elcapitano komentáře u knih
Moje první setkání s řadou Letopisů. Bohužel nijak slavné, sotva jsem to dočetl. Historické romány i detektivky mám rád, ale tato mne neoslovila. Dílem je to díky stylu psaní, který mi připomínal dětskou literaturu a dílem díky struktuře příběhu - příběh se 3/4 knihy všelijak šmodrchá, o případu se vedou nekonečné teroretické disputace u večeře a rozuzlení ... na posledních pár stránkách.
Atmosférou mi kniha připadala jako televizní pohádka natočená na Kavčích horách v atelieru.
Nevím, jestli se pustím do dalších dílů.
Pozor, může obsahovat SPOILER
Krásný historický román. Děj mne pohltil, nemohl jsem se od knihy odtrhnout. Sága přes tři generace. Na rozdíl od některých zde diskutujících mne naopak opravdu potěšily popisy chrámů, jejich výstavby i vysvětlení příchodu a vývoje gotického slohu.
Co mne naopak nepotěšilo a proč nedávám plný počet:
-celková struktura příběhu, který se v zásadě schematicky motal v kruhu problém (nějaká zkáza, špatná zpráva, katastrofa) a jeho řešení a to tolikrát dokola, že to bylo až únavné, zvlášť když dopředu je zřejmé, jak to celé nakonec dopadne.
- když se psalo o rozvoji měst - několikrát - měl jsem pocit, jako bych četl manuál k SIM city
- celkově jsem měl dojem, že styl psaní a hlavně uvažování postav vůbec neodpovídá popisované době, nějak to bylo většinou moc pragmatické a logické, jako v současné detektivce a ne v středověku, kdy o nějaké logice a racionálním myšlení nebylo ani potuchy a jednání lidí ovlivňovalo více náboženské vytržení, mystika, osudovost, ..
Celkový dojem: opravdu velkolepé dílo, mírně povrchní, tedy asi dobře napsaný mainstream.
Moje prvni kniha od RH. Musim přiznat, ze mne uchvátila. Autor byl určitě podle dnešních měřítek tak trochu cvok. Jeho živelný, excentrický a tak trochu punkový přístup ke hledání zážitků a dobrodružství je opravdu okouzlující.
Je třeba ovšem rict, ze je to celé taky trochu hra: autor extrémní situace vyhledával a opravdicky je prožíval, ale nezřídka se dostal do situace, kdy mu pomohla plná kapsa peněz nebo styky na nejvyšších místech. Jeden by klidně řekl, že to byl floutek z bohaté rodiny, který prostě dělal vylomeniny. :)
Na druhou stranu je to i po těch letech od vzniku nesmírně inspirující čtení. Navíc je to velmi čtive a vtipně napsané.
Plus kladné body za překlad a spousty poznámek dodaných překladatelem.
Moc jsem si knihu uzil, to muselo byt opravdove dobrodruzstvi: tri mesice na voru, bez gpsky a satelitniho telefonu, vor prakticky neovladatelny... Klobouk dolu. Navic v roce 1947! Vlastne my to prijde jako uplne blaznovstvi, ze se parta 6 kluku vyda do Peru pro drivi a pak pres ocean, aniz podniknou nejakou vyznamnejsi pripravu, jako testovaci plavbu.. Proste postavi vor a plujou. Behem trech mesicu nejen, ze se vzajemne nesezerou, ale dokonce dopluji tam, kam chteji. Nekolikrat maji na male, ale proste to daji. Obdivuhodny vykon, chvala blaznovstvi a idealu.
Jsem rád, že jsem to četl, kniha je opravdu výjimečná. Propracovaná, vtipná a také poměrně náročná. Opět se setkáváme s Ecovou, řekl bych, exibicí (?) jeho znalostí, perfekcionalismu, manýry, .. a čtenář to zhltne jedním dechem.
Takto vtipně a s převahou dehonestovat veškerá spiknutí a konspirační teorie..bravo, tleskám.
Přečetl jsem jednim dechem: kniha je strhujici a prostředi lodi i válečných situací je popsáno do detailu věrně (Hartog byl před válkou námořník). Některé reálie i situace se opakují i v jiné jeho knize - "Plout musí ná mořník".
Harinxovo protiválečné poselství však mírně "šusti papírem", je na můj vkus až moc doslovné, jinak je kniha opravdu moc dobrá.
