Eicherik komentáře u knih

Zatím poslední díl této velmi povedené série se mi opět líbil. Přibližně předposlední část knihy byla trochu utahaná, ale celkově má tento román hodně vysokou kvalitu. V příběhu je toho ještě hodně nedořešeného, takže zbývá počkat, jestli se dočkáme dalšího pokračování.

18 08.03.2020

Velmi dobrá kniha a zároveň velmi smutná. Perfektně propojená středověká legenda o Janu Nepomuckém s životem čtyř studentů v normalizační Praze. A nakonec přijde náraz. Hodně velkej náraz.

18 20.10.2019

Tuhle knihu jsem si záměrně vybral, protože jsem si chtěl přečíst něco z prostředí geocachingu. První půle tohoto thrilleru mi přišla nezáživná, ale druhá mé negativní hodnocení zvrátila. Kladně hodnotím námět, který mi přijde originální. U tohoto případu se mi podařilo uhádnout pachatele, což nebývá tak často.

18 03.02.2019

Kniha se mi velmi líbila. Jen bych ji žánrově neoznačil jako thriller, ale jednoznačně jako horor. Určitě bych také nápis na zadní straně obálky Na motivy skutečné události nahradil Inspirované skutečnou událostí. Také trochu pochybuji, že by Mája ve svém věku znala pojem STB a že by měla některé znalosti zdravotní sestry, ale to jsou jen detaily. Celkově je Vězněná opravdu velmi povedený a dobře napsaný horor se zdařilou obálkou. Určitě se pustím i do dalších knih Pavla Renčína.

18 06.01.2019

Každý díl téhle série mi připadá lepší a lepší. Opět se shledáme s grampianskou policií. Mimo jiné s hlavní postavou Loganem, dále s Inschem, což je někdy tlusťoch, co se cpe dětskými sladkostmi a jindy naopak rozzuřený stopadesátikilový rotvajler, také s vulgární Steelovou a nebo, speciálně v tomto díle, s kameramanem Alecem. Krvavá lázeň je příběh plný mrtvol a chvílemi i šílenství. Na druhou stranu je i lidský a drsně černohumorný.

18 28.10.2018

Moc se mi to líbilo. Thriller přesně podle mého vkusu. Příběh se pomalu rozjíždí a odkrývá čtenáři jedno tajemství za druhým. Velmi pěkně popsané prostředí, v kterém se děj odehrává. Určitě si přečtu i autorovu detektivní sérii Öland.

18 23.07.2018

Naprostá paráda. Kniha je psaná přesně tou humornou formou, která mi náramně sedla. Hlavní hrdina je sympaťák, který chová dvojici koček, kterým autor nechává dostatečný prostor pro vystupování. Detektivka určitě zaujme i sběratele hudebních nosičů, kteří ocení všechny ty nezbytné atributy, které k tomuto koníčku patří.
Knihu doporučuji čtenářům detektivek, kteří neholdují všem těm bizarním druhům smrti, který tento žánr v poslední době ovládl.

18 17.06.2018

To, co dělá tuhle knihu dobrou, je její silný a dobře propracovaný příběh. Ve chvíli, kdy se zdá, že děj začíná váznout, se objeví nová událost, která jej znovu nakopne. Dávám pět pentagramů a ke knize se rád vrátím.

