elenai komentáře u knih

Pěkně depresivní, ale co jsem taky čekala, že. Autorka využila své odborné znalosti a sugestivně popsala pocity nemocného člověka, který se postupně a nezvratitelně ztrácí sám v sobě. Alice pomalu, avšak jistě upadá do stavu blažené nevědomosti a na její okolí a blízké padá stín, který už nikdy nezmizí.

Hodně jsem přemýšlela o pasáži, v níž Alice zmiňuje, že by raději měla rakovinu, protože proti ní může využít určité prostředky a bojovat. Co bych dělala na jejím místě já? Ještě jsem se k závěru nedohrabala.

Tato kniha, byť vás zřejmě uvrhne do splínu, je pro každého - čtenáře i nečtenáře, protože nikdy nevíte, co může potkat vás nebo vaše blízké.

11 07.04.2018

Na mě příliš ezo, ale některé myšlenky byly velmi zajímavé. :)

3 04.04.2018

V babiččině populárním TV magazínu měli redaktoři ve zvyku hodnotit filmy či seriály ve čtyřech kategoriích, já jim teď jejich stupnici drze ukradnu a aplikuju ji na Tajný deník. Tak tedy :
Art - 3/5
Drama - 3/5
Humor - 1/5
Napětí - 1/5
Možná za to může fakt, že mě od postav v knize dělí generační díra větší než padesát let... Nevím... Nebyl to ani Stoletý stařík, ani Opozdilec, autor se snažil být svůj, ale úplně se s jeho stylem psaní neztotožňuju. Nejsympatičtější ze všech mi byla Grietje se svou demencí, tam jsem nejvíc vnímala ten nadhled nad stářím a jiskřičku humoru, která se občas objevila v jejích hláškách.

6 03.04.2018

Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala - velmi dojímavý příběh plný lidí, kteří se nenechali zlomit příšernou dobou a dělali vše pro to, aby ji překonali. Konec byl hořkosladký, ostatně tak to u knih s touto tematikou bývá... Škoda, že některé postavy byly jen načrtnuty a dozvěděla jsem se o nich pouze to, že existovaly, a přitom byly velmi důležité, například Tyldina nejlepší kamarádka Ela mohla dostat více prostoru. Některé postavy mi naopak přišly takové vycpávkové. Co se týče spisovatelského řemesla, nemůžu autorovi nic vytknout, příběh se mi četl velmi pěkně, byť byl napsaný trošičku odlišným stylem, než na jaký jsme v moderní literatuře zvyklí.

4 03.04.2018

Chytla mě a nepustila. Nemohla jsem se od ní odtrhnout a všude jsem ji nosila s sebou. Vždy, když jsem četla pasáže se Sage, dostala jsem chuť na křupavý a čerstvý chléb. Ale stejně jako ostatní, i mě zasáhl a místy i drtil osud Minky a to, jak byl propletený s Josefovým. Toho jsem, mimochodem, nesnášela, i když dopadl tak, jak dopadl. U Sage a Lea se autorka nevyhla jistému klišé, ale tak nějak mi to nevadilo. Kniha má i přes svůj rozsah dynamický spád, člověk hltá stránku za stránkou, i když se občas zdá, že se nic moc neděje. Autorka měla příběh promyšlený a na konci do sebe všechny dějové linky zapadly jako kostičky stavebnice. Určitě se k tomuto románu jednou a s chutí vrátím.

12 22.03.2018

Rogane, Goryvlade, tak moc jste mi chyběli! Je to už drahno let, co jsme se spolu setkali poprvé. Jste pořád stejně drsní, hustí a vtipní. Ehm... Tak jsem si trochu zavzpomínala... Co dodat? Nejlepší dvojka z pera Ďura Červenáka! A on psát prostě umí, umí, umí! Líbí se mi jeho popisy, kdy pár stručnými větami dokáže vystihnout vše podstatné, o dialozích ani nemluvím. A vybírá si dějinná období, která jsou mi jako Češce velmi blízká. Bratia Slováci se mají čím pyšnit!

10 21.03.2018

Viděla jsem Sedmilhářky, které se mi dost líbily. Chtěla jsem tedy zkusit něco dalšího od této údajně skvělé spisovatelky. Po přečtení "Alice" musím uznat, že si tento přívlastek zcela jistě zaslouží. Kniha byla čtivá a dopadla tak, jak jsem očekávala. Jako oddechové čtení perfektní!

