Etule komentáře u knih
Tak nějak se nemůžu rozhodnout, jestli to jak byl slepý jen hlavní hrdina se mi na tom líbil, nebo mi to lezlo na nervy. Nicméně ono vzývané svádění, jsem v knize tedy příliš nenašla. Pominu-li tedy závěrečnou scénu, kdy najednou prozřel.
Za mě tedy převládlo zklamání, tak jsem tedy zvědavá na další díly. Jack i Ashton se mi zamlouvali. :-) Ned bohužel už o něco méně.
Jednoznačně nejlepší díl série. Na goodreads jsem zjistila, že kniha má nějakých jedenáct dílů, což mě strašně nadchlo a zároveň rozesmutnilo, protože je mi jasné, že to Ikar asi nevydá. Což je obrovská škoda, protože jsou o postavách, jejichž příběh by mě skutečně zajímal. Ale třeba překvapí a vydají to.
Teď ale ke knize. Moc se mi líbilo, jak se ti dva pořád špičkovali, a pak si uvědomili, že jsou pro sebe jako stvoření. To jejich postupné sbližování bylo skvělé. Navíc měl Garret obrovskou knihovnu a za to má hvězdičku navíc. :) To Janeino překvapení, že Garret má takovou knihovnu a ještě k tomu opravdu čte, bylo k popukání. :D
Tak já bohužel moc nesdílím nadšení z této knihy. Nemám příliš ráda přetvářku, takže jsem měla problém s tím knihu zpracovat. A bohužel to nedokázal zachránit ani úžasný Julian. Ale kniha se četla poměrně rychle, a nakonec jsem i té Cass začala fandit, aby vše dobře dopadlo.
Nicméně i přesto jsem si čtení užila a těšila se na další knihu. :-)
Kniha se mi opravdu moc líbila a opět se mi potvrdilo, že historické romance jsou moje topky. Hlavní postavy se mi zamlouvaly, líbilo se mi jak se mezi sebou škorpily. :) Přiznávám, že tady mi nesedla jedna ze tří kamarádek a to konkrétně Cassandra, tak snad to v jejím díle bude o něco lepší.
Sice během čtení tak nějak odhadnete s kým ostatní dvě v následujících dílech skončí, ale nijak mi to nevadilo, jsem na to opravdu zvědavá. :)
Prostě ideální čtení na večer. :)
Tak přesně tohle jsem potřebovala. :-) Taková super čtivá feelgood kniha, která mě rozesmála. Jen škoda, že nejsou i příběhy dalších dvou milionářů.
Líbilo se mi, jak si šel Bram nakonec za svým a nestyděl se za to, že Julii tak dlouho chce. Líbila se mi reakce Ratha, když je viděl spolu. Bála jsem se, že to sklouzne do takového toho "moje sestra je tabu" a "nejsi pro ni dost dobrý", ale nakonec to bylo moc pěkné. Přála bych mu vlastní příběh, jeho postava se mi dost zamlouvala.
Julii jsem chápala s tím jejím analyzováním a tím, že na všechno potřebovala čas na přemýšlení. Ostatně nejsou takoví všichni nerdi? :)
Tak nějak mám v poslední době špatnou ruku, co se knih týká. Pořád mi tam prostě něco chybí. Tady mi nejvíc vadilo, že jsem čekala nějakou jiskru a místo toho jsem dostala spoustu omáčky okolo. Vztah hlavních hrdinů jako takový tu moc prostoru neměl. Řešila se hlavně Emma, její těhotenství, vztahy s rodinou, vztahy s bývalým atd. Škoda, myslím si, že hlavní romantická linka mohla dostat více prostoru a jiskry a bylo by to opravdu výtečné čtení.
Ale zasmála jsem se u toho, to zase ano. :-)
Hledala jsem nějakou lehkou oddechovou romantiku. Do půlky knihy to tak i vypadalo, ale nakonec se o přehouplo v něco vážnějšího u čeho jsem zas bulela jak malej fakan. Přestože to bylo opravdu dojemné, tak jsem si ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, jak to ve skutečnosti je, v první chvíli řekla: "Ne, já to číst nechci." Protože to bylo tak strašlivě nefér. Je pravda, že Ellino chování jsem v jedné pasáži nechápala, ale srovnala jsem s tím.
