domihruzkova komentáře u knih
O téhle knížce jsem slýchala už roky, ale nikdy jsem neviděla ani film a ke knize se dostala až teď. Čekala jsem více, docela mě to zklamalo. Doufala jsem v rozbor emocí rodičů, když zjistili, co se stalo, případně jak to ovlivnilo jejich pohled na válku.
Procesně perfektní kuchařka - vše je vysvětlené do podrobností, každý recept je popsán krok za krokem, že jídlo z této kuchařky zvládne uvařit i ten, co vaří poprvé.
Pokud se však snažíte vařit zdravěji, tato kuchařka asi nebude nic pro vás - častými surovinami jsou smetana, slanina apod. - taková ta česká klasika. Pro občasnou inspiraci nebo nedělní obědy je super!
Jediné, co bych vytkla, je vizuální stránka. Chápu, že 1. vydání vyšlo v roce 2007, dnes je technika někde jinde, ale většina fotografií je taková smutná, bledá, nevýrazná, a na první pohled byste si takové jídlo ani nechtěli uvařit. Za mě to je u kuchařky zásadní problém, protože se jí i očima a právě při hledání inspirace je pro mě dost důležitý zrakový vjem. Vzhledem k tomu, jak je kuchařka populární by stálo za zvážení přefocení.
Jinak teda taky patřím k těm, které se doma nenaučily vařit a po odstěhování byl střet s realitou krutý. Od manžela jsem odkoukala, jak se dělají špagety, a proto jsme až moc často k obědu měly právě je. Manžel hodně brzo pochopil, že vařečkou zrovna nevládnu, a tak vařil především on. Vnitřně mě to ale dost štvalo, že prostě nic moc nezvládnu uvařit a nejhorší to bylo ve chvílích, kdy jsem měla na něco chuť, ale prostě jsem nevěděla, jak na to! Párkrát jsem zkusila vařit podle receptu, co jsem našla na netu, ale většinou to skončilo katastrofou.
A po nějaké době jsem narazila na web kucharkaprodceru.cz a můj vztah k vaření se začal měnit. Pochopila jsem, že při dodržování postupu nejsem až tak marná kuchařka a v současné době mě vaření baví. Pokud se někomu nechce investovat do tištěné kuchařky, věřím, že i web hodně pomůže :)
Nepatřím do cílové skupiny, ale přesto jsem hltala každou stranu. Skvělá série, doporučuji všem a zatím byli všichni nadšeni.
Věřím, že tohle je jedna z mála knih, která mnohým lidem dokáže opravdu změnit život k lepšímu. Jen mě překvapuje, že je tak málo v přečtených.
Doporučuji všude a všem!
Čekala jsem mnohem více. Minimálně aspoň více informací o tom, jaké to je, žít x měsíců v Bohnicích, o fungování tohoto zařízení.
Příběhy mi přišly často povrchní, jakoby autorka popisované ženy příliš neznala a prostě si o nich vytvořila nějaký obrázek na základě toho, co viděla nebo slyšela. Celé mi to přišlo takové depresivní, doufala jsem, že autorka bude psát s lehkostí a nadhledem.
Díky za tuhle knihu! Když momentálně nemůžeme cestovat, je super takhle projít / projet cizí zemi prostřednictvím vzpomínek někoho jiného.
Kniha popisje příběh, který skutečně zažívají mnozí rodiče a sourozenci. Každý z nás jim jejich situaci může ulehčit tím, že budeme mít pochopení.
Mě to bavilo a to dost! Sice jo, občas je to taaak nereálné, ale přestože hned na začátku zjistíte, jak to skončí, tak to ani trochu neubírá na napětí. Doporučuji!!
Moniku obdivuji za to, co dokázala - ať už je to vypořádání se se svými problémy, nalezení sama sebe nebo překonání Pacific Crest Trail.
Na to, že autorka vystudovala žurnalistiku, tak je to takové dost bez formy, opakování slov a větných celků, ufňukané, nedospělé.
Chyběl mi nějaký souhrn na závěr, na kolik to vyšlo, jak se změnilo její tělo, fyzička, zda má v plánu další trek, jak změnila svůj život, pohled na svět... Prostě ten konec mi přišel takový nedotáhnutý.
Na druhou stranu kladně hodnotím fotky a že jich není málo :)
To byla bomba! Doporučuji k přečtení všem, kteří plánují potomka, ale pozor, možná si to potom rozmyslíte :D
Hvězdičku strhávám za vulgární výrazy.
Možná to patří k vrcholu romské literatury, ale formou to odpovídá slohové práci žáka základní školy. Sice má jít o skutečný příběh, ale pro mě to bylo chvilkami až neuvěřitelné, hlavně chování některých postav.
Pokud si chcete rychle splnit bod ze ČV, tak doporučuji, jinak ne...
Těšila jsem se na popis cesty, přírody okolo a místo toho se neustále vracíte do minulosti, neustále tam řeší svůj vztah s nevlastním otcem, přítelem, sourozenci a smrt matky. Chápu, že to bylo něco, co ji na PCT přivedlo, ale není to nic, co by ostatní nějak zvlášť zajímalo či vtáhlo do děje. Proto o hvězdičku méně. Přesto jsem při čtení cítila nutkání se sbalit a taky se na nějakou túru vydat :)
Postava Josefíny mě něskutečně bavila, jen škoda, že jí nebyl dán větší prostor. Přestože jsem tušila, kdo je pachatelem, nic to neubralo na skvělém zážitku.
Slečna Marplová vyřeší i neřešitelné. :) Opět skvělá detektivka.
Před čtením jsem si pročítala komentáře níže a od knihy radši nic moc neočekávala, protože jsem myslela, že to bude minimálně o úroveň níže než Stmívání.
Ale víte co? Byla jsem naprosto nadšená! Kniha mě totálně pohltila a já se vrátila o deset let zpět, kdy jsem touhle sérií žila a litovala, že na mě nikde žádný upír nečeká :D Pohled Edwarda mě bavil stejně tak jako pohled Belly. Bylo super nahlédnout do rodiny upírů a doplnit si informace.
Hodnotím 5* a doufám, že se dočkáme i dalších dílů z pohledu Edwarda!
Souhlasím s ostatními komentáři, že to bylo zvláštní. Sama jsem se při čtení tak trochu cítila jako v Domě Pohody - děj plynul pomalu, nic moc se nedělo, menší zvrat a najednou byl konec :D
Obrovské zklamání. Autorka mohla vyzdvihnout hezké / vtipné zážitky, které jako delegátka prožila, ale celá kniha je jen o stěžování a nadávání na cokoliv / kohokoliv. Jeden nudný zážitek je rozepsán na x stránkách, přičemž ten samý zážitek je postupně převyprávěn několika dalším osobám - nechápu. Čekala jsem mnohem více než jen úlevu, že už to mám konečně za sebou.
Bylo to až moc přehnané, snaha šokovat za každou cenu. Tohle se moc nepovedlo.
Poprvé, co se mi podařilo odhadnout pachatele! Příjemný poslech, před spaním topovka :)