Ehwaz komentáře u knih

Čtu chronologicky poctivě od prvního dílu a tak nějak se mi to čte hůř a hůře. Z čisté detektivky se stává spíše psychologický román, sloužící svými obsáhlými duševními rozbory spíš k umělému navyšování počtu popsaných stran než ke zkvalitnění příběhu. Je to poprvé, co jsem rozečtený díl několikrát odložila a neměla vůbec potřebu se k němu vracet, netěšila se a neměla potřebu všechny domácí povinnosti, včetně včasného uložení k spánku, nutně odložit za účelem čtení. Až do strany 350.
Dokonce jsem začala pochybovat o skutečném autorství geniální Louise Penny. Její postavy vždy měly v příběhu svůj důvod, svůj smysl. Tentokrát však vážně nevím, proč v tomto díle byla přítomna postava Myrny a nechápu ani neukončenou linku galeristy Chartranda (že by příprava na další díl?)
Zkrátka začíná mi z toho všeho čišet komerčno a povinnost...

2 09.07.2023

Pokud budou knihu číst ti, kterým je podle názvu určena, pak si myslím, že "zachrání" spoustu životů od, věřte mi, že zbytečného, trápení a nepochopení. Alespoň u mne se to stalo. Je mi líto, že až v padesáti. Ale co už, hlavně že...
... pochopila jsem, nevěřícně kroutila hlavou, pobrečela si nad vzpomínkami a otevřela oči. A můj život a chápání mého okolí je najednou zcela jinde. Tato kniha totiž není o nás, ale pro nás!

Knihu také vřele doporučuji rodičům vysoce inteligentních dětí. Snad také pochopíte a nebudete usilovat o něco, co jim není přirozené.

Pro ostatní čtenáře (jak ty jen zvědavé a zvídavé, tak ty, co si bez urážky jen myslí, že do této kategorie patří) bude asi ne zrovna tím správným, poučným čtením. Stejně jako nelze pochopit pocity kosmonauta na oběžné dráze nebo pokladní v supermarketu, pokud si to na vlastní kůži nezkusíte, nelze pochopit ani zde...

3 21.06.2023

Právě jsem dočetla a ... poprvé v životě brečím nad knihou jako malá holka a srdce mi bije na poplach. Opět absolutní symbióza, co dodat více. Snad později...

10 07.01.2023

Prozatím jsem četla všechny autorčiny knihy a váhám, jestli budu číst i nadále. Literárně nelze autorce vůbec nic upřít, psát opravdu umí, ale knihy jsou čím dál víc temnější a temnější. Čím dál víc vyvolávající špatnou náladu, depresivní stavy, marnost... To nechci. Chci se ze života radovat. Nepotřebuji ke vší té špíně, zlobě, závisti a nelidskosti okolo sebe o tom všem ještě i číst ve svých vzácných volných chvílích. Ne děkuji, má duše velí stop!

7 29.12.2022

Nedočetla jsem, nešlo to. Knihu jsem si pořídila týden poté, co mne propustili z nemocnice po operaci srdce. Byla jsem plna dojmů a nových osobních zkušeností. Především o tom, jak se naše opravdu špičková kardiologie (a to bez ironie) neskutečně vzdálila obyčejnému lidství. Byla jsem číslo, kterému nikdo nic nevysvětlil. Operatéra jsem poprvé a naposled zahlédla 30 sekund před tím, než mne narkóza uspala. Skutečného lékaře jsem poprvé viděla až když mne propouštěli. Taková malá, vlastně spíše velká, dr.Houseovina. Komunikace pouze přes sestry. Tedy aspoň myslím, že to byly sestry. Nikdo se mi nepředstavil. Následné pooperační krvácení po propuštění musela řešit má praktická lékařka...

A tahle kniha je stejná. Pan profesor je jistě špičkový kardiolog, a každý by mohl být rád, kdyby byl jeho operatérem, ale všechno je to jen já, já, já... a moji geniální kolegové. Nedokázala jsem se přenést přes texty samochvály, samoobdivu, samogeniality. Ačkoliv nevyřčeno, mezi řádky trčí kozí rohy hlouposti všech ostatních.
Literární tvorbu pana profesora vkládanou mezi vyprávění jsem přeskakovala, nerozuměla jsem jí, nedávala mi smysl, respektive byla zkrátka nečitelná. Přečíst šest až sedm slov a třikrát se vrátit, abych pochopila, co autor chtěl říct. A většinou nepochopila, i když mé IQ je s panem profesorem plně srovnatelné.

