Durancie komentáře u knih

Byl to příjemný víkend ve skvělé společnosti. Dobře jsem se najedla, zrelaxovala na čerstvém vzduchu, poznala trhlé sousedy, poučila se o životě na slepičí farmě a ani na chvíli se nenudila.

7 16.05.2021

Ha! Kniha o tom, jak obsedantně kompulzivní herdekbaba ke štěstí přišla. Na začátku jsem nevěřila, že by mi mohla být sympatická. Ale povedlo se, tedy v míře možností. Skrze ni jsem získala nový náhled na takovéto jedince s “citronem v p.deli” a také pár tipů na úklid domácnosti, což se cení.

15 06.04.2021

Příjemná crazy komedie s překvapivým množstvím životních mouder.

4 04.04.2021

Tohle i předešlý Medvědín jsem poslouchala jako audioknihu. A začátky nebyly valné. Z první knihy mi bylo do pláče, nechala ve mně pocit marnosti a hnusu. Ale přesto jsem musela poslouchat dál a po skončení ihned navázat dalším dílem.
Ten už je lidštější, násilí se mírně umenšilo, naopak vzrostly emoce, a další osudy postav, které jsem si oblíbila, nebyly tak katastrofální, jak by být mohly.
Takže ano, příběh je to nepříjemný, ale napsaný natolik lidsky a emotivně, že si ho musíte oblíbit a doufat ve zlepšení. Není to jednoduché. Ale to ani nemá být.

Víte, Backman je tak trochu hajzlík. Něco naznačí, jen tak si hodí do pléna slovo nebo výrok, a nás nechá, abychom si domysleli něco, co ve finále může být úplně jinak. Zpočátku mě tím .. ehm.. nedělal radost, ovšem postupem času jsem to začala milovat, a ještě jsem uznale přikyvovala, jak mě zase vypekl.
Jsem zvědavá, s čím se vytasí v dalších knihách.

9 01.04.2021

Roztrhalo mě to na kusy.

8 23.03.2021

Jaké nečekané a příjemné překvapení! Moc se mi líbí styl příběhu, nenásilné seznamování s osobnostmi doby i jakýsi aristokratický duch, který se celou knihou prolíná. Není to thriller, případ není žádný krvák, ale spíše komorní drama, které dává prostor podružným liniím příběhu a vztahům mezi postavami. A detektiv čmuchal je prostě dokonalý.
Díky němu jsem opět začala pít pu-erh.

11 04.02.2021

Má první kniha od Poncarové. Styl je Jednoduchý, čtivý a bylo tam i několik hezkých pasáží. Ovšem na druhou stranu jsem od takto protéžované autorky čekala přece jen něco víc. Příběh mi v závěru nepřipadal natolik silný a uchvacující, aby vystačil na 350 stránek. Nina mi od začátku lezla krkem, taková ufňukaná ťunťa, u které za celou knihu došlo jen k minimálnímu rozvoji. Alžběta už byla zajímavější, ale i válečné osudy byly zpracovány dříve a zajímavěji.

3 04.02.2021

"I kdybys měl být živ tři tisíce let a třebas i desetkrát tolik, buď přesto pamětliv toho, že nikdo neztrácí jiný život než ten, který právě žije, a že nežije jiný život než právě ten, který ztrácí. Vyjde tedy nejdelší život najedno s nejkratším; neboť přítomnost je ve všem stejná a ztracená nám nenáleží, a tak se jeví to, co ztrácíme, jenom jako okamžik. Vždyť nikdo přece nemůže pozbýt ani minulosti, ani budoucnosti, neboť jak by ho kdo mohl připravit o to, co nemá?"

