Epes komentáře u knih

Při hodnocení knihy je třeba oddělit kvalitu literárního zpracování od osobních postojů k tématu. Přiznávám, že mě Jeremiášovy projevy po celou dobu značně iritovaly, a musel jsem si proto připomínat, že právě v tom spočívá úkol autorky - zaměřit čtenáře na problém, vyvolat (nějaké) pocity a potřebu k tématu zaujmout postoj. To se autorce určitě podařilo.
Vztah rodičů ke svým hendikepovaným dětem asi nikdo nemůžeme v úplnosti pochopit, naopak do vnímání okolí se snadno vžijeme. Já myslím, že rozhodnutí musí udělat každý rodič sám za sebe a že toto rozhodnutí se vyjeví až tváří v tvář takovému dítěti. Současně jsem přesvědčen, že i tento rodič má právo na život, a pokud v totální oběti pro své dítě nenalezne smysl života, neměl by za to být odsuzován. A od okolních lidí (v domu, ve škole, na ulici...) lze požadovat nanejvýš solidaritu, v žádném případě oběť. Vždyť práva jednoho člověka začínají tam, kde končí práva druhého.
Postavu Patrika považuji za jednu z hlavních, proto mi vadila absence jakýchkoli informací o rodinném zázemí - nikdo nežije ve vzduchoprázdnu, ale Patrik se v příběhu prostě jen objevoval a zase mizel, čímž bylo jeho vykreslení ploché.
Také nevěřím, že v roce 2016, kdy knížka vyšla, by učitelé ve školách byli takto nepoučení, jak je autorka vykresluje. Integrace takového dítěte jako Patrik by si přinejmenším vyžádala individuální vzdělávací plán, který by museli všichni dotčení učitelé podepsat, a tudíž se s Patrikovými potřebami seznámit. Nevzdělaní učitelé, vulgární spolužáci, bezcitní sousedé a neschopné úřady tak spíše v knize posloužili autorce jako (poněkud černobílé) archetypy problémů, jimž autisté v naší společnosti čelí.

6 07.12.2019

V druhém pokračování nás Shusterman naštěstí ušetřil technických detailů a naturalistických popisů porážení lidí, kterému eufemisticky říká kosení, a vyvážil je prokládáním Nimbusových filozofických úvah. Právě v nich se postupně rozkrývají indicie k osudu lidstva. Koncovka je napsaná napínavě, ale celkově autor opakuje sám sebe. Jako by se nedokázal vzdát někdejší série Unwind. I v Nimbusu stále narážíme na již vypotřebované motivy oživování a transplantace těla. Na třetí díl je zaděláno úspěšně, ale překvapí nás Neal ještě něčím?

4 22.11.2019

Stejně jako Malý princ, také Pollyanna nám otevírá oči a ukazuje nám pohled na svět, který je vlastně plný krásy a důvodů k radosti.

3 15.11.2019

Pohádka o cestě za nedostupným lékem. Zvláštním prvkem je, že se vlastně jedná o příběhy dva, z nichž první vyzradí konec toho druhého v polovině textu. Takže dále čteme s úlevnou jistotou, že to dobře dopadne, a užíváme si rozkrývání paralelních osudů obou hlavních postav.

2 15.11.2019

I když nemohu popřít vypravěčské umění autora (místy bylo čtení opravdu napínavé), celkově King ztrácí body za tento příšerný žánrový pelmel. Kombinace klasické detektivky s drákulovským hororem naprosto shodila celou zápletku. Namísto aby se autor držel jasně vystavěných pravidel příběhu, zahnal sám sebe do kouta, odkud si musel vypomoci nadpřirozenými sílami namísto reálného pachatele a přirozeného vysvětlení (tak podstatného právě pro detektivních příběhy). Tím se stalo vyprávění vysoce, resp. zcela nedůvěryhodným. 50 knih na Kingově kontě už je možná moc na to, aby se autor nevyčerpal - takovéto žánrové experimenty mu však pouze ubírají kredit.

6 12.11.2019

Čtivý a uvěřitelný příběh, až na poslední oddíl. "Deus ex machina" - a to doslova - příběh v koncovce pohřbil, i když hlavní hrdinové zůstali na živu.

4 24.10.2019

Veliká poklona překladatelce.

6 24.10.2019

Že se to na ostrově zvrtne, to se dalo tušit od začátku. Spíše jsem ale sázel na Roye. Spousta autobiografických prvků z autorovy otřesné životní zkušenosti a poučení, že si dospělí nemají řešit mindráky prostřednictvím vlastních dětí. Čtení na jeden až dva dny, ohromení na jeden až dva týdny. Poučný doslov.

