Dunkelhell komentáře u knih

Téma knížky ani děj nebudu popisovat, už se tak stalo v předchozích komentářích a recenzi, ale ocením autorův výborný styl, svělý překlad do češtiny i fyzickou podobu knihy, včetně malby na obálce. Přirovnání k Oscaru Wildeovi sedí. Doporučuji.

6 16.10.2019

Rybka se na podobné tituly ze zřejmých důvodů specializuje, ale ví co dělá. Na stejné téma jsem už četl hodně knih, takže mě fakta nepřekvapí, nicméně tahle kniha je skvěle napsaná.
Nevím, jestli je to zásluha vypraveče autora, nebo šikovného redaktora, ale klobouk dolu. Střízlivé, věcné, nezaujaté vyprávění docílí největšího efektu.

6 10.10.2019

Od autora jsem četl jeho předchozí výbornou věc, Jak nechutně zbohatnout v rozvojové Asii, proto jsme rád šáhnul i po této novince a musím říct, že mě zklamala. Těhle postapokalypticko imigrantsko uprchlických hlubokých témat je už moc a jsou všechny na jedno brdo. Je příznačné, že tento mini román, spíš novela, po které by jinak nikdo ani neštěkl, byl nominován na prestižní Man Booker prize, i když si to z literárního hlediska určitě nezaslouží. Jak nechutně zbohatnout... doporučuju, Exit West bohužel ne.

1 10.10.2019

Je znát, že se jedná o prvotinu. Např. scénář k filmu Mládí je výrazně lepší. Ale i tak, Sorrentino umí :-)

3 10.10.2019

Jak tohle Prostor může vůbec vydávat? Viewegh je proti tomuhle "dílu" mistr. Klišé, fráze nic novýho, nuda. Napsal bych četba pro matky na mateřský, ale to bych urážel matky.

Cože, tahle blbost má 84 % a 843 komentářů? To je dost ubohý na serveru o literatuře.

aneb docela nuda. Nic nového. Ten "slavný" Holmův "Nápad" je jen omleté klišé z každé béčkové postapo story. Zeď atd. Než tohle, tak už raději Fr. Kotletu, s ním se člověk aspoň nenudí. To už víc se mi líbil román Za Alpami.
Už vím, co mi v Zábranského románech chybí: humor a nadhled sama nad sebou. Připadá mi, že autor bere sebe a ty svá "chytra" moc vážně. Jestli on sám nebude takový panák z Letné jako ty jeho vyblité postavy. Nic ve zlým :-)

2 18.09.2019

Tohle je bohužel, na rozdíl od povedených Sběratelů knih od stejného autora, naprostá kravina.

Sorrentiniho fabulace nezná mezí. Fiktivní životopisy neznámých lidí, napsané na základě toho, jak na autora působí jejich fotografie. Něco podobného jste ještě určitě nečetli. Výjimečná knížka od výjimečného autora a světově uznávaného filmového režiséra. Doporučuji! Plný počet hvězd.

16.09.2019

Skvělý film a super scénář, který je ale sám o sobě perfektní novelou. Sorrentini je špička.
Dávám pět hvězd.

3 16.09.2019

Román vzbudil rozporuplné a vyhrocené reakce, což už samo o sobě něco znamená.
Řeči o tom, že autor napsal fašistický nebo rasistický román jsou nesmysl. Ti, kdo si to myslí, nechápou rozdíl mezi literárními postavami a autorem. Můj dojem z románu je ale také rozporuplný a vlastně nevím, co si o něm myslet, což se mi moc často po přečtení knížky nestává. Trochu mi vadilo, že se autor formou (Nesmrtelnost) a částečně i obsahem (Nesnesitelná lehkost bytí) až moc inspiroval u Kundery, čímž rezignoval na svůj vlastní styl. Ke konci už mě unavovala neustálá nesympatičnost a banálnost postav a jejich pravdiček. Chovají se tam (a mluví) skoro všichni jak idioti. Pokud to bylo autorovým záměrem, tak se mu to povedlo. Přesto celkově hodnotím kladně, dávám čtyři hvězdy. Zábranský přinesl trochu čerstvého vzduchu do zaprděné české kotliny.

