Epes komentáře u knih

Životopisy politiků prakticky nečtu, proto jsem z knihy, již jsem dostal jako dárek, měl na začátku strach. Obával jsem se poněkud nudného přehledu tuny historických fakt a politických souvislostí, které mi nebudou dávat smysl kvůli mému nízkému všeobecnému přehledu a nulovému zájmu o politiku. Opak byl pravdou - knihu jsem zhltnul za tři dny s velikým zaujetím. Nad všemi dějinami a politikou se v popředí klene dramatický popis Churchillovy osobnosti a jeho neúnavného zápasu se světem i sebou samým. V tomto smyslu je text nesmírně zajímavým, poučným a inspirativním. K Churchillovi jsem se díky němu přiblížil jako k člověku z masa a kostí, jakkoli nás všechny převyšuje svou dějinností.
Pokud jde o autora, Borise Johnsona, jsem ohromen šíří jeho záběru i vypravěčskými dovednostmi. Myslím, že hluboké studium Churchillova života ho určitě v politice dovedlo tam, kde nyní je, a zformovalo jeho politické postoje. Podobnou disertaci by měl zpracovat každý vyšší politik, aby si uvědomil své místo, své poslání a svůj závazek, jakým politikem chce a nechce být a jak chce světu přispět a posloužit mu.

3 31.12.2021

Ještě že bydlím v novostavbě. Autorka se důsledně drží žánru, čímž čtenáře nemate a uspokojuje. Přenesením většiny příběhu do současnosti se stávají kulisy realističtější. Ocenil bych, kdyby dějové a časové linky všech čtyř rodin byly více provázané, čili události předchozí rodiny zapříčiňovaly úděl rodiny následující. Takto jsou to spíše čtyři smutné příběhy vedle sebe, které drží pohromadě jen drobnosti (stříbrná pistole apod.). Některé momenty jsou méně věrohodné, nad čímž se povzneseme u románu z 19. století, ale moderní text by měl být rafinovanější.

3 01.12.2021

Oceňuji, že jako kniha pro děti má Ostrov v Ptačí ulici v popředí dobrodružství a svépomocnost hlavního hrdiny a válku samu jen v pozadí. Hrůzy holokaustu možná děti z knížky nevyčtou, ale napínavému příběhu zcela určitě porozumí i v těchto kulisách. Knížku proto mohou číst dnešní děti i bez traumatu z války.

3 19.08.2021

Příběh mi přišel až příliš dlouhý, nastavovaný o další nebezpečí a nesnáze. Jelikož se jedná o knihu pro děti, vadilo mi tam neustálé mezidruhové zabíjení. Úplný konec mohl být lépe propracován.

3 17.08.2021

Slibně založený příběh, bohužel na konci příliš uspěchaný. Pokud se padouch odhalí sám tím, že se v opilosti chlubí svými zločiny, vezme to čtenáři vítr z plachet: namísto skládání puzzle z drobných detailů, jako jsme to dělali od začátku knihy, přijdeme v závěru k hotovému. Proporčně je tedy román rozvržen nedobře - na začátku minimum vodítek, na konci nám je nesype autorka všechna. Rádoby otevřený konec už na tom nic nezmění.
Experimenty s modifikací paměti jsou určitě vzrušující, do příběhu mohly být důkladněji a podrobněji zakomponovány.

3 13.04.2020

Dobrou detektivku dělá dobrou detektivkou, když autor postupně zanechává drobečky, po nichž se může čtenář vydat a sám si postupně skládat řešení. V této knize celou dobu hlavní hrdina chodil od ničeho k ničemu, aniž by nám nabídl jakoukoli stopu, takže jsme byli o vlastní detektivní práci ochuzeni. Všechno se nakonec vyjevilo na posledních stránkách převratným nálezem - takže by vlastně stačilo přečíst si poslední kapitolu.
Takže hodně slabá prvotina.

3 05.04.2020

Detektivka s "dobrým" koncem.

3 28.12.2019

Stejně jako Malý princ, také Pollyanna nám otevírá oči a ukazuje nám pohled na svět, který je vlastně plný krásy a důvodů k radosti.

3 15.11.2019

Očekával jsem, že autoři více poodhalí, jakým směrem se budou technologie vyvíjet, místo toho je kniha plná ekonomických analýz a prognóz. Pozor na to, až se budete rozhodovat o koupi. Dva zásadní problémy textu jsou: většina příkladů popisuje americkou ekonomiku, která jen nám přeci jen poněkud vzdálená; uváděná data jsou 5 - 10 let zastaralá. Sami autoři píší: "V příštích 24 měsících naše planeta zvýší počítačový výkon víc než za celou předchozí historii..." (s. 238) Takže data z roku 2009 už postrádají smysl a s nimi ztrácí na aktuálnosti i tato kniha.

3 11.08.2019

Kdo je po Andělech a démonech a Šifře mistra Leonarda stále nedosycený tajemnými symboly, utajenými bratrstvy a konspiračními teoriemi, určitě si v knize Počátek opět přijde na své. I když nemohu popřít, že se mi kniha četla dobře, doufal jsem, že se autor vymaní ze svých stereotypů a přijde s něčím novým. Bohužel setrvává ve stejném schématu, jen kulisy přenesl z Itálie a Francie do Španělska. Jinak jsou knihy napsané stále podle téhož kopyta - fanatický vrah, úkladnost církve sahající do nejvyšších kruhů, prof. Langdon a krásná dívka, poselství ukryté v kódech, temné krypty... Zatímco u Jamese Bonda takové schéma patří ke kánonu, Langdon už po třetí působí stále stejným, a tudíž nepřekvapivým, a proto poněkud nudným dojmem.

