drakamena
komentáře u knih
Hodiny
Agatha Christie
Na můj vkus trochu moc zdlouhavé. A i když mám ráda Poirota, tak v této knížce mi šel na nervy. Vždy se rád poslouchal, ale tady už to překročilo únosnou míru. Žvanil a žvanil a žvanil, aniž by cokoli řekl. Cítila jsem silné nutkání s ním pořádně zatřást, ať už konečně přejde k věci.
Debutantka
Jan Gardner
Sice trochu zdlouhavé, ale jinak zajímavé. Vážná detektivka proložená humornějšími pasážemi s "šéfinspektorem". Původně jsem chtěla dát jenom tři hvězdičky, ale uchvátila mě poslední kapitola a hlavně pak vysvětlení Gatsbyho smrti ze strany pachatele. Toho jsem vyhmátla asi v půlce knížky, ale co za Gatsbyho smrtí skutečně stálo, to mě zaskočilo. Rozhodně si přečtu/poslechnu i další díl.
Podivná svatba na Lichnici
Vlastimil Vondruška
Opět skvělá detektivka. Líbilo se mi, jak se prolnuly události z tažení v Bavorsku s těmi později na Lichnici. A pak samozřejmě taky medvědi! Popichování mezi Oldřichem a Otou mě moc pobavilo.
Jako veš v kožichu
Marie Rejfová
Tak tenhle díl byl dobrý, i když byl psán z pohledu různých postav a ne jen z Josefínina. Zpočátku jsem se sice ztrácela v přehršle postav na divadle, ale jakmile jsem si utřídila, kdo je kdo a v jakém vztahu k sobě navzájem stojí, začalo mě to opravdu bavit. Tentokrát mě vskutku překvapilo odhalení vraha. Tu osobu bych si vůbec netipla!
Stroj času
Herbert George Wells
(SPOILER) Z dnešního pohledu nic moc - z pohledu doby, kdy bylo dílo napsáno? Úžasné. H. G. Wells a Jules Verne skutečně předběhli svoji dobu, co se týče představivosti. Autorova fantazie se zdá neskutečná.
Samotný příběh mě však moc nechytal, protože mi jednoduše nebyl moc sympatický Poutník v čase. Jeho zkratkovité chování v budoucnosti - ví, že Morloci vylézají ven za tmy, a místo aby se někde schoval, vydá se na otevřené prostranství? - mě nutilo protáčet očima. No jo no.
A mimochodem, ten konec? Zmizel Poutník v čase proto, že někde vlastní vinou uvízl? Nebo proto, že vypravěč pohnul ze zvědavosti pákami a rozhodil nastavení stroje času, čímž ho buďto rovnou zabil nebo ho někde uvěznil v čase? Hm...
Siddhártha
Hermann Hesse
Velmi zajímavá kniha o hledání a nalezení Nirvány, o tom, že každý má v životě svou cestu, kterou za něj nikdo jiný nemůže jít a o které nikdo jiný nemůže rozhodovat. A vše, s čím se v životě setkáme, je součástí této cesty, která nás dělá tím, kým jsme.
Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Sama pracuji jako překladatelka a japonštinu jsem studovala a opět studuji, proto mě toto dílo velmi zaujalo. Líbila se mi hlavně první půlka. V té druhé jsem měla tak trochu pocit, že se autorka ztrácí a neví, jak vlastně zápletku rozuzlit. V případě magického realismu to samozřejmě není nutné, takže mi ta potřeba svázat všechny nitky dohromady připadala trochu zbytečná. Přesto, zajímavé dílo.
Hadí doupě
Agatha Christie
Barák plný bláznů. Chlapi neschopní slaboši a ženy hysterky. A s každou další generací to bylo horší a horší. Upřímně obdivuji hlavního hrdinu, že se odhodlal do téhle rodiny přece jenom přiženit. Já bych vzala nohy na ramena!
Pět malých prasátek
Agatha Christie
Tak tohle bylo trochu jiné, než jsem čekala. Očekávala jsem přímočarou detektivku, tohle ale byla spíše psychologická studie účastníků jedné tragédie. Jakmile jsem však přehodila výhybku a přizpůsobila svá očekávání, začala se mi kniha moc líbit. Zatím jedna z nejlepších, jaká se mi od Agathy Christie dostala do rukou.
Saturnin se vrací
Miroslav Macek
Takový hezký průměr. Neurazí, neohromí. Na můj vkus trochu moc uchvácenosti slečnou Barborou. Dala bych přednost více potřeštěným eskapádám a Saturninovým moudrům.
Planeta Země: Kruté místo k žití
Andor Šándor
Světové konflikty v souvislostech z pohledu člověka, který ví, o čem mluví, protože pracoval v tajných službách. Líbí se mi střízlivý pohled na svět Andora Šándora, nedělá si iluze o Rusku a Číně - ale ani o USA či Německu. A pojmenovává věci pravými jmény, v dnešní době vzácný úkaz. Velmi dobrá kniha.
Italské mentolky
Marta Kučíková
Knížku jsem si četla vždy před spaním, protože její milé vyprávění navozovalo pohodu a krásně uklidňovalo. Nejvíce mě chytla za srdce kapitolka Nová známost o paní s Alzheimerovou chorobou. Přiznávám, že jsem si skoro pobrečela.
Ďáblův sluha
Vlastimil Vondruška
Líbila se mi tak trochu klaustrofobní atmosféra příběhu, který se odehrával na jediném hradě a v jeho malém podhradí. Žádné dlouhé cestování, žádný velký okruh podezřelých. Jen několik lidí a skoro hororový příběh, kdy si jeden z nich hrál na ďábla a vraždil. A Diviš pro jednou nebyl za hňupa, což je vždycky bod k dobru!
