Dunkelhell
komentáře u knih
Krejcarový román
Bertolt Brecht
Vyborny. Jen z toho obcas na muj vkus moc vycuhuje ta socialni politika, ale to se da, vzhledem k dobe, kdy byl romam napsan, omluvit.
Pri cetbe me mane napadlo srovnani se Spolcenim hlupcu, asi proto, jak autor umi suse popisovat uplny silenosti, jako by se nechumelilo.
A ted si vedle Brechta postavte z legrace pro srovnani treba takovyho Patrika Hartla :)
Citlivý člověk
Jáchym Topol
Topola mam rad, vazim si ho, uznavam ho jako spisovatele - teoreticky. Bohuzel v praxi se to neda ani pri nejvetsi snaze cist. Jeste tak nejlepsi z jeho dila je kratka povidkova kniha o Palmovce v devadesatkach, to ma aspon nejaky pochopitelny dej. Autor by se potreboval v psani ukaznit v jednote deje, mista, casu, jak se to uci ve skole a myslet pri psani aspon trochu na ctenare. Mene je nekdy vice.
Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají
Miroslav Bárta
Pres urcite dilci nedostatky a nevkusne graficke zpracovani knihy davam 5 hvezd z duvodu odvahy vyjadrit se otevrene i k nasi dnesni civilizaci a soucasnym ci nedavnym kolapsum a problemum typu korupce, nekompetence predstavitelu statu, covid a jeho "reseni" , o kterych oficialni kruhy, vcetne novinaru, dosud ostudne mlci. (Jak by ne, kdyz se sami na dezinformacich podileli).
Co myslite, co asi ceka pekneho na nasi skvelou civilizaci?
Winterbergova poslední cesta
Jaroslav Rudiš
Jako zdroj zajimavych informaci dobry, jako literarni pocin - roman - nic moc. Tahla napodoba jakoby Hrabalova alla prima Pepinova stylu vypraveni se Rudisovi moc nepovedla.
Bizarní povídky
Olga Tokarczuk
Jsou povidky a povidky. Tyhle jsou pry dokonce "bizarni" a ziskaly Nobelovu cenu.
Asi ziju na jine ctenarske planete, nez ostatni ctenari, ale ja v nich nic skutecne bizarniho neshledal. Podle me to jsou spis prumerne umele vytvory na vlne modnich post-modernich temat, kterych se da vycucat z prstu tucet. Psany s rutinni remeslnou zrucnosti, to ano, ale rozhodne ne na Nobelovku. Inflace hodnot. Zadny skutecny pribeh za me. :)
Výsek
Emil Hakl (p)
Cetl jsem celkem 2x, poprve, kdyz fejetony vysly, podruhe ted za jednoho leniveho vanocniho odpoledne, a udelal jsem dobre. Hakl je bez diskuze v top 3 ceskych spisovatelu soucasnosti. Fejetony davaji nahlednout do autorova soukromi a zasveceni ctenari vi, ze je to fakt bizar.:)
Noční klub Mars
Rachel Kushner
Roman jsem cetl na doporuceni, podle recenzi na obalce dokonce genialni dilo. Precetl jsem par stranek - nezaujalo, zkusil jsem to uprostred, opet nic a jeste par stranek zaveru a mam jasno: ........................................................................................................... (nutna autocenzura). Me imho hodnoceni: odpad!
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Autorka napsala tuto knihu s vizi posbirat co nejvic tuzemskych oceneni za literaturu, co to pujde, coz se ji asi povede, ale neznamena to, ze kniha je dobra. Naopak, neni, je to dost velka slabota, po ktere za rok nestekne ani pes. Bohuzel, v nasi male zaprdene zemi nemame toho casu moc dobrych spisovatelu, kteri by meli co rict, tak to aspon dohaneji tyhlety snazive sprtky se svymi referaty a impotentni redaktori se ctenarskou zkusenosti nula jim za tyto skolni slohovky davaji oceneni, protoze prave leti genderova diskriminace ve prospech zen. 1 hvezda je az dost.
Hladoví a sytí
Timur Vermes
Nevim, cim to je, ale vsechny knihy s tematikou uprchliku, ktere jsem zatim cetl, nestoji za nic. Mozna je to tou nasi soucasnou mentalitou a nemoznosti napsat to, co si clovek doopravdy mysli. Zajimalo by me, jak by se s timto tematem vyrovnal treba Lovecraft, Tolkien nebo Sapkowski. :)
Alchymista
Paulo Coelho
Na téhle knížce a, i na všech dalších od tohoto autora, je pro mě zajímavá jen tato věc: V jednom rozhovoru s autorem jsem četl, že Coelho ještě jako neznámý začínající spisovatel navštívil kdysi kostel Panny Marie Vítězné v Karmelitské ul. a modlil se k Pražskému Jezulátku, aby se stal slavným autorem. A to se, jak vidno, povedlo. Asi mělo Jezulátko zrovna hodně dobrou náladu. Jinak Coelhova tvorba je brak na entou a duchovní pravdičky v jeho knížkách obsažené, jsou banální klišé až na úroveň ezojeslí. Ale chápu, někomu to může dobře posloužit.
Listopád
Alena Mornštajnová
Tahle spisovatelka ma bohuzel ten dar, ze z kazdeho, i sebevaznejsiho, tamatu udela dovolenkove cteni ke kafi pro neprilis premysliveho ctenare, kterych je v populaci vzdycky nejvic. Nesmyslne vysoke hodnoceni tohoto zenskeho romanku to jen dokazuje.
