ElikaS
komentáře u knih
Království hříchu
Meghan March
Budu se opakovat, protože v podstatě platí vše, co jsem psala o předchozích dílech. Knížka není žádný literární zázrak, je v mnoha ohledech nereálná - třeba ten skok Keiry od nenávisti k lásce je prostě moc rychlý a pro to tomu nevěřím. Ale zase na druhou stranu bylo to celkem napínavé a rozhodně čtivé, takže i přes všechny nedostatky, se mi kniha líbila a užila jsem si ji.
Navždy plynule: Jak se rychle naučit cizí jazyk a nikdy ho nezapomenout
Gabriel Wyner
Knížku jsem poslouchala jako audioknihu, která je moc příjemně namluvená, ale nakonec jsem si přece jen z knihovny vypůjčila i její tištěnou verzi, abych si vše mohla dohledat a v klidu pročíst. Autor přináší celou řadu užitečných tipů, jak se učit cizí jazyk. Jasně s kartičkami jsem pracovala už na základce, ale musím říct, že jeho systém je opravdu propracovaný a už po pár dnech tréninku s jeho typem kartiček vidím pokroky.
Stejně tak mě nikdy nenapadlo se dívat na filmy v cizím jazyce úplně bez titulků, když tak jsem skončila u cizojazyčných, ale je pravda, že potom jsem se soustředila pouze na text. Takže tipů je v knize opravdu hromada.
Autor se velmi často odkazuje na svůj blog, a to je asi jediné, co bych mu vyčetla. Chápu, že angličtina je jeho rodný jazyk, takže nemá potřebu se jí učit, ale trochu mě mrzelo, že zrovna jí se na blogu prakticky nevěnuje a stejně tak jeho aplikace nepočítá s možností učit se anglicky.
Mizející dívky
Lisa Regan
Knížka se mi celkem líbila, ale k tomu, abych ji označila jako skvělou, jí přece jen něco chybí. Musím ji nechat, že je čtivá a zaujala mě hned od začátku.
Josie mi byla sympatická, bavila mě, ale při čtení jsem si připadala, jak kdybych o této vyšetřovatelce už četla. Prostě neoriginální a trochu okopírovaná Kate Marshallová nebo Kim Stoneová a určitě by mě napadly i další podobné hrdinky.
Samotné vyšetřování bylo fajn, mělo spád, některé momenty mě dokázaly i překvapit. Ale konec už mi přišel přitažený za vlasy a nereálný, což mi u detektivek trochu vadí.
Takže celkově hodnotím jako lepší průměr.
Pokání
Ian McEwan
Tak nějak nevím, co ke knížce napsat. Prvně poslouchala jsem ji jako audioknihu, kterou namluvila paní Medvecká a bohužel musím říct, že mi absolutně nesedla.
První část, která bohužel tvoří polovinu knihy byla šíleně nudná, rozvláčná, roztahaná. Briony mi lezla příšerně na nervy, kapitoly z jejího úhlu pohledu pro mě byly regulérním utrpením. Knížku jsem měla sto chutí odložit a už se k ní nikdy nevrátit. Vzhledem k tomu, že ale nemám ráda nedočtené knihy jsem ji na konec po velkém úsilí doposlouchala.
V momentě kdy jsme se dostali do války, už kniha začala být zajímavější a měla o poznání větší spád, bohužel však pachuť z první poloviny zůstala.
Na druhou stranu vzhledem k tomu, že píšu recenzi zpětně, mohu říct, že i po delší době po přečtení mi kniha zůstala v paměti včetně emocí, které ve mně vzbuzovala.
Nový domek pro myšku
Petr Horáček
Já osobně mám Petra Horáčka moc ráda, líbí se mi jeho krásné příběhy a moc hezké ilustrace. Jsou to ale knížky pro děti tak maximálně do 4 let. Mého pětiletého už nebaví.