Knihu jsem dočetla a nelituji, přestože bych si pro ně představovala úplně jinou budoucnost, než která je čeká.
Musím říct, že Trnovým princem Jorgem nasadil Lawrence laťku opravdu vysoko. Toho parchanta jsem milovala od začátku až do konce. Bohužel u Jalana jsem měla naprosto opačný problém. Ten kluk (vzhledem k jeho věku a chování opravdu kluk) mi neskutečně dráždil nervy. Na druhou stranu to Snorri dost vyvažoval, protože ten byl naopak naprosto boží. Nejspíš to bude ale také tím, že tíhnu k severským národům.
Nicméně tahle kniha mě dost potrápila. Celkově byla fajn, i když některé věci tam byly naprosto jasné, jiné překvapily. Setkali jsme se dokonce i s Jorgovými bratry, což bylo teda hodně milé. :-) Nejvíc mě bavila poslední třetina knihy, kdy se k nimi připojili ostatní Vikingové, které Snorri znal. Další díly si asi přečtu, protože mě zajímá, jak se to bude vyvíjet dál.
V Trnovém princi jsem byla nadšená, že Jorg byl po celou trilogii stále stejný parchant. Tady bych zase pro změnu byla docela ráda, kdyby se Jalan aspoň trochu změnil. Tak uvidíme, co si pro mě autor připraví. Ale jeho Roztříštěné říše mě opravdu baví, o tom není sporu. :-)
Přiznávám, že série Nabíječ se mi od autorky zamlouvala o něco více. Nicméně i tohle byla příjemná oddechovka se sympatickými postavami. Setkali jsme se s páry z předchozích dílů, což bylo opravdu milé. Skutečné překvapení bylo, že se objevila i Caroline ze zmiňované série Nabíječ, to mi vskutku vykouzlilo úsměv na tváři.
Příběh čtivý, ostatně jako vždy, protknutý tragédiemi, které oba hrdiny potkaly. Hotel Bryant měl své kouzlo. Včetně sexy hoteliéra.
Přesto pro mě zůstává jedničkou první díl, který se mi ze série líbil. Ale těším se na další knihy autorky. Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc by se mi líbilo, kdyby autorka napsala, jak se spolu dali dohromady Chad a Logan, jejich příběh. Ale to je asi marné přání.
Nejsem žádný milovník a bohužel ani znalec poezie, takže tahle literární díla nedokážu příliš ocenit. Ale mám slabost pro Oscara Wilda. Přečteno v podstatě za chvilku, z hrůzy a zoufalství obsažené v tomhle dílku jsem měla slušnou husí kůži. Když se tak člověk zamyslí nad tím, že se v dnešní době mají ve vězení leckdy mnohem lépe než na svobodě... Z tohohle vězení by asi málokdo vyšel nezlomený.
Taková jednohubka na jeden večer. :-) Četlo se to hezky, líbil se mi styl jakým to bylo napsané, žádné vyumělkované fráze, ale hezky jak hrdince zobák narostl. :D Zamrzelo mě, že zde nebylo popsané, jak tedy vlastně Tom (Zvíře) ve své ohavné podobě vypadá. To mi dost chybělo. Příběh byl dost předvídatelný, a nemyslím tím, že všichni samozřejmě víme, jak to dopadne s Kráskou a Zvířetem. ;) Nechci prozrazovat víc, ať nespoileruji.
Ale jako příjemná oddechovka na můj milovaný příběh to stačilo. :-)
No a je to oficiální. Miluju Reva. Já vím, že je to vedlejší postava, ale on byl prostě dokonalej. A jeho příběh z dětství. Chudáček malinkej, a přesto je to ten nejhodnější člověk. No, tak to bylo rozplývání na začátek. Ještě, že by měl vyjít i jeho příběh. :) *srdíčková očička*
A teď k příběhu. Chytlo mě to od první stránky a nepustilo. Připomínalo to konceptem dopisů P.S. Líbíš se mi, ale přesto to bylo úplně jiné. Sice jsem úplně nepropadla charismatu Julietiny matky, ale chápu, že ji Juliet obdivovala.