18 02.04.2017

Asi bych z názvu knihy vypustil to zavádějící slovo UFO. Naštěstí titulní obrázek je naprosto výmluvný. Mimo ústředního tématu, kterým jsou Haunebu a podobné letouny, obsahuje kniha mimo jiné informace o tajných ponorkových a leteckých základnách, o povolžských Němcích, o společnostech Thule a Vril, o Tibetu, o boji o ropu, o Hessově letu do Anglie a mnohém dalším. Kniha je plná nezpochybnitelných historických skutečností, ale také nepodložených spekulací, z nichž některé jsou až za hranou hran. Autor o existenci Haunebu ani v nejmenším nepochybuje a věří snad každé fotografii a informaci na internetu. Velmi chválím obrazový materiál, tolik Haunebu a dálkových, vícevrtulových letadel jsem pohromadě ještě v žádné knize neviděl. Čtení je to opravdu v mnohém fantaskní, ale svého čtenáře si jistě najde, tak jako si našlo mě.
Citace: Plánovalo se vyslání velkokapacitního mezihvězdného plavidla VRIL 7 na Aldebaran dimenzionálním kanálem nezávislým na rychlosti světla. Podle Ratthofera se první zkušební let dimenzionálním kanálem uskutečnil v zimě 1944. Jen o vlásek unikl zkáze, neboť na fotografiích po návratu vypadá Vril 7 "jako by letěl sto let". Vnější plášť vyhlížel značně sešle a na několika místech byl poškozen.

17 16.06.2024

Velmi sofistikovaná kniha, rozdělená na tři části, zabývající se přelomovými zbraněmi a zbrojními systémy. Z první části zmíním odvetné zbraně V-1, V-2, V-3 a raketoplán "Thorovo kladivo". Dále pak tato část obsahuje některá revoluční letadla, včetně Messerschmittu P-1101. Ke konci této části je ještě řeč o elektromagnetických a pancéřových zbraních, ponorkách a mnohých dalších neobvyklých konceptech. Druhá část řeší řízené střely, stíhače s tryskovým motorem, biologické, chemické a jaderné zbraně. K téhle části musím poznamenat, že Hitler velmi podcenil význam řízených střel pro obranu před spojeneckým letectvem. Poslední, třetí část je trochu jiná než předešlé, je více spekulativní. Pojednává z velké části o Zvonu (Die Glocke), projektu Riese a fenoménu Foo Fighters a naznačuje, že skutečná Wunderwaffe mohl být letoun (snad diskoplán), který mohl i bez lidské posádky doručit chemickou zbraň hluboko do nitra nepřátelského území. Na závěr dodám, že kniha je doslova nabitá informacemi a obrazovým materiálem.
Citace: Šlo o charakteristický zvuk připomínající bzučení včel, uzavřených v lahvi (z tohoto důvodu se pro "zvon" používal i neoficiální název "Ul" - "Bienenstock"), jakož i celá řada elektromagnetických efektů.

17 08.05.2024

Ke knize mám dva postřehy. První je ten, že je neuvěřitelně plochá, postavy jsou pouhá jména a prostředí jsou jen místopisné názvy. Překlad také není žádná sláva. Druhý se týká hlavního hrdiny, Joe je neuvěřitelné hovado. Problém je, že kniha nese titul Skinhead, a tudíž tuhle subkulturu diskredituje. Autorův záměr byl ale spíše šokovat. Jediným kladem tohoto titulu je povedená obálka.
Citace: Boty byly nejdůležitější položkou. Bez bot by patřil k obyčejným lidem - stejně jako jeho otec, dělník zbavený identity. Joe byl na své boty hrdý. Většina jeho kamarádů nosila nové boty koupené za vysokou cenu v obchodě na High Street. Ale Joe ne. Jeho boty byly pravé armádní vyřazené boty; s tlustou podrážkou, s cvočky, těžké na nošení a těžké na pocit, když se jimi kopne do žeber.