Doktor Proktor a prdicí prášek
Jo Nesbø
Je to vtipná první detektivka pro děti. Co si budeme povídat téma prdící prášku nemůže u dětí neuspět. Takže syn byl nadšený a musím říct, že i mě se knížka pěkně četla.
Tlapková patrola - Dobrou noc, tlapky!
kolektiv autorů
Syn tlapkovou patrolu miluje, takže se mu knížka líbila. Ale odhalil v ní několik nepřesností. Nejprve mě podezříval, že to špatně čtu, ale nakonec se nechal přesvědčit, že chyby jsou opravdu v knížce napsané. Např. síť nevystřeluje Marshall, ale Chase. Nakonec mi řekl, že bych knížku měla reklamovat, protože je to odfláknutý :D
Návrat do minulosti
Tijan (p)
Druhý díl se mi zdál o trošičku lepší než ten první. Je jasné, že příběh je absolutně nereálný, ale to k mafiánským romancím podle mě tak nějak patří. Carter už je tady pomalu za poloboha, protože to, co zvládne sám nebo není schopná zvládnout celá mafiánská rodina. Každopádně jsem si oba díly užila a Carter si mě získal, jen jsem si po dočtení říkala, že bych si moc ráda přečetla i příběh Colea.
Srdcerváči. Kniha 2
Alice Oseman
Já už jsem to psala někdy v minulosti, oni se komiksy hrozně blbě hodnotí, protože žádný velký děj v nich rozvinout nejde, ale zase na druhou stranu, knížka je takovou jednohubkou, kterou zvládnete, když nemáte moc času a má příjemnou, pohodovou atmosféru, která vám zvedne náladu.
Dívka, která upíjela měsíc
Kelly Barnhill
Knížku jsou poslouchala jako audioknihu. Očekávala jsem od ní příjemnou oddechovku, u které nebudu muset přemýšlet azasním se v nějakém příjemném fantazy světě. Musím říct, že knížka se poslouchala hezky, ale opravdu se jedná spíš o pohádku pro děti, než o young adult fantazy. Děj je jednoduchý, černobílý a předvídatelný, ale věřím, že dětem se bude líbit.
10 rande naslepo
Ashley Elston
Tuhle knížku jsem si vybrala k přečtení podle obálky. Ta mě na první pohled upoutala. Takže jsem ani pořádně nevěděla, do čeho jdu. Výsledkem je ale moc pěkná young adultka, u které jsem se skvěle bavila. Představa takovýhle Vánoc je tedy dost děsivá, ale myslím, že má své kouzlo.
Zorientovat se v rodině Sophie nebylo úplně jednoduché, ale od děje to nijak neodvádělo. Hrozně se mi líbilo, že autorka věnovala každé schůzce dostatek prostoru i pestrost jednotlivých rande. Žádné nebylo stejné, u některých jsem se řezala smíchy, některá byla romantická.
Jasně, knížka je předvídatelná, prakticky od začátku jsem tušila, s kým Sophie skončí, ale to už tak nějak patří k romantickým knížkám. Rozhodně si od toho odpočinete, a třeba jako předvánoční čtení to je naprosto super.
Medvídek Paddington
Michael Bond
Tato knížka se nám moc líbila, je vtipná, čtivá. Vyzařuje z ní správná dětská naivita a bezelstnost. Rozhodně doporučuji.
Nimbus
Neal Shusterman
Po Smrtce jsem byla celá natěšená, jak bude děj pokračovat. A moc jsem se těšila, že se dozvíme něco o Nimbovi. Na to že se Nimbus staví do role neomylného a dokonalého jsem z některých jeho úvah byla dost zklamaná. To co provedl Greysonovi mi přišlo hodně přes čáru a musím říct, že Nimbus k mým oblíbeným postavám rozhodně nepatří.
Naopak mou oblíbenou postavou i po druhém díle zůstává Rowan. Podle mého názoru tam má zatím nejtěžší osud a při tom do všeho jde s tím nejlepším úmyslem, i když jeho prostředky jsou diskutabilní. Navíc mě baví jeho postoj.
