ennlady komentáře u knih

Super knížka pro milovníky detektivek! Prvopočátek v roce 1989 a pak skok do současnosti, v podstatě žádné prolínání více časových rovin, jen příběh, který se vleče celá desetiletí, kdy vrah za sebou zanechává mrtvá těla. Vyšetřování dvou "hlavních" policistů nemá chybu, pomalé zjišťování faktů, někdy krok trochu stranou, a i když už je motiv rozklíčovaný, závěr hodně překvapí (alespoň mě tedy ano). Já doporučuji.

28 13.11.2019

Už jsem si myslela, že jsem nějaká divná a že jdu proti proudu, až jsem si přečetla komentář od čtenářky pip11, které tímto děkuji. Mě taky knížka příliš nenadchla. Příběh byl sice velice pěkně vymyšlený, ale styl psaní se mi až tak moc nelíbil. Přišlo mi to takové přecpané vším možným, nevím jak to jinak říct, nemyslím tím událostmi, spíš tak nějak slovy. Nebyla mi nijak zvlášť sympatická ani jedna postava, když už, tak asi trochu pan Flood. Mám ráda postavy víc vykreslené, nemusí být ani kladné nebo sympatické, ale musím si je tak nějak umět představit a tady mi to moc nešlo, všechny mi připadaly takové nějaké ploché. A asi nejvíc mi vadili ti všichni svatí, co se tam motali, jakož i další věci nadpřirozené. Nemám nic proti duchařině, to vůbec, ale tady mě to moc neoslovilo. Zkrátka jsem tady šlápla trošku vedle, ale to neznamená, že knížka není dobrá, to určitě ne. Ale třeba zde zmiňovaný pan Ove mě doslova dostal do kolen, což se zde nekonalo.

5 09.11.2019

Autorku mám moc ráda, četla jsem od ní snad všechny detektivky, které u nás vyšly a většině bych dala pět hvězdiček. Ale tohleto teda fakt ne. Dívka Faye utekla z domova před tragickou událostí a nechala za sebou mrazivé tajemství. No dobrá. Ve Stockholmu to pěkně roztáčí, až potká muže svých snů, vznikne oboustranná láska na první pohled a následuje svatba. Zatímco u Faye zamilovanost přetrvává a činí z ní zaslepenou tloustnoucí domácí puťku, u manžela je to zcela jinak. Takže to trvá hezkých pár let, než milé Faye spadnou klapky z očí a pak začne snovat pomstu, kterou dovede do zdařilého konce. Námět tedy docela dobrý, líbí se mi i styl psaní Camilly Läckberg, ale rozhodně by mi postačilo méně erotických scén dopodrobna popsaných. To je jedna věc. Další věcí je ne zrovna moc věrohodná pohádka o tom, jak jdou hlavní hrdince všichni (teda skoro všichni) na ruku při realizaci likvidace manželovy firmy a jak jí to všechno vychází. A pak je tam ještě třetí věc, což jsou všechna ta tajemství z minulosti, která tedy Faye rozhodně nestaví do dobrého světla. Ale to autorka až tak úplně neřeší. Tedy ona hlavní hrdinka ani tak není žádná sympaťanda (z mého pohledu), já bych s ní rozhodně na kafe nešla. Nakonec dávám tři hvězdičky, a to hlavně kvůli stylu psaní, dvě by bylo málo. Omlouvám se všem čtenářům, kterým se to líbilo, každý má rád něco jiného.

15 01.11.2019

Nebylo to tak špatné. Po přečtení 36. týdnu a Místo tebe jsem nečekala žádný zázrak, ale byla jsem docela příjemně překvapená. Řekla bych klasická pohodová detektivka, kde není až tak moc krve, prolíná se vyprávění o jednotlivých postavách, mezi kterými je vrah. Konec je opravdu divný, ne že by nedošlo k rozuzlení, ale.... možná bude opravdu ještě nějaké pokračování. Chtěla jsem dát tři hvězdičky, ale vzhledem k tomu, jak jsem hodnotila ostatní knížky od této autorky, tak dávám čtyři.

5 24.10.2019

Docela jsem si pochutnala. Dvě dívky - dvojčata, ale každá zcela jiná, začnou po smrti svých rodičů studovat na prestižní internátní škole a hned od začátku se jejich cesty rozcházejí různými směry. Jedna z nich je vzorná studentka, kterou láká každé nové poznání, druhá se okamžitě vydá na cestu dobrodružství s vůní zakázaného ovoce. A pak je jedna z nich zavražděná... Na celém příběhu je podle mě nejúžasnější to, jak autorka brilantně popisuje všechny hlavní postavy - a to nejen dvojčata. Každá postava má svou představu o tom, jak vypadá štěstí a každá je ochotná pro ně mnohé obětovat, někdy až moc... Doporučuji hlavně milovníkům psychologických románů. A když už tady byla zmiňována knížka Vždycky je to manžel, tak mně se tedy manžel líbil víc už kvůli napětí do samého konce.

