najednou se to zdá takové usměrněné, na sílu, jakoby už nevěděl co by. Kdybych měl hodnotit druhou knihu zvlášť, tak je to tak na 2*.
Jako celek to ale na mě fungovalo. Ten propad ve druhé části značí jak na tom byl v té době, kdy to psal špatně. Zoufalství. Jak líp vyjádřit zoufalství než tím, že druhá část je opravdu zoufalá? Jestliže první část je spontánní obraz jeho mysli, druhá část je trochu prvoplánová čmrkanice. Ale stále je to obraz. Posun v jeho vnímání světa. A z toho důvodu dávám celkově plné hodnocení.
