dontbullshitme komentáře u knih
Další várka nostalgie. Kupodivu se to dá číst, i když už vám není 10, odpustíte tomu i nějakou tu nelogičnost, anebo příliš rychlé rozuzlení problému, protože je to prostě takové milé čtení.
(SPOILER) Říkali mi, že to bude od třetího dílu lepší, ale přesvědčená o tom úplně nejsem. Hlavní hrdinka sice tentokrát neprohlašovala na každé straně, že je nejlepší vražedkyní pod sluncem, zato v každé kapitole fňukala nad svým těžký osudem, což mě rozčilovalo úplně stejně. Pochopila jsem, jak to má těžké už při prvním popisu a úplně by mi to stačilo. Ale abych jen nekřivdila, musím říct, že se mnou tenhle díl přeci jen trochu pohnul oproti předchozím a to v případě Keelie a Dorianovy léčitelky.
Četla jsem to sice hrozně dlouho, ale líbilo se. Nemám ve zvyku číst tenhle druh knih, ale tohle je tak hezky napsané, dobrodružné, že mě to prostě baví. Jasně, občas se našly místa, kdy jsem cringovala, myslím, že hlavně na začátku, ale dá se to přežít.
(SPOILER) Já vůbec nevím, co napsat. Trochu jsem se zhrozila, když si do pusy strčila použitou žvýkačku s tím, že je to skoro, jako by se líbala s tou osobou, které patřila. Jakože.. cože? Hnus? Příběh trochu plytký, ale zase musím vyzdvihnout, jak byli popsáni rodiče hlavní hrdinky, nešlo o takový ten typický stereotyp starostlivých amerických rodičů. Byli docela shitty a to se mnou rezonovalo, dokázala jsem si i představit, jaké pro ní bylo s nimi žít. Ale to je tak vše, co ve mně po dočtení zanechalo nějakou stopu.
(SPOILER) Za mě to bylo fajn. Líbil se mi nápad, bylo cítit, že je v příběhu hodně z autorky (tím myslím její zkušenosti). Opět mi ale vadí tvořící se trojúhelník, což je ovšem můj problém - vždycky u toho hrozně cringuju. Ale zase jsem teda zvědavá, jak dlouho Bree vydrží to její “miluju Nicka”. Mám pocit, že moc dlouho ne, ale uvidíme!
Je čím dál tím úmornější to číst, přijde mi, že tam nad sebou jen fňukají, Lia Mara mě stále nudí a tak dále. Prostě dočteno ze setrvačnosti.
Kniha se čte rychle, téma čarodějnic mám taky moc ráda a celkově to není špatné čtení, jen mi vadilo, jak hloupoučká hlavní hrdinka je. Já vím, že bez chyb by se děj nemohl posouvat, nebylo by drama a podobně, ale to bylo pořád něco. Vždy mě pobavilo, když byla Emilia varovaná svou intuicí, že někam nemá chodit, ale pokaždé si řekla meh, jdu. Možná kdyby to tam nebylo zmiňováno, nebilo by mi to tolik do očí, nevím. Ale jinak doporučuju, pokud si chcete oddechnout. :)
Je možné, že jsem z toho zmatená? Mám pocit, že mi uniklo hodně věcí, nevím, jak jinak to popsat.
Je mi +-150 let, ale stejně jsem si to koupila kvůli nostalgii (časopisy jsem si kupovala asi ve 12) a pořád to baví, jasně, že v tom dospělý člověk vidí pár chyb, ale i tak jsem si čtení vychutnávala jako tehdy. Kresba je podle mě úžasná, anebo přinejmenším příjemná. A to prostředí, pořád jim závidím ty jejich pokoje a podobně. :D
Kniha má hezké poselství a sloh, ale zbytek se mnou vůbec nehnul, je mi líto. Asi jsem necitlivá nebo nevím, ale utrpění hlavní postavy na každé straně mě otravovalo. Možná by to bylo lepší ve filmovém zpracování, to na mě takové věci vždy zapůsobí víc. Taky mi vadilo, jak se pořád měnily názory. Má to odrážet život? Možná, ale já nad tím protáčela oči.
Další skvělá kniha, tentokrát z pohledu medika za 2. světové války. Má/mají můj obdiv, ač bych byla radši, kdyby se takové věci vůbec neděly (no kdo ne, že?).
Nejdřív jsem chtěla dát knize čtyři hvězdy, protože jsem se hrozně ztrácela, byla jsem při čtení zmatená a to mě velmi štvalo, ale nakonec mě přece jen chytla za srdce a jsem ráda, že ji mám ve své mini sbírce. Stojí za přečtení a na Millina asi nikdy nezapomenu, to byla taková hezká vsuvka ve všem tom utrpení.
