Eigis
komentáře u knih

Mám rád Verna i westerny, takže tato kniha mi vyhovuje dvojnásobně.


Postavit stanici na ledě, který se při oblevě utrhne je prostě smůla. Jinak je to kniha, kterou bych spíše zahrnul do kategorie western.


Verneovka, která skoro patří do červené knihovny. Děj je nezajímavý, navíc se odehrává v tuctové oblasti plné turistů. Nemám nic proti romantice, ostatně Verneovky jsou jí plné, ale tohle už je přestřelené.


Celou knihu jsem četl s mírným úsměvem na tváři, protože hlavní postava Kérabana svojí tvrdohlavostí uvádí sebe i své okolí do řady až humorných situací. Nechybí samozřejmě ani dobrodružná zápletka a řada geografických popisů.


Asi nejlepší Vernova detektivka, ačkoliv mě osobně přijde dost nereálná.

Nápad létajícího stroje těžšího než vzduch nebyl sice přímo Vernův, inspiroval ho jeho přítel, ale literárně ho dotáhl téměř k dokonalosti. Postava Robura jako vládce vzduchu má navíc mnohé společného s Nemem co by vládcem oceánů.


Na celé knize je nejzajímavější nápad plovoucího ostrova pro miliardáře, jeho tech. popis atd. Samotný příběh až zas tak dobrý není.


Univerzální vozidlo patří mezi mé nejoblíbenější Verneovské vynálezy.


Nápad cestovat z USA do Francie přes zamrzlý Beringův průliv a dále přes sibiř je typicky Verneovský. Ačkoliv zázračné štěstí a neuvěřitelné situace působí občas naivně, velice mě bavili.


Na můj vkus až příliš velkou část knihy zabírají geografické popisy. Samotný příběh ovšem není zas tak špatný, i přes to že poněkud předvídatelný.


Poeův romám jsem nečetl, ale i tak mě Verneovo pokračování velice bavilo a to včetně jeho představy krajiny okolo jižního polu, která byla tehdy neprozkoumaná.


Žádná jiná kniha není ve Vernově díle zmiňována tolikrát jako Švýcarský Robinson a pro Verna musela být velkým vzorem. Není proto divu, že napsal její pokračování. Bohužel kniha je velice faktická a její děj, který se odehrává během několika let, je popisován velice zběžně. Nějak jsem si nenašel cestu k hlavním postaváma dobrodružná zápletka mě moc nebavila.


Jedna z nejhorších Verneovek. Krátká a nudná cesta je občas oživena popisy lovů a bojem z domorodci, ale celkovou bídu to nezvrátí.


Spíše než klasická beletrie, je tato kniha pojmuta jako historická literatura faktu. Značnou část knihy zabírají historické popisy boje řeků za svobodu. Samotný příběh je proto vzat spíše povrchně, což je možná trochu škoda.


Poslední bitva s Morony a zabití posledního Shaita. To je v kostce ukončení příběhu, který začal v šestém díle.


Kniha začíná probuzením hlavní hrdinky ze stáze. Hned od začátku je nucena bojovat aniž by měla možnost se vyrovnat se stávající podobou země a postavením lidstva.


Jedná se o celkem příjemnou změnu, kdy je lidstvo pro změnu celkem rychle poraženo. Hlavní hrdinka nejprve vede tým, který má zaúkol prozkoumat mimozemskou loď a po útoku mimozemšťanů se jí podaří probít do tajného vládního bunkru, ve kterém zkončí v hybernační komoře.


Druhá část velkého finále, ve které se čtenář konečně dozvídá o co všechno tam šlo. Řada spisovatelů neumí dotáhnout svá díla do pořádného konce, ale tohle rozhodně není tento případ. Tato kniha je prostě úžasná, přečetl jsem jí během šesti dnů, protože to šlo prostě samo. Všechny ty skvěle napsané bitvy, návrat všech postav.....prostě nemám slov. I přes tu úctyhodnou délku celé série, zde zůstává pár věcí nedořešených, takže si myslím, že knih z malazského světa by mohlo být napsáno ještě víc než je dnes avizováno. Ačkoliv jsem rád, že už vím jak to dopadlo, tak tohle nádherné počtení mě bude chybět.