Tahle knížka mě rozhodně vtáhla a občas i naštvala, takže jsem ji musela odložit, například zvrat na konkláve. Ale myslím to jen v tom nejlepším, protože je super když knížka vyvolává emoce.
I když jsem čekala, že konec skončí otevřeně, nečekala jsem, co vše se stane a moc se těším na závěr.
Medvídek Pú (20 příběhů)
A. A. Milne
Medvídka Pú jsme se synem poslouchali jako audioknihu, kterou namluvil Vojta Kotek a namluvil ji bravurně! Já ač Medvídka Pú zrovna nevyhledávám jsem si ji s chutí poslechla, protože mě opravdu bavil projev Vojty a skvěle se poslouchal. Syn má naopak Medvídka Pú moc ráda, takže ten si to užíval už jen proto. Knížka se mu moc líbila a nadšený byl z doprovodných písniček.
Už teď jsi mrtvá
Sharon J. Bolton
Na tuhle knížku jsem slyšela hodně chvály a tak jsem se na ní moc těšila. Musím říct, že je rozhodně napsaná čtivě a děj celkem utíká. Začátek letu balonem si mi moc líbil, přišlo mi to celé věrohodné, akční, napínavé a na knížku mě to nalákalo.
Bohužel potom už pro mě knížka jen upadala. Hlavní hrdinka mi byla vyloženě nesympatická a její jednání pro mě bylo absolutně nepochopitelné. To fakt radši bude běhat po lese než se vydat na policii – obzvlášť jako policistka? Tohle mě iritovalo. A když to závěrečné zvraty trochu vysvětlily, ta pachuť už zůstala.
Dějová linka v minulosti mi přišla zajímavá. Ale nevykompenzovala přítomnost. Závěr byl trochu překombinovaný, ale to by mi tak nevadilo. I když bylo hodně poznat, že autorka se za každou cenu snaží šokovat, což opět ubral na autenticitě. Zatím úplně nevím, jestli se pustím do dalších knih autorky.
Thor a mocné kladivo Mjölnir
Sergio A. Sierra
Tak předně musím ocenit obálku, ta je prostě úžasná a díky ní jsem se knížky všimla. Samotný příběh je převyprávění báje o tom, jak se k Thorovi dostalo jeho kladivo Mjolnir. Stejnou báji jsem již četla v Severských mýtech od Gaimana a zmíněn byl i v Magnusi Chasi od Riordana, takže jsem byla zvědavá, jak to pojme Sierra a jestli přinese něco nového. Navíc mám příběhy s mytologií ráda, takže to pro mě byla taková sázka na jistotu.
Nic překvapivého se nekonalo, převyprávění bylo stručné a knížku máte za chvilinku přečtenou. Musím říct, že Gaimanovo podání se mi líbilo trochu víc.
Samotná báje je zasazená do příběhu Vikingské rodiny, která ale dělá jen kulisy pro Thorovo vyprávění a vlastně příběh nijak zásadněji neovlivňuje.
Neronova pevnost
Rick Riordan
Přestože už dávno nejsem v cílové věkové kategorii, tohle pro mě byla jedna z nejočekávanějších knih letošního roku (ne-li ta vůbec nejočekávanější). Riordana zbožňuji pro jeho kombinaci humoru a mytologie a moc jsem se těšila, jak Apollón dopadne. A jsem nadšená.
Jak už jsme u Riordana zvyklí, akce střídá akci a naši hrdinové jdou z problému do problému. Vše je okořeněno klasickým Riordanovým humorem. Apollón během cesty značně vyzrál a bavil mě víc než v prvních knihách. Byla jsem moc ráda, že víc prostoru dostal Nico, kterého jsem si oblíbila už v původní sérii. A spolu s Willem tvoří skvělou dvojku (doufám, že se dočkáme i jejich dobrodružství). Naopak mi maličko chyběli Percy s Anabeth. Skvělá postava byla i Lu.