Je tu krásně vykresleno, jak se všechno může pos*at, když spolu lidi prostě nemluví. Hlavně v rodině. Declan si připadal, že už ho vlastně nikdo nechce, a protože si ho nikdo nevšímal, tak to řešil po svém. Viz důvod proč měl prospěšné práce na onom hřbitově. Překvapila mě postava Franka ze hřbitova. Příjemně. :-)
Miluju Krásku a Zvíře, až se stydím, že tohle je můj první retelling na toto téma. No vlastně úplně první retelling vůbec. Přiznám se, že jsem se zpočátku obávala, jak se mi to bude číst, protože přece jen má člověk zažitý ten příběh od Disneyho.
Takže jsem ze začátku měla trošičku problém, pak se ale na scéně objevilo Zvíře (a stejně jako u pohádky) jsem propadla jeho nadpřirozenému kouzlu. Moc se mi líbily začátky kapitol, kde vyprávělo právě Zvíře. Byly krátké, ale úderné a plné emocí. Dost pomohlo, že Kráska byla sympatická, žádná křehká květinka. :) Překvapila mě i linka s ptákem Ohnivákem, to jsem tedy rozhodně nečekala, ale naneštěstí to nemělo žádný rušivý vliv.
Za mě prostě naprosto úžasná kniha, kterou si určitě někdy v budoucnu přečtu znovu. Co se týká vedlejších postav, tak tam bylo tak nějak jasné, ale ani to moc nevadilo.
Tak tohle byla jedním slovem prostě parádička! Jakea s Brennou jsem si oblíbila už v prvním díle série, ale tady mi dokázali, že jsou naprosto skvělí. Jsem ráda, že autorka opět potvrdila, že psát opravdu umí, i když se Lov tolik nepovedl. *fňuk*
Nicméně se tohle četlo v podstatě samo, fandila jsem jim hned od začátku, protože k sobě naprosto dokonale ladí. Oba jsou sarkastičtí, vtipní, ale taky mnohem citlivější než dávají svému okolí najevo. Brenna má za sebou docela složitou minulost, ale jsem ráda, že se nakonec s jejím tátou vysvětlilo. :-)
Jsem zvědavá na další díly (jupíííííí nebude to jen trilogie). Miluju hokej, a když teď bylo zrušeno mistrovství, tak pro mě tohle bylo naprosto úžasné čtení.
Upřímně mě šíleně potěšilo, že tady byla jedna taková mikro zmínka o Wesovi ze série US, to jsem nečekala a vyvolalo to u mě nadšený úsměv.
Příjemná oddechovka na jedno odpoledne. Potřebovala jsem něco, čím prolomím čtecí krizi, tak snad se mi to podařilo. Ocenila jsem, že se zde objevily i páry z předchozích dílů, i když je na chvilku. Hlavní postavy celkem sympatické, vedlejší postavy až na pár výjimek už méně.
Za mě ale nejlepší díl byl druhý. :-)
Hezké doplnění některých knih a příběhů postav, jak hlavních tak vedlejších. Některé povídky pobavily, jiné dojaly. Nejvíc se mi zamlouvala povídka o Pwentovi a potom o Wulfgarovi, kde jsme se dočetli, jaký život nakonec prožil, když Společníky opustil. :)
Komentář může obsahovat SPOILER
Kolem téhle knihy jsem kroužila doslova roky, po které jsem ji měla v knihovně. Hlavně proto, že jsem věděla, jak dopadne. Částečně kvůli komentářům tady, částečně samozřejmě díky tématu.
Dostala jsem se k ní vlastně jen díky sázce s kamarádkou, která viděla film, a chtěla se na něj se mnou podívat. Což jsem odmítala, dřív než přečtu knihu. A tak jako jsem si dala načas s otevřením, tak jsem si dala chvíli na přemýšlení i ke komentáři.