3 01.07.2019

Knihu jsem odložil v polovině, příběh mě nedokázal strhnout.

3 27.12.2018

I jako dospělý jsem si tuto knihu hluboce prožil, příběh na mě silně zapůsobil. Stejně jako v případě Domu doktora Fišera je zápletka mistrně rozpracovaná, vědecko-fantastická složka zastoupena v přiměřené míře, aby byla uvěřitelná, a rozuzlení (překvapivé) přichází až na samém konci textu, který v obou knihách zůstává lahodně neurčitý.

3 07.10.2018

Napínavý příběh. Rozjezd je poněkud rozvleklý, méně trpělivý čtenář může začít na straně 93 (od "skoku" do minulosti), a o nic prakticky nepřijde. V protikladu k tomu, jak rozsáhle je popisován pobyt lovců na cestě, na níž se vlastně nic neděje, bere autor závěrečnou scénu (k níž to celé celou dobu spěje) poměrně hopem. Myslím, že drama návratu se mohlo daleko důkladněji vylíčit. Úplně závěrečná příhoda s dinosaurem v restauraci je pak už skutečně "mimo mísu".

3 10.09.2018

Já jsem vrchol příběhu prožíval v okamžiku, kdy dětský hrdina utíká po louce před chůvou, jinak jsem v knize postrádal větší dynamiku. Zdálo se mi, jako by se autor znovu vracel k dřívějším tématům, viz Koralína - motiv kočky, kuchyně, temné/dítětem dosud nepoznané stránky dospělého rodiče, přetvářka, dům sousedů... Možná jsou to pro autora tak silné (snad biografické) momenty, že se s nimi musí znovu vyrovnávat?

3 23.08.2018

Při čtení této poctivé reportáže se čtenář určitě ustrne a věřím, že sám by chtěl upřímně změnit své spotřební chování tak, aby k otřesným podmínkám v bangladéšských textilkách nepřispíval. Ale jak? Ocenil bych proto, kdyby autor nabídl, nebo alespoň naznačil, co s tím může obyčejný smrtelník ve střední Evropě dělat. V něčem oblečený chodit musím, ne?

2 04.07.2022

Jakoby se autor teprve rozepisoval na pozdější Atlasu mraků. A protože jsem Atlas četl dříve než Hybatele, nemohl autor touto prvotinou překonat své pozdější dílo. Naopak, veliká podobnost ve vypravěčském stylu (odhalování souvislostí a příčin, kterými jsou v jednotlivých příbězích vzájemně usouvstažňněny osudy zdánlivě úplně různých lidí), vč. postavy nakladatele Cavendishe vystupujícího v obou knihách, už mi nepřinesla nic nového.

2 03.06.2022

Jednoznačně nejslabší počin v celé sérii Dárce. Autorka už nedokázala přinést žádný nový prvek a dovést závěr knihy k nějaké překvapivé nebo hlubokomyslné pointě.

2 15.05.2022

Pochopil jsem, že autor pracoval na příběhu tři roky a nijak mě to nepřekvapuje - vystavět s takovou pečlivostí, nápaditostí a předvídavostí všechny kauzální souvislosti a dějové linky, to už vyžaduje nakreslit si nějakou mapu či časovou osu nebo vývojový diagram. Přesto jsem v příběhu nenašel žádné nelogičnosti, jen zhruba v polovině mě začalo trápit, že vyprávění očima každé postavy je velmi podobně koncipované a druhá půlka textu by mohla být nudná. Trochu ano, ale jak se blížilo finále, musel jsem číst dál.
Čtenáři, který se teprve do příběhu chystá pustit, vřele doporučuji prostudovat si pozorně úvodní seznam hostů, aby se v nich později vyznal.

2 24.10.2021

Popiska knihy je sama o sobě spoiler, když prozrazuje, jak celé putování skončí. Což je možná škoda, ale základy historie poučený čtenář tak jako tak ví, že nemůže čekat happyend. Natož od Jiřího Šotoly, jehož texty jdou nemilosrdně na dřeň lidské podstaty, a ani pokud jde o záležitosti církevní, nic mu není svaté. Jako ateista toto uvádění historických příběhů na pravou míru oceňuji, neboť je pro mě spíše uvěřitelné než legendy o dobrosrdenství a udatných činech světců. Jazyk vypravování je jako vždy neskonale bohatý, způsob, jakým Šotola využívá historismů naznačuje, že je sám detailně obeznámen s jazykem a reáliemi doby. Fatálnost životního údělu dětí, jež byly zmanipulovány, nikde nejsou chtěné, nemají se kam vrátit a zůstávají bez šance na dobrý konec, činí knihu smutnou a bezútěšnou po celou dobu čtení, zároveň však zrcadlí vysoké literární kvality textu a autorovu vypravěčskou zručnost.

2 03.10.2021

Autorka jde zcela jistě ve stopách Stephena Kinga, je však otázka, jestli je pohádkovo-hororová detektivka žánrový pelmel, nebo inovativní autorský styl. Já osobně to neupřednostňuji, v detektivním příběhu má autor čtenáře překvapit rozkrytím skutečností a souvislostí, které měl celou dobu před očima. Snaha o mystično mi proto přijde v příběhu rušivá a nadbytečná. Místy jsem ztrácel přehled, kdo je kdo, je nutné se dobře soustředit na rodinné mezigenerační vazby. Kniha se posouvá vpřed rychle, ale některá kapitoly vnášejí do záhady příliš mnoho světla najednou.

2 30.12.2020