5 22.09.2019

(SPOILER) Ruský Harry Potter.
Kniha je čtivá a vyprávěcí styl možná i předčí Rowlingovou, protože problémy dětí v příběhu jsou současné mládeži bližší. Přesto Časodějové už Pottera jenom dohánějí a inspirace je sotva čistě náhodná, srov.: Severin Ohnivý vs. Severus Snape; Feš Dragocij vs. Malfoy Draco; zámek Zmijulan vs. kolej Zmijozel…
A pokud jde o klíče: "Stříbrný, Bronzový a Zlatý mezi sebou zápolí. Železný tajemství rozkvětu odhalí, Křišťálový Rozeklaný zámek najít dokáže, Rubínový všechna tajemství vypoví a Černý cestu k samotnému srdci ukáže..." vs. "Jeden Prsten vládne všem, Jeden jim všem káže..." - dokonce se to i rýmuje (ukáže -káže), ale to už jsme u Tolkiena. Zkrátka Ščerba už nikdy nemůže být první, a proto zůstane ve stínu, i když mohou být její knížky v určitých ohledech lepší.

2 10.09.2019

Krásná obálka, pozitivní recenze a napínavý prolog - přesto nakonec spíše zklamání. Zápletka je příliš uměle vykonstruovaná, průlet bouří do budoucnosti je klišé. Proto pro mě nebylo prostředí dost uvěřitelné a nemohl jsem se tedy do něj ponořit a splynout s příběhem hlavních postav. Ani ty mě nepřesvědčily - kdo umí v patnácti řídit autobus, odemykat zámky paklíčem, střílet z luku a pistole nebo hacknout umělou inteligenci? Záhadný průhledný tvor příliš připomíná filmového predátora se Schwarzeneggerem, vyrabováni byli i Hitchcockovi ptáci. Křížení sci-fi a fantasy s verneovským líčením technických aspektů přináší spíše žánrové zmatení. A románek Jema a Lucie už je čistě populistickou snahou, jak udělat z knihy young-adults. Přesto nemohu popřít, že děj je místy opravdu napínavý a má spád (ale opravdu jen místy).
Kniha by byla o dobrou čtvrtinu užší, kdyby každá kapitola nezačínala důsledně na nové straně, což je směšné zejména tam, kde text končí dvěma řádky následovanými prázdným listem. To se pak kniha skutečně čte 5-6 hodin, jak uvádí na svých stránkách vydavatel.
Kdybych se měl znovu rozhodovat, knihu bych si nanejvýš půjčil z knihovny.

2 24.08.2019

Dobrý nápad, bohužel však rozmělněný v příliš zdlouhavém líčení jednotlivých zemí. Kniha mohla pokračovat do nekonečna, kdyby se autor snažil všechny světy popisovat - a zpočátku to tak opravdu vypadalo. Doufám, že to tak nebude i na Marsu...

1 24.08.2019

Autorka pravděpodobně musela svůj výzkum publikovat, a tak se snažila předělat disertaci na román, aby si zajistila větší náklad - tato literární transformace se jí bohužel nepodařila. Text je čtivý jen místy, mnohdy je faktů tak málo, že vlastně není co říct. Řada detailů je útrpně zbytečných, hlavní sdělení a svědectví o experimentu by se vešlo do článku v časopise, aniž by čtenář přišel zkrátka. Líčení, jak autorka stopovala události v Robbers Cave, by mohlo mít detektivní ráz, ale na dobrou zápletku je příliš málo materie.

1 11.08.2019

Očekával jsem, že autoři více poodhalí, jakým směrem se budou technologie vyvíjet, místo toho je kniha plná ekonomických analýz a prognóz. Pozor na to, až se budete rozhodovat o koupi. Dva zásadní problémy textu jsou: většina příkladů popisuje americkou ekonomiku, která jen nám přeci jen poněkud vzdálená; uváděná data jsou 5 - 10 let zastaralá. Sami autoři píší: "V příštích 24 měsících naše planeta zvýší počítačový výkon víc než za celou předchozí historii..." (s. 238) Takže data z roku 2009 už postrádají smysl a s nimi ztrácí na aktuálnosti i tato kniha.

