elenai komentáře u knih

Jako byste se opravdu procházeli v muzeu. Hlavně mě zaujal výběr živočichů a organismů, hodně z nich jsem viděla poprvé. Informace vás zaujmou na první přečtení, protože jsou vesměs vybrány tak, aby čtenáře udivily. A o ilustracích nemá smysl básnit. Prostě si to, lidi, pořiďte. Je to ta nejlepší investice!

4 16.01.2018

Nádherná kniha, která by neměla chybět v knihovničce žádného zvídavého malého objevitele. Dětem se budou zamlouvat krásné ilustrace doplněné o zajímavé historické informace, dospělí jedinci zase ocení jednotlivé vtípky, které autor v knize rozstrousil, a opráší si své znalosti dějepisu. :)

3 16.01.2018

Souhlasím s názorem, že mohly být v Atlasu všechny země, a to je jeho největší mínus. Škoda, velká škoda. Jinak je kniha naprosto úchvatná, člověk neodolá a každý den se musí kochat.

5 16.01.2018

Proč jen jsem s touto knihou tak otálela? Chtěla jsem nejspíš začít silný rok 2018. Kniha je naprosto úžasná. Ani nevím, odkud začít, ale zkusím to, protože ve mě Osvětimská knihovnice zanechala hlubokou stopu.

Začnu postavami.
Dita Adlerová, hm, je těžko uvěřitelné, jak silná osobnost to byla a je. Dojde vám to hlavně po přečtení autorova doslovu. To jsem si připadala úplně maličká a moje problémky malicherné a hloupé. Je to pro mě superhrdinka z masa a kostí.
Dále se mi libilo, jak umně autor propojil příběh s životy dalších skutečných osob, jako byli Fredy Hirsch, Rudy Rosenberg, dozorce SS Viktor Pestek, Ditina přítelkyně Margit a mnozí další objevivší se sice jen v malinkých zmínkách (např. Anne Franková), ale ty do sebe dokonale zapadají a čtenář si tak snáze uvědomuje další události spojené s touto hrůzostrašnou válkou.

Velmi důležitou roli hrály pro Ditu a obyvatele bloku 31 knihy. Jak píše sám autor, pro přežití člověk potřebuje spíše vodu a chléb, ale to, co z lidí v Osvětimi dělalo lidi, byly právě knihy. Byly, jsou a budou pilířem naší kultury a věřím tomu, že Ditě přinesly náležitou oporu a odvahu.

V poslední řadě bych chtěla vzdát hold autorovi, jenž vytvořil skvělé mnohovrstevnaté dílo, které by si dle mého měl přečíst každý, kdo má v úctě jak lidský život, tak lidskou osobnost.

18 15.01.2018

Úžasná záležitost plná informací o tom, co se skrývá pod povrchem planety Země. Jakmile se jednou začtete, nechcete přestat. Hltáte každou stránku, kocháte se a jen hledíte na to, jak úžasně autoři toto téma zpracovali.

5 10.01.2018

Nádherná kniha plná barevných ilustrací a zajímavých informací o živočiších, o jejichž existenci jsem neměla ani potuchy. Člověk chce listovat stále znovu a znovu, pořád dokola a kochat se. Jedinou výtku mám k doplňovačce stop zvířátek na konci knihy. Jižní Amerika je zpřeházená.

3 10.01.2018

U předchozí knihy jsem nabyla dojmu, že autorovi došel trochu dech, moc mě nebavil, a tudíž si ho moc nepamatuju. O to skeptičtěji jsem přistupovala k Šesté hlídce. Mno, musím konstatovat, že autorovi se párkrát podařilo způsobit mi nejeden šok. Co se týče zápletky, tak jsem na ní neshledala nic moc originálního, spíš mi místy připadalo, že čtu parodii na Hlídky předchozí. A taky mě trochu štvalo, že si magii přizpůsobuje tak, jak se mu to zrovna hodí. Ale ty postavy a dialogy! Super, koží, boží zboží. Dočkáme se i několika překvapivých návratů, které mě osobně docela potěšily. A konec jsem opravdu nečekala... Mohlo by to vypadat, že už je to definitivní zakončení Hlídek, ačkoliv u Lukjaněnka člověk nikdy neví. :)

