DRALI komentáře u knih
V knize se prolínají tři příběhy, které spolu zdánlivě vůbec nesouvisí. Ale jak tomu již bývá i tyto se střetnou v úžasném finále. Toto byla moje první "Gibsonovka" a musím říct, že po dočtení jsem si ihned zakoupil všechna jeho zbývající díla. Ano, on píše střasně nepochopitelně - chvílemi se to doopravdy špatně čte. Hodně často jsem se musel vracet o stránku až několik na zpět. Ale to vůbec nevadí. Protože, když si s tím tu "práci" dáte a pochopíte co tím autor myslel, čeká vás super odměna v podobě opravdu velmi originálně pojaté sci-fi. Doporučuji 90%
Hm tak určitě nejsem "cílovkou" tohohle příběhu. Nicméně musím říci, že mne to celkem bavilo. Ale jak říkám je to spíše pro náctiletá děvčata. Ale jedno musím uznat.. Celá kniha je psaná ve velmi nezvyklém vyprávěčském stylu. Po počátečním šoku jsem to vydejchal a ono to fungovalo..
Viktor Mancini je Ježíš Kristus. Anebo spíš taky ne.. Ale vydělat peníze si tedy fakt umí a to velmi vtitpným způsobem. Pro mne je kniha jedna z těch lepších Pallahniovek. Stále ten stejný styl psaní, plný ujeťáren a ten já rád. Na férovku napsat, že zaměstnanci koloniálního skanzenu, do kterého jezdí děti na výlet, jsou sjetý feťáci... Na férovku napsat že nejlepší lék na sexuální závislot je ošu..t co se dá... to umí jen Chuck!!!
Palahniuk mne prostě baví. I když v případě deníku to nebyla úplně taková pecka jako u ostatních titulů. Příběh Misty je správně depresivní, je to spíše taková antihrdinka. Při komunikaci s jejím manžílkem jsem se musel smát, jakou mu dává čočku.
Boží, Boží, Boží. Palahniuk to prostě umí. Nevím (a v některých případech ani nechci vědět) kam na ty nápady chodí, ale je to prostě strašně fajn čtení. On píše s úplnou lehkostí. Jak kdyby psal o tom jak pejsek s kočičkou vařili dort. Ale přitom píše o husťárnách, divnostech, úchylárnách a to velmi naturalisticky. Ovšem zábavným a čtivým stylem, že mne to prostě baví. Na ostatní "normální" autory se Palahniuk dívá z velké výšky.. A nejspíš má u toho rozepnuté kalhoty :)
Podle popisu na obálce jsem čekal trochu něco jiného.. Ale i tak jsem se u této knihy dobře bavil. Jsou to vlastně příběhy dvou lidí, kteří žijí v úplně jiném světě. Absurdně - byrokratický, totální psycho svět pana Perece (který ho vůbec nepobírá) se tu střídá se světem Candida, který žije v lese. V lese který je moooc moc divný. Celou dobu jsem čekal, kdy se ti dva střetnou...
Pro mne zatím zdaleka nehorší kniha od Lukjaněnka. Tak nějak mi to přišlo prázdné, bez výraznějších momentů, k hlavnímu hrdinovi jsem si nevytvořil vůbec žádný vztah, žádná filosofie. Autora mám moc rád, Space operu taktéž, toto byla bohužel slabota. 40 %
První díl trilogie mne naprosto uchvátil. Povedené dílo jsem vychvaloval kudy chodil. Dvojka uz tak dobrá nebyla, ale bral jsem jí jako meziplyn k závěrečnému finále. K finále, které se bohužel úplně nepovedlo. Je hezké to tajemno, které se na vás řítí ze vsech směrů. Je zajímavé, že otázky u kterých se těšíte na odpovědi ještě přibývají. Jenže když je potom nedostanete... Je to škoda, závěr mohl být daleko lepší. I tak Jižní zónu doporučuji!!! 1. díl 100, 2. 60, 3. 50%
Nápad dobrý, ale určitě zkrátit!!! A to o dost. Úplně vídím vykokslýho Kinga, jak doma píše stránku za stránkou a ono to jede, odsejpá jak blázen. Ale je to zbytečné. Nikdo z nás nechce na 150ti stránkách drobného textu číst jak se hrdinové přesouvají z místa A do místa B. Nechci jen negovat, příběh si i přes svoji délku chílemi dokáže udržet napětí a tajemnost, ale těch stránek je prostě moc.
"Ty nechceš vidět píču královny krásy? Tak nechoď..."
Chucka zbožňuji. Fakt. Ale přijde mi, že začíná tak nějak ztrácet. To co bylo dříve zábavné a správně šokující je v této knize nudné. Nikdy bych nemyslel, že to slovo u Palahniuka použiji, ale tahle kniha mi přišla především strašně prvoplánovitá. A to je škoda. Při čtení cesty za Bábou do hor, jsem se cítil trapně. Tak hloupé mi to připadalo... Jen se modlím, aby to s tímto jinak super autorem nešlo od desíti k pěti.
Miluji Červeného Trpaslíka. Pro mne není lepšího seriálu. Bohužel knížky mi přijdou o hodně méně vtipné a tak jako utahané. Ano, celé universum hezky rozšiřují, takže pro fanoušky je to určitě povinnost. Ale seriál je seriál - nepřekonatelný!!! To samé platí u všech čtyř knih.
Miluji Červeného Trpaslíka. Pro mne není lepšího seriálu. Bohužel knížky mi přijdou o hodně méně vtipné a tak jako utahané. Ano, celé universum hezky rozšiřují, takže pro fanoušky je to určitě povinnost. Ale seriál je seriál - nepřekonatelný!!! To samé platí u všech čtyř knih.
Hezká kniha. Čtení není nějak náročné. I přes chvílemi tužší děj bych jí stejně zařadil do takových oddechovek. Spojení oddechvka a čistokrévné postapo zní divně ale je to tak. Jen ta jejich božstva mne moc nebavila... Časem si určitě pořídím i potopená města. 70%
O autorovi to zde píši vždy, nechci se opakovat. Je to boží, je to zábavné, ujeté, temné, nápadité a navíc, jako vždy, s velmi neotřelým a originálním stylem psaní. A jsem velmi překvapen, že si vlastně jeho prvotinu ihned zařadím na třetí místo - za Klub rváčů a Strašidla.
Ach jo, musím říci, že jsem se vůbec nebál. A to je asi problém, protože u knihy plné "hororových" povídek bych se bál chtěl...
Jo jo, Boris a Arkadij.. Po Stalkerovi, který byl super, hustej, boží, nářez a který mne k bratrům dovedl, jsou ostatní knihy zklamáním.. A Je těžké být bohem bohužel není vyjímkou. Opět poměrně težko pochopitelný a špatně čtivý děj. Přitom posledních cca 70 stran je psáno naopak úplně srozumitelně, kdyby se kniha neslo v tomto tónu celou dobu, určitě by to bylo lepší.. Hm dám si od bratrů zase nějaký ten čas pauzu.
Pro mne bohužel slabší Dickovka. Velmi dobrý nápad a zprvu i hezké čtení se změnilo v celkem "nudný" příběh. Nejvíc mne zarážejí dialogy vedené v příběhu, chvílemi vyznívající jako kdyby je psal dvanáctiletý kluk. Přitom kniha měla velký potenciál.. Dick mne baví, tato kniha bohužel spíše zklamání.