Eigis
komentáře u knih
Bratři Kipové
Jules Verne
Asi nejlepší Vernova detektivka, ačkoliv mě osobně přijde dost nereálná.
Robur Dobyvatel
Jules Verne
Nápad létajícího stroje těžšího než vzduch nebyl sice přímo Vernův, inspiroval ho jeho přítel, ale literárně ho dotáhl téměř k dokonalosti. Postava Robura jako vládce vzduchu má navíc mnohé společného s Nemem co by vládcem oceánů.
Plující ostrov
Jules Verne
Na celé knize je nejzajímavější nápad plovoucího ostrova pro miliardáře, jeho tech. popis atd. Samotný příběh až zas tak dobrý není.
Pán světa
Jules Verne
Univerzální vozidlo patří mezi mé nejoblíbenější Verneovské vynálezy.
Oceánem na kře ledové
Jules Verne
Nápad cestovat z USA do Francie přes zamrzlý Beringův průliv a dále přes sibiř je typicky Verneovský. Ačkoliv zázračné štěstí a neuvěřitelné situace působí občas naivně, velice mě bavili.
Na vlnách Orinoka
Jules Verne
Na můj vkus až příliš velkou část knihy zabírají geografické popisy. Samotný příběh ovšem není zas tak špatný, i přes to že poněkud předvídatelný.
Ledová sfinga
Jules Verne
Poeův romám jsem nečetl, ale i tak mě Verneovo pokračování velice bavilo a to včetně jeho představy krajiny okolo jižního polu, která byla tehdy neprozkoumaná.
Druhá vlast
Jules Verne
Žádná jiná kniha není ve Vernově díle zmiňována tolikrát jako Švýcarský Robinson a pro Verna musela být velkým vzorem. Není proto divu, že napsal její pokračování. Bohužel kniha je velice faktická a její děj, který se odehrává během několika let, je popisován velice zběžně. Nějak jsem si nenašel cestu k hlavním postaváma dobrodružná zápletka mě moc nebavila.
Dobrodružství tří Rusů a tří Angličanů v Jižní Africe
Jules Verne
Jedna z nejhorších Verneovek. Krátká a nudná cesta je občas oživena popisy lovů a bojem z domorodci, ale celkovou bídu to nezvrátí.
Archipel v plamenech
Jules Verne
Spíše než klasická beletrie, je tato kniha pojmuta jako historická literatura faktu. Značnou část knihy zabírají historické popisy boje řeků za svobodu. Samotný příběh je proto vzat spíše povrchně, což je možná trochu škoda.
Odvrácená strana Měsíce
Wolfgang Hohlbein
Poslední bitva s Morony a zabití posledního Shaita. To je v kostce ukončení příběhu, který začal v šestém díle.
Temná je budoucnost
Wolfgang Hohlbein
Kniha začíná probuzením hlavní hrdinky ze stáze. Hned od začátku je nucena bojovat aniž by měla možnost se vyrovnat se stávající podobou země a postavením lidstva.
Nejlepší žena Space Force
Wolfgang Hohlbein
Jedná se o celkem příjemnou změnu, kdy je lidstvo pro změnu celkem rychle poraženo. Hlavní hrdinka nejprve vede tým, který má zaúkol prozkoumat mimozemskou loď a po útoku mimozemšťanů se jí podaří probít do tajného vládního bunkru, ve kterém zkončí v hybernační komoře.
Chromý bůh
Steven Erikson (p)
Druhá část velkého finále, ve které se čtenář konečně dozvídá o co všechno tam šlo. Řada spisovatelů neumí dotáhnout svá díla do pořádného konce, ale tohle rozhodně není tento případ. Tato kniha je prostě úžasná, přečetl jsem jí během šesti dnů, protože to šlo prostě samo. Všechny ty skvěle napsané bitvy, návrat všech postav.....prostě nemám slov. I přes tu úctyhodnou délku celé série, zde zůstává pár věcí nedořešených, takže si myslím, že knih z malazského světa by mohlo být napsáno ještě víc než je dnes avizováno. Ačkoliv jsem rád, že už vím jak to dopadlo, tak tohle nádherné počtení mě bude chybět.
Daň pro ohaře
Steven Erikson (p)
Po předchozých dílech je to trochu jiný šálek kávy. Chybí tu velká vojenská tažení a bitvy, děj je soustředěn spíše na osudy jedinců než skupin. První dvě třetiny jsou proto čtenářsky celkem náročné a příliš neubýhají. Velké finále ovšem vše vynahradí.
Dóm řetězů
Steven Erikson (p)
Karsa Orlong jedna z nejvýraznějších postav MKP. Jeho tažení proti dětem je vynikající, způsob kdy je napřed díky své naivitě poražen, jeho osvobození, získání meče a další prvky utvářející jeho osobnost jsou perfektní. Dalším velice významným prvkem této knihy je pobočnice Tavore a její lovci kostí, kteří jsou možná nejdůležitější armádou celého eposu.
Dům mrtvých
Steven Erikson (p)
Kniha je ještě lepší než jsem čekal. Hned na úvod autor nabídne další ohromné množství postav, zatímco s těch co byli v předchozím díle se jich objeví jen pár. Na druhou stranu jsem se dozvěděl řadu informací o Malazském světě a po přečtení tohoto dílu se v něm začínám konečně ,,orientovat". Musím smeknout před tím jak se v knize od začátku do konce něco děje narozdíl od mnoha jiných, které se rozjedou až ke konci. PS. Viva Coltain.