4 07.01.2018

Úlovek z Levných knih. Za detektivku bych knihu neoznačila, zato thriller to byl velmi dobrý, a to jsem docela dost vybíravá. Příběh byl skvěle napsaný, jednotlivé kapitoly akorát tak dlouhé, aby vás zaujaly, nepustily a většina z nich vás udržovala v pěkném napínáku. Trošku mě zklamal ne zcela využitý potenciál Adam a Eva a samozřejmě až nadlidské schopnosti Jeffersona Wintera a nadpozemský půvab a um Sophie Templetonové. :)

8 29.12.2017

Moje první kniha od Soukupové. Dcera ji dostala k narozeninám a rozhodly jsme se udělat si společné čtení. Jsem za to ráda. Styl psaní autorky mi dokonale sedí. Je úsporný, ale přitom dokáže říci vše pár větami. Příběh rozdělený do kapitol skvěle graduje a vy máte chuť číst další a další kapitolu, abyste se konečně dozvěděli, jak to s tím Snížkem tedy bylo. Detektivní linka není příliš převratná, ačkoliv napětí se zde vyskytuje, a několikrát jsme se o hrdiny dokonce bály. Kdybych měla hodnotit z pohledu dcery, ocenila bych především zprostředkování dospěláckých problémů dětským pohledem.

5 29.12.2017

Oproti minulému dílu méně epický, zato srdceryvný, šokující a nečekaný. Chyběl mi nějaký hlavní vypravěč, tak jak tomu bylo v předchozích dílech. A to střídání kresby mi rovněž příliš nesedlo. Ale samozřejmě už se nemůžu dočkat dalšího dílu, protože konec byl relativně otevřený.

5 15.12.2017

Obyvatelé Mýtova se dostali do fáze velké války proti nepříteli. Co na to říct? Bylo to velké, to hlavně. Celkem i promyšlené. Šípková Růženka, jakkoliv si ji nemůžu z předchozích dílů vybavit, nyní hraje velmi důležitou roli. Popelka u mě poskočila v TOPce oblíbenců na přední příčky - krásná, odvážná a velmi vtipná děvčica! Doufám, že se s ní ještě potkáme v některém z dalších dílů. A vůbec, byla jsem přesycená emocemi. Modrák a Wolfi klasicky naplnili má očekávání, ale kdo mě překvapil, byl Krásný princ. Všechna čest! Jen mi přišlo, že mohl být Willingham velkorysejší a přidat pár (desítek) stran navíc, jít víc do hloubky a rozvinout děj kolem některých klíčových událostí.

5 13.12.2017

Autorka je mi svým smýšlením velmi blízká. Chtěla bych šťastné a spokojené děti, protože vím, že tak budu šťastná i já. Ovšem docela mi vadil fakt, že uvedené hrozby lidského kontinua jsou čistě hypotetické a vědecky nepodložené.

4 12.12.2017

Příběhy z pohledu dětských hrdinů mám ve velké oblibě, ať už na konci zmiňovaný Podivný případ se psem, tak Ten, kdo stojí v koutě. Dobré ráno, Harri je sice prvotina, ale velmi povedená, a může tak směle konkurovat dvěma výše uvedeným. Naivní a řekněme fantaskní nazírání ústředních protagonistů na svět ostře kontrastovalo se slangem a celkovým vyjadřováním dnešní mladé generace. Harrimu jsem držela palce a tajně doufala, že se splní všechny jeho prázdninové sny. Konec jsem kvůli rozesetým indiciím tušila a kvůli tomu jsem nechtěla knihu dočíst, ale stalo se a musím na Harriho pořád myslet.

5 06.12.2017

Mám ráda knihy, ve kterých lidé sdílejí své zkušenosti, obvzlášť pak z cizích zemí. Myslela jsem si, že o Velké Británii toho vím hodně, ale paní Damijo mě utvrdila o opaku. Především se mi líbil popis svátků, které se slaví, a o nichž jsem neměla ani tušení. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla kniha delší, a ráda se k ní zase vrátím.