Čtivé a vtipné svědectví o úplně blbý době. Na jednu stranu zábava a řachanda, na druhou bolševik pořád pěkně s**e. Tu dobu pamatuju jako teenager, jsem rád že už je to minulost a doufám, že se už nikdy nevrátí.
Překvapivě z knihy vyznívají Plastici celkem demaskovaně a bez glorioly. Za kamarády bych je asi nechtěl a Mejlu zřejmě taky ne.
Ať je mu země lehká.
Je to předvídatelné a nekomplikovsné, ale nesmírně čtivé.
(SPOILER) Teda, myslím, že celkem trefila autorka hřebík na hlavičku. Atmosférou, tématem a ideou, vykreslením hlavní hrdinky, ujetou sexualitou.. Snad jen, že jsem očekával nějakou krizi, jako třeba, že bude mít Věra nějaký osobní problém s identitou, zamiluje se nebo tak něco, ale to v knize není. Ano, jmenuje se "Dějiny Hnutí..", takže ani název nic takového neslibuje, ale přeci.
Pohled do nitra zfanatizované fašistky Věry je poměrně intenzivní.
Asi před třemi lety jsem knihu četl, nyní znovu slyšel na Vltavě brilantně načtenou Alešem Procházkou. Líbila se mi, i když jsem ji četl, na poslech je ale ještě o třídu lepší.
..Ano, ta kniha je přes čáru, je to svým způsobem brak, ale to přece nevadí, ne?.. podle mne je okouzlujicí.
Moc se mi to líbilo, narazil jsem na tuto knihu zde na databázi mezi knihami zdarma ke stažení. Moc si nelibuji v povídkách a ani autora jsem dosud neznal. Jaké to však milé překvapení - humor, fantazie, nadsázka a přitom vždy nějak fakticky ukotvené. Asi nejvíc mne bavili ty povídky, kde byl autor provázaný s dějem - Dan Brown a Karel May především. To mi trochu připomínalo film Muž z Acapulca :) Dobré, až na autora někde narazím, rád si přečtu něco dalšího.
(SPOILER) Petra Maye vnímám jako guilty pleasure. Kniha není nic moc objevná, přesto mne baví. Škoda však, že autor nepoložil těžiště příběhu víc k té "apokalyptické" stránce věci, .. že prostě nešel s nákazou dál, to by mne bavilo víc. Romantický vztah Lia a Margaret mne nijak neoslovuje, nevím, asi v tom nečtu tu vášeň. Na druhou stranu oceňuji odborný vhled do virologie. Poslouchám to jako oddechový poslech třeba k vaření. Myšička Plodková - fajn interpretace.
Dám si brzo další.
Miluju tuto serii. Dokonce - i částečně kvůli ní - jsem se už dvakrát plavil na dřevěném plnoplachetníku (La Grace a Gotheborg) a mohu zodpovědně prohlásit, že pan O'Brian je opravdu znalec. A to nejen technikálií, jako je lodní konstrukce, řády či organizace života na takové lodi, ale předvším umí vystihnout atmosféru lodě do sebemenšího závanu větru za psí hlídky či zhoupnutí hamaky.
Bavila mne i špionážní stránka knihy (v některém z předchozích dílů mi přišla překomplikovaná, zde byla jasná a zábavná).
Velmi jsem oceňoval "poznávací" téma - několik letmých zmínek o Alexandrovi Huboldtovi mi udělalo neskutečnou radost; vřele doporučuju postavu AH pozornosti čtenářům této serie.
Reaguji na komentář MartinavonHau přede mnou: pobyt v kláštěře jsem vnímal jako takový před-Darwinistický pohled na vývoj přírody, uzavřené teritorium, podobně jako o pár let později Darwina oslovily Galapágy. Myslím, že autor zde předvedl, a neustále předvádí, krásný vhled do myšlení tehdejších učenců, v zásadě těsně před nástupem moderní vědy.
Smekám klobouk před překladatelkou Lindou Bartošovou, zorientovat se v těch všech úponových lavicích, brámových čnělkách a závětrovkách nebylo jistě jednoduché, zvláště, když spousta tohoto názvosloví je nám, suchozemcům, naprosto cizí.
