ElizabethK komentáře u knih
Mezi nesporné klady patří čtivost knihy. Dalším plusem je dokonalá propletenost všech 12 příběhů. (Velmi doporučuji, dělat si již od první kapitoly soupis postav a schéma vztahů mezi lidmi. Na konci se Vám to bude hodit!) Jediné, co mi vadilo, byly příběhy samotné. Děj mě nedokázal strhnout - a upřímně, slovo "děj" bych raději nepoužila a nahradila ho slovy "popis životů různých lidí".
Daleko více se mi líbila autorčina další kniha Osm, ta rozhodně stojí za přečtení.
Knize jsem se kvůli všeobecné známosti a propagaci velmi bránila. Když jsem se však konečně přemohla a knihu se rozhodla přečíst, byla jsem příjemně překvapená. Mile mě dojímala, a když jsem ji dočetla, dlouho jsem se dívala na hvězdy a byla jsem pohroužena do milého snění.
Kniha je opět krásně a zajímavě napsaná, tentokrát mi však trvalo delší dobu,než jsem se přes ni prokousala. Postava Václava II. mi nepřišla příliš sympatická, na krále byl zprvu velmi nerozhodný a slabý. A ani ke konci mi jeho politika příliš neimponovala. Jinak ale skvěle napsaný historický román.
Kniha mě naprosto pohltila, a přesto že většina knihy vlastně detektivkou není, byla jsem nadšená. Knize a ani autorce jsem zprvu moc nevěřila, ale po několika málo stránkách si mě získala. Rozhodně si přečtu další knihy z pera R. Třeštíkové.
Jediné, co bych vytkla, je občasné "zanedlouho to bude jinak, ale to ještě hrdinové nevědí".
Z první povídky jsem byla trochu rozpačitá, ale s každou novou povídkou se stupňovalo mé nadšení. Prvních několik povídek na sebe navazovalo naprosto geniálním způsobem. Každá následující povídka byla s tou předchozí provázána nějakou osobou. Neuvěřitelně moc mě bavilo objevovat spojitosti mezi jednotlivými, občas zdánlivě nesouvisejícími příběhy.
Knihu mi doporučila sama autorka. Nezjišťovala jsem nic o obsahu a rovnou jsem se vrhla na čtení. Podle názvu knihy jsem čekala něco úplně jiného, ale skutečný námět mě zaujal daleko více, než mé původní představy.
Velmi jsem se pobavila, výborná humorná oddechová kniha.
Jedná se o velmi milý poetický příběh. Příběh je proložen úryvky z dopisů a samotná skutečnost, že se jedná o příběh inspirovaný skutečností, je pro mě velmi důležitá a přispěla k mé spokojenosti s knihou. Kladně hodnotím i grafické zpracování knihy - útlá knížečka vhodná na cestování, je vidět, že se velikostí písma snažili ušetřit místo, takže kniha není nijak objemná, přesto je v ní napsáno poměrně hodně.
Zprvu jsem měla problém sympatizovat s postavou mladého a odbojného Přemysla. Přesto však mě kniha opět plně pohltila, v průběhu děje jsem si zvykla i na Přemysla Otakara II. a nakonec jsem začala většinu jeho kroků schvalovat - dalo by se tedy říci, že jsem se vyvíjela spolu s knihou. Už se těším na poslední díl této epopeje.
Velmi zdařilá kniha. Humor v ní je lehký a nenásilný. Vzhledem k mému orientačnímu smyslu bych se i já měla řídit Ladislavovým příkladem a na výlety si s sebou nebrat mapy, protože pokud jste nikdy nevěděli, kde jste, nemůžete se ztratit.
Tuto knihu jsem četla až po Ziburově druhé knize Pěšky mezi buddhisty a komunisty, za sebe musím říct, že autorova prvotina je trochu slabší (toto je můj osobní názor a rozhodně tím knihu nekritizuji), přesto jsem ji četla s nadšením a upřímně doufám, že se princ Ládík zase někam vydá a napíše o cestě knihu.
Kniha nesplnila mé očekávání, přesto mě nadchla. Při pohledu na název, obálku a stručný obsah jsem nabyla dojmu, že se bude jednat o Nepál a Čínu z našeho středoevropského pohledu, tedy buddhistické chrámy, vlaječky, Mount Everest, pagody, masky draků a přelidněnost. Některé z jmenovaných věcí se v knize objevily, ale ne jako hlavní téma. Nejdůležitější bylo poznání dané země a obyčejných lidí. Nejednalo se však o zidealizovaný život místních, ale o reálný obraz jejich životů.