Nero i Pýthon byli oba skvělí záporáci. A u Nera mě hodně bavilo, jak ho Apollón psychologicky rozebíral. Byl ještě horší, než jsem si myslela po první knize.
Závěrečný “epilog” byl parádní a dojemný. Bylo super se znovu potkat s našimi oblíbenými postavami.
Hned po dočtení jsem hledala nějaké informace o plánovaných projektech Riordana a našla jsem článek, že by se rád věnoval jednotlivým příběhům oblíbených postav, nikoliv sériím, ale že to je zatím jen jeho představa. Upřímně doufám, že ji co nejdřív naplní, protože na co se teď mám těšit? Už teď mi polobohové chybí!
Anansiho chlapci
Neil Gaiman
Po Amerických bozích jsem se na Anansiho chlapce moc těšila. A hrozně mě překvapilo, že přestože se jedná o stejnou sérii, knížka má úplně jiný charakter. Zatímco Američtí bohové byli drsní, chmurní a temní, u Anansiho chlapců jsem se skvěle pobavila. Příběh měl méně postav ani nebyl tak komplikovaný, ale přesto skvělý. Konec konců tohle mě na Gaimanovi strašně baví - každá jeho kniha je úplně jiná a nikdy nevím, co přesně dostanu. Každopádně vždy ale dostanu parádní příběh, který si moc užiju.
Tlustého Chalieho mi bylo chvílemi opravdu líto, ale vše bylo odlehčeno vtipem, takže knížka nevyznívala nijak závažně. Spider mě bavil, i když jsem chvílemi (především v první polovině knihy) přemýšlela jestli je horší on nebo Graham Coats. A to je další věc, která se mi na Gaimanovi líbí, ta komplexnost postav - málo kdo je buď hodný nebo špatný. A tady to bylo zase skvěle podáno.
Nesmím, ale zapomenout i na vedlejší postavy, které mě moc bavily, ať už se jednalo o staré “čarodějnice” nebo o Maeve Livingstonovou. Ta mě hodně bavila.
Knížku rozhodně doporučuji!
Iko
Marissa Meyer
Je zajímavé, že ač komiksové příběhy miluji, tak samotné čtení komiksů mě nijak nechytlo. Přestože to zkouším znovu a znovu s různými knížkami. Celou sérii Měsíčních kronik jsem si ale zamilovala a patří mezi mé nejoblíbenější knižní série. Takže jsem musela sáhnout i po Iko. A musím říct, že je to zatím nejlepší komiks, jaký jsem četla.
Ač se jedná o komiks, tak má knížka příběh, neříkám, že nějak závratně složitý, ale je tam. :-) A pěkně se rozvíjí, je docela akční, dynamický. Navíc jsme se opět setkali se všemi postavami z Měísíčních kronik a dozvěděli jsme se, jak se jejich život dál ubírá. Tohle jsem si na celé knížce užila nejvíc!
Iko byla stále stejně vtipná a svá a bavila mě jako v ostatních knížkách. Docela jsem uvítala i to, že se nám naše devítka rozrosla a že jsme se něco dozvěděli i o Liamovi.
Jen bych teda měla trochu výtku k ilustracím. Ne proto, že by se mi nelíbily, ale úplně mi neseděli k hlavním postavám. To už je ale asi problém toho, že po těch 5 knížkách už si každou postavu nějak představíte a upravíte k obrazu svému a najednou je vlastně úplně jiná než jste si ji představovali. Obzvlášť na mého oblíbeného Vlka jsem si musela zvyknout.
Byla jednou koťata
Ljuba Štíplová
Další z knížek, které jsou super na čtení před spaním. Příběhy nejsou moc dlouhé, jsou vtipné. Kočičáci tropí jednu lumpárnu za druhou, což mají děti rády. Pohádky v sobě mají ale i výchovný prvkem, kterým kocourci vše napraví. Syn ocenil i písničky na konci příběhu a společné čtení jsme si užívali.