ElizabethK komentáře u knih
Některá pokračování jsou nudná a nenabízí nic nového oproti prvnímu dílu. To však není případ Přemyslovské epopeje. Stejně jako první díl jsem i tento přečetla jedním dechem a nemám co vytknout. Autor krásně popisuje život středověkých lidí a politiku té doby. Obvykle bývám z politiky znuděná, ale (světe div se) zde mi to tak vůbec nepřipadalo.
Vřele doporučuji všem, kteří mají rádi českou historii.
Kniha je snem každého knihomola zajímajícího se o historii. Nádherně líčí cestu Přemysla Otakara I. na trůn. Knihu jsem přečetla jedním dechem a hned druhý den jsem si šla půjčit druhý díl. Příběh je čtivý a velkým problémem bylo odtrhnout se od čtení.
A jen pro pobavení se s vámi podělím o názor mého táty, ten taky čte, ale pouze humorné knihy. Když mě viděl s Přemyslovskou epopejí, zeptal se mě, na co si s sebou beru tu tvárnici.
Přeji příjemné čtení.
Jakožto zaměstnanec NPÚ jsem nadšená. V knize jsou hlavně hrady a zámky ve správě NPÚ a jejich stručná historie a stavební vývoj.
Běžnému čtenáři by se však mohlo zdát, že je v knize příliš odborných výrazů (týkajících se stavebního vývoje), ovšem jako kniha s tipy na výlet je to ideální volba. Další výhodou pro běžného čtenáře je množství nádherných fotografií daného místa.
"Zasvěceným" čtenářům může kniha podat základní informace o našich památkách a tím skvěle rozšířit obzory.
Po přečtení většího počtu knížek od této autorky se člověku zdá, jakoby byla pozměněna jen jména a historické události, jinak se však jedná o podobný rámec příběhu. U jiných autorů by mi to vadilo, ale tato autorka přidává ke knihám (hlavně o Přemyslovcích) dojemné vlastenectví a umožňuje nám nahlédnout do mysli věřících lidí. Ve výsledku se mi tak kniha (jako spousta jiných od autorky) líbila.
Nádherná kniha. Básníci píšící haiku nepotřebují zdlouhavé vyjádření jednoduché podstaty věci. Z básní přímo vyzařuje klid a mír. Působivě a přesvědčivě dokáže popsat pohled, vůni, zvuk či atmosféru v pouhých 3 řádcích.
Úžasný příběh, popisující historické souvislosti. Opravdu krásně napsané. Velmi mě na této knize (ale i na jiných podobných) bavilo hledat informace nalezené během četby v rodokmenu a mapě, které jsou uvedeny na začátku knihy.
V poznámkách autora vyjádřila Weirová dobrou myšlenku: člověk, který historický román čte, většinou očekává, že téměř vše v románu je pravdivé. Proto autorka psala pravdu a k občasnému domyšlení či popostrčení příběhu se na konci přiznává.
První kniha, kterou jsem od autorky četla - a velmi jsem si ji oblíbila. Je to opravdu mistrně napsaná kniha, která mě po pár stránkách zaujala a věděla jsem, že už ji z ruky nedám.
Podle mě nejlepší kniha od Weirové. Ze školy jsem znala jen Jindřicha VIII., jeho ženy a dcery. Díky této knize jsem poznala dojemný příběh jeho neteře. Kniha mě nadchla i přesto, že si Weirová Jane Greyovou malinko zidealizovala (není to literatura faktu, takže to vůbec není na škodu). Je to opravdu jedna z nejkrásnějších knih, co jsem kdy četla.
Rozhodně to není stejně dojemné jako Hvězdy nám nepřály, ale je to hezká, čtivá kniha a mě osobně nadchla víc, než Hledání Aljašky (tam mi nesedělo prostředí a příběh se mi nelíbil natolik, aby to vyvážil). Myslím, že stojí za přečtení.