17 20.10.2019

V podstatě se přikláním k většině hodnotících čtenářů. Nápad byl asi dobrý, ale celé překombinované, spletité, kolikrát jsem se musela vracet, abych se zase vpravila do děje. A zdlooouhavé. Mnohdy Poirot vysvětluje svůj nápad nebo myšlenkový pochod svému mladému příteli od policie přes několik stránek, a to byl ještě ten jednodušší (nápad). Mimochodem policista Catchpool je řekla bych taky dost jednodušší a moc mu to nepálí, na druhou stranu se Poirot vůči němu chová moc nadřazeně, prostě tedy nic moc. Ke konci jsem už pomalu nevěděla, kdo je kdo a jak to kdo myslel a byla jsem docela ráda, když to všechno skončilo.

9 03.10.2019

Knížka navazuje na 36. týden, ale s odstupem 16 let. Líbila se mi víc než 1. díl, i postavy se mi zdály lépe vykreslené než v 36. týdnu a bylo zde o něco víc napětí. Není to žádná bomba, spíš taková oddychovka, u které čtenář nemusí moc přemýšlet.

7 03.10.2019

Není to špatná knížka, ale nějak mi tam chyběl nějaký náboj nebo šťáva, prostě mi to přišlo takové trochu ploché a postavy ne moc výrazné. Ale když se děj trochu víc rozběhl a začetla jsem se, nemohla jsem přestat. Doporučuji čtenářům, kteří mají raději volnější četbu. Jo, a konec částečně otevřený, ale to už tady bylo uvedeno.

5 03.10.2019

Skvěle vypracované hlavní postavy - každá z úplně jiného světa a s úplně rozdílnými city, charakterem a minulostí. Sousedky, z nichž každá vnímá jejich vzájemný vztah docela jinak, se shodou náhod spolu dostanou do dramatické situace, která nastartuje sled šílených událostí. Poté je děj opravdu trochu zdlouhavý a zbytečně natahovaný, ale posledních cca 100 stránek se tempo zrychlí. Víc než zápletka samotná mě uchvátil mistrný popis myšlení obou žen, který byl tak dokonalý a citlivý, že přes všechno, co každá z nich provedla, jsem jim oběma místy rozuměla a snad je i chápala.

7 19.09.2019

Ne, tak mně se knížka skoro vůbec nelíbila. Nechci popisovat důvody, abych toho moc neprozradila, ale bylo to celé takové přehnané, zvlášť některé věci, a chování Miši mi přišlo úplně pitomé. Omlouvám se těm, kterým se to líbilo, každý máme jiné "chutě".

8 19.09.2019

Jedním slovem mazec. Dvěma slovy překombinovaný mazec. Jedna tragická událost spustí lavinu ještě tragičtějších událostí a všechno dohromady se to zamotá a pak rozmotá tak, že tomu nějak moc nelze věřit... tolik kostlivců vylézajících ze skříní na těch pár čtverečních kilometrech, no... Ale na druhou stranu je to moc pěkně napsané a čtivé a třebaže jsem věděla, že "tohle je fakt už přes čáru", tak jsem se od toho nedokázala odtrhnout a dočetla do konce. Spíš bych dala 3,5 hvězdičky, ale 3 se mi zdá zase málo...

6 10.08.2019

Mně se to moc líbilo, jednu hvězdu ubírám jen kvůli brutalitě, kterou moc nemusím. Ale jinak bych dala hvězdiček pět. Vůbec mi nevadilo střídání časových rovin, mám to ráda stejně jako pozvolné odkrývání skutečností - a závěr super.

5 22.07.2019

Zcela souhlasím s Whiolet. Námět vcelku dobrý, to ano, ale čtenář musí mít velkou trpělivost, aby knížku dočetl. Hlava mi nebrala, jak může mladá maminka, která dostane stupidní smsku od své bývalé (byť velké) kamarádky z mládí, okamžitě a střelhbitě sbalit věci a vydat se za ní vlakem, aniž by kamarádce zavolala a zeptala se na nějaké podrobnosti. A navíc s sebou sbalí svou půlroční holčičku, kterou vystavuje nejen nepohodlí a strádání, ale jak se časem ukáže, možná i nebezpečí. A takhle to je pořád dokola, mamina drandí sem a tam a pořád řeší minulost s kamarádkami, z nichž zbývající dvě taky dostaly tu stejnou smsku a taky se nezeptaly, co se děje a taky přijely. Kdyby to bylo aspoň nějak poutavé a napínavé, tak by se možná i nechalo, ale není. Žena z kajuty č. 10 se mi docela líbila, ale tohle mě tedy zklamalo. A taky jsem ráda, že jsem měla knížku jen půjčenou a s ulehčením ji můžu vrátit do knihovny.

