elenai komentáře u knih

Tak tedy, tato kniha mi leží v knihovně už pár let. Velmi jsem si ji přála, takže byla moje. Se čtením jsem ale otálela, přece jen je to nedokončená trilogie a je to docela bichle. Jenže pak ji přečetl kamarád a po něm i kamarádka. Oba mi Kvotheho příběh doporučili všema deseti. Tak jsem se do toho s velkým očekáváním pustila. A možná bylo mé očekávání opravdu až gigantické, ale já z toho nepadla na zadek s pusou dokořán.

Ano, příběh je dobrý, originální a zajímavý. Jen v některých místech veeelmi zdlouhavý, začátek mě upoutal, potom přišla pasáž s Edema Ruh, tam mě to trošku uspávalo. Pak část v Tarbeanu, která mě opravdu chytla. Imre a okolí taktéž skvělé, byť tady už jsem měla občas taky problém se zdlouhavým Kvotheho vykecáváním. A nakonec posledních cca 150 stran a ty považuju za nejlepší z celého příběhu. Proč, to neprozradím. Jen to, že šlo o originální pojetí klasického příběhu o jisté bájné bytosti.

Hlavní hrdina mě spíš štval, než abych se na něj těšila. Svým chováním mi připomněl vlastnosti jednoho kamaráda, u kterého jsem je taky moc nemusela. Takže i to mi vadilo, ale ne nijak markantně.

Ale abych jen nedštila jedovaté poznámky - skvělé bylo celé učení na Univerzitě. Něco takového jsem ještě nečetla a hodně mě to bavilo, protože magie v tomto pojetí se opírala o něco vědeckého a skutečného. Rovněž tajemný Archiv stojí za zmínku, pro mě jakožto knihovnici hotový ráj. A v neposlední řadě humor, který je troušen po kapkách, ale když už se vyskytne, tak mě velmi pobaví. A také doufám, že se více podíváme na zoubek mytologii světa - Modří vědí, co myslím.

Ve výsledku se mi kniha vlastně dost líbila, i když jsem ji na své poměry četla strašně dlouhou a proložila ji dalšími dvěma kousky. Ale za to nemohl fakt, že bych se nudila, jen jsem honila čísla. :-/ Na druhou knihu se těším, i když si dám trochu odstup.

EDIT 10. 1. 2024: Tak uběhl nějaký čas a já nic. Děj první knihy si ještě pamatuju, ale už nemám chuť se nějak začítat do dílu druhého. Takže Patricka Rothfusse opouštím a přeji mu, ať trilogii někdy zdárně dokončí. Teď jsem se dívala do edičáku Arga, kde mu má vyjít nějaká snad novela s Bastem. Je očividné, že autor netuší, jak dál s hlavním příběhem.

8 05.05.2022

Rodičové, už jste někdy chytli amok skrze vaši ratolest? Tak si přečtěte tuto knihu. Hysterie mých dětí mi najednou přijde jako hudba lahodící mým uším. Být na místě Matějovy mámy, odvezou mě do Bohnic. Jsem slabý kus, který by se zhroutil hned po pár měsících. Ona se ale nedala a vytrvala ve svém úsilí začlenit svého autistického syna do běžného života nás ostatních. Záměrně neužiju slovo normální, protože v dnešní době už není normální vůbec nic. Ale zpět ke knize - připomněla mi, že mám velké štěstí v podobě dvou zdravých dcer a dávala jim najevo svou lásku, respekt, oporu a pocit, že když zatnou zuby, zvládnou toho víc, než by si myslely. Stejně jako to zvládla rodina Hoškových. Klaním se až k zemi, že z handicapu dokázali udělat přednost a nezbláznili se, i když to bylo nesmírně obtížné. Kniha samotná se mi líbí především po stránce estetické, silně uvažuju, že zakoupím něco z e-shopu Maappi.