3 11.08.2019

Stín katedrály si troufám přirovnat k Jménu růže Umberta Ecca nebo Šifře mistra Leonarda Dana Browna. Proč by musel být dobrý detektivní příběh zasazen nutně do cizokrajných kulis či dávnověku? Miloš Urban nás zásobuje obdobnou dávkou poučení z historie církve a architektury. Symbolů a náznaků je v knize také dost. I když si neumím představit policistku takového zrna, jakou je Klára, obdivuji se bohatosti výraziva použitého argotu. A zasazení děje do prostředí pražské katedrály mě naplňuje pýchou, že ani u nás není o mystická tajemství nouze.

1 23.07.2019

Kdo je po Andělech a démonech a Šifře mistra Leonarda stále nedosycený tajemnými symboly, utajenými bratrstvy a konspiračními teoriemi, určitě si v knize Počátek opět přijde na své. I když nemohu popřít, že se mi kniha četla dobře, doufal jsem, že se autor vymaní ze svých stereotypů a přijde s něčím novým. Bohužel setrvává ve stejném schématu, jen kulisy přenesl z Itálie a Francie do Španělska. Jinak jsou knihy napsané stále podle téhož kopyta - fanatický vrah, úkladnost církve sahající do nejvyšších kruhů, prof. Langdon a krásná dívka, poselství ukryté v kódech, temné krypty... Zatímco u Jamese Bonda takové schéma patří ke kánonu, Langdon už po třetí působí stále stejným, a tudíž nepřekvapivým, a proto poněkud nudným dojmem.

3 01.07.2019

Prolínání jednotlivých časových vrstev je chytře vymyšleno. V přítomnosti stupňuje napětí, když víme, co se v minulosti Emmě stalo, a tento předobraz se následně replikuje v přítomnosti v životě Jane.
Osobně jsem očekával, že zápletka se rozuzlí díky testu DNA...

2 21.06.2019

U knihy jsem vydržel až do konce, ale byla stejně dlouhá a úmorná, jako byl sám onen pochod. Autor naneštěstí setrval u prvního plánu, tedy vytrvale líčil další a další útrapy cesty, po jednom popisoval detaily, jak skončilo všech 100 chodců, a v mezidobí zásoboval čtenáře informacemi o počasí a průchozích městech. Knihu jsem dočetl, jen abych se dozvěděl, kdo dojde do cíle. Stále jsem čekal, kdy autor ozřejmí širší politický a sociální kontext pochodu nebo nás nechá nahlédnout do kauzality, která přivedla jednotlivé účastníky pochodu na start. Také jsem dlouho doufal, že během pochodu dojde ke vzpouře nebo se alespoň více vyjeví absurdita a zvrácenost celého podniku. Naneštěstí, psychologie postav byla velmi povrchní a jejich vývoj (o konečném prozření ani nemluvě) prostě nechal autor zcela stranou. Zůstaly tak jen další "hladové hry" a text, který nezanechal žádný hlubší dojem.

6 16.06.2019

Určitě je to kniha pro pokročilé čtenáře, nelze spoléhat na to, že jí současná dospívající generace porozumí jen proto, že prožívá stejné vývojové období jako hrdina. Zdá se mi, že v ostatních komentářích se často opakuje klišé naučené z čítanek a literárních rozborů o klackovitosti a přehnané kritičnosti adolescenta (hl. postavy). Mě naopak přesvědčil svojí spontánností, skutečně rozvinutou sociální kompetencí (jak bychom řekli dnes) - podívejte se, jak snadno navazuje vztahy, kolik má kolem sebe lidí, jak přechází z jedné interakce do druhé. A rozhodně mu nemůžu upřít, že je v jádru ryzí, dobrý člověk vybavený klíčovými hodnotami, které mu pomůžou prožít dobrý život.

6 11.05.2019

Velice intimní příběh, který se vymyká hlubokým porozuměním člověku, skutečně bohatou slovní zásobou a mimořádně vyváženou mírou taktu. Jak snadno by se stejné téma mohlo zvrhnout v oplzlost a s jakým mistrostvím místo toho zachytilo nejjemnější esenci lidské tragédie...

6 21.04.2019

Syžet je vystavěn na prolínání dvou příběhů s časovým odstupem 30 let. Zajímalo by mě, jak by to ovlivnilo perspektivu čtenáře, kdyby četl oba příběhy odděleně, tj. nejdříve všechny liché a pak teprve sudé kapitoly. Zkuste to někdo, kdo jste knihu ještě nečetl! Minimálně budete ušetřeni netrpělivosti, kdy si na pokračování rozečteného děje musíte počkat další kapitolu. Zajímavé je, jak jsou do příběhu zaangažovány opravdu všechny postavy - každý s tím má něco společného. A zlo je, jako u správného detektivního příběhu, tam, kde bychom ho čekali nejméně.

7 19.04.2019