17 16.03.2024

Nejprve se musím vyjádřit k tomu kacířskému srovnávání s historickým románem, jehož sláva nebes se dotýká. O druhé Jméno růže se opravdu nejedná, ač některé paralely by tu byly. Velmi chválím ty nekonečné teologické disputace, kterých jsem si s radostí užíval, a také blahořečím tomu popisu husitské Prahy. Ten popis všeobecného zmaru, náboženského fanatismu, nesmyslného ničení a navzájem konkurenčního sektářství byl vskutku dokonalý. Tehdejší Prahu jsem prostřednictvím autora měl před sebou, jako bych v ní žil od narození. Stejně tak bojové scény byly popsány velice dobře. Jako zajímavé hodnotím, že se v románu našlo místo i pro bitvu na Vítkově. Jedinou slabinou je samotná, ústřední, dobrodružně mystická linka. Nebylo v ní nic nového a převratného a na takto ambiciózní dílo byla docela slabá. Přes zmiňovaný nedostatek tenhle historický román za přečtení stojí. Na závěr pochválím zdařilou obálku.
Citace: Jan Žižka z Trocnova! Přiznám se, že když jsem jej spatřil, měl jsem nepříjemně sevřené vnitřnosti, neboť jako bývalý novic kláštera v Želivě, který byl kdysi odhodlán stát se řeholníkem a oddaným služebníkem řádu premonstrátů, jsem stál nedaleko muže, jehož předcházela pověst ničitele kostelů a klášterů a mučitele a vraha jeptišek a řeholníků. Nevím dodnes, co bylo na těchto zvěstech blízko pravdě a co byl jen pouhý výmysl jeho nepřátel, pravdou však je, že postava tohoto válečníka mne upoutala na první pohled. Ve svých pokynech byl rázný a věcný. Nezvyšoval hlas, a přesto byl slyšet po celém vrchu Vítkova. Tu poradil, jinde povzbudil a především neustále volal: "Rychleji, děti, rychleji!"

17 15.12.2023

Mistrné spojení historie, okultismu a vampýří legendy. Ústřední historickou postavou tohoto dobrodružného pátrání je valašský kníže Vlad III. Dracula zvaný Vlad Tepes. V příběhu ve kterém navštívíme mnoho zajímavých míst je cítit ženský rukopis. Velmi oceňuji minimum akčních scén, pečlivou popisnost, skvělou atmosféru a hlavně žádný velký spěch. Jako zajímavé hodnotím popis moderní likvidace upíra a setkání s rumunskou Železnou gardou. Román mě příjemně překvapil.
Citace: Drakula už stojí na svém oblíbeném místě, hledí přes vodu, ruce založené za zády v charakteristickém zamyšleném gestu, a něco plánuje. Opat ho viděl takhle stát před jeho bojovníky a vysvětlovat jim strategii zítřejšího nájezdu. Vůbec nevypadal jako člověk, který je v neustálém nebezpečí - vůdce, kterého může každou hodinou stihnout smrt, který by měl každým okamžikem uvažovat o své spáse. Naopak, pomyslí si opat, vypadá jako člověk, který má celý svět před sebou.

17 01.10.2023

Tak tohle byla jízda. V druhém dílu se vracíme v čase do období Výmarské republiky. Hodně mi to atmosférou připomínalo Babylon Berlín, s tím největším rozdílem, že Eberhard Mock není Gereon Rath. Mocka si totiž není snadné oblíbit. Tenhle díl se mi líbil víc, než ten první a těším se na další pokračování, v kterém se posuneme v minulosti ještě o kousek zpět.

17 13.08.2023

Kniha pro všechny čtenáře, kteří se zajímají o tajné, odvetné a zázračné zbraně. Publikace je nabitá spoustou zajímavých a hlavně relevantních a důvěryhodných informací, protože Igor Witkowski je opravdovým znalcem na tomto poli. Jako samozřejmost považuji velký počet černobílých ilustrací. Nebudu popisovat jednotlivé kapitoly. Mě z tohoto množství nejvíce zaujali informace o projektu Riese, o zámku Książ, o protektorátu a v doslovu o tajemném Zvonu. Ale opakuji, je toho v téhle knize spousta zajímavého. A jelikož se mi podařilo sehnat první díl, tak už se nemohu dočkat, až se do něj pustím.
Citace: Dne 4. ledna 1945 si americký generál George S. Patton pořídil zajímavý deníkový záznam: "ještě pořád můžeme válku prohrát". To bylo zásadní prohlášení, zejména když poslední německá ofenzíva druhé světové války - protiofenzíva v Ardenách (Britové jí říkají "bitva o výběžek" - "the Battle of the Bulge" - I.W.) byla téměř odražena a vítězné spojenecké jednotky a jejich sovětští kolegové se chystali zasadit stále se vzpírající Hitlerově Třetí říši poslední ránu.