6 29.11.2017

Měla jsem chuť na nějakou detektivku, která by ladila k pošmournému počasí venku. A nebyla jsem zklamaná! Detektivní zápletka sice byla taková průměrná, ale děj byl svižný a dynamický, takže za mě spokojenost. A co je třeba vyzdvihnout, jsou ústřední postavy - Jackaby a Abigail jsou prostě báječní! Je mezi nimi chemie a jejich dialogy mají jiskru. Trošku se mi nelíbily některé použité výrazy, které dle mého nekorespondují s mluvou 19. století, ale jsem schopná je vyfiltrovat. Každopádně se těším na další pokračování!

5 30.10.2017

Při čtení jsem si často kladla otázku, co bych dělala na místě členů sonderkomanda já. Bylo určitě těžké bojovat za někoho jiného než za sebe, a přesto se tito lidé snažili šířit kolem sebe alespoň poslední zbytky lidskosti. Jako matku mě některé pasáže rozbrečely, byly srdcervoucí až odporné. K SS nemám, co bych řekla. Nemůžu je ani nazvat zvířaty, protože bych urazila všechna zvířata na světě. Byli nejhoršími monstry, špínou a sotva se mohli nazývat lidmi. O to hrůznější mi přijde, že mnoho z nich vyvázlo bez trestu, a někteří si žili krásný a spokojený život. Hnus!

Hvězdu dolů dávám za konec. Oproti předchozím částem mi přišel takový... hm, trochu spíchnutý horkou jehlou.

5 23.10.2017

Jedním slovem ZKLAMÁNÍ... Tak jsem se na tu knihu těšila, ale bohužel z ní čiší mnoho začátečnických chyb. Autorka se do příběhu neuvěřitelně zamotala a učinila jej nesnesitelně rozvleklým. Myslím, že by tomuto příběhu bohatě stačila forma povídky. Takhle veškeré nápady vyletěly zbůhdarma komínem v této pro mě nečitelné směsce.

4 11.10.2017

Na knihu jsem byla opravdu zvědavá. Holokaust je téma, které by neměl minout žádný čtenář i nečtenář. A jak vnímám tuto knihu? Příběh Miky a jeho rodiny byl samozřejmě strašný, ale jelikož je to příběh v podstatě vymyšlený a autorka jej sama neprožila, nepřišel mi tak sugestivní jako jiné knihy od přímých svědků těchto strašlivých událostí - např. Deníky Helgy Weissové nebo Rivky Lipszycové apod. O to víc mě, na rozdíl od většiny, zasáhla více druhá část. Eva Weawer je 2. světové válce generačně vzdálena, ale velmi dobře se jí podařilo popsat pocity Maxe a Mary, asi právě proto, že je uvědomělá Němka, které není historie jejího národa lhostejná.
Konec knihy měl hořkosladký nádech, jenž vzal za srdíčko.

4 03.10.2017

Kdyby to nebylo tááák roztahané... Knihu bych zkrátila na polovinu a bylo by to tak akorát. Námět mě nijak extra neoslovil a vzhledem k tomu, že nesnáším hady... Br! Namísto Helgiho a Leifa mě nejvíce zaujal osud Hakana Básníka a Ragenhildy, tak si představuju příběh z pravé vikingské ságy.

3 25.09.2017

Zajímavá kniha, která čtenáři umožní vhled do světa francouzské společnosti a její gastronomie prostřednictvím osobního příběhu Karen le Billonové. Občas jsem měla tendenci pár stránek přeskočit, protože některé věci byly omílány zbytečně sáhodlouze. A moc bych si přála, aby naše školní jídelny vypadaly jako ty francouzské cantine, hned by děti na obědy chodily raději. Bohužel to zůstane jen u přání. Tak jako tak mi bylo vnuknuto docela dost nápadů, jak své dítko nabudit na nové chutě a způsoby stravování. Pokud se vám nechce číst celá kniha, na konci je shrnutí deseti základních stravovacích pravidel a užitečných tipů.

5 23.09.2017