Já nemůžu jinak, než hodnotit plným počtem hvězd. Hltala jsem všechny čtyři díly a jsem ráda, že jsem si je nakonec všechny sehnala, i když tak nějak na přeskáčku. Nepořádek v tom ale nemám, v každé knize je jasné, kam se vydali dál, anebo kde byli předtím.
Dávám čtyři hvězdy, protože jsem si ten svět v předchozích dílech opravdu oblíbila a pořád si myslím, že jde o skvělý příběh, který stojí za přečtení, ale už mi to začíná připadat moc dlouhé a dokonce jsem měla mezi čtením dlouhou pauzu. Taky nesnáším ufňukanou El, po které hned nastoupila ufňukaná Wynter (snad mám to jméno správně). Vím, že měly svá trápení odůvodněné, ale bylo tam toho prostě moc, nemluvě o energetických drahách a kanálech. Taky nesnáším fakt, že se kolem hlavní hrdinky motají dva muži a ona je zase celá rozpolcená, ano, i to spisovatelka napsala a vysvětlila dobře a srozumitelně, ale já jednoduše nevím, co si o tom myslet.
Čteno kvůli výzvě a zvědavosti, co to Rowlingová stvořila. Vyrostla jsem na Harrym, kterému se podle mě už nikdy nic nevyrovná, ale musím říct, že i tato kniha mě v mnoha částech chytla za srdce. Věcem jsem fandila (králíčkovi hlavně!), jako by mi bylo sedm a konec byl opravdu dojemný. Pro děti super, ale pozor, aby vám pak nesbíraly a neschraňovaly všechny možné věci s tím, že je zachraňují před Ztrátou. :D
Poslední díl je rozhodně nejlepší. Vytkla bych snad jen zdlouhavé vnitřní monology, které byly pořád o tom samém.
Předchozímu dílu jsem dala tři hvězdy a tomuhle jsem chtěla dát čtyři, protože se mi zdál o něco lepší, jenže pak mě zklamal Mal a celé to jejich přemrštěné drama a Alina, která chce v jednu chvíli zemřít a pak zase hrozně bojovat. Tyhle dvě věci mi tam přišly tak na sílu, jen aby bylo právě to drama. Samozřejmě chápu, že je to pro knihu potřeba, aby se tam něco dělo, ale uvítala bych to nějakou přirozenější cestou.
(SPOILER) UPDATE: pustila jsem se do re-readingu a to byla sakra chyba. Poprvé jsem četla Stmívání asi v 18 a milovala jsem to, teď ovšem nechápu proč. Možná za to mohly filmy - první dva prostě miluju, ať si říká, kdo chce, co chce. To už bohužel nemůžu říct o knize, ach bože, jak já cringeovala! Edward je často popisován jako mrtvola (tvrdý, bledý a studený), což je i u upíra dost hnusné. Proč Bellu chtěli všichni kluci na škole? Byla hezká? Okay, ale každý chlap, který se tam objevil (kromě těch starých), po ní hrozně toužil. To bylo dost divné. Pak co to Edwardovo stalkování, jak to, že ji to vůbec nevyděsilo? "Tajně se ti vkrádám do pokoje a pozoruju tě, když spíš." ... "Wow, snad jsem ze spaní neříkala nic trapného." Ano, toho bych se i já bála nejvíc. No prostě jsem si zkazila vzpomínky. Hvězdy ovšem neuberu, protože.. jsem nostalgická duše.
(SPOILER) Kniha ubíhá rychle, nemůžu jí upřít čtivost, ale musím říct, že se mi seriál líbil víc, což je hloupé, protože by to mělo být právě naopak. V knize mi vadilo, že Alina neustále řeší svůj vzhled a další děsně povrchní věci. Ani v seriálu mi nesedla, ale v knize bylo to její fňukání ještě horší. Chyběly mi i akční scény, které si v seriálu domysleli - například Mal stopující jelena společně s Dubrovem a tím dalším. Svět se mi ovšem moc líbí, to se spisovatelce opravdu povedlo. Nepovažuju to tedy za úplnou ztrátu času.
wtf? Já se v tom teda pěkně ztrácela. Líbí se mi tak akorát, čím je to inspirováno a komu je to věnováno. Plus samozřejmě ilustrace jak na obálce tak uvnitř knihy, ty jsou opravdu krásné.