7 25.04.2022

Perfektní kniha, která nemá 500 stran, ale i tak vypráví příběh, který vás nenechá lhostejnými. Osud se s Helenou příliš nemazlil, ona se přesto snaží se nějak poprat s minulostí, která tak ovlivňuje její přítomnost a pravděpodobně i budoucnost. Postupně odkrýváme pravdu o tom, jak to vlastně všechno bylo, proč seděla Helena 12 let za mřížemi. Ke konci mi při čtení v jednu chvíli dost zatrnulo, bylo mi po těle dost nepříjemně. Celkově je ten konec dost humusácký. Proč, to si přečtěte sami. Mně to zabralo ani ne dvě hodiny. Jen tak mimochodem, mít uprostřed pokoje vířivku mi přijde dost hipsterské, ale dala bych si taky říct.

15 18.04.2022

Díky takovým knihám mám chuť co chvíli vyběhnout na zahradu a ráchat si prsty v hlíně, studovat, co, jak a kde vysadit a radovat se z prvních jarních klíčků. Zahrada je dar a krása nesmírná a autoři vám zde předkládají mnoho užitečných rad a informací, jak s ní nakládat co nejláskyplněji, ale zároveň nejefektivněji. A o obrazovém materiálu snad ani nemá cenu mluvit, jaká je to pastva pro oči. Jak již bylo zmíněno, je třeba si některé věci přizpůsobit našemu klimatu, ale nadšený a šikovný zahradník si jistě poradí.

7 23.03.2022

Moje první Absyntovka, kterou jsem koupila se záměrem ponořit se více do tématu fast fashion a toho zpracovatelského řetězce kol a kolem. Před čtením jsem rozhodně neměla růžové brýle, ale to, co jsem se dočetla, mě naplnilo pocitem zmaru. Kdo sakra určil, že jsem měla tak velkou kliku a narodila se v Evropě? A miliardy lidí ji nemají a žijí v pro mě naprosto otřesných podmínkách, v nichž je obtížné naplnit byť jen základní lidské potřeby. Tohle bohužel podporujeme my, západní konzumenti, kteří už neví, za co by ty prachy utratili. No, bude to teď pěkné klišé, ale tohle by si měl přečíst každý.

7 23.03.2022

Zpočátku jsem měla pocit, že čtu nějaký dívčí románek. Tak jsem si říkala, že se vracím do svých -náctin, kdy jsem tyhle věci ještě čítávala. A měla jsem trošku problém sžít se s hlavní postavou, svéráznou Emou. Pravděpodobně za to mohl věk této hrdinky, která má před maturitou. Pak jsem se ale postupně rozpomínala na svůj maturitní večírek, co jsem dělala, a hlavně jak jsem to měla s láskou já sama. O to tady totiž jde, dámy a pánové. O lásku - jak k ní přijdeme, proč ji ztrácíme a zase znovu nalézáme. Jo, je to klišé, ale díky Lukáškové poutavě sepsané a opravdu vás to donutí si zavzpomínat a popřemýšlet. A propos, pro mě je to také první covidová kniha. Možná si to mohla autorka odpustit, ale zase mě to tam nijak extra neprudilo a tak trochu to splnilo i svůj účel. ****1/2

8 17.03.2022

Velmi zvláštní a zároveň pozoruhodná kniha, přinesla mi ji kolegyně po sérii hovorů, co jsme vedly. Ty příběhy dětí, já tomu věřím, protože jsem poznala také jedno takové dítě, co vidí aury. Teď už je z něj dospělý mladý muž. Po stránce obsahové je ale kniha docela chudá. Některé zpovědi dětí jsou napsané na pár řádcích a za mě to působí mírně nevěrohodně, prostě jen aby se zaplnil prostor. Moje touha po rozšíření obzorů byla naplněna až v poslední části knihy a měla být umístěna spíš na začátek knihy, aby čtenář měl nějakou teoretickou znalost před tou empirickou částí.

5 13.03.2022

Neběhal mi mráz po zádech jako v Noci běsů, ale stejně bylo v té knize několik aspektů, z nichž mi bylo tak trochu ouzko. Parafrázuji známého autora, jehož citát byl na obálce jiné knihy, a který knihu hezky vystihuje: "Už nikdy se na metro nebudete dívat stejně." Autorka opět nechala trochu otevřenější konec, tedy šanci na pokračování, ale pochybuju, že se do pražského metra ještě podíváme. Jinak je kniha velmi originální a některé nápady opravdu neotřelé. Pravda, místy mi děj přišel trochu přitažený za vlasy a ten konec mohl být lépe ukočírovaný, ale i tak je to dle mého kniha světové úrovně, která by určitě nikde ostudu neudělala. ****1/2

9 07.03.2022

Nádherná kniha, která je plná užitečných a odzkoušených rad, které vám nezruinují peněženku a posunou vás o mílový krok blíže k souznění s biorytmem vaší zahrady. Pravda, hadník si asi pořizovat nebudu, byť se nám kolem domu užovky motají. :-D Přátelé, pokud chcete útlou příručku, která se krásně čte, investujte do této knihy.