... edit: a ještě jsem zapoměl zmínit ten neskutečný a přitom nenápadný humor v dialozích. To když si člověk náhodou přečte nahlas, tak se úplně smíchy rozsype:)
(SPOILER) Už jsem četl spoustu Grishamovek, ale asi už autora "pustím k vodě". Tohle byla ale slátanina. Ze začátku celkem zajímavé prostředí uzavřené komunity, slibující logické hledání vraha. Musím podotknout, že včetně detailního představení asi tuctu postav a postaviček jen proto, abychom je mohli vzápětí opustit a v knize už se neobjeví (viz třeba dvojice stárnoucích spisovatelek erotických románů). Dále hurikán a ostrov je odříznut od světa, vražda, .. . Paráda. ale co to.. jakoby knihu dopsal někdo jiný nebo to byl slepenec dvou knih, .. původní postavy se prakticky vytrácí a nastupuje nějaká chladná aféra se seniory, kterou snad ani nemá cenu rozebírat.
Slyšeno jako audiokniha a ač Aleš Procházka odvedl profesionální výkon, tak prostě výsledek odpovídá textu.
(SPOILER) Haileyho standard: perfektní znalost prostředí, jeho problémů, procesů, technologie i pavučiny okolních vlivů a jevů.
Kniha je psána před padesáti lety, tedy už je to vlastně historický pramen. Poměrně velkou roli v knize hraje určitý progresivismus a (tehdejší) vztah k blízké budoucnosti. Autor skrze některé postavy načrtává, kam se (tehdy) budoucí autoprůmysl bude vyvíjet. A je skutečně zajímavé to konfrontovat se současností.
AH dále rozebírá vliv mocných automobilek na společnost. Zde, za jeho příliš barvotiskovou sociální kritiku, dávám hvězdu dolů.
Nicméně některé jevy či trendy, které tehdy popisuje, mají dnes docela moderní termíny: Black lives matters, vyloučené lokality, workoholismus, vyhoření, genderová nerovnost, zelené vdovy, green deal..
Hodně mne bavil popis tehdejšího fungování reklamní agentury a marketingu + samozřejmě popis vzniku nového vozu.
Zajímavá kniha. Na dva v Čechách nejznámější alchymisty se autorka dívá očima historika. Kniha mapuje jejich život z dostupných historických pramenů. Současně se snaží dívat se na jejich alchymistické dílo "střízlivýma" očima racionálním pohledem. Z historických pramenů se snaží i o přiblížení jejich osobností, majetkových poměrů apod.
Zajímá mne vývoj myšlení a historie vědy a poznání, jehož je alchymie nedílnou součástí, takže knihu jsem si užil.
Nečekejte nějaký rozbor alchymie nebo esoterické a okultní záhady, to v knize opravdu není, samotné alchymii se autorka spíše vyhýbá.
Jsem zde proti všeobecně nadšeným komentářům v menšině, ale upřímně mi to zas jako taková pecka nepřišlo. A asi vím proč: ta kniha je vlastně strašně logická, přehledná a předvídatelná, takový (myšlenkový) model, .. v zásadě mi tam chybí nějaké hlubší emoce, váhání, vnitřní rozervanost atd.. Hm, já vím, to bych ale měl nejspíš hledat v nějakém jiném žánru než ve scifi .. a ano, uznávám, na scifi fakt nejsem expert :)
Mám úplně stejné pocity, jako diskutujicí kajicek prede mnou, .. už je pře-enzováno. Struktura příběhu je víceméně totožná s minulými díly, občas nějaká ta nelogičnost a pozoruhodná náhoda ve vyšetřování, .. a ten samožerský snobismus! .. ee, asi stačí.
.. jo, a těch vysunutých brad bylo v textu také přespříliš, to jsem si vždycky vzpomněl na závěr Saturnina..
A ano, David Matásek to čte opravdu dobře (tedy až na ta francouzská jména, ale co už, že, hezky se poslouchá..)
Poezii víceméně nečtu, tato kniha mi byla recitována. Je báječně ujetá.
Líbilo. Severská detektivka jak vyšitá. Okořeněná trochou mystiky a magie. Napínavé, atmosféra saveru působivá, ..
Snad jen hlavní trochu otřepané hlavní rekvizity: hrdina - bývalý polda s velkými problémy a místo činu - opuštěný maják.. jakobych už to někde viděl :)
Jinak opravdu dobrá detektivka.