8 13.03.2018

Velmi silná kniha, která mi značně rozšířila obzory a vyplnila určité mezery v mém politickém (ne)vzdělání. O našich současných vládnoucích politicích jsem neměla valného mínění, ovšem teď už jim nevěřím ani nos mezi očima. Bohužel. Ale rozhodně nechci propadat skepsi! V každých volbách půjdu za těmi, o kterých si myslím, že za to stojí. :)

Každopádně, jak tady bylo zmíněno níže, kniha se nedostane k těm, ke kterým by se dostat měla, což je věčná škoda. Já si ji ovšem přečtu určitě znovu a pravděpodobně několikrát.

10 06.03.2018

Já tak lituju, že famfrpál je mudlům zapovězený! Po pravdě jsem ještě nikdy nepřečetla knihu o dějinách a pravidlech jakéhokoli sportu až na tuto. Bylo to, ostatně jako vždy, kouzelné čtení, které mě mimo jiné velmi pobavilo.

8 05.03.2018

Nakladatelství Host má čich na kvalitní české debutanty. Dita Táborská nám ve své prvotině představuje několik ženských (anti)hrdinek, které jsou nějakým způsobem spojeny s adopcí. Adoptovaná dcera Malka, adoptivní matka Ina a adeptka na adopci Alice - osudy těchto tří žen a jejich blízkých se nemile protnou a zanechá to na nich velmi hluboké následky.

Mně osobně byla nejméně sympatická Alice, ale možná to bude tím, že jí autorka nedala tolik prostoru jako dalším dvěma. U Malky jsem měla pocity jako na houpačce - v jednu chvíli jsem ji chápala, v další jí opovrhovala a v kapitole cele věnované pouze jí a jejímu fyzickému a psychickému rozpoložení jsem ji pro změnu obdivovala, i když její jednání bylo v mnoha ohledech iracionální. Ina je jednoznačně postavou nejtragičtější, určitě si nezasloužila to, co se jí stalo, ale rovněž nebyla bez chyb.

Když jsem dočetla poslední stránku, nevěřícně jsem zírala a říkala si: "To je jako všechno? Chci víc!" Přestože jsem pro mě osobně pár chybek objevila, a to především v jednání postav a vyšumění některých dějových linií, někdy nastavovaný text (co to jako mělo být s tím Bohem? - i když rozhovor Petr/Bůh mi v rámci možností přišel celkem vtipný), nemůžu se dočkat, až Táborská vydá další knihu.

5 02.03.2018

Upřímně mě kniha překvapila. Čekala jsem holčičí tlachání, když se jedná o fejetony psané pro lifestylový časopis. Aňa však ukázala, že jí bylo naděleno nejen po stránce herecké či módní, ale také v oblasti spisovatelské. Představuje se jako obyčejná žena, která má stejně jako my všechny své vlastní starosti, smutky a problémy. Ovšem zároveň si užívá života plnými doušky a já jí to upřímně přeju. Pravda, až příliš často se na můj vkus v knize objevuje slůvko "Miluju", ale můžu si za to sama. Měla jsem si stránky šetřit a ne je všechny zhltnout za dva dny. Tak! P.S.: Nutně potřebuju nějaký obraz od Lely Geislerové! P.P.S.: Už dva dny sjíždím filmy s Aňou. Ať už hraje schizofrenního pošuka, mrchu nebo starostlivou mamku, nikdy se mi neohledí. *IN LOVE*

9 25.02.2018

Klasika nad klasiky, která snad nemůže odradit ani zařazením do povinné četby. Řadím tuto sbírku do zlatého fondu své knihovny a zaslouží si vystavit na piedestal české poezie.

14 15.02.2018

Bohužel mě kniha úplně minula... Asi nejsem cílová skupina. Navíc jsem se velmi špatně orientovala ve všech těch jménech a rodinných i nerodinných vztazích. Historické romány paní Vaňkové hold nejsou nic pro mne, to ale nijak nesnižuje jejich literární hodnotu a oblíbenost.

4 12.02.2018

Povídky mi nikterak nevadí. Jsem zastáncem názoru, že kvalitní autor by si měl poradit s každým literárním útvarem. Hana Androniková mě o svých kvalitách přesvědčila, a toto je teprve první kniha, kterou jsem od ní přečetla. Velmi se mi líbil celý povídkový cyklus ze sbírky Srdce na udici. Povídky byly skvěle propojeny a i tematicky mi dobře sedly. Líbí se mi neobyčejné vyprávění o obyčejných životech nás smrtelníků. Z dalších mě ještě zaujaly svým nápadem Chci tvé blaho jen!, Rituál nebo Oběti lásky, i když ten konec byl vážně morbidní. Každopádně se teď můžu těšit na autorčiny samotné romány. A že to určitě bude stát za to!