6 05.03.2022

Zvláštní kniha, kterou jsem myslela, že znám díky mému hodně oblíbenému filmu, ale pletla jsem se. Působila na mě úplně jinak než film. Magicky a tajnosnubně, byla plná nevyřčených otázek a odpovědí. Cítila jsem při čtení takovou podivnou, ale ve výsledku hezkou náladu, asi za to může fakt, že jsem nedávno ztratila někoho mně hodně blízkého a tato kniha byla tak trochu balzámem na duši.

"Někdy je život tou nejhorší možností ze všech." - tato věta mnou rezonuje ještě několik dnů poté. Každopádně, nemůžu se dočkat, až se dostanu k dalším dílům série.

16 01.03.2022

No toto teda... Jsem docela dopálená. Co ten konec? Kde teď budu shánět další Mirkovy knihy? Ale vrátím se trochu nazpět. S Koniášem z Na ostří oceli jsem strávila několik bezesných nocí s pytli pod očima a ráno jsem horko těžko vstávala do školy. Ano, tato kniha je má nejoblíbenější, protože je nejpropracovnější. To o této tvrdit nemůžu. Bylo toho na můj vkus až příliš - příliš postav, dějových linek, zbytečných odboček. Závěr byl pak napsaný jen proto, aby to prostě nějak skončilo. A samozřejmě neskončilo, že. Čtenář si bude domýšlet x y konců sám. Netvrdím, že mě to vždy vytáčí, někdy je dokonce vhodné si zapřemýšlet, ale tady jsem chtěla dostat něco hmatatelnějšího. Ale možná to bude těmi roky, během kterých jsem na Koniáše dlabala, prostě už se našli inačí šamstři a tento gentleman mě necháva chladnější, než bych chtěla.

7 12.02.2022

Láska na druhý pohled. Pamatuju si, že poprvé mě Tři pátrači nezaujali. Ale potom jsem je zhltla za jeden den! Bylo to tak šíleně napínavé a chtěla jsem si hnedle založit detektivní kancelář jako Jupiter, Andy a Bob. Je to bohužel také jediný příběh, který jsem kdy četla. Ale nikdy na něj nezapomenu a bude mi připomínat ty šťastné chvilky mého dětství.

9 22.01.2022

Pokud bych to srovnala s jinou prvotinou severského autora, nemůžu se úplně ztotožnit s citáty na obálce knihy. Není to nevídaná literární senzace. Bohužel. Čtení mi trvalo neskutečně dlouho na to, že mělo být údajně strašně napínavé. Vyskytovalo se tam také velké množství vedlejších postav, jejichž příběhy se odehrály na pár stránkách a nepřišly mi pro děj příliš podstatné. Závěr mě moc neoslovil, ačkoliv hlavní záporák byl docela slušně vyšinutý.

9 19.01.2022

This book is nothing but great! Pardon, nechala jsem se unést nadšením, které u mně čtení této knihy vyvolalo. Angličtinu se učím už dlouho, pár let jsem cítila, že jsem na tom byla fakt dobře, ale jakmile člověk jazyk nepoužívá... Zkrátka jsem pěkně zlenivěla a ta úroveň šla dolů. Ale řekla jsem si, že to tak nenechám, přečetla si Broňovu knihu a hned jsem šla na to. V některém z komentářů přede mnou je zmíněno, že je Broňa moc afektovaný. Já nemůžu souhlasit, on tou angličtinou zkrátka žije a ta euforie z něj tryská jako z hasičské hadice. Všechny své rady, nápady a tipy, ale také neúspěchy přetavil do necelých tři sta stran textu, které se čtou skoro samy. Vím také s jistotou, ze jsem objevila skvělého pomocníka k učení de facto jakéhokoliv cizího jazyka, ale angličtina samozřejmě převládá. :-)