Jemný, decentní humor, se kterým autor vše popisoval, mě fascinoval. Nemalou součástí skvělého dojmu z knihy byly také povedené ilustrace.
A se závěrem nemůžu než souhlasit. Autor projevil úžasné vlastenecké cítění.
Knihu rozhodně doporučuji jako oddechovou literaturu prakticky pro kohokoli.
Krásná kniha plná veselých příhod (z výlovu rybníka?) i dojemných myšlenek. Svěrák, Smoljak a Šebánek vytvořili legendu, kéž by Cimrmani hráli co nejdéle.
Kniha se mi zprvu nečetla úplně lehce. Chvilku mi trvalo, než jsem pronikla do děje, poté jsem však příběhu naprosto propadla. Osud Franciose Villona je jímavý a plný nečekaných zvratů - nejlepší příběhy píše život sám.
Knihu jsem měla jen půjčenou, po přečtení jsem však navštívila antikvariát, abych si ji pořídila a tam jsem knihu objevila v sekci "K rozebrání zadarmo". Prosím všechny potenciální budoucí čtenáře, aby tak skvělou knihu nenechávali čekat dlouho. Kniha stojí za přečtení a podle mě se neřadí mezi "odpadové" knihy.
Balady v této sbírce jsou překrásné a velmi čtivé. Myslím, že se jedná o nejlepší dílo českého romantismu (samozřejmě spolu s Máchovým Májem). A na rozdíl od Máje se jednodušeji čte, takže je vhodnější i pro většinu čtenářů, které přírodní lyrika nezaujme.
Co se vlasteneckého pojetí týče, nemám hře co vytknout. S dějem už je to horší. Na pohádku to bylo velmi slabé a nenadchlo by mě to ani v dětských letech. Na klasické drama to zase mělo příliš mělký děj. Dobré divadelní zpracování by mě možná nadchlo, ale psaná forma pro mě byla utrpením.
Krásná, útlá knížečka. Každá báseň mi nějakým způsobem připomněla daný měsíc. Nejsem sice velký nadšenec do poezie, ale těchto 12 básní mě vcelku oslovilo.
Nádherný a silný příběh, ve kterém se mísí cizí kultury s naším holokaustem. Kniha obsahuje lásku i smutek, přináší úsměv i slzy (alespoň u mě). Téma holokaustu je zmírněno dějem odehrávajícím se mimo koncentrační tábor, což však příběhu neubírá na jímavosti.
Jakožto milovnice Harryho Pottera jsem nemohla odolat a knihu si nekoupit. Bylo krásné se vrátit do milovaného světa z dětství. Jako fanoušek nemohu knihu zkritizovat, a proto asi ani objektivně posoudit. Mně osobně se příběh líbil, jednu hvězdu jsem však musela strhnout za formu divadelní hry. U "Harryho" jsem zvyklá na určitou formu textu, která mě provázela každou nemocí a každou dětinskou "depkou" mého dospívání. Proto mi scénář připadal trochu více cizí - už to zkrátka nebyl "Harry" jak ho známe.
Skalním fanouškům Harryho Pottera vřele doporučuji.
Čtenářům neobeznámeným s dějem předchozích 7 dílů radím obezřetnost. Začínat touto knihou nemusí být šťastné řešení.
Třetí díl je podle mě stejně úžasný jako 1. a 2. Jediný nedostatek spatřuji ve snižování kvantity textu. Když porovnáte Poslední aristokratku a Aristokratku na koni, zjistíte, že jsou podobně tlusté, ale v prvním díle je asi 2X tolik textu. Přesto jsem si knihu musela okamžitě koupit a nelituji.
Ohlasy na pokračování již nejsou tak pozitivní jako na Poslední aristokratku, ale za mě stojí za přečtení i druhý díl. Je opět velmi humorný a ačkoliv většina vtipných situací vyplývá z povahy postav, stále má kniha co nabídnout.
Neuvěřitelně humorná kniha, u které jsem si odpočinula. Při čtení jsem se velmi často smála i nahlas (což například v autobuse působilo poněkud bizarně). Některé humorné části pro mě byly umocňovány vlastními zkušenostmi - komunikace s muflony i s člověkem podobným Josefovi.