5 01.01.2021

Krásné, procítěné a napsané poutavým oduševnělým stylem. Příběh Ludwika a Janusze se mi dostal pod kůži svou opravdovostí a bolestí. Historické pozadí je pro českého čtenáře známé, jelikož to samé se tou dobou odehrávalo i u nás. Čtenář má díky tomu pocit jakési spřízněnosti. Nutí ho to přemýšlet nad tím, kolik možných lásek bylo takto rozděleno, a kolik životů nenávratně změněno.
Ludwika jsem měla ráda od první věty. Imponoval mi svým samotářstvím, knihomolstvím a odvahou ke změnám. Stejně tak chápu, čím mu imponoval Janusz a nakolik nezapomenutelných bylo těch pár bezstarostných dní u jezera. Na konci mi za oba ukápla slza.
Jsem za tuto knihu opravdu ráda. Většina lgbt příběhů se odehrává v Anglii nebo USA, ale jen zlomek je umístěn do střední Evropy, která přitom oplývá takovým potenciálem. Užívala jsem si ty drobné odkazy na polskou kulturu (řepa ke každému jídlu, píseň pro oslavenkyni...), dokonce jsem měla nelogickou radost, že je hlavní hrdina oslovován Ludzio, a ne Johne.
Velice slibný vyzrály debut, který jsem přečetla jedním dech a ještě se k němu v budoucnu vrátím. Jedrowski je talentovaný spisovatel a já se těším na jeho další díla.

8 19.11.2020

"Ne, nic Ti nevyčítám. Jenom se musím usmát při pomyšlení, jak to všechno se mnou dopadlo. Ale miluji Tě stejně, i když má víra je jiná, než kdysi."
(s. 184)

3 07.11.2020

Tohle je děsná prdel. Kam se hrabe uslintaných Padesát odstínů. Navíc namísto ústřední dvojice je zde ústřední trojice. A nikoli svatá. Oba muži mají samozřejmě pevná svalnatá těla, řasy, které jim vrhají stíny až na břicho, dokážou bušit dvacetkrát za noc, a přivádět onu šťastnou ženu k mnohonásobným orgasmům.

Tento jejich vztah dominant x subka mě zpočátku šokoval. A postupem čtení ho už pokládám za vyloženě směšný. Chovat se takhle Ash ke mně, tak žádná kniha není, jelikož by dostal přes hubu a možná i přes prdel. A ty jeho sexy postelové promluvy na mě měly opačný efekt - už dlouho jsem se u knihy tak neřezala smíchy.

Na druhou stranu to zase úplná slátanina není. Dost se mi zamlouvá postava Merlina. Trochu v něm vidím Magnuse z Nástrojů smrti (promiň, drahý). A z nesvaté trojice mi je nejsympatičtější Embry, který se jediný chová dejme tomu normálně. I když být s ním sama v jedné místnosti bych taky nechtěla.

Za tyhle dva dávám dvě hvězdičky, a možná si i přečtu pokračování. Snad to taky bude prdel.
Ehh, nepřeháním to se slovem prdel??

6 05.11.2020

Marie řádí jak Kostkovský satan, hraběnka Viv truchlí nad lady Di a paní Tichá si udělala jméno v Nizozemí. Milostný trojúhelník se rozjel na výbornou, pokračování bude slovy paní Tiché "eště prdel." Těším se a držím Marii palce, ať si vybere toho pravého.

9 24.10.2020

Tahle kniha u mě podnítila zájem o fexty, jelikož byla první a zatím jediná, kde se objevili. Příběh je zajímavý, ovšem styl psaní byl občas k nečtení. Už první kapitola se jmenuje Vrahové, namísto Vrazi. Kazilo mi to požitek z četby a myslím, že kniha by rozhodně zasloužila zásah editora.

21.10.2020

Lepší, než předchozí kniha. Hlavní hrdina byl přesně podle mého gusta – mladý, chytrý, hodný, zrzavý a navíc kočkomil. Také příběh je tajemnější hned od začátku, a rovněž lépe vystavěný. Pokud se autorka bude s každou knihou takto zlepšovat, bude to skvělé.