10 08.01.2022

Minisérii jsem si vychutnala minulý březen a byla jsem sama překvapená, jak jsem se do světa šachu ponořila. Příběh perfektní, postavy plastické, uvěřitelné a moc se mi zamlouval herecký ansábl v čele s Anou Taylor-Joy. Jestliže televizní zpracování bylo vybroušeným diamantem, kniha byla jeho surovým skvostem, pravým knižním pokladem. A ačkoliv jsem měla rozestup pouhých devět měsíců, hltala jsem každé slovo z příběhu a byla v čtenářské extázi. V knize se mi tedy snadněji sledovaly Bethiny myšlenkové pochody a úvahy a opravdu musím pochválit autora, jak krásně pracoval se slovy. Bylo to chytré, zábavné, určité ne plytké a podbízivé. Ve výsledku ale vřele doporučuji knihu i minisérii.

18 04.01.2022

Můj běžný den: Ráno mi zazvoní budík na mobilu, típnu ho, vstanu, je hezky teploučko, jdu do koupelny, rožnu světlo, pustím vodu a provedu ranní hygienu. Z ledničky vezmu svačinu, nasednu do auta, přijedu do práce. Uvařím si kafe, zapínám počítač a pracuju. Během obědové pauzy přečtu pár článků o vládě a komentářů pod nimi, které nejsou zrovna lichotivé. Tady se zastavím - ani jedna z výše uvedených věcí není pro Severokorejce věcí běžnou. Z rozhovorů vedených paní Ninou s lidmi různého věku a postavení mi běhal mráz po zádech. Toto by si měl přečíst každý, kdo je stále s něčím u nás v Česku, ve své rodině nebo se svým životem nespokojený. Lidi, může být milionkrát hůř. Ani nevím, co mě nejvíc šokovalo. Bylo to jedno velké pekelné představení, ze kterého si odnáším vděk za to, že žiju, kde žiju. A píšu to tak u každé knihy o KLDR, kterou jsem četla.

21 30.12.2021

Trošku se cítím jako podvodnice kvůli ošmelení Čtenářské výzvy, ale na druhou stranu, proč ne? Kdy jindy se vrátit do dětství, když ne o Vánocích? A tento Krtkův příběh patří mezi mé nejoblíbenější, takže jsem jej prostřednictvím Ježíška poslala své tříleté dcerce.

8 26.12.2021

Trošku zavádějící anotace a obří strom na obálce mě zavedly k tomuto příběhu. Smrt. Je tu s námi od počátku věků, nezajímá ji postavení, věk a ani čas. Prostě přijde a bere. Bylo by moc hezké vědět, že má člověk možnost volby. Život za život. Backman opět nezklamal životní moudrostí s přesahem sobě vlastním. A zvládnul to na pár stránkách. Teď jsem z toho trochu přešlá, ale je třeba se těmto tématům nevyhýbat.

14 25.12.2021

Druhé pokračování výborného příběhu dvou čarodějek. Procestovaly jsme s nimi hodný kus světa, objevily mnoho zajímavých tvorů a poučily se z Morgavsiných mouder. Ani nevím, kterou z těch dvou čarodam mám raději. Zmiňovat, že příběh je prošpikovaný popkulturními odkazy jako roštěnka, ani nemusím. Toto je prostě bezvadný komiks pro děti i dospělé. Bravo, bravissimo!

8 24.12.2021

Vánoce a karanténa = aktuální obraz skutečnosti mnoha z nás, není-liž pravda? Vem to čert, že si postavy chodí, kam chtějí, aniž by to někdo extra řešil. Hlavně a především jde totiž o odhalování kostlivců ve skříních starobylého sídla, a to se autorce povedlo krůček po krůčku pěkně vygradovat. V ději dominuje pět POV, takže má čtenář možnost vnímat situaci z pohledu různých lidí. Osobně se mi zamlouvali Jesse a Emma, ostatní byli tak trochu na přesdržku, ale uvěřitelně napsaní. Děj pěkně odsýpal, autorka píše dobře. Na konci se všechno událo na můj vkus trošku zběsileji, ale i tak jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla. ****1/4

6 22.12.2021