Kdybych ho napsala bezprostředně po přečtení byl by plný ufňukaného tlachání, jak to bylo nefér a jak to mohl udělat a bla bla bla. Jenže, čím více nad tím přemýšlím, tím více to chápu. Přestože věděl, že by s Louisou byl šťastný, nechtěl aby se "zahrabala" s ním, ale vylétla konečně do světa. O to víc mi byl sympatický, a o to víc jsem ořvala, jak to dopadlo. Ale že budu bulet jako želva jsem věděla, už když jsem se do knihy pouštěla. Jediné, co mě v knize mírně rušilo, bylo občasné odchýlení od vyprávění Louisy k vsuvce jiné postavy. Nějak mi to tam nesedlo. A ve finále mi chybělo, že se tam takhle neprojevil i Will.
Vedlejší postavy byly celkem sympatické, sedl mi hlavně ošetřovatel Nathan. Ten byl fajn.
Celkový příběh se četl lehce, i přes opravdu závažné téma. Myslela jsem, že budu muset dělat pauzy během čtení, ale nakonec to tak nebylo. Jen nevím, jestli si přečtu i další díly, protože už tam nebude Will. Uvidím, možná časem. Teď potřebuju nějaký čas číst jen samé sluníčkové knížky.
Musím říct, že se mi kniha opravdu moc líbila. I když měla opravdu pomalý rozjezd, co se té romantiky týká, i když jsem předem věděla s kým hrdinka skončí. Dokonce i přesto, že byla naivní a já pořád přemýšlela, kde je sakra ten problém, protože bylo poměrně jasné, že ji Henry miluje. Vše nám dovysvětlují flashbaky do minulosti. Henry byl zlatíčko a Kate opravdu naivní, ale líbil se mi její vývoj, kdy si postupně uvědomovala, že se z ní stává přesně ten člověk, kterým být nechce.
Na konci jsem bulela jako želva, ale obdivovala jsem oba hrdiny, že to dokázali. Víc nechci prozrazovat, abych nevyzradila dojemnou scénu. Dosti mě zaujal i Katin zájem o ptáky, to bylo dost neobvyklé a fascinující. Její matku a sestry bych přetáhla něčím po hlavě... Hrůza v něčem takovém vyrůstat a její obavy jsem celkem chápala, když vzešla z takového prostředí.
Hezké čtení. :)
Přiznávám, že na knihu mě nalákala především obálka (njn, mám slabost pro chlapy s tetováním). Anotace se mi taky zamlouvala, tak proč do toho nejít.
Musím přiznat, že jsem ve svém odhadu byla dost mimo. Došlo mi to až ve chvíli, kdy se Lars ocitl v ono avizovaném skladišti.
Lars je sympaťák tíhnoucí k tvrdé hudbě, čímž si opět vysloužil mé sympatie. Když jsem si přečetla konec, málem mě trefilo. Pak jsem si ale naštěstí uvědomila, že je pokračování, které už mám rezervované v knihovně.
Kniha byla čtivá, vtipná a postavy sympatické. Bavilo mě to moc. :-) Jsem ráda, že od jisté doby se snažím více číst české autory. Mnohdy velice příjemně překvapí.
Tak jsem podlehla naléhání a knihu si poslechla jako audio. Upřímně, kdyby to tak nebylo nejspíš bych knihu odložila. Moc se mi líbil popis prostředí, historie a i postavy se mi vcelku zamlouvaly. Ale...
Místy to bylo totálně o ničem. Jindy se tam zase dělo až moc. Od chvíle, kdy se dostali do kláštera k Jamiemu strýci jsem jen protáčela panenky. Jako ano, jsem romantička, takže nějaké to stmelování vztahu (jak mi bylo vysvětleno :D) beru, ale ke konci už mi ty klacky, co jim pořád házela pod nohy připadaly přitažené za vlasy. Vůbec nechápu, jak to že to má tolik dílů?! A navíc s takovým množstvím stránek...
Asi dám šanci seriálu, ale do dalších knižních dílů se nejspíš pouštět nebudu. Nebo možná pokud vyjdou jako audio knihy.