Pro mne kniha bez lidství, bez pokory, bez důvodu proč číst. Mám ráda knihy, které mne poučí a posunou v životě dál. Tato k nim rozhodně nepatří...

1 28.12.2022

Ačkoliv s Mamaniho knihami, respektive tou první, Kuranderou, opravdu souzním a kniha patří do zlatého fondu mé knihovny i mých životních inspirací, tuto knihu Lucie Chay jsem dočetla opravdu s utrpením. Není to román. Lucie není spisovatelka, ale popisovatelka. Literárně suchý popis vzpomínek plný zbytečných slov a snah o moudro. Literárního umění opravdu poskrovnu... a toho duševního pro mne jen o málo víc.
Za mne je tahle kniha pouze promyšleným marketingovým tahem podnikatelky...

2 30.09.2022

U předchozích dílů absolutní symbióza, v tomto mi malinko scházela atmosféra Three Pines a jejich obyvatel. Přesto je tato řada pro mne stále perlou století...

6 11.09.2022

Nesmyslný americký blábol o tom, že jediným smyslem života po padesátce je chodit po doktorech a předepisovat jim, jaká mi mají udělat vyšetření, cpát se hormonálními a vitamínovými doplňky, přestěhovat se nad obchod s biopotravinami a pokud by vám náhodou ještě zbyly peníze, tak je roztočit v kosmetice a službách. Jo a kdybyste to další náhodou nevěděli, tak typická česká žena je úplně mimo a vůbec netuší, o čem je svět.

... i když jedno prvenství tahle kniha určitě mít bude. Nejdelší předmluva, jakou jsem kdy četla - 16 stránek o tom, kde a s jakou "celebritou" se autorka v životě setkala. V jednom z letošních témat Čtenářské výzvy bude fakt top. Nebo cool...?

Pokud ji ještě budu mít, VĚNUJI ZDARMA. Pište do zpráv

Nádherná, moudrá a lidská žena, stejně jako její kniha...

2 16.08.2022

Geniální, absolutní symbióza...

5 16.08.2022

Geniální, absolutní symbióza...

4 16.08.2022

Nečte se zrovna ideálně, ale je studnicí zajímavých informací. Nečte se ideálně především proto, protože ačkoliv faktografie, není řazená chronologicky. Neustálým přeskakováním mezi jednotlivými roky v rámci jedné kapitoly (jednoho tématu) člověk začne ztrácet přehled, vazby, souvislosti. Pokud však již o Coco něco víte z jiných zdrojů, díky téhle knize dost pochopíte. Nečte se dobře, ale má smysl. Čtěte ji jako učebnici, dělejte si poznámky, přeskakujte, vracejte se a pak zjistíte, že vám tato kniha dala mnohem více, než všechny ty čtivé polofaktické romány...

11.08.2022

Jak z několika málo fakt udělat velkou knihu. Čte se dobře, ale počáteční nadšení z doprovodných ilustrací rychle opadlo díky zjištění, že Coco chodí ve stále stejném oblečení, stejně tak, jako že se jedny a tytéž ilustrace x-krát opakují v rámci koláží stále dokola. Zkrátka taková soutěž "Najdi 10 rozdílů". Obrázky jsou sice hezké, ale v důsledku moc vypovídající hodnoty nemají. Kniha je jednovečerním souhrnem toho, co se dočtete jinde. Za tu cenu na jeden večer raději koupit dva lístky do kina...

2 08.08.2022

Napsat román (fikci) o skutečně žijící osobě se mi vždy zdálo naprosto nemístné. Člověk neví, která z dalších postav je fiktivní a která ne, neví, zda chování hlavní postavy není příliš ovlivněno fantazií autora, jeho výkladem, zkušeností. Kdo nic o Coco Chanel neví, bude se mu tato kniha číst velmi dobře, jen si bohužel vytvoří pár ne zcela pravdivých obrazů. Kdo ví a zná z jiných zdrojů, bude občas narážet. Přesto všechno musím říct, že autorka téma uchopila velmi citlivě a zodpovědně. Evidentně mnohé nastudovala, věnovala tématu čas a zájem a u mne má i velkou pochvalu za to, že na konci připojila vysvětlení jednotlivých postav (realita x fikce) i časovou osu reálného děje.