2 16.09.2019

Sranda číst ty komentáře tady. Dávám za pravdu recenzi od RobertRoberts, ale je to obecný trend. Většina lidí (bohužel hlavně těch nejmladších) vůbec neví o čem plácaj. Pochopte, pipky z gymplů, že když je někomu sotva dvacet, nemůže zhodnotit životní pohled šedesátníka Hakla. Vůbec nevíte, o čem je řeč. K Haklovi můžu mít svý výhrady, dějová linka občas pokulhává, ale u něj to není o ději. Je to mistr pozorování, jazykové zkratky a bravurního zacházení s jazykem.

Tuhle knihu jsem četl asi před deseti lety, pak na ni zapomněl, ale v hlavě mi celé roky strašila její divná a tajemná atmosféra. nedávno jsem ji našel zapadlou v knihovně a s chutí znovu přečetl. Pasáže o Volném pádu na Tahulů jsou jedna z nejdivnějších věcí, co jsem kdy četl. Snese srovnání s Ajvazovou Lucemburskou zahradou, nebo sci-fi pasážemi románu Cesta na jih. Případně se nabízí srovnání s některými díly Miloše Urbana. Zkrátka: výborná věc, škoda, že o ní nikdo neví.

Vzestup a pád jednoho spisovatele v kostce:
Od prvotiny Tečka za rukopisy, až po Pragu Picollo, samé super romány.
Přišla z moře, celkem nuda, ale řemeslně dobře napsaná detektivka.
Závěrka, plytké klišé čtivo s nudnými fotkami instagramové krásky, jak pro cílovku čtenářek Marianne.
A konečně, KAR. Tento román vnímám jako autorovu snahu o návrat ke kořenům své tvorby, což se, bohužel, nepovedlo. Děj rozpačitý, zápletka nesrozumitelná, opakující se klišé a fráze, jako copy paste z minulých románů, postavy nepravděpodobné a nesympatické. Autorovo alter ego, úspěšný spisovatel se žaludečními problémy, Julián, je vyloženě na ránu. Typ kokot. Čtení tak na dovolenou k moři a knihu nechat v šuplíku pokoje pro další hosty. Škoda těch 398 Kč. Přesto hodnotím třemi hvězdami. Najdou se tam i zajímavé momenty v popisu města a přírody. Krom toho, Urban pořád drží svůj kultivovaný sloh.

5 12.08.2019

Ajvaz je super a tohle je jeho dosud čtenářsky nejvděčnější kniha. I tak ale vyžaduje ultrapozorné čtení. Musel jsem si ji přečíst 2x za sebou, aby se mi všechno propojilo v jeden celek. Osobně mám nejraději "temný střed" románu s robotkou Lindou, ale i všechno ostatní vyprávění je perfektní a čtivé. Zajímavá část je i obsah - tam člověk teprve pochopí, jak je román složitě postaven a prokombinován. Před autorem smekám.

Co člověk, to názor a navíc, názory jedinců se tak často mění. Ale pro mě snad nejslabší Urbanova kniha. Jakoby nějak s léty vyprchával, docházela mu šťáva? Nejde o to, že Závěrka má jiné, "všední" téma, než jsme u autora zvyklí, ale o to, že všechno v této novele je nějak naředěné. Banální příběh, bez obsahu. I ty fotky, možná jinak technicky dobré, nemají vůbec žádný přesah. Modelka je hezká, ale pro mě jen naprosto tuctově (chápu, ale, že tohle je věc individuálního vkusu.)
Při čtení mě několikrát napadlo jméno Michal Viewegh. Jenže, ten je v podobných příbězích doma. Je od začátku mistr lehkého žánru, zatímco Urban se do něj nějak podivně v posledních letech propadl.
Pokud to tedy nebylo autorovým záměrem, napsat naprosto banální příběh. Pak by se mu to povedlo dokonale :-)

Jedno plus, abych nebyl jen kritický. Urban umí psát, a to dokázal i zde. Je to čtivé, takže dobrá knížka do metra nebo na noční stolek.