13 04.07.2019

Tak třetinu knížky nuda. Pak se děj ale docela dobře rozběhl a konec vygradoval. Možná kdyby knížka měla jiný název a začátek nebyl takový, jaký byl, konec mohl být o dost překvapivější.

4 04.07.2019

Docela se mi to líbilo. Trochu jsem čekala poločervenou knihovnu s polohloupou naivní právničkou, která přes všechny indicie nevidí nic než zelené oči svého klienta a jeho ztopo... pe... Ne že by to k tomu mělo daleko, ale takové zaslepení tam úplně není. Knížka se pěkně čte, i když se to v ní událostmi zrovna nehemží, závěr mě úplně nepřekvapil, trochu jsem to tipovala, spíš jsem maličko nepochopila chování a pocity hlavní hrdinky po vyřešení. Ale jinak ano, podle mě knížka stojí za přečtení.

7 31.05.2019

Přečteno jedním dechem! Děj mi vůbec nepřišel zdlouhavý, naopak. Dočetla jsem jednu kapitolu a musela se hned vrhnout na další, protože napětí nádherně gradovalo a prostě to nešlo knížku odložit. A když už si myslíte, že máte ve všem jasno a že chybí jen takové to doladění, tak se to celé zhoupne jako na překlápěcí houpačce a vám jen nezbývá než si říct TY JO nebo něco podobného. Mimoto mám hrozně ráda Minierův styl psaní, takže pro mě tedy lahůdka. Četla jsem všechny jeho romány a skoro bych tenhle zařadila na první místo. I když.... Ona to není soutěž, on to je Minier.

19 14.04.2019

Já tedy bohužel musím konstatovat, že mě knížka trochu zklamala. Připadala mi docela vleklá a nějak jsem nemohla pochopit hlavní hrdinku. Chápu sice, že přátelství je hezké a pevné pouto, zvlášť jestliže vznikne za okolností, které jsou v knize popsány, nicméně neumím si představit tento cit povýšit nade všechno a ohrozit i partnerský vztah. A nastěhovat si k sobě dívku, kterou vidím první den?
A vůbec by se mi nezdálo divné to, co se s jejím příchodem kolem mě děje? Tak to bych asi fakt musela být neustále v rauši z prášků a vína. No, ale knížku jsem přečetla a zařadila bych ji tak na malinko lepší průměr. Konec nebyl špatný.

11 04.04.2019

Sue Graftonová ja zkrátka Paní Spisovatelka. Je pravda, že příběh (podobně jako všechny její ostatní) nemá rychlý spád, událostmi ani zvraty se to v něm taky zrovna nehemží, ale stejně čekáte, co bude dál a nasáváte to její vyprávění jako parfém. Když popisuje prostředí, máte pocit, že v něm jste a všechno vidíte na vlastní oči, a to samé je s postavami. Prakticky přesně mám před očima jejího domácího, příbuznou Annu i bezdomovkyni Škebli, no a i ty postavy úplně nové, jejich oblečení, účesy, výrazy.... Smekám, fakt smekám jako při všech jejích dílech a je mi upřímně líto, že už toho víc nenapíše.
Děj Ypsilonu se mi líbil. Pozvolné odhalování příběhu, rozplétání klubka zločinů kousíček po kousíčku a skládání dohromady s tím, co víme o hlavních aktérech - a pak to celé zapadne přesně tam, kam má. To je ono! A do toho Kinseyno soukromí, lidi kolem ní a její trable i radosti s nimi, to vše okořeněné humorem, který mi přesně padne. Dávám plný počet hvězdiček. Doporučuji.

7 03.03.2019

První polovinu nebo dvě třetiny jsem se dost nudila a několikrát chtěla knížku odložit, ale prokousala jsem se k závěru, který byl jako z amerického akčního filmu. Nevím, jestli to tak v českých právnických kruzích chodí, ale mně tedy finále (nebo spíš některé události v něm) připadalo hodně přitažené za vlasy. Já tedy moc nedoporučuji, ale ne všichni máme stejný vkus.

3 30.01.2019

Nenáročné, lehce stravitelné čtení. Sice jsem od toho čekala víc, ale líbí se mi Hartlova forma psaní, je taková laskavá.

6 26.01.2019