Román je ve svých prvních dvou třetinách velmi čtivý, příjemná jednoduchá čeština. Občas čtenáře vyruší krátké pasáže, které opakují totéž týmiž slovy, jako o pár stránek předtím. Občas příliš strojový překlad odporující české stavbě věty a naprosté minimum překlepů, což u současně vydávaných knih už i překvapuje. Pochvala nakladateli. Poslední třetina už příliš sklouzává do klasické románové červené knihovny, svojí předvídatelností ztrácí čtenářskou atraktivitu. Ale nevadí, zkrátka je to román.

Téma módy a lidí kolem je mým tématem životním. Možná jsem proto o něco víc nadšená, než bych měla být. Jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco více o životě skutečných lidí, Coco nejbližších. O tomto ranném období jejího života je informací skutečně málo a kniha mnohé, co je o Coco všeobecně známé, uvádí do nových souvislostí a tím mnohé vysvětluje. Mám ráda knihy, o kterých mohu na jejich konci říct, že mi přinesly něco nového, nějaké nové poznání...

2 03.08.2022

Geniální literární styl!

08.07.2022

Literárně klasický školácký životopis. Narodil jsem se ... chodil jsem do školy ... životní milníky ... lidé, co mne ovlivnili. Příliš suché, faktografické, chvílemi ne zrovna čtivé. Myslíte, že čtete slova Zdeňka Pohlreicha, ale ouvej, autorem je Jan Kobylák. I když nepochybuji, že pan Pohlreich vše poctivě nezautorizoval. Přesto to není on na 100%, škoda. Možná se neumí ideálně literárně vyjadřovat (já zase neumím vařit), ale vytrácí se mi z toho ta meziřádková autenticita poctivě autobiografické autobiografie.

Na druhou stranu zaplať PánBůh za knihu bez překlepů, chyb, překladových nesmyslností. Mám radost, že takové ještě jsou, už léta jsem u současné literatury na takovou kvalitu nenarazila. Nebyla bych to však já, kdyby nebylo ale... mizerná kvalita fotografií ještě více zmizerněná matným papírem.

Přesto děkuji! Našla jsem tam kus poctivého lidského života, kus sebe a pár dlouho hledaných odpovědí...

4 05.07.2022

To je poprvé, co se nemohu rozhodnout pro hodnocení. Kniha je napsaná velmi kvalitně, příjemně, čtivě - 4 hvězdičky. Ale dle mého mínění nejde o beletrii, ale turistického průvodce psaného beletristickým způsobem, a to jsem číst nechtěla - 0 hvězdiček.
Zkrátka obálka a popis knihy jsou zavádějící. Kniha je v podstatě čistým podrobným faktografickým popisem části Paříže prokládaným malými útržky lidských příběhů. Kdo čeká román, nedočká se.

2 29.06.2022

Příjemná čtivá kniha o průběhu 2. světové války v Paříži. Bohužel podtitul "Román o počátku kariéry Christiana Diora" je hodně nadsazen. Hlavní postavou je mladá americká novinářka a její životní peripetie, přičemž o jejím příteli Diorovi se v první půlce knihy dočtete jen to, že byl hodný homosexuál plaché povahy. Dále se dějem jen občas mihne a až teprve poslední kapitola a autorův dovětek vám o jeho životě řeknou něco navíc.
Na mne to celé působilo tak, že autor knihy si o Diorovi přečetl nějaký novinový článek a poznatky z něj zasadil do kontextu knihy o někom úplně jiném. Za mne zkrátka zklamání z očekávání daného titulem knihy...
...a zklamání ze spousty překlepů, záměn slov, gramatických chyb a překladatelských nepozorností. To už vážně ve vydavatelstvích neexistují korektoři???

19.06.2022

Pro mne po Kavárně v Kodani zatím nejpovedenější kousek. Ne vše tak průhledné, ne vše tak domyslitelné, ne vše tak do očí bijící... nejen osvěžující odpočinková četba pro chvíle na "neschopence", ale tentokrát i pár námětů k zamyšlení...

3 05.04.2022

Když to Sandra někde vypráví, tak díky jejímu projevu je to poslouchatelné, koukatelné, člověk se i zasměje. Vnímá totiž spíše ji a její vyjadřování, výraz a herectví, než obsah. Číst se to však nedá...

2 16.08.2021