Život na naší planetě: Mé svědectví a vize pro budoucnost
David Attenborough
Zajímavé vyprávění, postřehy i podložené informace, David Attenborough je velmi vzdělaný člověk s dlouholetými zkušenostmi, o tom není nejmenších pochyb. Jenže!
Jenže valná většina jeho navrhovaných řešení mi zněla jako základ všech dystopických světů z knih, filmů a seriálů, které jsem viděla. Zdražit maso, zdražit energie z fosilních paliv, zdražit leteckou dopravu atd. atd. Navzdory všem jeho vzletným idejím o tom, že by všem lidem měl být zajištěn stejný blahobyt - přesně to je podstata komunistické ideologie a všichni víme, jak tento experiment dopadl: ztroskotal na jedné prosté věci, kterou je lidská povaha, a pokaždé, POKAŽDÉ se proměnil v diktaturu - by jeho návrhy vedly k tomu, že obyčejní lidé (chudina i střední třída) by se živili sójou a bílkovinovými náhražkami z laboratoře (zdražení masa), měli omezený přístup k energiím (zdražení všech kromě čistých zdrojů), byli omezeni v pohybu (zdražení všech kromě čistých paliv) a žili v přelidněných slumech (návrat co největšího prostoru divočině), zatímco bohatí by jedli pravé maso, měli by volný přístup ke všem druhům energie, kterými by rozhodně nešetřili, protože by neměli důvod, létali by po světě dál ve svých tryskáčích bez ohledu na svoji uhlíkovou stopu a žili v superdrahých sídlech na obrovských pozemcích v zelené divočině. Tohle je prostě "dystopia in the making".
A pak je tu jeho pokrytectví. Máme se omezovat, máme šetřit, máme (doplňte si) - ale přitom je nadšený z představ konferencí za záchranu planety o DESÍTKÁCH TISÍC účastnících, jejichž uhlíková stopa ho vůbec nezajímá. Takže běžný člověk si nemá dát hamburger, ale kecalovi za pultíkem popřeje hezký let přes půlku planety. No.
Nápady hezké a možná postupně i proveditelné, ale jak řekl (prý) profesor Větvička, dokud se budou lidi množit jako vačice, je tohle všechno takovým plácnutím do vody.
Měsíc nad Soho
Ben Aaronovitch
Přiznávám, že Peter mi začíná mi být čím dál míň sympatický. Není to "černý mág" ale "eticky znevýhodněná osoba praktikující magii"? To jako fakt? A nebylo to myšleno ironicky, on na tomhle se vší vážností trval. A skutečnost, že tento díl sklouzl do "soft p*rna", zvlášť když se příběh točil okolo, mimo jiné, sexuálního zneužívání magických bytostí? Myslím, že to si autor mohl ušetřit. Opravdu mi začíná vadit, že Peter, který se magii učí jak dlouho? Půl roku? Má pocit, že ví všechno líp než jeho učitel, kterému je kolem stovky. Když začal trvat na tom, že ty jazzové upírky, které zabily přes 200 lidí, jsou v tom vlastně nevinně a jsou to oběti, začalo mi cukat oko.
Letní záhady
Agatha Christie
Zábavná povídková antologie s různými hrdiny Agathy Christie. Bylo to taky moje první setkání s panem Parkerem Pynem, který mě rozhodně zaujal.
Budoucnost lidstva: Náš úděl mezi hvězdami
Michio Kaku
Úžasná kniha. Ačkoli nejsem fyzik ani matematik, ráda poslouchám nebo čtu knihy o fyzice či matematice, protože mě neuvěřitelně fascinují. A i když nerozumím všemu, v mozku vždycky něco uvízne, vždycky se dozvím něco nového nebo si naopak připomenu něco, co už jsem slyšela, a obnovím si znalosti.
Této knize bych vytkla pouze jednu věc: Autor se zmiňuje o různých sci-fi dílech, knihách i filmech či seriálech, ale třebaže rozebírá Star Trek a Star Wars, nezmiňuje se vůbec o Stargate, kterýžto seriál se, alespoň z mého pohledu, točil kolem jedné z nejvíce fascinujících technologií v žánru sci-fi. Myslím, že to byla promarněná příležitost.
Za objektivem
David Suchet
Vskutku nádherná kniha, napsaná a nafocená Davidem Suchetem o člověku Davidu Suchetovi. Nejedná se o autobiografii s přesnou časovou posloupností, autor nás spíše nechává nahlédnout do svého vnitřního světa, do svého způsobu uvažování, odhaluje nám, co je pro něj důležité a co ne, kteří lidé na něj měli největší vliv, jakou víru vyznává, jak se připravuje na své role atd. Knihu jsem si četla vždy večer před spaním, a to nejen kvůli tomu, že je velmi těžká, vytištěná na kvalitním křídovém papíře, nýbrž proto, že David Suchet má velmi laskavý způsob vyprávění, který velmi uklidňuje.
Smrt ve Vratislavi
Vlastimil Vondruška
Sice trochu rozvláčnější, ale jinak zajímavé. Líbily se mi postavy vratislavského rychtáře a jeho dvou synů. A taky jsem byla ráda, že Maryla našla své štěstí, zasloužila si to. Panoš Ota jako červenající se panic byl k popukání.
Adam ze Zbraslavi a případ královského levobočka
Hana Whitton (p)
Moje první kniha od této autorky a rozhodně sáhnu po další. Styl se mi velice líbil a kupříkladu popis smrti Václava III. mě upřímně málem dohnal k slzám. Za mě rozhodně palec nahoru.