17 30.07.2023

Černá rusalka je taková promarněná šance. Škoda, že autor tuhle noirovku neukočíroval, protože ten námět byl nápaditý a originální. Umístění děje do zdevastovaného území, které po celá desetiletí ovládali důstojníci pohraniční stráže a kam se po pádu železné opony vrací demokracie bylo geniální. Staré kádry pálí dokumenty a obávají se přezkumných komisí a většina místních má nějaké to máslo na hlavě. Začátek příběhu byl takový zvláštní, ale pak jsem si zvykl. Konec to však hodně zazdil. Celé to rozuzlení bylo takové chaotické, překombinované a v mnohém nelogické. Kladně hodnotím celkem dobrou atmosféru a také jsem se dozvěděl, kde se nalézají Novohradské hory a co je to hyalitové sklo. Docela jsem zvědavý na další autorovu tvorbu. Určitě to bude dotaženější dílko.
Citace: Už se s tím téměř smířil. S tím životem v umrlčím tempu. S absencí pokušení, s nulovými ambicemi. Smrt matky všechno změnila. On nejen může, ale dokonce musí pryč. Jinak dopadne stejně. Vylije si chlastem hlavu a stane se z něj agresivní schránka bez života. Prostě se z něj stane místní. Nenáviděl to slovo.

17 29.07.2023

Dvacátý případ svérázného agenta FBI Aloysia Pendergasta je ověšený tilandsiemi, jelikož se většinu času odehrává v Georgii, na jihovýchodě USA. Tentokrát šlo o jeden nový případ, v kterém pachatel zanechával oběti bez kapky krve a druhý, hodně starý, v kterém šlo o únos Boeingu 727. V tomto dílu se autoři dostali v některých pasážích až k žánru stařičkého sci - fi a nápaditého braku. Chvílemi to bylo až přes čáru, ale fanoušci této nevšední série některé přehnané momenty této americké dvojici autorů určitě odpustí. Závěr byl částečně předvídatelný a jsem zvědavý, kam se děj příště posune.
Citace: "To si tedy přeji. V mém věku je samoléčba prakticky jediná neřest, co mi zbývá." S námahou vstala, pak přistoupila k příborníku zarovnanému četnými lahvemi. "Dáte si se mnou, ehm, zelenou vílu?"

17 11.06.2023

Když jsem vybíral knihu o letounech Luftwaffe, rozhodoval jsem se mezi Donaldem, Bishopem a Murawskim. Nakonec dostal přednost anglický autor. Publikace je na kvalitním křídovém papíře a mimo samotného textu nabízí spoustu fotografií, technických nákresů a barevných kreseb. Kniha obsahuje všechny běžné stroje a několik prototypů, seřazených v abecedním pořadí. Jelikož mě v poslední době zajímají dálkové letouny, tak jsem největší čas věnoval modelům Focke-Wulf Fw 200 Condor a Junkers Ju 290.

17 07.01.2023

Komiksem jsem téměř nepolíben, takže jsem se občas v textu a v řazení obrázků ztrácel. Bylo to pěkně nakreslené a příběh byl celkem zajímavý. Protektorátní Praha v tomto formátu mě zaujala. Nadále zůstávám věrný klasickým knihám, ale pokud se zase objeví nějaký zajímavý komiks tak nezaváhám.

17 01.01.2023

V celku povedená, makabrózní bonboniéra hororových povídek. Za nejlepší považuji působivou Camera Obscura a morbidní Smrt v rodině.

17 31.12.2022