Továrna na maso
Miloš Urban
První komentář na posledního Urbana. :-) S novým románem se autor vrací na literární scénu v plné síle, tak jak ho my, jeho letití čtenáři, známe a oceňujeme. A to je dobře. Po poněkud slabší Závěrce a ne úplně vydařeném KARu je Továrna na maso opět příjemným překvapením a důkazem, že autor má stále co říct. Pro znalce Urbana, nové dílo by se dalo vřadit někam mezi romány Praga Piccola a Lord Mord.
Psáno střízlivým a přesto velmi čtivým stylem. Reáliemi Holešovických jatek dvacátých let min. století se proplétá, jak už to bývá u Urbana zvykem, bizarní příběh vraždy a komplikovaných lidských typů s nečekanými pointami. V tomto románu je navíc dobře popsána problematika manželského soužití a homosexuální lásky. Rozhodně stojí za přečtení.
A jako tradičně opět skvělá grafická úprava Pavla Růta dotváří čtenářský zážitek.
Utrpení knížete Sternenhocha
Ladislav Klíma
Ladislav Klíma, aneb tragikomická absurdnost malosti českého národa. Náš nejlepší - protože nejoriginálnější, nadčasový spisovatel a filozof, který snese srovnání se jmény jako W. Blake, Oscar Wilde, Franz Kafka, Jar. Hašek, a leckde je i předčí. Předchůdce surrealismu a dadaismu (možná jejich nechtěný neznámý vynálezce), zůstává i po stu letech v undergroundu jako povinný bizár pro puberťáky a sběratelský kult pro pár zasvěcených šedivějících knihomolů. Lze se jenom domýšlet, jaký by asi byl jeho vliv na světovou literaturu, kdyby se narodil třeba jako Francouz.
Pravomil aneb Ohlušující promlčení
Petr Stančík
Souhlasím s komentářem kolegy Lubošovo, jen s tím rozdílem, že mě tam ten Stančíkův humor bavil, jinak by to byla dost nuda. Nejvíc mě pobavilo líčení atentátu na Kennedyho.
Tohle téma (Mnichov, protektorát, ww2, procesy, komunisti, odsun) už začíná být poslední dobou dost zprofanované. Autoři by měli umět nacházet i jiné náměty a ne pořád dokola ohřívat stejnou polívčičku. Jo, a byl jsem pedikér v Osvětimi.
Doktor Garin
Vladimir Georgijevič Sorokin
Sorokin je geniální spisovatel, a tak i jeho žhavá novinka, Doktor Garin, stojí za přečtení. Román podle mě nedosahuje takových kvalit, jako předchozí díla, ale i tak vysoko ční nad průměrnou beletrií. Sorokin je prostě originál, ale není to nejlepší čtení pro průměrného čtenáře odkojeného Mornštajnovou nebo Hartlem. Ještě jedna zajímavost: román (napsaný už před rokem), až nepříjemně přesně předpovídá stávající události: proradní méněcenní barbarští Moskovité a taktické jaderné zbraně vybuchující tak běžně jako rachejtle.
No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality?
Bob Kartous (p)
Tohle je opravdu zajímavá práce, ze které občas mrazí. Doporučuji přečíst každému, ať ví, co nás čeká. :)
Nevědění
Milan Kundera
No, na Kunderu nic moc, teda. Možná je to taky tím, že tenhle román vyšel v češtině příliš pozdě. Upřímně, koho to dneska po třiceti letech ještě zajímá, nějaké pocity zahořklých emigrantů?
Mě teda už ne.
Jenže ani jako román podávající historické svědectví o určité době to není moc dobré. A co se týče Kunderova proslulého filozofického pohledu na svět, tak tento román je taky slabší. Prostě čas Kundery se už naplnil, ať si myslíme, co chceme. A to píšu jako někdo, kdo ho čte už asi 25 let.
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Díl I–IV
Jaroslav Hašek
Haškův Švejk zůstává v české literatuře jedním z nejméně pochopených románů vůbec, a to ukazuje na dvě věci. Za prvé: na záhadnost a nejednoznačnost Haška, kterého by mnozí rádi odbyli coby alkoholika a povaleče, ale bohužel se jim to tak úplně nedaří, a za druhé: na totální nepochopení obsahu díla, o čemž svědčí klišé, které skoro každý (i literárně vzdělanější vrstvy) už sto let omílá pořád dokola.
Švejk není o české povaze, stejně ani tak o rakouské, či jiné povaze a dokonce postava Švejka není ani jediným hrdinou románu. Stejně tak pražský místopis je zastírací manévr. Co chtěl autor románem ve skutečnosti sdělit, je záhada hodná šifry mistra Leonarda a obávám se, že ji už nikdy nerozluštíme. Pro ty, kdo se s tímto vysvětlením nespokojí - možná je román o tom, že, my lidé, jsme veskrze všichni totální hovada.
Parfém: Příběh vraha
Patrick Süskind
Četl před mnoha lety, nyní podruhé. Román časem zraje jako víno. Perfektní úvod do studia misantropie a mysoginismu skrze olfaktorické vjemy. :-) Před autorem smekám.
Patrick Melrose II.
Edward St. Aubyn
Vidím to podobně jako kolega Bob v recenzi přede mnou. Během čtení jsem bojoval s protichůdnými pocity, děj mě vlastně vůbec nezaujal - celá tahle parta bezduchých britských snobů je mi nepříjemná - ale cosi mě nutilo číst dál. To cosi je autorova výborná stylistika a skvělý překlad do češtiny. Výtvarné zpracování, včetně portrétu na obálce, je opět skvělé jako u prvního dílu.
