Eicherik komentáře u knih
Naprostá paráda. Kniha je psaná přesně tou humornou formou, která mi náramně sedla. Hlavní hrdina je sympaťák, který chová dvojici koček, kterým autor nechává dostatečný prostor pro vystupování. Detektivka určitě zaujme i sběratele hudebních nosičů, kteří ocení všechny ty nezbytné atributy, které k tomuto koníčku patří.
Knihu doporučuji čtenářům detektivek, kteří neholdují všem těm bizarním druhům smrti, který tento žánr v poslední době ovládl.
Většinu detektivek a thrillerů je potřeba brát, jako pohádky pro dospělé. Tak čtenář musí přistupovat i ke knize Tanečník. Příběh se dobře četl, jen byl na můj vkus trochu překombinovaný, ale to se mi stává často.
Kreslené vtipy Petra Urbana byli fenoménem konce osmdesátých a začátku devadesátých let. Se zájmem jsme každý nový výtvor, který jsme nalezli v časopise prohlíželi a dokonce si je vystřihovali. Já měl nejraději ty hospodské s panem Pivrncem.
Zajímavé téma, tím však pozitiva končí. Přesto jsem rád, že jsem si knihu přečetl.
Kaleidoskop obyčejných lidských příběhů, z nichž některé jsou velmi smutné.
Při čtení knihy mi na mysl často přišla tvorba Ludvíka Součka. Podobnost vidím v tématu, v propojení reality s fantastikou, stylem vyprávění a poměrně bohatou obrazovou přílohou. Co se týče té obrazové přílohy, schází mi tam alespoň jedno vyobrazení diskového letounu Haunebu.
Příběh se mi líbil, jen bych trochu vylepšil jazyk, kterým je vyprávěn, a zčásti bych ubral na fantastice. Kladně hodnotím také dobře nastíněnou atmosféru Latinské Ameriky. Několik epilogů nabízí vícero konspiračních teorií.
Román je dobrou fikcí. Nebo ne?
Tím, co tuhle detektivku odlišuje od ostatních, je nepravděpodobná dvojice detektivů, kterou tvoří esesák a bývalý židovský komisař. Děj se z větší části odehrává v nálety sužovaném Berlíně, roku 1944, a autor nás nechává nahlédnout, jak zde vypadal život, ale vzhledem k okolnostem i smrt.
Osobně mě velmi zaujalo, jak si Oppenheimer graficky zaznamenával podezřelé v kruhu kolem obětí a podle změn ve vyšetřování je buď posunul blíže ke středu, když se jejich podezření zvýšilo, anebo naopak dále od středu, když se podezření zmenšilo.
Kreslené vtipy Petra Urbana byli fenoménem konce osmdesátých a začátku devadesátých let. Se zájmem jsme každý nový výtvor, který jsme nalezli v časopise prohlíželi a dokonce si je vystřihovali. Já měl nejraději ty hospodské s panem Pivrncem.
Kreslené vtipy Petra Urbana byli fenoménem konce osmdesátých a začátku devadesátých let. Se zájmem jsme každý nový výtvor, který jsme nalezli v časopise prohlíželi a dokonce si je vystřihovali. Já měl nejraději ty hospodské s panem Pivrncem.
Byl jsem zvědavý, kam se série, po prvním, trochu netradičním úvodu posune. Nevěsta ve sněhu je stavěna oproti debutu klasičtějším způsobem a Robert Marthaler nám poodhalí další část ze své minulosti. Kniha je velmi čtivá a už se těším na třetí díl.
Detektivka s částečně špionážním pozadím, v které mě nejvíce zaujalo líčení doby, kdy narůstá vliv Sudetoněmecké strany. Většina děje se odehrává v Karlových Varech a pro čtenáře, kteří mají tohle město rádi mohou být zajímavé detaily ze zdejšího místopisu.
Tak trochu psychologická detektivka a moje první německá série. Příběh se pozvolna rozvíjí a děj je z větší části uvěřitelný. Jsem zvědavý jakým směrem se posune druhý díl.
Tenhle soubor povídek mě moc nenadchl. Jako nejlepší se mi jevila povídka Muž, který stál v cestě, ale byl to příběh trochu předvídatelný. Zaujala mě ještě povídka Tančící detektiv, v které jsem poznal předlohu pro TV adaptaci Síť na bludičku.
Vynikající krimithriller. Příběh má podobné schéma jako první díl a minulost opět tvoří jeho důležitou složku. Druhý díl je ještě lepší než ten první.
Velmi dobrá detektivka, která obsahuje velké množství postav, ale autoři je umně připomínají, takže se postavy nepletou. Příběh se pozvolna rozjíždí a rozhodně nenudí. Na úplný závěr nás čeká i jedno překvapení.
Naprosté nadšení. Ke knize jsem se dostal přes oblíbený film Devátá brána a musím říct, že kniha je ještě lepší. Román pojednává o lásce a posedlosti k Dumasovi, ke knihám, ale i o okultismu a satanismu. Musím ještě připomenout, že příběh obsahuje i styl humoru, který mi velmi sedl. Knihu si zařazuji mezi doporučené a od autora si určitě ještě něco přečtu.
Druhý díl této série je výrazně lepší než ten první. Kladně hodnotím napětí, které se neustále stupňuje a jako drobný zápor bych uvedl jisté nedořešené drobnosti. Jsem zvědavý na třetí díl.
Dočetl jsem a jsem naprosto nadšený. Líbila se mi forma vyprávění, kdy současný vyšetřovatel naslouchá vyprávění toho bývalého a kdy příběh pomalu vyplouvá na povrch. Líbí se mi taky příběhy, kdy minulost zasahuje do současnosti a nebo když se část příběhu odehrává v současnosti a část v minulosti. Ještě dodám, že se podstatná část případu odehrává na Šumavě a že příběh je to velmi krutý.
Dávám pět hvězd a zařazuji si knihu do doporučených.
Ačkoli jsem tuto téměř půlstoletí starou knihu ohodnotil "pouze" čtyřmi hvězdami, tak ji k přečtení vřele doporučuji. V současné době žánru sci-fi zrovna neholduji, ale tuhle sbírku povídek je radost číst a to i pro tu dobovou atmosféru. Nejvíce se mi líbili povídky Nádor, Hra se stínem a Kurupiru. A které vám?
Budu trochu kritický. Vzhledem k detektivkám, které jsem četl před Zátiším nemohu dát více než čtyři hvězdičky. Dle mého názoru jsou postavy včetně inspektora Gamache málo prokreslené a celkově se příběh místy míjí s realitou. Ale cítím v této knize potenciál a proto zkusím i další díl.