3 07.10.2020

Tohle se mi moc líbilo. Atmosféra postupně houstla a konec byl správně strašidelný. Tajemná teta Edith byla stylová, hlavní hrdinka Adrienne byla sympatická a kocour Wolfgang prostě boží. Strachy jsem se sice neklepala, ale chválím knihu za to, že mě žádná z postav neiritovala, což je v případě hororů skoro zázrak.

5 06.10.2020

Příběh pokračuje…. Nesehnala jsem to česky, takže jsem četla ve slovenštině. Možná jsem si to takhle užívala o trochu víc, než obvykle. Kapitán Kornel Báthory se stává průvodcem tureckého vzdělance a spolu s ním a jeho služebníky procestuje velkou část tehdejšího muslimského světa. Už tu máme nesmělou romantickou linku (říkala jsem si, kdy to přijde). Stejně tak se rozvíjí i ona “družnost mužná” od prvotní nenávisti až po pevné bratrské pouto - takže kozáka prosím nechat naživu. A také je tady mnohem více magie, než v první díle.
Červenákův styl mě stále nedokáže omrzet. Příběh nenuceně prokládá zajímavostmi z turecké historie. Události jsou barvitě vykreslené, zvláště pasáže ohledně magie mají svižný spád. Z toho zvuku dětského chichotání mi běhal mráz po zádech.
Jdu na třetí díl. Ten mám taky slovensky.

14 05.10.2020

Budu (snad) stručná, protože stejně neřeknu nic nového, než co už je v komentářích pode mnou. Tahle kniha mi vyrazila dech a přiměla mě navzdory mému dospělému věku pubertálně pištět, vrnět a dělat významná hmmm. Nejraději bych si ji okamžitě přečetla znova. Co se mi nejvíc zamlouvalo, byla Alexova bezprostřednost, Henryho kultivovanost, a grácie, s jakou se kluci posílali do pr…, což by ve vztahu kluk-holka neprošlo, ale tady to bylo tak milé a vtipné. Autorka se v ději a postavách vyžívala s radostí, která je znát z každé stránky. Příběh je na rozdíl od většiny LGBT románů skutečně realistický a těch pár klišé se dá velkoryse přejít s dalším významným hmmm. Ano, pokud si nějaká kniha zaslouží být zfilmovaná, je to tahle.

13 10.08.2020

O něco slabší nástavbový díl. Simon se stává hlavním hrdinou, Jaceovi hrabe, Clary začíná být otravná, Magnus s Alekem to rozjíždějí a Isabella má nejvíc rozumu.
Cassandře se povedlo vcelku obstojně vytvořit nové konflikty v uzavřeném příběhu. Postavy prošly lehkou charakterovou proměnou, ale to lze přičíst jejich dospívání. Stále se těším na další díly, tedy je všechno v pořádku.

5 19.07.2020

No tyvole, to byla jízda! Prozatím jsem od Červenáka četla jen sérii o Steinovi a Barbaričovi. Nic dalšího jsem začínat nechtěla, ale došel mi Barbarič a pod ruku se mi připletl kapitán Báthory. Byla jsem zpočátku nedůvěřivá, měla jsem tendence porovnávat ho s Barbaričem, ale brzy jsem mu zcela propadla.
Líbí se mi, nakolik je Báthory lidský, emotivní, otcovský. Líbí se mi styl Červenákova psaní, především, jak dokáže jednou větou přesně vystihnout všechny pocity, aniž by nám je cpal přímo pod nos. Jak nechává postavy mluvit samy za sebe a odhalovat svou povahu.
Ovšem příběh se mi zdál i na něj příliš surový. Poslední dvě kapitoly jsem mu nadávala, proč je tak krutý ke mně a svým postavám. Na druhou stranu to je první díl a čtenář se musí nakopnout na pokračování. Účel splněn, jdu číst druhý díl.

9 04.07.2020

Velké zklamání

1 23.04.2020