3 08.02.2018

Já ty pani prostě můžu! Úzkoprsou, zato všemi mastmi mazanou Bábi, žoviální a bohémskou Stařenku a věčně zasněnou a romanticky smýšlející Magrátu. Tvoří tak úžasně nesourodou směsku a jako naprosté protiklady se úžasně doplňují. Toto trio je také hlavním tahounem celého příběhu, ostatní postavy v jejich stínu působí poněkud vybledle. Děj plyne pomalu jako líná říčka, takže je pak čtenář trošku v šoku z rychlého konce. Vše je ale relativně vysvětleno a figurky jsou rozestavěny pro další pokračování příhod těchto úžasných čarodějek.

7 05.02.2018

Kniha odrážející pravou severskou náturu. Nemáte z ní radost, neustále vám běhá mráz po zádech a jste místy naprosto zhnuseni. Larsson tímto uvedl v život kultovní postavu Lisbeth Salanderové - podivuhodné dívky společností nepochopené, která je tvrdá jako žula a vždy si jde nekompromisně za svým. Buď ji obdivujete, anebo nenávidíte. Já patřím k té první skupině. Pokud jste fandové filmového plátna, určitě se podívejte na film, ale na švédskou verzi! Je fakt hodně naturalistická. Nic pro měkkejše.

11 01.02.2018

Knihu jsem si přečetla na doporučení jedné velmi milé osoby. Prvních pár stran vyprávění mě zarazilo, ale nakonec se přede mnou rozvinul krásný příběh dvou lidí, kteří k sobě byli spjati již od dětství. Jakožto ženu mě primárně zajímal osud Líny, který k ní byl opravdu velmi krutý, a obávám se, že se takové zvěrstvo v Indii děje ještě nyní. O to víc jsem jí fandila a radovala se, jak se ke všemu postavila. Anil to měl v některých směrech mnohem jednodušší, a proto jsem nad jeho chováním místy jen kroutila hlavou.

Velmi se mi líbil popis nejen indické kultury, ale také kuchyně. Přiznávám, že se mi někdy opravdu sbíhaly sliny, když jsem knihu četla, a momentálně sháním nějakou indickou kuchařku. :)

Závěr knihy mě v jednom směru překvapil, ale jakmile jsem se dostala přes tento bod, sklouzl do klišoidní roviny. Ale víte co? Nějak mi to nevadilo. Občas si člověk rád dopřeje konec jako z bollywoodského filmu. :)

5 29.01.2018

Krátká kniha o snu, který se zhroutí jako domeček z karet mrknutím oka. Mám pocit, že autor vtěsnal do tak krátkého příběhu příliš mnoho a že by mi vůbec nevadilo dozvědět se více o tom, jak si osud pohrál s muži, kteří se zde objevili. A přesto byly jejich povahové rysy skvěle vykresleny. Slova z posledních tří stran byla jako trny zarývající se člověku pod kůži. Fyzicky to bolelo a musela jsem na George a Lennieho myslet ještě dlouho do noci.

21 29.01.2018

Opravdu, ale opravdu jsem netušila, co se z tohoto příběhu plného bizarních postav vyvrbí. Tmavovlasá Agnes mi byla sympatická nejen svou vizáží velice připomínající jednoho z členů Adamsovy rodiny, ale rovněž svou láskou k četbě a zvídavou povahou. Coloring v modrých odstínech mi byl velmi příjemný a tuhle jednohubku jsem slupla jedna dvě. Opravdu mě zamrzel nevyužitý potenciál lišek pohybujících se na ostrově. Lišky mám ráda, a obvzlášť když s nimi pracují finští autoři. Neočekávejte klasicky ubíhající děj, dýchá z něj finské podivno, které není každému po chuti. Ale pokud s ním chcete začít, myslím, že Agnes je dobrou volbou. :)

6 21.01.2018

Temný příběh, který vás obestře jako škrtící smyčka a postupně se stahuje. Kniha není nijak rozsáhlá, je napsaná stručně a stroze, o to víc mě její téma tížilo. Nejednou jsem se zamyslela nad současným fungováním světa a srovnávala jej s Gileádem. Určitě prvky podobnosti zde jsou, a na to je třeba dát si pozor. Vždy se snažím si z knih chmurnějšího typu vytvořit nějakou pozitivnější zpětnou vazbu pro sebe, ale tady to nějak nešlo. Musím na Fredovu pořád myslet. Jak asi dopadla? Budu doufat ve šťastnější konec.

13 20.01.2018